Vracov

Vracov ( historicky také Pracov) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 8 km jihovýchodně od Kyjova. Žije zde obyvatel.

Název

Název původní vesnice byl odvozen od osobního jména Vrac (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Vrati-, např. Vratislav, Vratimír apod. +more) a znamenalo "Vracův majetek".

Historie

Kostel sv. +more Vavřince První písemná zmínka o osadě na místě nynějšího města pochází z roku 1201. Mezi lety 1230 a 1240 byl vybudován místní kostel; ten byl v roce 1565 přestavěn a v letech 1604 a 1612 doplněn zvony. Ve 13. století Vracov byl důležitým lokálním centrem, kam byly z Břeclavi přestěhovány i krajské úřady, a břeclavský kraj se po několik desetiletí nazýval krajem vracovským (pracovským). Od roku 1274 je Vracov nazýván městečkem. Význam obce začal klesat na přelomu 13. a 14. století, kdy okolo nově založeného hradu vzniklo městečko Bzenec. Krajské úřady se přesunuly do Bzence (a později do Uherského Hradiště), a v roce 1335 byl Vracov přičleněn k bzeneckému panství.

V roce 1518 obdržel Vracov právo várečné a od té doby se nazývá městysem. Urbář z roku 1604 obsahuje řadu podrobností o městě, např. +more výši odváděných poplatků z pozemků a vinic (130 rýnských). Urbář také uvádí několik příjmení, jež se ve městě vyskytují i začátkem 21. století - Mívalt, Nikl nebo Repík. Během třicetileté války přišel Vracov o značnou část populace. V druhé polovině 17. století tak došlo k nové kolonizaci a přírůstku obyvatel, z poloviny německé národnosti. 1. ledna 1967 byl Vracov povýšen na město.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel

Roku 1656 měl Vracov 114 domů a 740 obyvatel, v roce 2011 zde žilo 4 484 obyvatel v 1 565 domech.

Struktura populace

Podle sčítání v roce 2011 žilo ve městě 2 163 mužů a 2 321 žen, tj. v procentech 48% ku 52%. +more Naprostá většina obyvatel se hlásila k české nebo moravské národnosti, případně národnost neuvedla; nejpočetnější národnostní menšinou byli Slováci v počtu 36 lidí. Asi čtvrtina populace, 1 067 lidí, se přihlásila k náboženské víře. Z toho většinu, 902 lidí, tvořili římští katolíci. Římskokatolická farnost je součástí kyjovského děkanátu. Ze 2 208 ekonomicky aktivních obyvatel jich 666 uvedlo, že dojíždí do zaměstnání do jiné obce.

Osobnosti

Jan Dungel (* 1951), přírodovědec, malíř, grafik a ilustrátor * Josef Somr (1934-2022), herec * Filip Prechtl, houslista, zakladatel skupiny Cimballica * Tomáš Kořínek, operní zpěvák * Karl Teller (1888-1944), spisovatel, středoškolský pedagog * Josef Čajka (1919-2009), vysokoškolský pedagog, světově uznávaný odborník v oblasti teorie obvodů

Pamětihodnosti

Křížová cesta * Kostel svatého Vavřince - raně gotická stavba ve stylu burgundsko-cisterciácké architektury. +more V původním stavu se dochoval jeho presbytář z roku 1240. V 18. století došlo k barokní přestavbě kostela. Jeho sochařská výzdoba pochází z dílny Ondřeje Schweigla. * Křížová cesta z roku 2004 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista u kostela sv. Vavřince * Radnice postavená v letech 1948-1950 podle návrhu architekta Jiřího Jeřábka. Nad balkonem v prvním patře je barevné sgrafito „Svatební veselí“ od akademického malíře Rudolfa Gajdoše z roku 1950. * Stará ulice - nejstarší část města (1604) * Baráky - skupina domů ze 16. -17. století * Habánské vinné sklepy * Husův sbor, kostel Církve československé husitské v Okružní ulici * Několik kamenných křížů v různých částech obce.

Kultura

Základní škola Ve městě působí několik folklórních souborů a hudebních skupin. +more V roce 1976 byl založen folklórní soubor Marýnka. Dalším folklórním souborem je od roku 1980 Lipina, a její dětský soubor Lipinka. Nejmladším folklórním sdružením je od roku 2005 soubor písní a tanců Vracovjan. Působí zde i dechová hudba Vracovjáci.

Každoročně třetí říjnový víkend se ve městě konají tradiční krojované císařské hody „s věncem a káčerem“. Počtem krojovaných (660 v roce 2012) jde o největší hody v České republice. +more V hodovém průvodu 17. října 2015 byl 566 účastníky ustanoven oficiální český rekord v počtu krojovaných v jedné obci.

Občanská vybavenost

Těžba ropy Ve městě se nachází státní mateřská škola, základní škola prvního i druhého stupně, a základní umělecká škola. +more V bývalé budově školy na náměstí sídlí městská knihovna a informační centrum. Část budovy radnice slouží pobočce České pošty, v jejím dvorním traktu jsou ordinace praktických a zubních lékařů. Kulturní dům s divadelním a estrádním sálem. Kino není vybaveno digitální promítací technikou a je tak bez pravidelného programu. Sportovní areál na jihovýchodě města s tenisovými kurty a fotbalovým hřištěm klubu FC Vracov. Mládežnický fotbal zde hraje FKM Morava, společné družstvo FC Vracov a TJ Sokol Vlkoš. Veřejné koupaliště se dvěma bazény na severozápadě.

Okolí

Rybník Vracov leží na severní hranici lesní oblasti Doubrava, zvané též Moravská Sahara. +more Sousedí s obcemi Bzenec, Vlkoš a Vacenovice. Na severozápadě je rybník, vzniklý zaplavením naleziště rašeliny. Městem protéká Vracovský potok.

Dopravní spojení

Městem prochází silnice I/54. Železniční stanice Vracov leží na trati 340, spojující Brno a Uherské Hradiště. +more V roce 2017 zde zastavovaly všechny osobní vlaky a většina spěšných. Spojení s okolními obcemi je zajišťováno také autobusy.

Město leží v zóně 685 integrovaného systému Jihomoravského kraje IDS JMK.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Doubrava * FC Vracov * Římskokatolická farnost Vracov

Externí odkazy

http://www. mestovracov. +morecz/ Oficiální stránky * http://www. vracov. com/ Stránky o Vracově * http://www. favracov. cz/ Římskokatolická farnost Vracov * [url=http://www. catvusa. com/index. php. file=/archive_2006/Czech_documents/93b_Vracov_videoklip_hody. wmv]Videoklip Hody Vracov na stránkách televize amerických krajanů[/url] * [url=http://www. lipinka. estranky. cz/]Soubor Lipinka[/url] * [url=http://fslipina. webnode. cz/]Soubor Lipina[/url] * [url=http://www. vracovjaci. cz/]Dechová hudba Vracovjáci[/url] * [url=http://vracovjan. wz. cz/]Soubor Vracovjan[/url].

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Města v okrese Hodonín Kategorie:Mikroregion Bzenecko Kategorie:Obce v okrese Hodonín Kategorie:Sdružení obcí Severovýchod Kategorie:Slovácká vinařská podoblast Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu Kategorie:Sídla v Kyjovské pahorkatině