Vršac

Název

Název je slovanského původu a odkazuje na nedaleké vrchy (Vršačke planine), které se zvedají východně od města směrem až k hranici s Rumunskem. Do dalších jazyků byl převzat právě slovanský název. +more Vznikl z označení malého vrchu - vršce.

Klimatické podmínky

Klima Vršace a okolního regionu je mírné s kontinentálním vlivem. Průměrný roční úhrn srážek je 550 mm a průměrná roční teplota zde činí 11,5°C. +more Zimy jsou mírné a někdy sněžné, s průměrnou teplotou 2,1 C°; jara jsou krátká a deštivá, s průměrnou teplotou 11,9 C°, zatímco léta jsou poměrně dlouhá, suchá a horká, s průměrem 21,5 C° v měsíci červenci. Podzim je poměrně dlouhý, deštivý a mírný, s průměrem 12,1°C pro začátek října.

Poloha

Město se nachází blízko rumunské hranice. Stejně jako drtivá většina vojvodinských měst i Vršac se rozkládá v rovinaté krajině, ovšem v případě tohoto města na východě přecházející v hřbet Vršačke planine. +more 27 km jihozápadním směrem se nachází přírodní rezervace Deliblatska peščara, 12 km severně se nachází státní hranice s Rumunskem.

Historie

Oblast dnešního města je osídlená již od doby kamenné. První písemná zmínka o městu Vršac pochází z roku 1427. +more Vznikající osada byla součástí Uher za vlády Zikmunda Lucemburského. V 15. století je doložena existence slovanského obyvatelstva. Jejich sídlo, které je v srbských dokumentech označováno jako srpska varoš je jádrem samotného města. V následujícím století město obsadili Turci, kteří tudy pronikali dále na sever. Ti původní osadu zničili (v roce 1552) a zmocnili se v polovině století nedalekého hradu. Časté obléhání, ničení a váleční během 150 let turecké okupace v Uhrách vedly nejen k likvidaci původní vesnice, ale i hradu, z něhož zůstala stát jediná věž.

Později bylo sídlo obnoveno. Další pravoslavní Slované sem přišli po roce 1690 v souvislosti se Stěhováním Srbů. +more Postupný rozvoj začal od 18. století, v řadě věcí mu pomohl příchod rakouské nadvlády po roce 1718. V této době sem také přišla (stejně jako do celé oblasti dnešní Vojvodiny německá komunita. Založila si vlastní osadu vedle samotného středu města Byly položeny základy vinařství. Vznikla první škola, lékárna a pošta. Nejstarší do současné doby dochovaný pravoslavný kostel vznikl v roce 1756.

Na počátku 19. +more století byly ve středu města (tzv. srpske varoši) rozšířeny ulice. Velká přestavba byla uskutečněna z toho důvodu, aby se město vyhnulo neustálým požárům. Roku 1802 získal Vršac statut města s tržním právem .

V revolučním roce 1848 se zde dne 11. července odehrála jedna z bitev povstání v Uhrách.

V polovině 19. +more století měl Vršac 15,5 tisíce obyvatel a byl jedním z nejlidnatějších sídel Tamišského Banátu. Od 1847 zde byl první hotel (budova Konkordija), roku 1858 mělo město i železnici, jako jedno z prvních na území současného Srbska. Podle tehdejších záznamů zde žilo deset tisíc lidí. Obyvatelstvo bylo národnostně smíšené; žili zde Němci, Maďaři a Srbové. V roce 1880 zde švýcarský obchodník Bernard Staub založil vinařství Helvécia a proslavil místní vína po celé Evropě. Roku 1882 bylo zřízeno dnešní městské muzeum a o pět let později také knihovna. V závěru století byly vydlážděny také některé ulice a zprovozněno veřejné osvětlení.

Součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (a později Jugoslávie) se stal Vršac v roce 1918. V meziválečném období město nezažilo silnější rozmach, nicméně díky přítomnosti německé komunity patřilo k ekonomicky silnějším na území tehdejší královské Jugoslávie. +more V roce 1920 zde bylo otevřeno kino. Mezi lety 1929 až 1941 byl Vršac součástí tzv. Dunajské bánoviny.

Během druhé světové války byly vyhnáni místní Židé, odvezeni transporty do koncentračních táborů a tam pobiti (holocaust). Po osvobození Vršace partyzánským vojskem a Rudou armádou pobýval ve městě Josip Broz Tito a připravoval zde osvobození Bělehradu. +more Německé obyvatelstvo, které na počátku 20. století čítalo 13 tisíc lidí, bylo v roce 1944 s postupující partyzánskou a rudou armádou vyhnáno z města a dosídleno obyvatelstvem z celé tehdejší Jugoslávie. Němci byli po nějakou dobu internováni v táborech, poté se odstěhovali do Rakouska a do Německa. Před válkou měl Vršac 27 tisíc obyvatel. Na místo vyhnaných Němců přišli do Vršace noví kolonisté z oblastí centrálního Srbska, Slovinska a Bosny a Hercegoviny. Díky tomu tak podíl srbského obyvatelstva dosáhl v závěru 20. století zhruba sedmdesáti procent.

Ekonomika

Vršac je v Srbsku znám především jako sídlo velké farmaceutické firmy Hemofarm. Společnost je hlavním iniciátorem místního technologického parku.

V okolí města se nacházejí četné vinice. Ve všech směrech (s výjimkou východu) se rozkládá velmi úrodná krajina panonské nížiny, která je intenzivně obdělávána.

V roce 2021 investovala česká společnost 15 milionů eur do výstavby nového závodu na automobilové součástky a plastové odlitky ve Vršaci.

Kultura

Vršac má svoji městskou knihovnu. Působí zde i místní pobočka srbského Národního divadla, která nese jméno Steriji Popoviće. +more Městské muzeum bylo založeno roku 1882 a má 300 000 exponátů.

Pamětihodnosti

Nachází se zde také největší katolický kostel v Srbsku. Dokončen byl v roce 1863. +more Novogotická stavba byla realizována během tří let podle projektu architekta Frigyese Schuleka.

Jako kulturní památka je dnes dochován také dům, ve kterém žil Jovan Sterija Popović.

V blízkosti Vršace se nachází pravoslavné kláštery Mesić a Središte. Na vrcholu o výšce 681 m n. +more m. východně od města se nachází tzv. Vršacká věž , fortifikační stavba, resp. věž ze středověku.

Doprava

+morejpg|vpravo|náhled|Vršac_(nádraží)'>Železniční stanice Vršac. Střed města. .

Město se nachází na silničním tahu Bělehrad - Arad. Železniční spojení má Vršac s Rumunskem, Bílou Cerekví (Železniční trať Zrenjanin - Bela Crkva), Bělehradem (Železniční trať Bělehrad-Vršac) a Zrenjaninem.

Výhledově má městem vést dálnice z Bělehradu a Pančeva přes Vršac a dále na území Rumunska.

Sport

V roce 2001 byla ve Vršaci otevřena sportovní hala Millenium Centar, která slouží např. pro basketbalová utkání. +more Městský fotbalový stadion má kapacitu 10 000 míst.

Místní ženský basketbalový tým Hemofarm vyhrál celkem šestkrát srbský šampionát.

Z vrcholků východně od města bývá provozován paragliding.

Zdravotnictví

Ve Vršaci se nachází nemocnice (založená roku 1956).

Významní rodáci

Dragiša Brašovan (1887-1965), srbský architekt * Johanna Jungmannová (1780-1855), manželka Josefa Jungmanna * Boris Kostić (1887-1963), srbský šachový velmistr * Stevica Ristić (* 1982) - severomakedonský fotbalista * Döme Sztójay (1883-1946) - maďarský generál a premiér * Jovan Sterija Popović (1806-1856), srbský divadelník. * Paja Jovanović (1859-1957), srbský malíř. +more * Sultana Ciuk (1871-1935), operní pěvkyně.

Partnerská města

Banská Bystrica, Slovensko * Trebinje, Bosna a Hercegovina * Lugoj, Rumunsko * Kriva Palanka, Severní Makedonie

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Srbsku Kategorie:Opština Vršac