Doubrava (les)

Přírodní poměry

Půdní prostředí Doubravy je tvořeno čtvrtohorními vátými písky, které kontrastují s hlinitojílovitými naplaveninami v sousedící nivě řeky Moravy, na mnoha místech zde zachované v původní meandrující podobě (přírodní park Strážnické Pomoraví, přírodní památka Osypané břehy). Tyto váté písky propouštějí vodu a snadno vysychají. +more Výskyt písečných dun a zvláštní složení písku, ne nepodobné tomu v asijské poušti Gobi, vynesl oblasti přezdívku Moravská Sahara. Většina písčitého území dnes porostlá borovicovými monokulturami, jen úzký protipožární pruh podél železniční trati na východním okraji území je bez vegetace a byla zde vyhlášena národní přírodní památka Váté písky. Ke kácení lesa dnes dochází především u Vracova, Bzence-Přívozu (lesnická škola) a Strážnice. Území lesa Doubravy je od roku 2004 součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví v rámci soustavy Natura 2000.

Maloplošná zvláště chráněná území

Na území Doubravy se nachází celkem 7 maloplošných zvláště chráněných území. Jsou to dvě národní přírodní památky, jedna přírodní rezervace a čtyři přírodní památky.

* národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava *národní přírodní památka Váté písky u Bzence * přírodní rezervace Písečný rybník * přírodní památka Jezero * přírodní památka Osypané břehy * přírodní památka Pánov * přírodní památka Vojenské cvičiště Bzenec

Industrializace

Schéma předpokládaného vedení D55 okrajem Doubravy, paralelně s železnicí a NPP Váté písky Od 1. +more poloviny 19. století prochází okrajem oblasti těleso severní dráhy císaře Ferdinanda, dnes mezinárodní železniční koridor spojující Rakousko a Slovensko s Polskem. V blízkosti jejího křížení se silnicí II. třídy z Bzence do Strážnice se nachází pískovna, cihelna s železniční stanicí Bzenec-Přívoz. Uvnitř lesa, souběžně se směrem železniční trati, prochází lesem účelová silnička Příčná, využívaná též pěšími turisty a cykloturisty.

Okrajem lesa, souběžně se stávající železnicí a národní přírodní památkou Váté písky, je v současnosti plánována stavba dálnice D55 spojující Břeclav s Olomoucí. Proti tomuto vedení dálnice D55 protestují některá občanská sdružení, která se obávají devastující role projektu na přírodu a přirovnávají jej ke stavbě vodního díla Nové Mlýny. +more Česká společnost ornitologická a Děti Země podaly proti plánu stavby stížnost Evropské komisi a předložily návrh alternativního vedení silnice, které by se území Doubravy vyhnulo.

Těžba nerostných surovin

Nejvýznamnější byla těžba lignitu z Dubňanské lignitové sloje, která je částí Jihomoravské lignitové pánve. Nejstarší byl důl Adolf (1824-1871) ležící mezi obcemi Dubňany a Ratíškovice. +more Ve druhé polovině 19. století docházelo k nárůstu počtu tzv. malodolů v Dubňanech a Miloticích. Dalším impulzem pro těžbu bylo vybudování nových dolů firmou Baťa v Ratíškovicích Tomáš (1933-1952) a Theodor (1940-1954), stavba 6 km dlouhé železnice z Ratíškovic do Rohatce (1933-1934) a Baťova kanálu dlouhého 52 km z Rohatce do Otrokovic (1934-1938) pro transport vytěženého lignitu do továren Baťových závodů v Otrokovicích a ve Zlíně. Dalšími doly z této doby jsou Littner (1939-1948) v Bzenci a Jan (1939-1941) v Rohatci. Další rozvoj těžby nastal po druhé světové válce, kdy byly otevřeny doly 1. máj I (1951-1983), 1. máj II (1981-1994) v Dubňanech nebo důl Osvobození (1959-1991) v Hodoníně. Těžba lignitu vrcholila v 80. letech 20. století a byla ukončena na začátku 90. let.

Těžba rašeliny ve Vracově. Místní slatinné rašeliniště s plochou 19 ha mocností až 8 m bylo zcela vytěženo roku 1962. +more Prostor se samovolně zatopil vodou a vzniklá vodní plocha se nyní nazývá Rašelina nebo Vracovský rybník.

Těžba cihlářské hlíny v Ratíškovicích (1886-1981).

V roce 2016 v Doubravě probíhá těžba písku v Bzenci-Přívozu (od roku 1964), cihlářské hlíny v Hodoníně (od roku 1860) a ropy a zemního plynu u Vracova a Vacenovic.

Turistické cíle

Ratíškovic * národní přírodní památka Váté písky * památník lesníka Jana Bedřicha Bechtela nedaleko železniční stanice Bzenec-Přívoz u pěšiny do Bzence z roku 1906 * bývalý lignitový důl Littner, dnes rekreační zařízení * Žilkův dub, několik set let starý památný strom, jeden z mála pozůstatků původního dubového porostu * soustava tří malých rybníků Soboňky v Račím údolí na Ratíškovickém potoce, kde byl poprvé v Československu odchován amur bílý * hřebčín a dvůr pozůstalé po zaniklé vsi Rúdníku * Muzeum ve vagónu na okraji obce Ratíškovice s provozem šlapací drezíny po železniční trati k nádraží Rohatec-Kolonie na rozhraní Bzenecké a Hodonínské Doubravy * Zoologická zahrada Hodonín na okraji Hodonínské Doubravy, v hodonínské místní části Bažantnice

Požár v roce 2012

Vrtulník s bambi vakem letí nad lesem Doubrava k požáru. +more Ve čtvrtek 24. května 2012 před čtvrtou hodinou odpolední vznikl v Bzenecké Doubravě nedaleko turistické základny Littner požár, který se díky vyschlému prostředí a silnému větru rychle začal nekontrolovatelně šířit. Kouř z ohně bylo brzy možné pozorovat ze vzdálenosti 20 kilometrů a byl vyhlášen 4. (zvláštní) stupeň požárního poplachu. Hasičský záchranný sbor České republiky vyslal k zásahu hasičské jednotky z Jihomoravského i Zlínského kraje. Pohyb zásahových vozidel znesnadňoval písčitý terén a několikakilometrová vzdálenost k nejbližšímu zdroji vody, řece Moravě. Do boje s ohněm byly ze základen v Brně a v Praze přivolány i dva vrtulníky Letecké služby Policie České republiky a jeden vrtulník Armády ČR. Letecká hasičská služba poskytla tři letadla (ze Zlína, Žamberka a Jihlavy). U požáru se vystřídalo více než 250 hasičských jednotek (1 500 hasičů) z Jihomoravského, Zlínského, Středočeského kraje, Královéhradeckého, Plzeňského, Jihočeského a Moravskoslezského kraje a z Kraje Vysočina. Svou techniku dali k dispozici i hasiči z Olomouckého a Pardubického kraje. V rámci mezistátní pomoci se do akce zapojilo také 30 hasičů a 10 kusů techniky ze slovenského Trnavského kraje (z Malacek, Trnavy a Skalice). Na místě došlo také k prvnímu nasazení požárního tanku v dějinách České republiky - vozidlo SPOT 55 ze Záchranného útvaru v Hlučíně bylo použito ke skrápění terénu a vytahování pařezů. Spotřebováno bylo 20 milionů litrů hasební vody a pohonné hmoty za více než milion korun.

V pátek 25. května ve 20:30 se hasičům podařilo požár lokalizovat, zastavit jeho další šíření a odstranit viditelný plamen. +more Dále hořely již jen kořeny a hrabanka. V sobotu 26. května dopoledne již byl požár ze všech stran obestoupen jednotkami hasičů a ve středu 30. května ráno bylo požářiště předáno zpět vlastníkovi lesa. Osm hasičů však na místě dohlíželo ještě do 7. června. Zasažena byla plocha o výměře 200 ha, na které shořelo 184 ha borového lesa ve vlastnictví Lesů České republiky. Šlo o největší lesní požár v České republice od roku 1998, větší lesní požár vzplál v červenci 2022 v Českém Švýcarsku. Škoda byla odhadnuta na miliony korun, obdobně zásah hasičů si vyžádal náklady v řádech několika milionů korun. Koncem července byl hasiči za pravděpodobnou příčinu vzniku požáru označen odhozený cigaretový nedopalek, naopak úmyslné zapálení bylo označeno za nepravděpodobné.

Deset let po požáru, v roce 2022, bylo již celé spáleniště znovu zalesněné, a to zejména borovicemi, ale i listnatými stromy jako dub, líska nebo buk.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20100808103323/http://www. bzenecka-doubrava. wz. cz/]Ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví[/url] * [url=http://aktualne. centrum. cz/domaci/fotogalerie/2012/05/30/foto-z-moravske-sahary-prochazka-vypalenym-lesem/]Fotogalerie lesa po požáru v květnu 2012[/url].

Kategorie:Lesy v Jihomoravském kraji Kategorie:Lesy v Dolnomoravském úvalu Kategorie:Ptačí oblasti v Česku Kategorie:Geografie okresu Hodonín Kategorie:Těžba rašeliny v Česku