Vojtech Mihálik

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Životopis

Narodil se v dělnické rodině a vzdělání získal v Seredi, na katolickém gymnáziu v Trnavě a v letech 1945-1949 na Filosofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde studoval obor slovenština-filosofie. Po skončení studia pracoval jako redaktor; v letech 1949-1950 ve vydavatelství Kniha a v letech 1950-1951 ve vydavatelství Slovenský spisovatel; v letech 1952-1954 ve vojenském časopisu Československý voják, kde působil v době své základní vojenské služby. +more V letech 1954-1959 byl tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů a v letech 1965-1967 byl prvním tajemníkem a předsedou tohoto svazu. V letech 1960-1964 se vrátil do vydavatelství Slovenský spisovatel jako šéfredaktor, v letech 1968-1969 se věnoval výhradně literární činnosti, v letech 1971-1973 pracoval jako odborný poradce na předsednictvu vlády, v letech 1974-1977 se opět pokusil věnovat se výhradně své literární tvorbě a v letech 1977-1985, kdy odešel do důchodu, byl ředitelem vydavatelství Slovenský spisovatel.

Dlouhodobě se v Novém slově mladých, příloze novin Nového slova, věnoval mladým adeptům poezie, ze kterých mnozí později publikovali básnické sbírky v knižní podobě. Votěch Mihálik bránil v publikování mnohým básníkům tehdejší mladší a střední generace, např. +more I. Štrpkovi, Š. Moravčíkovi, M. Richterovi, J. Švantnerovi, kteří díky jeho politickým zásahům byli z části nebo i úplně vyloučeni z literárního života zejména v 70. letech 20. století (někteří z nich až do konce 80. let).

Angažoval se i politicky. V letech 1962-1989 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. +more V letech 1966-1981 byl členem ÚV KSS. Ve volbách roku 1964 se stal poslancem Slovenské národní rady. V SNR zasedal do roku 1981.

V červnu 1967 se zúčastnil 4. +more sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém přednesl zdravici od Laca Novomeského - slovenského komunistického politika a umělce, který byl v 50. let v době politických procesů vězněn. Na sjezdu převládaly výrazně kritické referáty ohledně kulturní a politické situace v Československu. Mihálik ale spolu s některými dalšími umělci podepsal prohlášení, ve kterém vyzval, aby se na sjezdu neřešily politické záležitosti.

V roce 1968 byl stoupencem rychlé změny státoprávního uspořádání Československa. Když 9. +more dubna referoval Vasil Biľak na zasedání ÚV KSS o probíhající debatě v ÚV KSČ okolo postavení Slovenska, Mihálik se v rozpravě jako první veřejný činitel vyjádřil pro konfederativní uspořádání státu s tím, že mělo být přijato do 50. výročí vzniku Československa, tedy do října 1968. Patřil tehdy mezi konzervativní komunistické funkcionáře. 20. dubna 1968 vystoupil z redakce listu Kultúrny život, oficiálně pro nesouhlas s podle něj proizraelskou prezentací arabsko-izraelské války. Historik Jan Rychlík ale soudí, že pravým důvodem byl nesouhlas s demokratizačním procesem Pražského jara.

Mihálik sice odmítl invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, ale pak se dál umělecky i politicky angažoval za normalizace.

Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v červnu 1970. +more Do federálního parlamentu ho nominovala Slovenská národní rada. Mandát obhájil ve volbách roku 1971 (volební obvod Západoslovenský kraj) a volbách roku 1976 (obvod Jaslovské Bohunice). Ve FS zasedal až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1981.

Dílo

Psát básně začal v období středoškolských studií a svá díla zveřejňoval v časopisech Plameň, Rozvoj, Nový svet a Elán. Knižně debutoval v roce 1947 sbírkou Anjeli. +more Svými díly otevřeně podporoval komunistickou diktaturu a kritizoval kapitalismus. Vyjádřil i svůj odpor vůči hrozbě válečného konfliktu. V sociálně zaměřené lyrice si všímal především neradostných osudů žen - vdov, opuštěných a bezdětných žen, starých židovek, kterých životy krutě poznamenala válka. Kromě vlastní tvorby se věnoval též překladům z antické, řecké a římské literatura (Sofokles, Aristofanes, Publius Ovidius Naso), polské poezii (Julian Tuwim, Stanisław Jerzy Lec a jiní), ale též italské, francouzské a americké literatury.

Poezie * 1947 - Anjeli * 1950 - Plebejská košeľa * 1952 - Spievajúce srdce * 1953 - Ozbrojená láska * 1955 - Neumriem na slame * 1960 - Archimedove kruhy * 1963 - Vzbúrený Jób * 1963 - Tŕpky * 1964 - Appassionata * 1965 - Útek za Orfeom * 1966 - Sonety pre tvoju samotu * 1968 - Rekviem, báseň * 1969 - Čierna jeseň * 1975 - Trinásta komnata * 1978 - Posledná prvá láska * 1981 - Erotikon * 1983 - Účasť * 1985 - Básne a vyznania * 1986 - Slnečný čas * 1987 - Nárek * 1989 - Impertinencie a iné smútky * 1989 - Pakľúčová dierka * 1990 - Velebný pán z Maduníc * 1992 - C. k. +more musicus Mozart * 1996 - Rodisko * 1998 - Bájky na podvečer, čiže Malý živočíchopis.

Výběr z poezie * 1957 a 1971 - Lyrika * 1973/1974 - Básně I.-II.

Pro děti a mládež * 1962 - Kým ja spinkám

Publicistika * 1973 - Človek proti slepote

Překlady * 1955 - Julian Tuwim: V době květu * 1964 - Publius Ovidius Naso: Léky proti lásce * 1965 - Sofokles: Vládce Oidipus * 1965 - Lawrence Ferlinghetti: Smutná nahá jezdkyně (Ján Vilikovský) * 1970 - Aristofanes: Lysistrata * 1970/1972 - Publius Ovidius Naso: Umění milovat I. -III. +more * 1974 - Sofokles: Vládce Oidipus * 1976 - Julian Tuwim: Vzdálený tygr * 1980 - Moliere: Škola žen, Učené ženy, Tartuffe, Mizantrop * 1980 - Sapfó: Písně * 1981 - Fráňa Šrámek: Raport * 1982 - Petr Bezruč: Slezské písně * 1986 - Euripides: Médea * 1989 - Jiří Wolker: Básnické dílo * 1996 - Aischylos: Oresteia. Přikovaný Prométeus * 1979 - Preklady, výběr z překladů.

Ocenění

1953 a 1960 Státní cena Klementa Gottwalda * 1976 Řád práce * 1966 titul zasloužilý umělec * 1978 titul národní umělec

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top