Voroněž

Voroněž ( - mužský rod s výslovností ) je město na jihozápadě evropské části Ruska. Leží nedaleko hranic s Ukrajinou 530 km jižně od Moskvy na pravém břehu řeky Voroněž, těsně před jejím ústím do Donu. Město je správním střediskem Voroněžské oblasti. Žije zde obyvatel.

Historie

První zmínka o Voroněži, dochovaná v Ipaťjevském letopise, se vztahuje již k roku 1177. Pevnost na ochranu proti útočícím krymským a nogajským Tatarům tu byla založena ale až za cara +more'>Fjodora I. koncem roku 1585. V 17. století už byla Voroněž profitujícím obchodním městem. Roku 1648 zde proběhlo protifeudální povstání. Car Petr Veliký ve Voroněži roku 1696 nechal vybudovat loděnice, v nichž postavil slavnou Azovskou flotilu. Petr zde často pobýval a během jeho vlády se stala Voroněž nejvýznamnějším městem na jihu Ruska; třebaže Voroněž musela přepustit pozici nově budovanému Petrohradu, byla roku 1711 ustavena sídlem Azovské gubernie, v roce 1725 přejmenované na voroněžskou. 10. srpna 1773 město postihl velký požár, po němž bylo výrazně přebudováno. V 19. století se rozvíjel průmysl, v této oblasti ale hlavně potravinářský. Voroněž byla totiž centrem úrodné černozemě; byly vybudovány mlýny a závody zpracovávající potraviny. V 70. letech předminulého století bylo město propojeno železnicí s Moskvou a Rostovem na Donu. Roku 1934 byla ustavena nynější Voroněžská oblast. Za druhé světové války byly po 212 dnů od června 1942 do ledna 1943 o město a okolí sváděny těžké boje.

Současná Voroněž

Dnes je město hlavním ekonomickým i administrativním centrem celé „černozemě“; nachází se tu 7 divadel, 12 kin a 38 institucí vyššího vzdělávání; sídlí tu i Voroněžská státní univerzita. Na ni často prodělávají jazykovou přípravu i zahraniční studenti z mnoha zemí. +more Nachází se zde mnoho velkých a středně velkých podniků. Je zde i přibližně 40 vědeckých institucí vyššího vzdělávání. Proto se Voroněž někdy nazývá Město studentů.

Průmysl

Voroněž je jedním z největších hospodářských center v Rusku, vyrábí se zde raketové motory pro kosmický průmysl, letadla Iljušin, Antonov An-148 nebo Suchoj Superjet 100, byl zde vyráběn i nadzvukový Tupolev Tu-144, obdoba západoevropského Concorde.

Doprava

V letech 1926-2009 zde byla v provozu rozsáhlá síť tramvajové dopravy. Po její likvidaci, započaté roku 2001, se Voroněž stala největším (a jediným milionovým) městem Ruska bez tramvají.

Partnerská města

Rodáci

Ivan Alexejevič Bunin - básník * Ivan Savvič Nikitin - básník * Samuil Maršak - básník * Nikolaj Ge - malíř náboženské tematiky * Alexej Vasiljevič Kolcov - básník * Konstantin Feoktistov - ruský kosmonaut * Andrej Platonov - ruský prozaik, dramatik a publicista * Alexej Kaledin - ruský carský generál * Georgij Žilenkov - sovětský generál a kolaborant

Galerie

Soubor:Революции_пр. %2C44%2C46. +morejpg Soubor:Среднемосковская-10_v. jpg Soubor:Strazina51-53. jpg Soubor:Дом_Перрен-Синельниковых. JPG Soubor:Никитинская-29_i. jpg Soubor:Дом_А. _А. _Клочкова. JPG Soubor:Воронеж_Платонова_16. JPG Soubor:Bristol Voronezh. jpg.

Odkazy

Reference

Související články

Bitva u Voroněže * Hotel Voroněž v Brně

Externí odkazy

[url=http://www. gorduma. +morevrn. ru]Zastupitelstvo města Voroněže[/url] * , [url=http://www. vsu. ru]Voroněžská státní univerzita[/url] * [url=https://archive. is/20121204162233/http://www. voronezh. net/]Městský portál[/url] * [url=http://iatp. vspu. ac. ru/kursant2000/san/gorod. htm]Dějiny města a architektonické památky[/url].

Kategorie:Města ve Voroněžské oblasti Kategorie:Města vojenské slávy Kategorie:Sídla na Donu