Cesko.wiki Vladimir Jakovlevič Propp
Author
Albert FloresŽivot
Narodil se v rodině německého sedláka původem z Povolží, v letech 1913-1918 studoval ruskou a německou filologii na Petrohradské univerzitě a pak učil ruštinu a němčinu na středních školách. Roku 1928 vyšlo jeho průkopnické dílo „Morfologie pohádky“ a od roku 1932 přednášel ruštinu a ruskou literaturu a později i literaturu německou na leningradské univerzitě. +more Později se zabýval hlavně folklórem a formálním rozborem lidových pohádek.
Myšlení
Propp, jakožto literární vědec a naratolog, se zabýval problematikou narativních textů. Během svého života výrazně kritizoval tzv. +more finskou historicko-geografickou školu studia pohádek a folkloru , především Antti Aarneho kvůli jeho metodologii a postupům. Jeho kritika spočívá v tom, že podle Proppa jsou v pohádce důležité vztahy mezi motivy mnohem více než jednotlivé motivy a typy samy o sobě. Propp se považuje za nepřímého otce strukturalismu a podle Umberta Eca patří spolu s de Saussurem, Lévi-Straussem a Hjelmslevem ke strukturalistické „svaté čtveřici“. Následovníci Proppa jako např. Lévi-Strauss, Roland Barthes a Algirdas Julien Greimas, zkoumali podobné fenomény, ale nejen na pohádce, ale i na psané literatuře. Propp ve své práci používá biologizující metafory odvozené z přírodních věd („morfologie“). Zkoumá pouze texty a písemnou formu pohádek a ostatního folkloru, nevěnuje se živému vyprávění a ústní formě příběhů. Ve svých dílech cituje Goetheho chápání umění. Zavádí pojem ‚aktant‘ jakožto motiv v moderní naratologii.
Dílo
Proppovy dvě hlavní studie o skladbě, prvcích a dějinných a kulturních kořenech pohádek jsou: * Morfologie pohádky (Морфология сказки, Morfologija skazki, 1928) * Historické kořeny magických příběhů (Исторические корни волшебной сказки, Istoričeskije korni volšebnoj skazki, 1946)
V první knize velice přesně a podrobně třídí různé větve pohádkového žánru a identifikuje neměnné funkce postav a jejich základní charakteristiky na základě přesvědčivé empirické dokumentace. Když kniha roku 1958 vyšla v překladech, vyvolala senzaci a významně ovlivnila strukturalistické badatele, zejména C. +more Lévi-Strausse.
V druhé knize se věnuje rekonstrukci vzniku pohádky a zasazuje ji do širokého kulturního a dějinného kontextu. V magickém příběhu nalézá tvůrčí a autenticky lidové ztvárnění dávných vztahů výroby a příslušných magicko-náboženských projevů.
Struktura pohádky
Podle Proppa pohádka ve své „úplné“ formě obsahuje celkem 31. bodů. Nemusí být přítomny všechny, ale vždy v stejném pořadí. Tyto body jsou následující:
# Člen rodiny odchází pryč (uvedení hrdiny); # Zákaz uložený hrdinovi; # Porušení zákazu (uvedení záporného hrdiny); # Záporný hrdina se pokouší o řešení (pokouší se najít děti/poklad apod. nebo se budoucí oběť obrací na něj); # Záporný hrdina získává informace o hrdinovi; # Záporný hrdina se pokouší oklamat oběť a zmocnit se jí/jejích předmětů; # Oběť je oklamána a nevědomky pomáhá zápornému hrdinovi; # Záporný hrdina poškozuje člena rodiny; # Neštěstí je odhaleno (hrdina je vyslán, je zavolán na pomoc apod. +more, resp. poškozený hrdina je vyslán pryč; # Hledač souhlasí s protiakcí nebo se pokouší o protiakci; # Hrdina opouští domov; # Hrdina je zkoušen, dotazován, napadán apod. připravuje se cesta, na níž získá magickou pomoc („dárce“); # Hrdina reaguje na akci budoucího dárce (zkouška, osvobození zajatého, usmíření hádajících se, vykonává službu apod. ; # Hrdina získává magický předmět; # Hrdina se přesouvá nebo je veden k tomu, za čím se vydal; # Hrdina a záporný hrdina svádějí přímý boj; # Hrdina je zraněn/označen; # Záporný hrdina je poražen (zabit v boji, poražen v hádankách, zabit ve spánku, vyhnán apod. ); # Původní neštěstí je napraveno; # Hrdina se vrací; # Hrdina je pronásledován (někdo se ho pokouší zabít, oklamat apod. ); # Hrdina je zachráněn od pronásledování; # Hrdina - nepoznán - přichází domů; # Falešný hrdina si nárokuje jeho pocty; # Hrdinovi je předložen těžký úkol (ordál, zkouška, hádanka, zkouška síly či vytrvalosti apod. ); # Zkouška složena; # Hrdina je rozpoznán (díky znamení/zranění, které mu vtiskl záporný hrdina, nebo díky předmětu); # Falešný hrdina nebo záporný hrdina je zajat; # Hrdina získává nový vzhled (krásný, nové šaty apod. ); # Záporný hrdina je potrestán; # Hrdina se žení a nastupuje na trůn (je odměněn).
Když se těchto 31 bodů pokusíme ještě více schematizovat, dostaneme celkem 5 základních bodů:
# Hrdina objevuje nedostatek. # Hrdina se vydává na cestu. # Hrdina nachází pomocníka/protivníka. # Hrdinovi je uložena zkouška. # Hrdina je odměněn, nebo se rozvíjí nový nedostatek.
Při zabstraktnění jednotlivých bodů můžeme toto schéma aplikovat nejen na pohádky, ale i na jakýkoli ucelený příběh.
Externí odkazy
Literatura
Vladimír Jakovlevič Propp: Morfologie pohádky a jiné studie. Jinočany: H&H, 1999. +more ) * Vilmos Voigt: Propp, Vladimir Jakovlevič. In: Enzyklopädie des Märchens, sv. 10 (2002), sloupce 1435-1442. * Serena Grazzini: Der strukturalistische Zirkel. Theorien über Mythos und Märchen bei Propp, Lévi-Strauss, Meletinskij. Wiesbaden 1999 (DUV: Literaturwissenschaft). * Reinhard Breymayer: Vladimir Jakovlevič Propp (1895-1970) - Leben, Wirken und Bedeutsamkeit. In: Linguistica Biblica 15/16 (1972), str. 36-77 (str. 67-77 bibliografie).