Vilém starší Popel z Lobkowicz

Životopis

Lobkovický erb

Původ

Narodil se v roce 1567 jako syn Jana IV. Popela z Lobkowicz (1510-1570) a jeho třetí manželky Alžběty z Roggendorfu, odvdovělé paní ze Švamberka (1519-1587). +more Byl nazýván Vilém starší kvůli odlišení od Viléma (mladšího) z bílinské větvě Lobkoviců. Jeho nevlastním bratrem byl nejvyšší hofmistr Českého království Kryštof starší Popel z Lobkowicz, zvaný Tlustý (1549-1609). Vilém starší nezapadal do běžného vzorce Lobkoviců, protože nezískal žádné významné vzdělání, neabsolvoval v mládí kavalírskou cestu a především byl na rozdíl od ostatního příbuzenstva protestant.

Kariéra

Opakovaně se stal hejtmanem Plzeňského kraje (1596-1597, 1600-1601, 1602-1603, 1604-1605, 1606-1607, 1610-1611) a působil na dvoře arcivévody Maxmiliána II. +more Habsburského.

Do roku 1618 byl loajálním členem českých stavů, ale nepatřil k jejich radikálnímu křídlu jako byli Jindřich Matyáš Thurn, Václav Budovec z Budova nebo Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic. Nesouhlasil také s konfiskací majetku katolických emigrantů.

Defenestrace

V roce 1618 během třetí pražské defenestrace byl jedním ze vzbouřených českých stavů a osobně vyhazoval z okna Jaroslava Bořitu z Martinic. Aktivně se zúčastnil českého stavovské povstání, byl zvolen jedním z třiceti direktorů a za vlády Fridricha Falckého zastával úřad nejvyššího hofmistra (1618-1619). +more Přestože byl protestant, postavil se proti ničení výzdoby katedrály sv. Víta kalvíny a zachránil některé cennosti z chrámu.

Bitva na Bílé hoře

Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 vedl deputaci českých stavů k bavorskému vévodovi Maxmiliánovi s žádostí o milost. V roce 1621 byl však zatčen a jako jeden z předáků povstání odsouzen k trestu smrti. +more Při výsleších se projevoval jako zbabělec, zkresloval fakta ve svůj prospěch a snažil se svalit vinu na ostatní.

Vězení

Na přímluvu svých příbuzných Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, Matouše Děpolta Popela z Lobkowicz a dalších vlivných šlechticů mu byl trest změněn na žalář a ztrátu majetku. Byl uvězněn na Pražském hradě, později na Zbirohu. +more Zbirožské vězení mělo spíše charakter domácího vězení, neboť zde měl k dispozici dva pokoje a dokonce svého sluhu. Zde také v roce 1626 zemřel. Zemřel nemocný a roztrpčený a to i přesto, že mu císař Ferdinand II. vzhledem k jeho stavu těsně před smrtí udělil milost.

Majetek

Zámek v Horšovském Týně Vlastnil Horšovský Týn, kde renesančně přestavěl tamní zámek, dále pak Čečovice a Miřkov.

Rodina

Dvakrát se oženil. Poprvé +more_listopad'>5. listopadu 1589 (svatební smlouva) s Evou ze Švamberka († po 1589), dcerou Jana Jiřího ze Švamberka na Orlíku (1548-1617) a jeho manželky Alžběty z Donína († 1592).

Podruhé se oženil kolem roku 1600 se Sibylou z Valdštejna (1576 - 20. srpna 1616, pohřbena 31. +more října 1616 / nebo † 1637), dcerou Jana z Valdštejna na Komorním Hrádku († 1576) a jeho manželky Magdaleny z Vartenberka († 1592).

Děti z prvního manželství jsou anonymní. Jedno bylo pokřtěno 10. prosince 1591, druhé se narodilo v roce 1592.

Z druhého manželství se narodily děti: * 1. Jan Erdman, (1603 - 20. +more listopadu 1648 Skalica /nebo Freihahn), protestantské vzdělání, kavalírská cesta v Nizozemí, žil v Uhrách a ve Slezsku. Jím vymřela tachovská větev Lobkoviců. * 2. Eva ** 1. ∞ Jan Šebestián ze Švamberka († 7. ledna 1615) ** 2. ∞ (asi 19. května 1616 Kysybl) Linhart Colona z Felsu (1565 - 13. dubna 1620 po zranění u Sinzendorfu).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/lobkow/lobkow9.html]Rodokmen Lobkoviců na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)[/url]

Vilém starší Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští hofmistři Kategorie:Hejtmani Plzeňského kraje Kategorie:Čeští političtí vězni Kategorie:Hejtmani litoměřického kraje Kategorie:Narození 1567 Kategorie:Úmrtí 1626 Kategorie:Úmrtí ve Zbirohu Kategorie:Muži Kategorie:Oběti Českého stavovského povstání