Dolnoslezské vojvodství

Dolnoslezské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihozápadě země u hranic s Českou republikou a Německem. Patří k němu většina historického Dolního Slezska (ale nikoli celé) a také bývalé Kladské hrabství i polská část Horní Lužice. Hlavním městem je Vratislav. Území je současně regionem soudržnosti NUTS-2.

Historie

Dolnoslezské vojvodství a dřívější územní správní jednotky Dolnoslezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. +more Bylo vytvořeno z území dřívějších vojvodství Jelenohorského, Lehnického, Valbřišského a Vratislavského a také malé části Lešenského (okres Góra) a Kališského (oblast Sycówa). Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Vratislavského vojvodství z let 1950-1975 - oproti němu k dnešnímu Dolnoslezskému patří navíc okres Hlohov.

Dříve bylo území dnešního vojvodství součástí pruské provincie Slezsko, případně v letech 1919-1938 a 1941-1945 vyčleněné provincie Dolní Slezsko, s výjimkou města Bogatynia (Rychnov) a okolních obcí, které historicky patřily k Sasku. Sasko-slezskou hranicí tvořila řeka Witka. +more Provincie Slezsko vznikla v roce 1815 a byla k ní tehdy připojena území, která se předtím ke Slezsku nepočítala: Kladské hrabství odtržené roku 1742 od Čech a část Horní Lužice. Původně se západní hranice Slezska opírala o Kwisu, města jako Lubáň, Węgliniec a Zhořelec jsou historicky lužická.

Geografie a ekonomika

Dolnoslezské vojvodství má rozlohu 19 946,70 km². S necelými tři miliony obyvatel je pátým nejlidnatějším polským vojvodstvím (po Mazovském, Slezském, Velkopolském a Malopolském).

Nachází se na jihozápadě Polska a sousedí: * na jihu s Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým a Olomouckým krajem v České republice, délka hranice je 410,8 km; * na západě se spolkovou zemí Sasko v Německu, délka hranice je 76 km; * na severozápadě s Lubušským vojvodstvím, délka hranice 224,4 km; * na severovýchodě s Velkopolským vojvodstvím, délka hranice je 218,4 km; * na východě s Opolským vojvodstvím, délka hranice je 193,7 km;

Jižní hranice má obzvlášť nepravidelný průběh kvůli kladskému a bogatyňskému výběžku. +morejpg|thumb|left'>Stolové hory Typická dolnoslezská vesnice Z hlediska geomorfologického členění se severovýchodní část vojvodství i s Vratislaví rozkládá ve Slezské nížině (Nizina Śląska), severozápadní ve Slezsko-lužické nížině (Nizina Śląsko-Łużycka) a úplně nejsevernější spadá do oblastí (podsoustav) Třebnický val (Wał Trzebnicki) a Miliczsko-hlohovská sníženina (Obniżenie Milicko-Głogowskie), jež jsou také součástí Středopolských nížin. Jižní část je naopak hornaté povahy, patří k Orlické a Krkonošské oblasti v rámci Krkonošsko-jesenické subprovincie. V Polsku je dodnes pro tyto celky zažitý společný název Sudety.

Nejvyšším vrcholem Dolnoslezského vojvodství je Sněžka (1603 m n. m. +more), druhé místo zaujímá Králický Sněžník (1423 m n. m. ). Výraznou krajinnou dominantu mimo hlavní pohoří představuje Ślęża (718 m n. m. ). Vojvodství se může pochlubit dvěma národními parky - Krkonošský a Stolové hory - a dvanácti chráněnými krajinnými oblastmi, mezi nimiž Údolí Barycze je s rozlohou 863,37 km² největší v Polsku. 98,9 % území patří k povodí Odry (výjimku tvoří horní toky Divoké Orlice a Jizery). Největším přírodní jezerem je Kunickie poblíž Lehnice, největší přehradní vodní nádrží Mietkowská jihozápadně od Vratislavi. Na severu se nacházejí Miliczské rybníky, největší rybniční soustava v Polsku.

V jižní horské části vojvodství hraje velkou roli cestovní ruch a lázeňství. Hojně navštěvovaná je i Vratislav (5 milionů turistů v roce 2016). +more Na seznam světového dědictví UNESCO byly zapsány Hala století ve Vratislavi a kostely míru v Jaworu i Svídnici. Důl Turów Míra urbanizace v roce 2020 byla 68,18 %, třetí nejvyšší v Polsku. Krkonošsko-jesenické podhůří patří mezi nejstarší průmyslové oblasti střední Evropy, historicky byl jeho rozvoj spjat mj. s textilní výrobou a těžbou černého uhlí (Valbřich, Nowa Ruda). V moderní době má největší hospodářský význam Dolnoslezská měďařská pánev (Dolnośląskie Zagłębie Miedziowe) soustředěná kolem Lehnice, Hlohova a Lubinu, kde působí podnik KGHM Polska Miedź. Důl a elektrárna Turów leží na území Dolnoslezského vojvodství v bogatyňském výběžku.

Území Dolního Slezska mělo historicky jednu z nejhustších železničních síti v Evropě, která v důsledku zanedbávání a plošného rušení tratí na přelomu 20. a 21. +more století značně prořídla. Některé úseky jsou nyní obnovovány. Hlavní železniční tahy mezinárodního významu vedou radiálně všemi směry z Vratislavi. Regionální vlaková doprava je zajišťována dopravcem Koleje Dolnośląskie (Dolnoslezské dráhy), společností v plném vlastnictví vojvodství. Páteří silniční dopravy jsou dálnice A4 i A18 a také rychlostní silnice S3, S5 a S8.

Okresy

Administrativní mapa vojvodství +morepng|thumb'>Města v Dolnoslezském vojvodství Vratislav Valbřich Lehnice Jelení Hora Slezské vojvodství je rozděleno na 26 okresů a 4 města s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 169 gmin, z toho 35 městských, 57 městsko-vesnických a 77 vesnických.

Města s postavením okresu

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://umwd. dolnyslask. +morepl/]Webové stranky Úřadu maršálka (samosprávy) Dolnoslezského vojvodství[/url] * [url=https://www. duw. pl/]Webové stranky Vojvodského úřadu (státní správy) Dolnoslezského vojvodství[/url] * [url=https://dolnyslask. travel/]Turistický portál Dolny Śląsk Travel[/url].

Kategorie:Polská vojvodství