Cesko.wiki Biom volného oceánu
Author
Albert FloresPlocha oceánu (vyznačená modře)
Biom volného oceánu, nejrozsáhlejší biom světa, pokrývá okolo 75 % povrchu Země. Oceán se rozdělil na pět částí, na Tichý, Atlantský, Indický, Severní ledový a Jižní oceán (uznaný až v roce 2000). +more Jde jen o umělé rozdělení, ve skutečnosti je plocha celistvá. Povrch oceánů je zvrásněn a na mnoha místech vulkanicky a tektonicky aktivní. (Například na sklonku roku 2004 vlna tsunami, která zasáhla jihovýchodní Asii, byla vyvolaná právě tektonickou činností. ).
Zóny
Příbřežní zóna : Může být několik typů, nejčastěji však písčitá nebo skalnatá. Organismy musí být odolné proti znečištění vody v případě písku a proti silnému příboji v případě skal. +more Mezi organismy žijící v této zóně se řadí řasy, mlži, plži a menší druhy ryb. Pelagická zóna : Jde o tzv. volné nebo otevřené moře. Voda je značně chladnější a právě zde je znát vliv proudů. Ty s sebou přináší plankton, kterým se živí větší ryby, ale i velryby. Bentická zóna : Tato zóna se nachází pod pelagickou zónou (až na výjimku hlubin, viz následující odstavec). Dno je tvořeno zejména z usazenin, odumřelých organismů. Voda se ochlazuje s přibývající hloubkou a ubývajícím slunečním světlem. Zástupci organismů jsou mořská tráva, houbovci, sasanky, mořští červi, hvězdice atd. Hlubinná zóna : Teplota vody se pohybuje okolo 2 až 3 °C (ve vyšších zeměpisných šířkách, tj. kolem polů planety nebo pod 4 až 5 km hloubky je teplota kolem nuly). Oceán je dost nasycen kyslíkem ale pod vysokým tlakem a obsahuje málo živin. Organismy zde žijící jsou ve většině případů bakterie, provádějící syntézu z chemických látek z vyvěrajících pramenů.
Život v oceánu
Většina organismů je silně ovlivněna prouděním vod. Může jít jak o slapové jevy (pohyb vyvolaný gravitací Měsíce a Slunce - příliv a odliv), ale i o mořské proudy. +more Masy vod všech oceánů a moří jsou totiž neustále v pohybu. Tvoří se proudy - teplé a studené. Na povrchu jde o vlny (způsobené větrem), které po přiblížení k pobřeží utvářejí příboj.
Rostliny
Rostliny jsou v podvodním světě zastoupeny například jako tzv. podvodní nebo mořské trávy. +more Časté jsou také řasy (právem nazývané plícemi Země). Řasy se rozřazují na zelené řasy, ruduchy (červené řasy) a chaluhy (hnědé řasy). Nejčastěji obývají skalnaté podloží.
Živočichové
Tato říše je v oceánech zastoupena nejvíce. Kytovci (Cetacea) zástupci: delfín obecný, delfín skákavý, kosatka dravá, vorvaň tuponosý, narval jednorohý.
Bezobratlí
Mezi nejprimitivnější organismy patří houbovci a žahavci. Houbovci jsou přisedlé organismy, bez typických úst a trávicí soustavy či jiných orgánů. +more Jejich tělo je tvořeno dvěma vrstvami buněk, mezi nimiž se nachází mezoglea (kostra hub). Živí se filtrováním planktonu z mořské vody. Žahavci mají skupiny tvrdí a měkcí koráli, sasanky, medúzovci, polypovci, trubýši a další. Tvrdí koráli se nazývají větevníci a vytváří vápencové útvary, které se souhrnně nazývají korálové útesy. Měkké korály lze rozdělit na laločníky, rohovitky, pérovníky a černě zbarvené trnatce. Tito koráli mají tělo vyztužené obvykle vápnitými tyčinkami nebo gorgonitem. „Jeden korál“ je vlastně celá kolonie polypů a ne jeden organismus. Sasanky využívají na svoji obranu žahavé buňky, neboť nemají tělo zpevněné žádnou látkou. Jsou oblíbeným útočištěm pro drobné ryby klauny.
K chapadlovcům se řadí mechovky, které čítají na 4000 druhů.
Mezi měkkýše patří kelnatky (podobné sloním klům v malém podání), mlži (ústřice, hřebenatky, slávky atd. ), štítkonošci (chroustnatky - místo skořápky 8 destiček), plži (až 35 000 druhů, dále dělení na nahožábré a krytožábré), zadožábří plži (typičtí, úplná ztráta ulity, ochrana nahrazená toxickým slizem pokrývajícím celé tělo, popř. +more žahavými buňkami) a hlavonožci (chobotnice, sépie atd. ).
Další jsou ostnokožci - hvězdice (např. problematická trnová koruna ohrožující korálové kolonie), lilijice (zvláštní organismy připomínající více než živočicha rostlinu), hadice, ježovky (bránící se obvykle svými trny) a sumýši (pohybující se pomocí řad panožek, v tropických vodách mají velmi pestré zbarvení).
Korýši jsou pokročilá skupina živočichů majících vyvinutou vnější chitinovou kostru. Patří mezi ně desetinožci (langusty a humři, nemají klepeta) a ústonožci. +more Zajímavé jsou čisticí krevety. Tito tvorové odstraňují cizopasníky, bakterie a odumřelou kůži rybám a jiným mořským organismům. Jde o symbiózu.
Obratlovci a další strunatci
Strunatci jsou živočichové mající hřbetní strunu nebo páteř. Řadí se mezi ně sumky připomínající okurky, paryby (žraloci a rejnoci), ryby, které jsou děleny na tyto skupiny, dvojdyšní, lalokoploutví a paprskoploutví (nejhojnější skupiny útesových ryb: sapínovití, pyskounovití, pomcovití, klipkovití, kanicovití, ploskozubcovití, bodlokovití, slizounovití a hlaváčovití), plazi (hlavně želvy). +more Dále jsou častí savci. Nejznámější jsou kytovci (delfíni, velryby atd. ).
Plankton
Plankton je souhrnný název pro celou škálu organismů. Plankton je jednou z nejdůležitějších složek v potravní síti oceánu, a proto má nesmírný význam pro celý biom.
Existuje několik dělení planktonu. Toto je dělení podle skupin organismů:
* bakterioplankton (bakteriální) * fytoplankton (rostlinný) * zooplankton (živočišný)
Další dělení je rozřazení podle velikosti:
* ultraplankton * nanoplankton * mikroplankton * mezoplankton * megaplankton