Západní zrada

Technology

12 hours ago

Author

J. V. Stalin (SSSR) Jako západní zrada (anglicky Western betrayal) je někdy označován postoj a jednání západních mocností (Spojené království, Francie a někdy i Spojené státy), kdy nedokázaly splnit své právně-politické, diplomatické, vojenské a morální závazky vůči svým spojencům Československu a Polsku před a po druhé světové válce. Pojem se někdy vztahuje také na další státy střední a východní Evropy té doby.

Vymezení pojmu

Termín se vztahuje k několika událostem, včetně zrádného postoje spojenců vůči Československu během Mnichovské dohody a následné okupace hitlerovským Německem, stejně jako selhání Francie a Spojeného království v pomoci Polsku, když byla v roce 1939 země napadena Německem a Sovětským svazem.

Stejný koncept také odkazuje na ústupky, které učinily Spojené státy a Spojené království Sovětskému svazu během konferencí v Teheránu, Jaltě a Postupimi, a na jejich pasivní postoj během varšavského povstání proti nacistické okupaci a poválečných událostí, které přidělovaly regionu do sovětské sféry vlivu a vytvořil komunistický východní blok.

Historicky se takové názory prolínaly s některými z nejvýznamnějších geopolitických událostí 20. století, včetně vzestupu a posílení nacistické Třetí říše, vzestupu Sovětského svazu jako dominantní supervelmoci s kontrolou nad východní částí Evropy a různé smlouvy, aliance a pozice přijaté během druhé světové války a po ní, jež vyústily ve studenou válku.

Československo

Mnichovská konference

Termín Zrada Západu (angl. Betrayal of the West) vznikl po Mnichovské konferenci v roce 1938, kdy bylo Československo nuceno postoupit Německu oblast Sudet osídlenou převážně německým obyvatelstvem, včetně československého pohraničního opevnění a prostředků schopných účinné obrany proti německé invazi.

Další části Československa, Záolší připadlo Polsku a část území na základě První vídeňská arbitráž bylo navráceno k Maďarsku. Následujícího roku byl vyhlášen Slovenský stát, čímž zaniklo Československo. +more Druhý den byla Maďarská vojska obsadila a anektovala Podkarpatskou Rus a o den později německá armáda obsadila české země, načež byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.

Spolu s Itálií a nacistickým Německem podepsaly mnichovskou smlouvu Británie a Francie - spojenec Československa. Československá smlouva s Francií, ji zavazovala k vojenské pomoci Československu v případě napadení.

V běžném politickém i veřejném životě se ujal novinový výraz západní zrada, který s pocity s tím spojenými se v českém prostředí stal stereotypem. Současně vznikly podobné české výrazy Mnichov, Mnichovská zrada, Mnichovský diktát a zrada spojenců s prakticky stejným významem. +more Komunistický básník František Halas vydal báseň s verši „zvoní zrady zvon“.

Winston Churchill v tomto kontextu řekl: „Británie a Francie si musely vybrat mezi válkou a hanbou. Vybrali si ostudu. Budou mít válku."

Pražské povstání

5. května 1945 se Pražané dozvěděli o americké invazi 3. +more americké armády do Československa a vzbouřili se proti německé okupaci. Taktické podmínky byly příznivé pro americký postup od západu a generál Patton, velení armády, požádal o povolení pokračovat na východ k řece Vltavě, aby pomohl českým partyzánům bojujícím v Praze. To však z politických důvodů zamítl generál Eisenhower, který nebyl ochoten přijmout americké ztráty nebo riskovat znepřátelení Sovětského svazu. Během čtyř dnů pouličních bojů zahynulo několik tisíc Čechů, ale Praha se za vydatné pomoci kontroverzní Ruské osvobozenecké armády ubránila a 9. května definitivně osvobozena. Do města dorazily tanky Rudé armády, což ve výsledku výrazně posílilo postavení KSČ. To byl podle jistého britského diplomata okamžik, kdy „bylo Československo pro Západ definitivně ztraceno“.