Vladimír Vokolek

Technology

12 hours ago

Author

Vladimír Vokolek (1. ledna 1913, Pardubice - 23. července 1988, Ústí nad Labem) byl český meditativní básník, prozaik a esejista, poválečný představitel tzv. spirituální poezie.

Život

Narodil se v rodině Václava Vokolka, majitele pardubické tiskárny, která ve 30. letech proslula mimo jiné vydáváním uměleckých tisků katolických autorů, jako byli např. +more J. Deml, J. Zahradníček či B. Reynek. Vladimír měl dva bratry a sestru: Vojmír (1910 - 2001) byl výtvarník, Vlastimil převzal otcovu tiskárnu, Květa se stala řádovou sestrou. Po maturitě na gymnáziu roku 1933 se Vladimír zapsal ke studiu jazyků a filosofie na FF UK. Studia nedokončil a po uzavření vysokých škol roku 1939 se vrátil do Pardubic. V letech 1945 - 46 absolvoval knihovnický kurs a od roku 1946 působil jako ředitel okresní knihovny v Děčíně. Roku 1949 byl ovšem z této funkce odvolán a v roce 1954 byl donucen z knihovny odejít. Živil se tedy jako učitel základní školy v Děčíně, poté jako redaktor časopisu Dialog v Ústí nad Labem. Po jeho zákazu v roce 1970 byl až do roku 1973, kdy odešel do důchodu, bez trvalého zaměstnání.

Jeho syn Václav Vokolek (narozen 1947 v Děčíně) je prozaik a básník, autor vizuální poezie.

Dílo

Vokolkova poezie je ovlivněna křesťanským pohledem na svět a inspirována díly Máchovými, Březinovými a Zahradníčkovými.

* Žíněné roucho, 1940 - raná sbírka básní, charakteristická rytmicky a metaforicky propracovanou lyrikou

- výpovědi o zrůdnostech 2. světové války a pokus dobrat se příčin krize tradičních mravních hodnot: * Národ na dlažbě, 1945 * Cesta k poledni, 1946 * Atlantis, 1972 - básnická skladba

- básnické sbírky z období komunistické totality, jež kolovaly především v opisech: * Mezi rybou a ptákem, 1967 * Na hrotu plamene, samizdat 1987

- Vokolkovy prózy ze 40. - 60. let: * Absurdanda, 1994 * Tak pravil Švejk, 1995

- eseje, jejichž hlavním posláním je polemika s odosobňujícími tendencemi totalitního režimu: * Obrana básníka, 1992 * Oidipovské variace, 1996