Władysław Gomułka

Fotografie Gomułkova profilu Leonida Brežněva Ceauşescuem po oficiální návštěvě Rumunska Władysław Gomułka (6. února 1905, Krosno - 1. září 1982) byl polský komunistický politik. V letech 1956 až 1970 byl v čele Polské sjednocené dělnické strany a tím prakticky prvním mužem Polska, přestože původně prováděl reformy, postupně se podílel na represích proti demokratickým silám. Aktivně podporoval sovětské rozhodnutí o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

Život

Do Komunistické strany Polska (: Komunistyczna Partia Polski, KPP) vstoupil v roce 1926. V roce 1934 odjel do Moskvy, kde pobýval rok. +more Po svém návratu do Polska byl zatčen a až do začátku druhé světové války strávil většinu času ve vězení. V průběhu války se stal významným komunistou a v roce 1943 přesvědčil Stalina, aby obnovil činnost Polské dělnické strany (: Polska Partia Robotnicza). V Prozatímní vládě Polské republiky premiéra Edwarda Osóbky-Morawského byl od ledna do června 1945 místopředsedou a stejnou funkci vykonával v Prozatímní vládě národní jednoty v letech 1945-47 rovněž pod vedením socialisty Osóbky-Morawského. Ze své funkce pomohl komunistům zvítězit v roce 1946 v lidovém referendu 3 x Tak (3 x ano) a ve volbách v roce 1947. Díky tomu se stal, jak sám řekl, hegemonem Polska. Nicméně v letech 1951-1954 došlo v jeho straně k mocenským bojům mezi jednotlivými frakcemi, Gomułka byl označen za reakcionáře a ze strany vyloučen.

Návrat k moci (1956)

Po smrti stalinistického premiéra Bolesława Bieruta v roce 1956 nastalo krátké období, kdy polská společnost doufala v uskutečnění reforem. V Poznani došlo v červnu k protestům dělníků, vyvolaných nedostatkem potravin a spotřebního zboží, špatnou úrovní bydlení, poklesem reálného příjmu obyvatel, vývozem zboží do Sovětského svazu a obecně špatnou ekonomickou politikou. +more Polská vláda nejprve odpověděla onálepkováním protestujících jako provokatérů, kontrarevolucionářů a imperialistických agentů. Bezpečnostní složky zabily a zranily větší množství protestujících. Brzy ale stranické vedení pochopilo, že protesty dělníků získávají podporu v celém Polsku, a změnilo svůj postoj. Nyní protestující označovalo za poctivé dělníky s legitimními požadavky. Platy byly zvýšeny o 50 % a vláda slíbila ekonomické i politické změny.

Nový polský premiér Edward Ochab pozval nyní rehabilitovaného Gomułku do funkce prvního tajemníka PSDS. Gomułka si vymínil skutečnou moc k provedení reforem. +more Jednou z jeho podmínek byl odchod sovětského maršála Konstantina Rokossovského, který nařídil ozbrojený zásah proti poznaňským dělníkům, z polského politbyra a ministerstva vnitra, s čímž Ochab souhlasil. 19. října 1956 byl Gomułka s několika spolupracovníky ustaven prvním tajemníkem strany s podporou většiny vedení Polska, armády i tajné bezpečnosti. Moskva sledovala události v Polsku s obavami. Zatímco se k Varšavě stahovaly sovětské tanky a sovětské námořnictvo se rozmisťovalo kolem polského pobřeží, do Varšavy dorazila delegace Ústředního výboru Komunistické strany SSSR. Vedl ji Nikita Sergejevič Chruščov a jejími členy byli Mikojan, Bulganin, Molotov, Kaganovič, maršál Koněv a další. Gomułka dal jasně najevo, že polská vojska se postaví na odpor, pokud do jeho země vstoupí sovětské jednotky, ale ujistil Sověty, že polské reformy jsou jen vnitřní záležitostí země a neohrozí pozici Polska jako člena sovětského bloku a spojence Sovětského svazu. Sovětská delegace ustoupila, Gomułka tak byl potvrzen ve své nové pozici. Informace o událostech v Polsku, které se rozšířily do Maďarska prostřednictvím rádia Svobodná Evropa, vyvolaly studentskou demonstraci budapešťských studentů na podporu Gomułky, které později přerostly v povstání. Sovětská vojska se ale stáhla v Polsku do kasáren až 17. prosince 1956 po podpisu sovětsko-polské dohody.

Gomułkovo tání

Zpočátku byl Gomułka velmi populární díky svým reformám a hledání polské cesty k socialismu. Éru jeho vlády, přezdívanou Gomułkovo tání, ale poznamenalo postupné oslabování jeho odporu vůči tlaku Moskvy. +more V šedesátých letech podpořil represe vůči římskokatolické církvi a některým intelektuálům ve vedení strany (např. Leszku Kołakowskému). Aktivně podporoval polskou účast v intervenci vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Potřebu potlačení pražského jara zdůvodňoval nebezpečím připojení Československa k NATO v době, kdy Polsko nemělo vyřešenou otázku svých hranic s Německem.

Byl také zodpovědný za pronásledování studentů a inteligence a utužování cenzury tisku. V březnu 1968 inicioval projevem na sjezdu odborů antisionistickou propagandistickou kampaň, která souvisela s nesouhlasem Sovětského bloku k šestidenní válce. +more Gomułka později tvrdil, že to bylo neúmyslné.

V prosinci 1970 došlo ke krvavým střetům armády s dělníky v Gdaňsku a dalších pobaltských městech, při nichž bylo zabito několik desítek dělníků. Následující nepokoje vedly ke Gomułkově rezignaci. +more Jejím oficiálním důvodem byly zdravotní potíže, ve skutečnosti byl postižen infarktem. Do čela strany se postavil Edward Gierek a napětí kolem Gomułky se stupňovalo. Byl donucen odejít do důchodu.

Po jeho smrti v roce 1982 (zemřel na rakovinu) byl jeho negativní obraz vytvářený komunistickou propagandou revidován a v některých oblastech byl uznán jeho přínos. V roce 1994 vyšly poprvé tiskem jeho paměti. +more Je pochován, stejně jako jeho manželka Zofia (Liwa), na hřbitově 'Cmentarz Wojskowy na Powązkach' ve Varšavě.

Vyznamenání

Polská vyznamenání

60x60pixelů Řád budovatelů lidového Polska * +moresvg'>60x60pixelů velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska - 19. července 1946 * 60x60pixelů Řád grunwaldského kříže I. třídy - 1945 * 60x60pixelů Medaile za Varšavu 1939-1945 - 17. ledna 1946 * 60x60pixelů Partyzánský kříž - 12. června 1946.

Zahraniční vyznamenání

60x60pixelů velkokříž Řádu čestné legie - Francie, 1967 * +moresvg'>60x60pixelů velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku - Itálie, 21. října 1965 * 60x60pixelů Leninův řád - Sovětský svaz, 1970 * 60x60pixelů Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina - Sovětský svaz, 1969.

Fotogalerie

Image:Bundesarchiv Bild 183-B0121-0010-023, Berlin, VI. SED-Parteitag, 6. +moreTag. jpg|Władysław Gomułka Image:Bundesarchiv Bild 183-F0419-0001-001, Berlin, VII. SED-Parteitag, 2. Tag. jpg|Na 7. sjezdu 'SED' v Berlíně - První zleva: W. Ulbricht, čtvrtý zleva: W. Gomułka; v popředí: L. Brežněv Image:Wladyslaw gomulka grob powazki. jpg|Jeho hrob ve Varšavě Image:Zofia Gomułkowa grave. jpg|Hrob jeho manželky, Zofie Gomułkowé, ve Varšavě.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Polští politici Kategorie:Členové KSSS Kategorie:Polští ateisté Kategorie:Nositelé Řádu budovatelů lidového Polska Kategorie:Nositelé Medaile 100. +more výročí narození Vladimira Iljiče Lenina Kategorie:Nositelé Medaile za Varšavu 1939-1945 Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Nositelé Partyzánského kříže Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku Kategorie:Nositelé Řádu grunwaldského kříže 1. třídy Kategorie:Narození 1905 Kategorie:Narození 6. února Kategorie:Narození v Krosnu Kategorie:Úmrtí 1982 Kategorie:Úmrtí 1. září Kategorie:Úmrtí ve Varšavě Kategorie:Muži.