Vlastimil Amort

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Vlastimil Amort, křtěný Vlastimil Karel Augustin, též uváděn jako Vlasta Amort, (29. července 1880 Povel u Olomouce - 29. srpna 1950 Praha) byl český sochař, výtvarník a dekoratér, příslušník československých legií v Rusku, účastník Ruské občanské války a tzv. Sibiřské anabáze. Byl členem uměleckého rodu Amortů, ze které nejvíce proslul jeho bratranec Vilém Amort.

Život

Mládí

Narodil se v Povelu u Olomouce (pozdější součást města) jako syn sochaře Aloise Amorta a jeho manželky. Vychodil obecnou školu v Olomouci a měšťanskou školu v Přerově. +more Sochařské vzdělání získal v otcově dílně, v Praze se pak učil u svého staršího bratrance Viléma Amorta, jenž byl rovněž někdejším žákem Aloise Amorta. První zkušenosti získal např. při práci na umělecké výzdobě městského divadla v Plzni, na tehdejším mostě Františka I. (pozdější most Legií) v Praze, dále pak na dekoracích fasád mnoha budov v Uherském Hradišti, Uherském Brodě a Luhačovicích.

V roce 1911 se i s manželkou a malou dcerou odstěhovali do Ruska. Usadili se v Moskvě, kde Amort pokračoval v tvorbě: jeho prvním zdejším větším úspěchem bylo vítězství v soutěži o návrh pomníku advokáta N. +more Plavkova. Dále se podílel se také na organizaci carských slavností v roce 1912 u příležitosti stého výročí bitvy u Borodina, kde mj. zhotovil slavnostní brány a uměleckou výzdobu. Rovněž je autorem reliéfů na fasádě Chudožestvenného divadla (Umělecké divadlo) na Arbatském náměstí v Moskvě. Nebyl sdružen v žádném uměleckém spolku a v Rusku ze svých děl nikdy nepřipravil výstavu.

Česká družina

Když roku 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku a následně tak vstoupilo do válečného stavu s Ruskem, byl jedním z prvních iniciátorů vzniku tzv. České družiny, dobrovolnické jednotky Čechů a Slováků v ruské armádě. +more Podnikl několik cest napříč zemí, aby pro jednotku získal další brance, navrhl také podobu praporu České družiny, následně zakreslený sochařem a legionářem Václavem Bařtipánem a vyhotoveným manželkami organizátorů jednotky. S Českou družinou absolvoval bojové nasazení na východní válečné frontě, kde vykonávala průzkumnou činnost a agitaci mezi vojáky rakousko-uherské armády. V červenci 1915 byl potom vojenskou lékařskou komisí osvobozen od konání vojenské služby a z armády propuštěn. plk. Ševce) Následně pak pokračoval v sochařské činnosti, vytvořil v té době mj. soch, jako generála Brusilova, generála Kornilova, cara Mikuláše II. , velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče Romanova a další. Po komunistickém puči v Rusku v listopadu 1917 se opětovně připojil k legiím a absolvoval s nimi tzv. Sibiřskou anabázi a obsazení oblasti Transsibiřské magistály, aby bylo možné vrátit se do nově vzniklého Československa lodní cestou přes přístav ve Vladivostoku. Celá řada jeho v Rusku vytvořených děl, většinou představitelů moci carského Ruska, byla následně bolševiky zničena.

V Československu

Po návratu do vlasti začal pracovat v sochařském ateliéru Franty Anýže, při kterém byla v roce 1926 zřízena velká umělecká slévárna. Zde se Amort podílel na realizaci řady velkých projektů, mj. +more odlití bronzových vrat pro katedrálu svatého Víta podle modelu sochaře Otakara Španiela. Na výstavě Památníku Odboje v refektáři Klementina v červnu 1927 představil sérii svých prací. Vlastimil Amortː Jan Žižka z Trocnova - model Po začátku okupace Čech, Moravy a Slezska Nacistickým Německem se zapojil do tzv. druhého odboje, především jako výtvarník a distributor ilegálních periodik V boj. a Rudé právo. 26. srpna 1941 byl kvůli tomu zatčen gestapem a uvězněn nejprve v Pankrácké věznici, dále v koncentračním táboře Terezín, v říjnu 1941 byl pak transportován do koncentračního tábora Mauthausen v Rakousku. Zde se 5. května 1945 dočkal osvobození tábora americkou armádou.

Úmrtí

Vlastimil Amort zemřel 29. srpna 1950 v Praze. Pohřben byl na pražském Vinohradském hřbitově.

Ocenění

V Rusku byl oceněn různými medailemi od cara Mikuláše II., gubernátora Dřenkovského, moskevského gradonačalníka Adrianova.

Odkazy

Reference

Literatura

DĚJEV, Platon Ivanovič. Výtvarníci legionáři. +more V Praze: Čsl. legionář, 1937, s. 52. [url=https://digitalnistudovna. army. cz/uuid/uuid:3b37344b-abe7-11ea-af4a-001b63bd97]Dostupné online[/url] * HUSÁK, Otakar, Josef VAVROCH, Vlasta AMORT a František TUREK. Naši padesátníci. : Zdeněk Ivánič Rejman. Legie: Orgán nezávislé jednoty československých legionářů. Praha: Antonín Pastýřík, 31. 7. 1930, 5(31), 2-3, s. 2. [url=https://digitalnistudovna. army. cz/uuid/uuid:0e74c3cf-ec79-11e6-bdd5-005056b73ae5]Dostupné online[/url].