Walter NZ-85
Author
Albert FloresWalter NZ-85 byl vzduchem chlazený hvězdicový sedmiválcový letecký motor vyráběný ve společnosti Walter (Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol.) od roku 1926. Motor původní české konstrukce byl označen zkratkou jmen konstruktérů ing. Nováka a ing. Zeithammera (NZ), i když ing. Zeithammer se již na této konstrukci nepodílel. NZ-85 byl druhým motorem řady NZ - po prvním typu, kterým byl NZ-60 (1923). Motory Walter na výstavě v Paříži. Nový NZ-85 uprostřed (1926)
Vznik a vývoj
Na základech zdařilého motoru Walter NZ-60 zkonstruovali v roce 1926 ing. Novák, vrchní ředitel a ing. +more Barvitius, „chefkonstruktér“ leteckých motorů nové dva typy motorů Walter, sedmiválcový NZ-85 a devítiválcový NZ-120.
Motor NZ-85 byl prostředním členem sériově vyráběných motorů typové řady Walter NZ (Walter NZ-60, NZ-85 a NZ-120), kterou firma Walter dodávala na trh mezi lety 1923 až 1931 (nejmenší z nich, tříválec NZ-40 z roku 1929, se do výroby kvůli nadměrným vibracím nedostal). Bylo vyrobeno mezi lety 1926 až 1930 celkem 50 motoru Walter NZ-85 (jiný pramen udává výrobu 53 motorů).
Těsně před velikonočními svátky 1926 byla ukončena dlouhodobá, stohodinová zkouška tohoto nového motoru Walter. Motor Walter NZ-85 byl schválen k provozu počátkem dubna 1926, když homologační zkouška byla odjeta ve dnech 22. +more-31. 3. 1926. Nový motor byl světové veřejnosti představen koncem roku 1926 na Aerosalonu v Paříži (X. mezinárodní letecká výstava).
Obdobně jako motor NZ-60 se stal i NZ-85 základem pro další vývoj. Krátce před ukončením výroby byl modernizován zvýšením nominálního výkonu na 90 a 95 k a byl označen jako Walter NZ-90, resp. +more jako Walter NZ-95 II. Řada sedmiválcových motorů o vrtání 105 mm měla pokračování v motoru Walter Venus (1930-1932). Tímto typem ovšem historie sedmiválcových, hvězdicových motorů Walter s vrtáním válců 105 mm končí.
Dochovaný motor Walter NZ-85 je vystaven v dopravní hale Národního technického muzea v Praze.
Popis motoru
Při konstrukci tohoto motoru ing. Jan Novák a ing. +more František Barvitius vycházeli z osvědčených prvků motoru Walter NZ-60. Válce, hlavy, ventily, péra, vahadélka, zvedáky, kliková hřídel, olejová pumpa, vedlejší ojnice, písty a pístní čepy zůstaly stejné jako u motoru NZ-60. Mimo toho, že „přibyly“ 2 válce, byly nově konstrukčně vyřešeny vrtulový náboj, motorová skříň, hlavní ojnice, rozvod OHV a náhon magnetek.
Směr otáčení hřídele motoru a vrtule vpravo. Motorová skříň byla dvoudílná z hliníkové slitiny. +more Válce byly z oceli a s hliníkovým pláštěm, hlavy válců ze šedé litiny. Klikový hřídel byl dvoudílný, jednou zalomený a byl vyroben ze speciální chromniklové oceli Poldi Victrix (Cr-Ni). Uložen byl ve třech kuličkových ložiscích. Ojnice z chromniklové oceli byla kruhového průřezu. Ventilový rozvod byl poháněn vačkovým kotoučem, zvedáky, tyčinkami a vahadélky. Oba ventily byly v každém válci vedle sebe. V mazacím systému byla dvě pístová čerpadla (sací a tlačné). Výrobce doporučoval použití oleje značek Caroil nebo Gargoyle. Spouštění motoru se dělo startérem Viet na stlačený vzduch. Motor nebyl vybaven reduktorem, proto otáčky motoru byly shodné s otáčkami vrtule. Kapitán Hamšík na školním letadle Letov Š-118 s motorem Walter 85 HP přiletěl 28. září 1926 do Rigy. Na snímku označeni: 1. kpt. Hamšík, 2. pluk. Raško, velitel lotyšského letectva, 3. čsl. konsul v Rize Košek, 4. mechanik Virt, 5. zástupce „Centrokomise“ p. Brusovanský.
Použití
Motor mj. poháněl v Československu prototyp cvičného letounu Avia BH-29, turistický a školní letoun Aero A-34 Kos a cvičný letoun Letov Š-118. +more Walter NZ-85, série 24 motorů připravena k expedici (Letectví 1928, č. 4, s. 112) Školní elementární letoun Avia BH-29 byl zalétán a představen veřejnosti na podzim 1927. První komentáře byly velmi pozitivní, ale o letoun neprojevil prvotně nikdo žádný zájem. Avia provedla propagační turné, kde bylo letadlo demonstrováno v osmnácti evropských zemích, ale to nevedlo k žádnému prodeji. Jedním z těchto míst byla i lotyšská Riga, kam kpt. Hamšík přiletěl na předvedení 28. září 1926.
Úspěšnější byl letoun z Letova. Vznikla 13 kusová série s tímto motorem, která dostala typové označení Letov Š-118. +more Pro základní výcvik vznikl letoun Š-18 s motorem Walter NZ-60 (44 kW/60 k) a montáží výkonnějšího motoru NZ-85 (62 kW/85 k) vznikla verze Š-118 určená pro pokračovací osnovu. S tímto letounem podnikl kpt. Hamšík propagační let Finskem, Pobaltím (Kaunas, Riga, Tallinn) a Polskem (3000 km), na jehož základě si Finové několik strojů objednali. Požadavkem však bylo, aby letoun měl silnější motor. Jejich přání bylo vyhověno a tak vznikl typ letounu Letov Š-218, přezdívaný „Velký komár“, ve kterém byl instalován motor Walter NZ-120 o výkonu 120 koní. Celkem továrna dodala do Finska deset strojů a došlo i k odprodeji licenčních práv na výrobu dalších 31 kusů. Finské letouny se vyznačovaly trubkovou konstrukcí trupu s plátěným potahem a byly označovány jako Š-218A. Spolehlivě sloužily ve vojenské letecké škole v Kauhavě až do roku 1945.
V roce 1927 se tento motor začal používat i v Itálii. Italská vláda, aby zpřístupnila letectví nejširším masám, dala podnět italským leteckým výrobcům ke stavbě strojů vybavených motory o malých výkonech. +more Výsledkem byla stavba lehkých sportovních letadlech Breda Ba. 15, IMAM Ro. 5 (Romeo Ro-5) s motory Walter NZ-85 a hydroplánů Savoia-Marchetti S. 56. Na letounu Breda Ba. 15s s motorem Walter NZ-85 se úspěšně představil v srpnu 1930 italský pilot De Angeli na závodě turistických letadel Il I. Giro Aereo d´Italia (1. Okolo Itálie letecky) a obsadil celkově 7. místo. V samotném závodu zvítězil Paride Sacchi rovněž na letounu Breda Ba. 15 s ale s motorem Walter NZ-120. Letouny Breda Ba. 15s byly vybaveny širokou paletou motorů a v následujících letech se na nich zkoušely i motory Walter Venus (následník NZ-85) a Mars (následník NZ-120). Největšího uplatnění získal motor Walter Venus.
V roce 1929 se mezinárodní soutěže turistických letadel (Challenge International de Tourisme) zúčastnil belgický letoun Orta St Hubert SG. 1 (St. +moreHubert Aircraft Engineering Works), který byl vybaven motorem Walter NZ-85. Aero A-34 Kos s motorem Walter NZ-95 a žáci Ústřední pilotní školy v čele se šéfpilotem K. Bartošem (Letec, srpen 1930) V roce 1930 Ústřední pilotní škola prováděla školení pilotů i na sportovních letadlech typu Aero A-34 »KOS« s motory Walter NZ-95. Tohoto typu letadel bylo pod vedením šéfpilota K. Bartoše ke školení užito poprvé za činnost školy. Šest žáků prvého kurzu složilo zkoušky z létání před komisí ministerstva veřejných prací a to jeden s prospěchem výborným, čtyři s prospěchem velmi dobrým a jeden s prospěchem dobrým.
Ve dnech 24. -25. +more května 1931 na mezinárodním mítinku v Záhřebu obsadili s Letovem Š-118 v soutěži na přesnost přistání mjr. Diviš z Prostějova 2. místo (voj. označení 22C) a Kolařík z Brna 6. místo. Ještě v roce 1934 na I. ročníku Národního letu republiky Československé zvítězil na letounu Letov Š-118 s motorem Walter NZ-85 ing. Bohuslav Šimůnek s dr. J. Janatkou. Závodu se zúčastnilo 26 posádek, z nichž 18 soutěž úspěšně dokončilo. Národní technické muzeum 2020.
Použití v letadlech
Specifikace
Data dle
Technické údaje
Typ: čtyřdobý zážehový vzduchem chlazený hvězdicový letecký sedmiválec * Vrtání válce: 105 mm * Zdvih pístu: 120 mm * Celková plocha pístů: 606 cm2 * Zdvihový objem motoru: 7273 cm3 * Max. průměr motoru: 990 mm * Celková délka motoru: 741 mm * Hmotnost suchého motoru: 125 kg * Hmotnost motoru s nábojem vrtule a příslušenstvím: 186,5 kg (NZ-85), 166 kg (NZ-95)
Součásti motoru
Rozvod: OHV, dvouventilový *Karburátor: Zénith 42 DCI *Zapalování: 2× magneto Scintilla MN7-D (NZ-85) resp. GN7-D (NZ-95) * Mazání: tlakové oběžné, se suchou klikovou skříní *Pohon: dvoulistá, dřevěná vrtule * Chlazení: vzduchové
Výkony
Typ | NZ-85 | NZ-90 | NZ-95 |
---|---|---|---|
Maximální, vzletový | 100 k/74 kW při 1500 ot/min | 105 k/77 kW při 1600 ot/min | 110 k/81 kW při 1700 ot/min |
Nominální, jmenovitý | 85 k/62 kW při 1400 ot/min | 90 k/66 kW při 1500 ot/min | 95 k/70 kW při 1600 ot/min |
Kompresní poměr | 4,48:1 | 4,48:1 | 4,48:1 |
Spotřeba paliva | 235 g·h−1·k−1 / 320 g·h−1·kW−1 | 235 g·h−1·k−1 / 320 g·h−1·kW−1 | 235 g·h−1·k−1 / 320 g·h−1·kW−1 |
Spotřeba oleje | 5-10 g·h−1·k−1 / 6,8-13,6 g·h−1·kW−1 | 5-10 g·h−1·k−1 / 6,8-13,6 g·h−1·kW−1 | 5-10 g·h−1·k−1 / 6,8-13,6 g·h−1·kW−1 |
Specifický výkon | 11,69 k/l | 12,37 k/l | 13,06 k/l |
Galerie
Walter NZ-85 a Avia BH-29. jpg|náhled|Avia BH-29 s motorem Walter NZ-85 Avia BH-29. +morejpg|náhled|Avia BH-29 s motorem Walter NZ-85 Sportovní letoun Hopfner HS-8 29 s motorem Walter NZ-85 (1929). jpg|náhled|Sportovní letoun Hopfner HS-8/29 s motorem Walter NZ-85 (1929) Romeo Ro. 5 Aero Digest May,1930. jpg|náhled|IMAM Ro. 5 (Aero Digest, May 1930) Pristanek letala na Mengeškem polju leta 1932. jpg|náhled|IMAM Ro. 5 (1932) Letov_Smolik. jpg|náhled|Letov Š-118 ve službách finského letectva Walter NZ-85 a ORTA St. Humbert (Challenge 1929) 2. jpg|náhled|Walter NZ-85 a Orta St. Hubert SG. 1 (Challenge 1929) Walter NZ-85 a ORTA St. Humbert (Challenge 1929). jpg|náhled|Walter NZ-85 a Orta St. Hubert SG. 1 s imatrikulací OO-ABI (Challenge 1929) Savoia Marchetti S. 56 a Walter NZ-85. jpg|náhled|Savoia Marchetti S. 56 s motorem Walter NZ-85.
Odkazy
Reference
Související články
Československé letectvo * Avia * Avia BH-20 * Avia BH-29 * Letov Š-118
Literatura
Externí odkazy
[url=http://www. walterjinonice. +morecz/]Walter Jinonice[/url] * [url=https://forum. valka. cz/topic/view/36344/Walter-NZ-85/]Walter NZ-85[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20190129005839/http://www. vrtulnik. cz/ww9/walter-motory. htm]Walter motory[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070928210824/http://www. luftfahrtmuseum. org/htmi/ite/wnz85. htm]Fotografie Walteru NZ 85 na The Virtual Aviation Museum[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070928210831/http://www. luftfahrtmuseum. org/htmi/itf/wnz85. htm]Technická data Walteru NZ 85 na The Virtual Aviation Museum[/url].