Cesko.wiki Zaolzie
Author
Albert FloresZaolzie [zaolže] je polský název (v překladu do češtiny Záolží tj. území za řekou Olší/Olzou) východního dílu české části Těšínska, kde žije autochtonní polská národnostní menšina. Název je polonocentrický (označuje oblast z pohledu polské části Těšínska, tj. na levém břehu řeky Olše) a ne zcela přesný (malá část oblasti se nachází i na pravém břehu řeky Olše, např. větší část města Karviná).
Etymologie
Český výraz Záolší je odvozen od českého názvu řeky Olše a je logicky používán českými novináři a historiky. Ti píšou o dějinách Záolší ve snaze odstranit negativní konotace tohoto termínu. +more Nechtějí situaci komplikovat lingvisticky nelogickým označením území.
Některé prameny uvádějí, že název řeky Olše, od kterého je odvozen výraz Záolší, byl administrativně změněn v roce 1960. Část obyvatel je pro navrácení jména Olza. +moreV případě navrácení jména by byl termín Záolší nesprávný.
Historie
Po roce 1920, ve kterém došlo rozhodnutím arbitráže ve Spa k rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko, zůstala v československé části Těšínska silná polská menšina. I když toto území nemohlo být geograficky vymezeno, byla na polské straně potřeba toto území nějak slovně označit. +more termín "český zábor" byl příliš konfrontační, termín "České Slezsko" nepřesný.
Autor srozumitelného termínu Zaolzie byl Paweł Hulka-Laskowski, překladatel Haška, Čapka a Němcové do polštiny, když ve třicátých letech dvacátého století psal o Polácích za Olzou.
Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 Polsko na základě ultimáta Zaolzie vojensky obsadilo a anektovalo. De iure se jednalo z tehdejšího pohledu o anexi, nicméně de facto šlo spíše o okupaci.
Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války se toto území stalo součástí německého okresu Katovice (Regierungsbezirk Kattowitz) v rámci Velkoněmecké říše. V prosinci 1941 bylo obyvatelstvo vyzváno, aby podávalo žádosti o zapsání do Volkslisty (Volksliste). +more Nositelé 1. a 2. stupně Volkslisty nabyli k 26. říjnu 1939 státní občanství Velkoněmecké říše a museli nastoupit do německých ozbrojených sil. Do těchto oddělení Volkslisty byli zařazení etničtí Němci a tzv. Šlonzáci. Do 3. stupně byli zařazeni obyvatele určeni na převýchovu, ale i ti byli zařazovaní do tzv. pomocných sil branné moci. Šlonzáci byli často posíláni do Francie a na západní frontu kvůli obavám z dezerce. České a zejména polské obyvatelstvo bylo německou státní správou perzekvováno.
Po roce 1945 se hranice vrátila do předmnichovských časů a v roce 1958 se Polsko svých územních nároků na Zaolzie s konečnou platností vzdalo. +morejpg|náhled|Mužský_chór_Goralé|Goralů_z_Jablunkova_hlásících_se_k_polské_národnosti_na_festivalu_PZKO_v_Karviná'>Karviné v roce 2007 synagoze Českého Těšína Českém Těšíně Českém Těšíně s českou a polskou scénou.
Současnost
Zaolzie je centrem polské národnostní menšiny v Česku - žije zde většina příslušníků této menšiny a má zde (v Českém Těšíně) sídlo i Kongres Poláků v České republice a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, hlavní organizace této národnostní menšiny.
Tabulka níže uvádí všechny obce, kde podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili Poláci více než 10 % obyvatel, a výsledky sčítání lidu v roce 2011 tamtéž. Všechny uvedené obce leží v české části Těšínska a v roce 2011 v nich žilo dohromady 19 054 Poláků:
| Obec český název | polský název | podíl Poláků na obyvatelstvu v r. +more 2001 | podíl Poláků na obyvatelstvu v r. 2011 | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Albrechtice | Olbrachcice | 23,5 % | 17,6 % | |
| Bocanovice | Boconowice | 30,9 % | 27,9 % | |
| Bukovec | Bukowiec | 33,6 % | 25,4 % | |
| Bystřice | Bystrzyca | 29,7 % | 24,1 % | |
| Český Těšín | Czeski Cieszyn | 16,1 % | 13,7 % | |
| Dolní Lomná | Łomna Dolna | 31,0 % | 22,4 % | |
| Hnojník | Gnojnik | 11,5 % | 10,9 % | |
| Horní Lomná | Łomna Górna | 28,5 % | 19,3 % | |
| Horní Suchá | Sucha Górna | 23,2 % | 17,1 % | |
| Hrádek | Gródek | 42,8 % | 31,3 % | |
| Chotěbuz | Kocobędz | 21,3 % | 15,9 % | |
| Jablunkov | Jabłonków | 23,0 % | 15,7 % | |
| Komorní Lhotka | Ligotka Kameralna | 21,5 % | 14,9 % | |
| Košařiska | Koszarzyska | 38,7 % | 27,1 % | |
| Milíkov | Milików | 41,0 % | 30,4 % | |
| Mosty u Jablunkova | Mosty koło Jabłonkowa | 18,3 % | 14,6 % | |
| Návsí | Nawsie | 24,0 % | 19,1 % | |
| Nýdek | Nydek | 26,6 % | 19,0 % | |
| Petrovice u Karviné | Piotrowice koło Karwiny | 16,2 % | 12,8 % | |
| Písečná | Pioseczna | 26,8 % | 18,6 % | |
| Písek | Piosek | 21,0 % | 16,4 % | |
| Ropice | Ropica | 28,9 % | 24,2 % | |
| Řeka | Rzeka | 21,5 % | 13,9 % | |
| Smilovice | Śmiłowice | 26,4 % | 21,7 % | |
| Stonava | Stonawa | 25,8 % | 19,4 % | |
| Střítež | Trzycież | 18,8 % | 13,0 % | |
| Těrlicko | Cierlicko | 12,9 % | 9,7 % | |
| Třanovice | Trzanowice | 21,2 % | 16,7 % | |
| Třinec | Trzyniec | 17,7 % | 13,4 % | |
| Vendryně | Wędrynia | 35,3 % | 26,1 % | |
| Vělopolí | Wielopole | 19,0 % | 13,2 % |
Poznámky
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=http://www.polonica.cz/content/Polaci%20na%20Tesinsku.pdf]Poláci na Těšínsku[/url]
Bibliografie
Valenta, Jaroslav: Dějiny Zaolzí ve 20. století: skutečnosti versus legendy. +more Slovanský přehled. 87, č. 1, (2001) s. 27-42. * Martinek, Libor: Současná překladatelská aktivita polských spisovatelů na Záolží. In: Česká a slovenská literatura dnes. Ústav pro českou literaturu AV ČR Praha - Slezská univerzita Opava, 1997, s. 155-160. * jot-Drużycki, Jarosław: Hospicjum Zaolzie - Wydawnictwo Beskidy/Nakladelství Beskydy, Vendryně 2014.
Kategorie:Těšínsko Kategorie:Geografie okresu Karviná Kategorie:Geografie okresu Frýdek-Místek Kategorie:Česko-polská státní hranice Kategorie:Československo-polské vztahy Kategorie:Dějiny Českého Slezska Kategorie:Geografie Moravskoslezského kraje Kategorie:Polská menšina v Česku