Abcházština

Abcházština je severozápadní kavkazský jazyk používaný Abcházci v Abcházii, Gruzii a Turecku. Používá jej 70 000-100 000 mluvčích v Abcházii a až několik desítek tisíc v Turecku. Abcházština je úředním jazykem v Abcházii (podle ústavy sporné Republiky Abcházie spolu s ruštinou, podle Gruzie je spolu s gruzínštinou jedním z oficiálních jazyků de facto neexistující gruzínské Autonomní republiky Abcházie). Jazyk má velký počet souhlásek (58) a naopak pouze dvě samohlásky.

Rozšíření

Abcházština je používána především v Abcházii, kde je oficiálním jazykem separatistické Abchazské republiky. Status úředního jazyka jí spolu s gruzínštinou zaručuje i gruzínská ústava z roku 1995. +more Používána je také velkou abchazskou menšinou v Turecku. Přesný počet tamních mluvčích není znám.

Historie

Nejstarší dochované texty v abcházštině pocházejí ze 17. +more století. Jsou zapsány arabským písmem tureckým cestovatelem Evliyem Celebim. Abcházština byla jako literární jazyk používána pouze zhruba posledních sto let a v průběhu stalinské éry byla na čas jako literární jazyk dokonce zakázána.

Dialekty

Abcházština se obecně dělí do těchto tří nářečí: * Abžua (Абжьыуа) - je spojen s historickým územím Abžua, dnes zhruba okres Očamčyra. Tento dialekt je používán jako základ spisovné formy abcházsštiny. +more * Bzybský dialekt (Бзыԥ) - je spojen s územím okolo řeky Bzyb a s územím okresu Gudauta, hovoří se jím jak v Abcházii, tak v diasporách v Turecku. * Samurzakanský dialekt - je spojen s východní částí okresu Očamčyra, dnes jsou jeho zbytky roztroušeny v několika obcích okresu Gali.

Do konce 19. +more století existovalo v Abcházii ještě několik dialektů, jimiž se zde již nehovoří a využívá je jen diaspora v zahraničí. * Sadzský dialekt - je spojen s územím Sadzen, hovoří jím pouze diaspora v Turecku. * Gumský dialekt - je spojen s údolím řeky Kodori, okres Gulrypš, hovoří jím pouze diaspora v Turecku a diaspora v Adžárii na jihozápadě Gruzie. * Pschuský dialekt - je spojen s horskou oblastí u řeky Bzyb, hovoří jím pouze diaspora ve středním Turecku. * Cebeldsko-Dalský dialekt - je spojen s oblastí středního toku řeky Kodori, okres Gulrypš, hovoří jím pouze diaspora v několika vesnicích ve středním Turecku.

Písmo

Abcházština používá od roku 1862 přizpůsobenou cyrilici. První abecedou byla cyrilice se 37 znaky, vyvinutá baronem Peterem von Uslar. +more V roce 1909 byla používána cyrilice o 55 písmenech, mezi lety 1926 a 1928 pak latinka o 72 písmenech vyvinutá gruzínským lingvistou Nikolajem Marrem. Gruzínská abeceda byla uvedena v roce 1938, po Stalinově smrti však snahy o abchazskou nezávislost vedly v roce 1954 ke znovuzavedení současné abecedy, postavené na cyrlici vyvinuté v roce 1892 Dmitrijem Guljou a Konstantinem Machavarianim, jež byla dále upravena v roce 1909 Aleksejem Čočuou.

Abeceda

Tabulka s IPA a přibližnou českou výslovností:

Starší abecedy

Soubor:Abkhaz Uslar alphabet. JPG|První abchazská cyrilská abeceda sestavená P. +more K. Uslarem (1862) Soubor:Abhaz alphabet chochua. JPG|Abeceda upracená A. Čočuou (1909) Soubor:Abkhaz alphabet by Marr. jpg|Latinská abeceda N. J. Marra (1926-1928) Soubor:Abkhaz alph 28-38. jpg|Latinská abeceda (1928-1938) Soubor:Abkhaz alphabet (1938-1953). JPG|Abeceda užívající gruzínské písmo (1938-1953).

Mluvnice

Abcházština je považována za aglutinační jazyk a podobně, jako je tomu u ostatních severozápadních severokavkazských jazyků, má komplexní polysyntetický systém tvoření sloves, která je možné upravit do desítek rozličných forem, který doprovází velmi jednoduchý systém podstatných jmen a ostatních slovních druhů. Abchazský jazykovědec Vjačeslav Čirikba oznail abcházštinu za „verbocentrický jazyk“, neboť slovesa zaujímají v abchazské morfologii hlavní místo.

Podstatná a přídavná jména

Jelikož je abcházština Ergativno-absolutivní jazyk, rozlišuje se u podstatných jmen jen dvě kategorie, resp. pády: Nominativ a Adverbiál (příslovečný).

Abcházština neobsahuje přídavná jména, ta mají obvykle podobu podstatných jmen, avšak někdy je možné narazit na přípony -тә, nebo -тәы (např. аиха = železo; аихатәы = železný).

Zájmena a členy

Abchazská slova, neupravená gramatickými jevy, začínají obvykle předponou А- (např. Аҩыза = přítel; А- člen neurčitý, -ҩыза = kořen slova přítel). +more Tento neurčitý člen bývá ve slově nahrazován přivlastňovacím zájmenem, jež má stejný tvar jako prefix osobního zájmena (Сҩыза = můj přítel; С- já). Není však přípustné, aby slovo bylo bez členu.

U sloves, která jsou v infinitivu rovněž psána s předponou А-, dochází k podobnému jevu. (např. +more Ацара = jít; А- člen neurčitý, -ца = kořen slovesa jít, -ра = koncovka infinitivu) Při použití slovesa ve větě dojde k nahrazení neurčitého členu zájmenem osobním podobně jako v příkladu výše. (Сцоит = já jdu; С- já, -оит = koncovka oznamovací v přítomném čase).

U sloves dochází i k hromadění několika zájmen v jediném slovu, které konkretizují obsah sdělení, například jde o předmět. U některých sloves je nutné tento předmět použít vždy. +more Ve slově to potom vypadá tak, že prvním v pořadí je předmět a následuje ho osobní zájmeno, jež představuje podmět (např. Абара = vidět; Избоит = Já (to) vidím; И- to, -з- = já, -оит koncovka; Бызбоит = vidím tě (ženě) узбоит = vidím tě (mužovi)).

Seznam osobních zájmen:

Číslovky

Abcházština používá pro vyjadřování čísel dvacítkovou soustavu, ale pouze do sta. Například číslovku 30 vyjadřují uživatelé tohoto jazyka doslova jako dvacet deset. +more Číslovka 52 pak vyzní jako dvakrát dvacet dvanáct. Pro trojmístná a vyšší čísla se už používá jiná slova, avšak na místě jednotek a desítek se i nadále používá dvacítkové soustavy.

Příklady užitečných frází

Vzorový text

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.abyzshwa.narod.ru/]Stránka zabývající se abcházštinou[/url] * [url=http://baltoslav.eu/apsua/index.php?mova=en]Korpus abchazského jazyka[/url]

Kategorie:Severozápadokavkazské jazyky Kategorie:Jazyky Gruzie Kategorie:Jazyky Turecka Kategorie:Jazyky Abcházie Kategorie:Ohrožené jazyky