Cesko.wiki Petr II. ze Švamberka
Author
Albert FloresPetr II. ze Švamberka (1577/1581 - 24. září 1620 Malá Strana, Praha), německy Peter II. von Schwanberg, byl český šlechtic z ronšperské větve rodu Švamberků. Byl luteránského vyznání, v době českého stavovské povstání zastával jako přední představitel protihabsburské opozice post direktora a nejvyššího dvorského sudího. V posledních letech života byl třetím nejbohatším šlechticem v Čechách. Zemřel v roce 1620 ještě před bitvou na Bílé hoře. Po habsburském triumfu byla jeho památka prokleta a jeho obrovský majetek zkonfiskován.
Původ a život
229x229pixelů Narodil se jako druhý syn Jana Jiřího ze Švamberka (1548-1617) a jeho manželky Elišky (Alžběty) z Donína († 1592). +more Petrův mladší bratr Adam II. ze Švamberka byl ultimus familiae, jímž rod v roce 1664 vymřel po meči.
Studoval na protestantské univerzitě v Tübingenu. Posléze se vydal na kavalírskou cestu do Francie. +more V plánu byla i Anglie, ovšem v roce 1600 ho otec náhle povolal zpět z Paříže. Důvodem mohla být nemoc jeho staršího bratra Jana Erazima († 1602). V té době také už probíhal boj o rožmberské dědictví, protože Petr Vok z Rožmberka (1539-1611) neměl potomky a mezi Rožmberky a Švamberky byla v roce 1484 podepsána smlouva, kterou se rody vzájemně zavázaly, že pokud jeden z nich vymře, druhý převezme jeho majetek.
Politickou kariéru zahájil jako hejtman Plzeňského kraje (v letech 1605-1606, 1607-1608, 1611-1612, 1615-1616). Z tohoto titulu svolal v květnu 1608 krajskou hotovost do Plzně, která měla hájit zájmy císaře +more'>Rudolfa II. proti jeho bratru, arcivévodovi Matyášovi. Spor mezi habsburskými sourozenci byl však ukončen Libeňským mírem. Petr II. byl pak zvolen stavovským delegátem pro jednání s císařem. V letech 1616-1617 byl hejtmanem Bechyňského kraje. Postupně se z něho stával vedoucí představitel evangelického protihabsburského odboje. U příležitosti pohřbu otce se na Ronšperku setkali kromě příbuzných i čelní vůdci protihabsburské opozice - Jindřich Matyáš z Thurnu, Linhart Colona z Felsu, Jáchym Ondřej Šlik, Jan Albín Šlik, Václav Budovec z Budova, Vilém starší Popel z Lobkowicz na Horšovském Týně a Václav Vilém z Roupova.
V době, kdy už byl třetím nejbohatším šlechticem v Čechách, sepsal švamberský stolní řád (1616), který je zajímavým dokladem renesančního šlechtického stolování a stravování.
Během českého stavovského povstání se stal členem třicetičlenného direktoria. Jeho účast na konspirativní schůzce u Smiřických ani na defenestraci nejsou doloženy. +more Na vlastní náklady však proti Habsburkům postavil prapor pěchoty. Za vlády Fridricha Falckého zastával úřad nejvyššího dvorského sudí (1619-1620).
Zemřel 24. září 1620 na Malé Straně v Praze. +more Pochován byl v kapli sv. Tomáše katedrály sv. Víta. Jeho tělo bylo později vyzdviženo a předáno přibuzným k pochování na jiném místě.
Rodina
Petr II. se ucházel o ruku jediné dědičky bohaté napajedelské větve Žerotínů Elišky ze Žerotína, dcery tehdy už zemřelého Jana Jetřicha ze Žerotína († 1601). +more Elišce bylo pouhých deset let. Petr ji jezdil navštěvovat a vozil jí dárky. Její matka Ludmila Žerotínská z Kolowrat souhlasila se sňatkem, avšak v roce 1604 ji zrádně odvezla do Olomouce a tam ji bez souhlasu poručníků provdala za katolíka, nejvyššího komorníka Moravského markrabství Ladislava Berku z Dubé (okolo 1560-1613). Na straně Petra II. stáli Eliščini poručníci Kašpar Melichar a Jan starší ze Žerotína na Losinách, kteří byli protestantské víry. Proti nim stála katolická podporovaná olomouckým biskupem Františkem z Dietrichsteinu (1570-1636). Spor skončil smírným vyrovnáním.
Dne 18. září 1605 se oženil s Annou Maxmiliánou z Oppersdorfu (1587 Kosel - 1657 Elbląg) ze slezského rodu, dcerou Viléma z Oppersdorfu a Dubu († 1598) a Zuzany z Hardecku. +more Narodily se jim následující děti: * Jiří Vilém († 26. 3. 1635) * Jan Erazim († únor 1630) * Jan Vilém († únor 1630) * Jiří Bedřich († únor 1630) * Anna Dorota († únor 1630) * Zuzana Alžběta († únor 1630) * Anna Žofie († únor 1630) * dcera (8. 1. 1620 křest), kmotrem této dcery byl osobně král Fridrich Falcký * Marie Kateřina (23. 2. 1621 - 1664), pohrobek ** ∞ Bartoloměj ze Žerotína.
Vdova Anna Maxmiliána odešla do exilu a v roce 1623 se podruhé vdala za Ladislava Velena ze Žerotína (1579-1638), pro kterého to byl už třetí sňatek. Šest dětí Petra II. +more zemřelo při morové ráně v Elbingu (Elblągu) v roce 1630. Jeho nejstarší syn Jiří Vilém sloužil v armádě saského kurfiřta Jana Jiřího.
Majetek
Už v roce 1605 se osamostatnil, když jako svatební dar získal od otce rodové panství a zámek Ronšperk (Poběžovice) v západních Čechách.
Zámek v Třeboni V roce 1615 mu pak otec připsal ještě dědictví po Rožmbercích, tedy panství Třeboň, Nové Hrady, Rožmberk, Libějovice a Borovany s 2 790 osedlými, zatímco si ponechal Zvíkov a Orlík se 740 osedlými. +more Petr se pak z Ronšperku, který čítal 150 osedlých, přestěhoval Třeboně, bývalého pohodlného sídla Petra Voka z Rožmberka. V této době byl Petr II. pode berního rejstříku třetím nejbohatším šlechticem v Čechách s 3 529 osedlými poddanými, 30 farnostmi a 101 mlýnskými koly. Majetek byl ovšem zatížen vysokými dluhy téměř 800 tisíc ko míšeňských grošů, které z velké části pocházely ještě z dob Petra Voka.
Po smrti otce zdědil v roce 1617 panství Zvíkov a Orlík se 4 městečky (Zvíkovské Podhradí, Mirovice, Staré Sedlo a Záhořany) a s 65 vesnicemi.
Závěť Petra Voka z Rožmberka z roku 1610 a tudíž i švamberské dědictví po Rožmbercích bylo zpochybněno Lucií Otylií Slavatovou z Hradce (1582-1633), praneteří Petra Voka, i Vilémem mladším Popelem z Lobkowicz na Bílině (asi 1575-1647), synovcem Petra Voka. Císař Matyáš, kterému Jan Jiří ze Švamberka dopomohl ke zvolení českým králem, se za Petra II. +more nepostavil. Vyšetřování přerušila až pražská defenestrace a následné stavovské povstání.
Bývalému sekretáři a regentu Petra Voka z Rožmberka, Theobaldu Hockovi na Žumberku, byly zkonfiskovány jeho statky Žumberk, Chvalkov a Bukovany a byly připojeny k Petrovu novohradskému panství.
V době stavovského povstání přes Švamberkova jihočeská panství protáhla vojska katolických vojevůdců Karla Bonaventury Buquoye a Jindřicha Duvala Dampierra. Na zemském sněmu v srpnu 1619 obdržel jako náhradu za válečné ztráty statky Libochovice a Budyni, které byly zkonfiskovány uprchlému nejvyššímu purkrabímu Adamu II. +more ze Šternberka. Ve stejném roce byly k ronšperskému panství, kde hospodařila Petrova manželka, připojeny sekularizované državy kláštera Pivoň.
V posledním dvou letech života měl obrovské dluhy. Převyšovaly dokonce o 140 tisíc zlatých odhadní cenu jeho veškerého majetku. +more Před bankrotem ho však chránilo vysoké politické postavení.
Po vítězství Habsburků vyřkla exekuční komise v čele s Karlem z Liechtensteinu Petrovým dědicům rozhodnutí o propadnutí jejich cti a statků. Konfiskace se týkala 5 zámků a jednoho paláce, 26 měst a městeček, 317 vesnic, 277 rybníků a mnoha mlýnů, pivovarů, pil v hodnotě 892 111 kop míšeňských grošů. +more Větší majetek v hodnotě 977 36 kop měl jen Albrecht Jan Smiřický, který zemřel na začátku povstání v roce 1618.
Erb
V roce 1614 byl Petrovu otci majestátem potvrzen nový erb, ve kterém švamberskou labuť v polceném znaku doplnila jako dědictví po Rožmbercích červená růže na stříbrném poli. Jedná se o mluvící znamení, labuť je německy Schwan. +more Proto se Maxmilián Khün z Khünu, lovčí Petra II. , v oborách na třeboňském panství staral o několik těchto erbovních zvířat.