Atlas (kartografie)

Atlas Atlas je soubor map spojených účelem, tematikou, měřítkem nebo měřítkovou řadou, generalizací a dalšími systémovými hledisky, zpracovaný koncepčně kartograficky a polygraficky jako jednotné dílo. Právě jednotností díla se odlišuje od prostého souboru map.

Dělení atlasů

Základní členění atlasů: * podle obsahu (geografické, topografické, fotoatlasy, apod. ) * podle zobrazovaného území (atlasy světa, kontinentů, národní atlasy, atlasy planet, apod. +more) * podle velikosti (formátu) * podle podoby výstupu (tištěné a digitální) * podle znázorňovaného období (aktuální, dějepisné).

Historie atlasů

Ptolemaiova mapa světa (asi 150, Geographia).

Svět antiky

První atlasy začaly vznikat v době největšího rozmachu Římské říše na sklonku 1. +more století našeho letopočtu v Alexandrii. Nejvýznamnějším autorem map a atlasů té doby byl kartograf, matematik a astronom Klaudios Ptolemaios, který vytvořil nejstarší do dnešní doby dochovaný zeměpisný atlas. Tento atlas byl součástí obsáhlého spisu Geografiké hyfégésis. Všechny mapy tohoto atlasu mají severní orientaci a jde o obecně zeměpisné mapy.

Islámský svět

Ačkoliv islámští kartografové se postarali o velký rozvoj kartografie, tvorba atlasů nepatřila mezi jejich priority. Nejstarší islámský atlas, který se dochoval do dnešních dob, pochází z +more_století'>8. století a obsahuje 21 map tehdy známého světa obývaného muslimy. Jeho autorem je pravděpodobně al-Balchi. Nejvýznamnější kartograf islámského světa al-Idrisi se pravděpodobně rovněž zabýval i tvorbou atlasů, věrohodné důkazy však neexistují.

portolánových map

Středověk

V období středověku zaznamenala kartografie úpadek následkem feudální rozdrobenosti a scholastického zaměření církve. Obnova tvorby map začala s rozvojem námořní plavby především v Itálii. +more Vznikají tzv. portulánové mapy, které se skládaly z relativně úzkých a dlouhých pásů pobřežních oblastí. Z těchto map postupně vznikaly první tematické atlasy, např. Medicejský atlas z roku 1351. V Katalánském atlase, který vznikl kolem roku 1375 na Mallorce je poprvé vyobrazena i Praha, Labe a Vltava. Autorem je pravděpodobně Abraham Cresques.

Objevem knihtisku byla zdokonalena i tvorba map a atlasů a v Itálii a Španělsku začaly vznikat první manufaktury zaměřené na kartografickou tvorbu. Jednou z nejvýznamnějších byla manufaktura benátčana Battisty Agnese, ve které bylo v polovině +more_století'>16. století vyrobeno přes 80 atlasů, především portulánových. Na jednom z nich je poprvé vyobrazen Atlas, bájný Titán, jak podpírá globus. Jedná se o první spojení Atlanta se zeměpisným atlasem a na základě tohoto obrazu získal zeměpisný atlas své označení.

Období renesance

Willema Blaeua Na konci 16. +more století se přesouvá mapová tvorba do Nizozemí. O rozvoj kartografie se postaraly nejen nové metody tisku, ale především zámořské objevy. V této době vznikaly tzv. Velké atlasy, které dodnes patří ke klenotům kartografické tvorby. Prvním tvůrcem těchto atlasů byl holandský obchodník Abraham Ortelius, který sestavil z různých map různých autorů první atlas v dnešním slova smyslu. Tento atlas vyšel roku 1570 v Antverpách pod názvem Theatrum orbis terrarum. Atlas obsahoval 70 map na 53 listech a seznam autorů těchto map. Atlas se dočkal několika reedicí, z nichž poslední vyšla roku 1612 a obsahovala již 128 obecně zeměpisných map a 38 map historických, které vyšly i samostatně. Jednalo se tedy o první dějepisný atlas.

Andrees Allgemeiner Handatlas z konce 19. +more století Asi nejslavnějším kartografem té doby byl Gerhard Mercator. Jeho celoživotní dílo vyšlo pod názvem Atlas sive cosmographicae meditationes de fabrica mundi et fabricati figura (Atlas neboli kosmografické úvahy o vzniku světa a o podobě, které tím nabyl). Zde byl poprvé v názvu použit pojem atlas.

Dalšími tvůrci atlasů té doby byli Jodocus Hondius, Jan Janssonius a Willem Blaeu, původním jménem Willem Janszoon. Jeho synové po Blaeuově smrti vydali superatlas, který obsahoval 2115 mapových listů a vyšel v 46 svazcích a v několika jazykových mutacích.

18. a 19. století

Tvorba atlasů se postupně stává nedělitelnou součástí kartografické tvorby. Vznikají první atlasy jednotlivých zemí, tematické atlasy a atlasy pro školy. +more Do popředí atlasové tvorby se dostávají ruští kartografové, především autor Atlasu vserossijsoj imperii Ivan Kirilov, nebo Michail Lomonosov, který vydal Atlas Rossijskoj. Dále se do popředí dostává i německá a francouzská kartografie. První národní atlas vyšel roku 1899 ve Finsku.

Současnost

V dnešní době se tvorbou atlasů zabývají prakticky všechna významná kartografická nakladatelství. Asi nejčastějším produktem je autoatlas. +more Velký rozvoj zažívají digitální atlasy, které v polovině 90. let 20. století byly publikovány nejprve na CD-ROM, později i DVD. V dnešní době tuto úlohu převzal především internet na kterém můžete narazit jak na jednoduché obrázky, tak na interaktivní aplikace.

Reference

Literatura

Milan Václav Drápela a kolektiv: [url=https://web. archive. +moreorg/web/20160304131748/http://oldgeogr. muni. cz/ucebnice/dejiny/oprojektu. php]Dějiny kartografie[/url], Brno (multimediální on-line učebnice) * Vladislav Hojovec a kolektiv: Kartografie, Geodetický a kartografický podnik, Praha 1987.

Související články

Mapa * Kartografie * Glóbus

Externí odkazy

[url=https://atlas.mapy.cz/]Český online atlas[/url]

Kategorie:Kartografie