Zofia Kossaková-Szczucká

Zofia Kossaková-Szczucká (roz. Zofia Kossak, z prvního manželství Szczucka, z druhého manželství Szatkowska; 10. srpna 1889, Kośmin - 9. dubna 1968 Bílsko-Bělá) byla polská spisovatelka, novinářka, odbojářka a katolická aktivistka.

Je považována za jednu z nejvýznamnějších polských spisovatelek 20. +more století, v oblasti historického románu pak za jednoho z nejlepších autorů vůbec. Její díla, z nichž nejznámější jsou romány Křižáci (1935), Malomocný král (1936) a Beze zbraně (1937), byla přeložena do 16 jazyků.

Za druhé světové války byla klíčovou osobností polského protinacistického odboje, snažila se spojovat úsilí jeho jednotlivých frakcí a byla hlavní iniciátorkou a organizátorkou jeho pomoci Židům. Založila odbojové organizace Front Odrodzenia Polski, Provizorní radu pro pomoc Židům a Żegotu.

Po válce uprchla před komunistickým režimem z Polska, v roce 1957 se vrátila, nicméně její dílo bylo komunisty potlačováno. V roce 1982 obdržela od Jad Vašem posmrtně titul spravedlivá mezi národy.

Život

Rodina

Tříletá Zofia Kossakowa se svojí matkou, Annou Kisielnickou-Kossakowou Zofia Kossaková-Szczucká pocházela z umělecké rodiny - její strýc Wojciech Kossak a dědeček Juliusz Kossak byli známí malíři, sestřenice Marie Pawlikowska-Jasnorzewska a Magdalena Samozwaniecová zase spisovatelky. +more Od roku 1906 pracovala jako učitelka ve Varšavě. V letech 1912-1913 studovala malířství na Škole výtvarných umění ve Varšavě, v letech 1913-1914 kresbu v Ženevě. V roce 1915 si vzala Stefana Szczuckého a odstěhovala se s ním na Volyň. Po jeho smrti v roce 1921 se odstěhovala do Slezska do obce Velké Hůrky. V roce 1925 se znovu vdala, tentokrát za Zygmunta Szatkowského.

Protinacistický odboj

Za druhé světové války působila v protinacistickém odboji: spoluzaložila katolickou odbojovou organizaci Front Odrodzenia Polski a spolupracovala s řadou dalších podobných, hrála klíčovou roli v produkci tisku katolického odboje. V odboji používala krycí jméno Weronika.

Ač byla považována za jednu z hlavních představitelek polského nacionalismu a antijudaismu, sehrála nezastupitelnou roli v boji Poláků proti holokaustu. V létě 1942 sepsala slavný Protest, v němž popsala osud Židů umírajících v ghettech a vražděných ve vyhlazovacích táborech a vyjádřila naprostý nesouhlas katolíků a polského národa s tímto vražedným běsněním.

Společně s Wandou Krahelskou založila 27. +more září Provizorní radu pro pomoc Židům (orig. Tymczasowy Komitet Pomocy Żydom), která se stala 8. prosince jádrem nově vzniklé Żegoty. Kossaková je považována za klíčovou osobu, jejíž energické jednání a publikační činnost přispěly ke sjednocení demokratického odboje v rámci Żegoty a je považována za ideovou matku této organizace. Zároveň se poměrně úspěšně snažila sjednocovat různé proudy demokratického odboje i v ostatních oblastech činnosti a zapojovat je do struktur Zemské armády. V samotné Żegotě však působila jen velmi krátce, měla odlišné představy o fungování organizace a dostávala se do sporů s její židovskou částí, nakonec proto organizaci opustila a v rámci katolické organizace Społeczna Organizacja Samopomocy (SOS) sloužila jako spojka mezi Żegotou a katolickými kláštery a sirotčinci skrývajícími židovské děti.

V roce 1943 byla zatčena gestapem, prošla koncentračním táborem Auschwitz - Birkenau i nechvalně známým Pawiakem, obrovským štěstím pro ni bylo, že nacisté nikdy nezjistili její skutečnou totožnost. Byla odsouzena k smrti, ale s pomocí polského podzemí unikla popravě a dostala se na svobodu. +more V roce 1944 se účastnila Varšavského povstání.

Po válce

Hrob Zofie Kossakové-Szczucké V roce 1945 byla členkou mise Polského červeného kříže ve Spojeném království, zde se rozhodla zůstat v exilu a vyhnout se tak pronásledování, které proti členům nekomunistického odboje rozpoutal komunistický režim v Polsku. +more Do Polska se vrátila v roce 1957, po uvolnění, které nastalo po smrti Stalina. Vydávání jejích děl bylo omezováno a po gradaci konfliktu s režimem, když odmítla jeho vyznamenání a sepsala ostrou kritiku komunismu, která byla čtena namísto nedělního kazání v katolických kostelích, byla až do pádu režimu vyškrtnuta z oficiálních dějin polské literatury a její díla nesměla vycházet.

Je pohřbena ve vesnici Velké Hůrky. V roce 1982 jí Jad Vašem posmrtně udělil titul spravedlivá mezi národy.

Dílo

Zofia Kossaková je považována za jednu z nejvýznamnějších postav polského historického románu (po Sienkiewiczovi a Kraszewském), mimo to produkovala i úspěšná díla s náboženskou tematikou. Její knihy byly přeloženy do řady jazyků, včetně češtiny. +more Některé její historické romány (např. Křižáci) jsou plné Božích zásahů a zázraků, díky čemuž bývá některými autory řazena mezi autory fantasy.

* Pożoga: Wspomnienia z Wołynia 1917-1919, (1922, Požár), autorčin první román, v němž zachycuje dojmy z válečných a revolučních událostí na Volyni z let 1917-1919. * Beatum scelus (1924), historický román ze +more_století'>17. století, * Z miłości (1926, Z lásky), vyprávění o svatém Stanisławovi Kostkovi žijícím v druhé polovině 16. století, * Na drodze (1926), * Kłopoty Kacperka, góreckiego skrzata (1926), * Wielcy i mali (1927, Velcí a malí), sbírka povídek ze Slezska, * Złota wolność (1928, Zlatá volnost), historický román z doby polského krále Zikmunda III. , * Szaleńcy Boży (1929, Nadšenci boží), životopisy světců, * Legnickie pole (1930, Lehnické pole), román z polského středověku odehrávající se v době bojů s Tatarů na Horním Slezsku v první polovině 13. století, * Dzień dzisiejszy (1931, Dnešní den), * Ku swoim (1931, Ke svým), * Topsy i Lupus (1931), * Nieznany kraj (1932, Neznámý kraj), sbírka povídek ze Slezska, odměněno polskou slezskou literární cenou, * Z dziejów Śląska (1933, Z dějin Slezska), * Pątniczym szlakiem. Wrażenia z pielgrzymki (1933), dojmy z cest ze Svaté země, * Szukajcie przyjaciół (1934, Hledání přátel), * S. O. S. . . (1934), * Krzyżowcy (1936, Křižáci), velká čtyřsvazková románová kronika, vyznamenaná cenou časopsiu Wiadomości Literackie, která pojednává o první křížové výpravě z konce 11. století, česky zéž pod názvem O Kristovu korunu, jednotlivé díly se jmenují: ** Bóg tak chce (Bůh to chce), ** Fides graeca (latinsky Řecká věrnost), ** Wieża trzech sióstr (Věž tří sester), ** Jerozolima wyzwolona (Osvobozený Jeruzalém). * Król trędowaty (1936, Malomocný král), historický román líčící osudy Jeruzalémského království za malomocného krále Balduina IV. a jeho pád, přivoděný vnitřním rozkladem i vítězstvím vojsk sultána Saladina. * Bursztyny (1936, Jantary), * Puszkarz Orbano (1936, Puškař Orbano), historický román pro mládež * Beatyfikacja Skargi (1937), * Bez oręża (1937, Beze zbraně), historický román z přelomu 12. a 13. století, z ovzduší, jež tvoří pozadí křižáckých výprav do Svaté země. Autorka v něm líčí životní pouť a vznešené cíle svatého Františka z Assisi, zakladatele řádu františkánů, který nakonec dobývá Svatý hrob sám a beze zbraně. * Skarb Śląski (1937, Slezský poklad), * Rewindykacja polskości na Kresach (1938), * Laska Jakubowa (1938, Jakubova láska), * Chrześcijańskie posłannictwo Polski (1938, Křesťanské poslání Polska), * Gród nad jeziorem (1938, hrad nad jezerem), * Trembowla (1939), * Warna (1939), * Z otchłani: wspomnienia z lagru (1946, Z propasti), vzpomínky koncentračního tábora, * Suknia Dejaniry (1948), * Przymierze (1951, Úmluva), historický román s biblickou tematikou, který zachycuje úsek ze slavných dějin židovského národa s Abrahámem jako hlavní postavou v čele. * Błogosławiona wina (1953, Požehnaná vina), historický román, * Kielich krwi (1954, Kalich krve), * Rok polski: obyczaj i wiara (1955, Polský rok: obyčeje a víra), cyklus črt, * Dziedzictwo (1956, Dědictví), první část románového cyklu z 19. století o zemanských rodových tradicích, * W Polsce Podziemnej: wybrane pisma dotyczące lat 1939 - 1944 (1957), * Troja północy (1960, Tři půlnoci), společně se Zygmuntem Szatkowskim, historický román o Polabských Slovanech, * Pod lipą (1962, Pod lípou), * Prometeusz i garncarz (1963, Prométheus a hrnčíř), * Ognisty wóz (1963, Ohnivý vůz), * Dziedzictwo II. (1964, Dědictví II. ), druhá část románového cyklu, * Dziedzictwo III. (1967,Dědictví III. ), třetí část románového cyklu, společně se Zygmuntem Szatkowskim, * Błogosławiony Jan Sarkander ze Skoczowa.

Česká vydání

O Kristovu korunu, Vyšehrad, Praha 1937, přeložil Jaroslav Janouch, jde o román Křižáci, * Legenda o svatém Mikuláši z Prstnice, Jaroslav Janouch, Praha 1938, přeložil Jaroslav Janouch, soukromý tisk, * Z lásky, Vyšehrad, Praha 1938, přeložil P. Karel Otýlka, přehlédl Jaroslav Janouch, * Puškař Orbano, Vyšehrad, Praha 1939, přeložil Jaroslav Janouch, * Beze zbraně, Vyšehrad, Praha 1973, přeložil Lubomír Nakládal, * Lehnické pole, Miroslav Stejskal, Praha 1948, přeložila Růžena Schwarzová, * Křižáci, Vyšehrad, Praha 1948, přeložil Jaroslav Janouch, znovu vyšlo 1976, překladatel Jaroslav Janouch uveden pod pseudonymem Vojtěch Janouch. +more * Malomocný král, Lidová demokracie, Praha 1958, přeložil Jaroslav Janouch, * Úmluva, Lidová demokracie, Praha 1967, přeložila Anetta Balajková, znovu Scriptum, Praha 1993, Paulínky, Praha 2017,.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Front Odrodzenia Polski * Provizorní rada pro pomoc Židům * Żegota * Seznam polských spisovatelů

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160304135349/http://www. christnet. cz/magazin/clanek. asp. clanek=3053]Životopis v cyklu Světla v temnotách[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070613224419/http://www. muzeum-cieszyn. ox. pl/gorkit. html]Muzeum Zofii Kossak-Szatkowskiej w Górkach Wielkich[/url] * [url=http://zofiakossak. pl/]Fundacja im. Zofii Kossak[/url] * [url=http://www. raoulwallenberg. net/. en/saviors/others/keepers-flame. 2749. htm] Keepers of the Flame[/url] z pera Joyce Jensena.

Kategorie:Polští spisovatelé Kategorie:Polští novináři Kategorie:Polští romanopisci Kategorie:Polští disidenti Kategorie:Katoličtí autoři Kategorie:Osobnosti polského odboje během druhé světové války Kategorie:Vězni koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau Kategorie:Spravedliví mezi národy Kategorie:Lidé s dvojitým příjmením Kategorie:Narození 10. +more srpna Kategorie:Narození 1889 Kategorie:Úmrtí 9. dubna Kategorie:Úmrtí 1968 Kategorie:Úmrtí v Bílsku-Bělé Kategorie:Ženy.