Walter Polaris

Walter Polaris a Polaris II byly československé tříválcové vzduchem chlazené hvězdicové motory. Byl vyvinut počátkem 30. let 20. století a byl vyráběn Akciovou společností Walter, továrna na automobily a letecké motory v Praze - Jinonicích. Motor Walter Polaris II je vystaven v expozici Leteckého muzea ve Kbelích. Walter Polaris (1932)

Vznik a vývoj

Motor Walter Polaris byl překonstruován z ne zcela povedeného motoru Walter NZ-40 resp. NZ-45, později byl modifikován na výkonnější verzi Walter Polaris II. +more Homologační zkouška motoru Walter Polaris byla ukončena 12. února 1932 a u motoru Walter Polaris II 25. dubna 1933. Počty vyrobených motorů Walter Polaris obou verzí se uvádějí v množství 33 kusů.

Tříválec Walter Polaris II byl určen pro lehká sportovní letadla, popřípadě pro lidová letadélka, o nichž se v těch letech hodně uvažovalo a která byla nedosaženým snem většiny konstruktérů. Nalezlo se dosti lehkých letadel, kde by tento motor našel uplatnění, ale ujal se prakticky jen u letounu Letov Š-39. +more Tímto typem v podstatě končí historie tříválcových, hvězdicových motorů vyráběných továrnou Walter s vrtáním 105 mm a zdvihem 120 mm. Bylo několik typů letadel, kde se motory Walter Polaris a Walter Polaris II objevily, ale takových úspěchů jako "enzety" už tyto nové hvězdy nedobyly. Hvězdicové motory již postupně začaly uvolňovat místo invertním, řadovým motorům.

Popis motoru

Byl to tříválcový hvězdicový motor s vrtáním 105 mm a zdvihem 120 mm (3H). Klasický zážehový motor s karburátorem. +more Všechny motory řady NZ měly jednotné vrtání 105 mm a zdvih 120 mm (až na Walter Scolar). Lišily se pouze počtem válců. Z detailů, které tento motor odlišovaly od předchozího NZ-40/NZ-45, je třeba zmínit ocelové válce s hliníkovými hlavami a vysoustruženými žebry, uložení nedělené hlavní ojnice kruhového průřezu na volném bronzovém pouzdru se dvěma smykovými plochami, dělený klikový hřídel (Poldi-Victrix-Special) a dvojité zapalování Scintilla. I tento motor trpěl neduhy předešlého typu Walter NZ-40 (NZ-45). Především šlo o špatné mazání horního válce, neklidný chod a z něho vyplývající narušování motorového lože. Teprve mohutné gumové tlumiče kmitů od vibrací pomohly.

Použití

Počet aplikací byl s motory Polaris z výše uvedených důvodů "řídký". Mimo níže popsaných letounů Letov Š-39 a Přikryl-Blecha PB 5 „Racek“ byl tento motor instalován na letounu Jaroslava Lonka s registrační značkou OK-VAF, typ Lonek L-5. +more S typem L-5 se v roce 1932 zúčastnil Memoriálu ing. Kašpara v Chrudimi, kde však havaroval a jeho spoluletkyně Ginette Ferron zahynula. Druhou "jednokusovou" aplikaci byl americký letoun Rearvin Junior 4000, který byl v Československu provozován s imatrikulací OK-WAO (1934-1939). Za II. světové války byl tento letoun registrován na Slovensku.

Letoun Letov Š-39 byl jednomotorový dvoumístný, vzpěrový hornoplošník, který byl vyvinut a používán jako sportovní letoun. Letoun konstrukce Aloise Šmolíka s jednonosníkovým celodřevěným křídlem uskutečnil první let v roce 1931. +more Byl následně vyráběn v továrně Letov v Letňanech u Prahy (Vojenská továrna na letadla Letov). V roce 1932 bylo vyrobeno 23 letounů tohoto typu. Major Josef Heřmanský dosáhl 9. prosince 1932 v kategorii lehkých letadel do 400 kg s letounem Š-39 a motorem Polaris československého, výškového rekordu, když vzlétl do výše 5137 m. V letech 1932-1933 s tímto letounem vytvořil pilot (již jako podplukovník p. p. l. ) Josef Heřmanský 8 národních rekordů. Jeden z těchto letounů vlastnil generální ředitel továrny Walter, soukromý pilot Antonín Kumpera. Na II. meetingu na mokotovském letišti u Varšavy Antonín Kumpera obsadil 2. místo v handicapovém závodě klubových letadel a 3. místo v rychlostním závodě. V období 1932-1934 byl nejmodernějším a také nejrozšířenějším sportovním letadlem tohoto druhu vyráběným v Československu. Masového rozšíření však nedosáhl, protože samotný drak stál 25 000 Kč a motor Polaris dalších 28 000 Kč. Vývoj tohoto letounu dále pokračoval verzemi Letov Š-139 (několik z nich bylo vybaveno motorem Walter Mira-R) a Letov Š-239, která byla vybavena motorem Walter Minor 4-I.

Dalším letounem, na kterém se motor Walter Polaris krátce objevil, bylo dvojmístné sportovní letadlo Přikryl-Blecha PB-5 Racek z roku 1931. Jednalo se o elegantní, malé letadélko, které bylo ideální pro leteckou turistiku amatérů. +more Vyznačovalo se velmi krátkým startem a přistáním a také nezvykle dobrou stoupavostí. Dvoučlenná posádka byla usazena v tandemovém uspořádání, když pilot seděl vzadu a cestující vpředu. Za odklápěcími sedadly byl v klenutí trupu dosti velký prostor pro zavazadla. Motor Polaris I byl upevněn přímo v přední dřevěné stěně pomocí šesti silentbloků. Vrtule Letov dřevěná o průměru 1820 mm. Motor byl zakryt snímatelnou hliníkovou kapotou, která umožňovala snadný přístup k armaturám. Je však pravdou, že motor Polaris I se v tomto letounu příliš neosvědčil. Další prototyp OK-BPE létal s motorem Walter NZ-60, ale u dalších stavěných strojů byl používán motor sedmiválcový Pobjoy R o výkonu 55 kW (75 k). Antonín Kumpera s motorem Walter Polaris na letounu Š-39 (1932).

Použití v letadlech

Letov Š-39 * Přikryl-Blecha PB-5 Racek * Rearwin Junior * Lonek L-5 * Karvelis BK-11

Specifikace (Polaris/Polaris II)

Data dle

Technické údaje

Typ: čtyřdobý, zážehový vzduchem chlazený hvězdicový tříválcový motor *Vrtání válce: 105 mm *Zdvih pístu: 120 mm *Maximální průměr motoru: 926 mm *Celková délka motoru: 708 mm *Celková plocha pístů: 259,7 cm2 *Zdvihový objem motoru: 3120 cm3 *Hmotnost suchého motoru: 72 kg

Součásti

Rozvod: OHV, dvouventilový *Karburátor: Zénith 50 AIO nebo Solex DV40 *Zapalování: 2 magnety Scintilla PN3-DF * Mazání: tlakové oběžné, se suchou klikovou skříní *Pohon: dvoulistá dřevěná vrtule, v tlačném nebo tažném uspořádání . * Chlazení: vzduchové

Výkony

Výkony: ** vzletový: 60 k (44,1 kW) při 1900 ot/min (Polaris), 78 k (57,4 kW) při 2460 ot/min (Polaris II) ** jmenovitý: 55 k (40,4 kW) při 1800 ot/min (Polaris), 70 k (51,5 kW) při 2330 ot/min (Polaris II) * Kompresní poměr: 5,15:1 (Polaris), 5,3:1 (Polaris II) *Spotřeba paliva: 230 g·h−1·k−1 / 313 g·h−1·kW−1 *Spotřeba oleje: 10 g·h−1·k−1 / 13,6 g·h−1·kW−1 *Poměr výkonu k hmotnosti: 0,56 kW/kg (Polaris), 0,72 kW/kg (Polaris II)

Galerie

Soubor:Přikryl-Blecha PB-5 (OK-BPE) a Walter Polaris (1931). jpg|Přikryl-Blecha PB-5 (OK-BPE) a Walter Polaris (1932) Soubor:Přikryl-Blecha PB-5 (OK-BPE) a Walter Polaris (1931) 2. +morejpg|Přikryl-Blecha PB-5 (OK-BPE) a Walter Polaris (1932) Soubor:Letov Š-39 (OK-WAN) a Walter Polaris II. jpg|Letov Š-39 (OK-WAN) a Walter Polaris II (1932) Soubor:Letov Š-39 a Walter Polaris II. jpg|Letov Š-39 a Walter Polaris II (1932) Soubor:Rearwin Junior 4000 (OK-WAO) a Walter Polaris II. jpg|Rearwin Junior 4000 (OK-WAO) a Walter Polaris II (1934) Soubor:Walter Polaris II a Rearwin Junior 4000 (OK-WAO). jpg|Rearwin Junior 4000 (OK-WAO) a Walter Polaris II (1934) Soubor:Walter Polaris a letadlo Lonek L-5. jpg|Lonek L-5 a Walter Polaris (1932) Soubor:Walter Polaris II a Karvelis BK-11. jpg|Karvelis BK-11 a Walter Polaris II.

Odkazy

Reference

Související články

Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. * Walter NZ-40 * Antonín Kumpera * František Barvitius * Jaroslav Lonek

Externí odkazy

[url=http://www. walterjinonice. +morecz]Walter Jinonice[/url] * [url=http://www. airwar. ru/enc/law1/letovs39. html]Letov Š-39[/url] * [url=http://www. kppardubicka. cz/cs/menu/zprava/327-jaroslav-lonek-a-jeho-pardubicka-letadla/]Jaroslav Lonek a jeho pardubická letadla[/url] *[url=https://www. gonzoaviation. com/clanok/rearwin-junior-4000-ok-wao]Rearwin Junior 4000 / OK-WAO SLeSu[/url] na gonzoaviation. com.

Polaris II Kategorie:Hvězdicové motory