Dálnice v Německu

Dálnice Systém dálnic v Německu (německy Autobahn) patří k nejhustším dálničním sítím na světě a je svými 12 044 km délky (2007) čtvrtým nejdelším dálničním národním systémem - po Interstate Highway System v USA (77 017 km); National Trunk Highway System v Číně (45 400 km) a dálničním systémem ve Francii (12 956 km).

Všeobecné údaje

K dálnici do Berlína Dálnice jsou v Německu označovány jako Autobahn, s následujícím číslem např. +more Autobahn 10 (zkráceně A10), nebo Bundesautobahn (spolková dálnice), např. Bundesautobahn 100 (zkráceně BAB100).

Rychlostní limit

„Omezení rychlosti zrušeno“ Otázka zavedení rychlostního limitu na německých dálnicích je stará několik desítek let a vyznačuje se velmi bouřlivou diskusí, kde na jedné straně stojí zastánci motta „Freie Fahrt für freie Bürger“ (přibližně: „volná / svobodná jízda pro svobodné občany“), na druhé straně pak mnoho expertů z oblastí úrazovosti, ochrany prostředí atd.

Německé dálnice jsou v tomto ohledu jistým unikátem: na přibližně jedné polovině délky není rychlost pro osobní vozy nikterak omezena, platí zde pouze všeobecné, avšak nezávazné doporučení, dodržovat dobrovolný limit 130 km/hod. Přibližně jedna třetina dálnic má pak trvající omezení rychlosti, zbytek se řídí hustotou dopravy a jinými faktory.

Mýto

Vyznačení mýtného Dlouhé diskuse byly v Německu vedeny i o zavedení mýta (jinak v Evropě všeobecně zavedená zvyklost). +more Nakonec se částečně prosadily argumenty, podle kterých náklady na stavbu a údržbu dálnic musí být placeny dopravními subjekty. Tyto náklady jsou vysoké - podle všeobecně uznávaných názorů obnášejí 6 až 12 milionů € na kilometr, podle jiných pramenů pak dosahují 26 milionů € na kilometr. Situace je navíc bizarní i tím, že Německo je svou polohou tranzitní zemí, jejíž silnice jsou používány přepravními společnostmi mnoha zemí.

K 31. srpnu 2003 bylo proto zavedeno pro nákladní automobily (přes 12 tun) mýtné; vzhledem k technickým potížím provozovatelských firem je však přepracovaný systém v provozu až od 1. +more ledna 2005.

Dějiny německých dálnic

Německé dálnice bývají obvykle spojovány s expanzivní politikou a militarizací Hitlerova Německa. To odpovídá ovšem jen v tom smyslu, že Hitler urychlenou výstavbu dálnic skutečně prosazoval. +more Myšlenka dálnic je však starší a její důvody jiné.

I když pojem Autobahn vznikl až roku 1929, jsou první dálnice staršího data: za první dálnici vůbec je považován závodní okruh AVUS v Berlíně z roku 1921 (dnes součást dálnice 115), první delší dálnice v Německu, která spojovala dvě města, byla uvedena do provozu 1932 mezi městy Kolín nad Rýnem a Bonn.

Až od roku 1933 dochází k zesílené výstavbě dálnic v Německu. Je však nutno poznamenat, že jejich plánování započalo již dlouho před Hitlerovým uchopením moci, že jejich výstavba byla prováděna s cílem vytvoření pracovních příležitostí, že např. +more původně plánované mosty nebyly schopny unést tíhu těžších tanků, a že Hitlerova strana NSDAP ještě v době Výmarské republiky jejich výstavbu znemožnila.

Organizace

Německá dálniční síť Dálnice v Německu spadají pod správu spolkové vlády. +more Jejich číslování odpovídá přibližně následujícímu principu: * dálnice ve směru sever-jih dostávají lichá čísla, ve směru západ-východ sudá * jednomístné číslice označují dálnice, protínající napříč velké části Německa (číslo 10 pak má Berlínský okruh) * dvoumístná čísla pak vyznačují dálnice v různých regionech a sice takto: ** A10 a vyšší: Berlín, severovýchod Německa ** A20 a vyšší: severní Německo ** A30 a vyšší: Dolní Sasko, východní Vestfálsko (Lippe), Durynsko, Sasko ** A40 a vyšší: Porýní/Porúří až do oblasti Mohuče ** Dálnice A1A50 a vyšší: dolní Porýní až ke Kolínu ** A60 a vyšší: Porýní-Falc, Sársko, jižní Hesensko ** A70 a vyšší: Francko, Vogtsko, Durynsko ** A80 a vyšší: Bádensko-Württembersko ** A90 a vyšší: jihozápadní části Bavorska, okolí Bodamského jezera * Dálnice A5třímístné číslice se používají regionálně (pro dálnice, spojující dálnici s městem, spojující dvě dálnice apod. ). Čísla jsou odvozena od nejbližších dálnic s dvoumístným číslem.

Seznam vybraných dálnic

Odkazy

Reference

Literatura

Andreas Busch: Die Geschichte des Autobahnbaus in Deutschland bis 1945, Verlag Rockstuhl, Bad Langensalza 2002,

Externí odkazy

[url=http://www.autobahnatlas-online.de/]Atlas německých dálnic s mnoha detaily[/url]

Německo