Vídeňské inspirace české architektury 18. století

Charakteristika

Tento jev se týká velké skupiny staveb postavených v českých zemích převážně vídeňskými architekty, na nichž je patrný nejen italský, ale také francouzský styl. Francouzský přínos do české architektury byla novinka, předtím v Čechách pracovali výhradně italští architekti na stavbách jako je Valdštejnský palác, Klementinum, Černínský palác a další.

Francouzská klasicistní architektura byla přitažlivá pro imperiální ambice Vídně, která v době, kdy pominulo nebezpečí od Turků, nabývala postupně na významu v Habsburské monarchii i mimo ni.

Oba architekti, Hildebrandt i Fischer, byli inspirovaní sice italskou architekturou, avšak byli vnímaví i k architektuře Francie (François Mansart, Salomon de Brosse). V širším slova smyslu jde o příslušníky tzv. +more druhé generace tvůrců barokní architektury v Čechách, inspirované ze zdrojů mimo klasicistní, antizující Itálii (cizí českému cítění a způsobující fiasko architektury období české renesance).

Příčiny tohoto jevu

Do konce 17. +more století se Praha držela jako zemské středisko a Vídeň byla do roku 1683 architektonicky bezvýznamná kvůli nebezpečí od Turků. * 1683 - zatlačování a odehnání Turků. * Vídeň se stala hlavním městem, kde vznikaly první stavby Jana Fischera a Johanna Hildebrandta. V té době se ve Vídni ujala nová architektura - francouzský architektonický styl. * Odtud vznikají další architektonické inspirace pro Prahu i celou střední Evropu.

Významné stavby

Clam-Gallasovský palác od Jana B. Fischera z Erlachu, * Poutní kostel (od roku basilica minor sv. +more Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí od Johanna Hildebrandta.

Mnoho staveb vzniklo též na Moravě.

Reference

Kategorie:Česká architektura Kategorie:České dějiny 18. století