Efezský koncil

Technology

12 hours ago

Author

Efezský koncil zasedal mezi 22. červnem 431 a 10. červencem 431 v maloasijském Efezu. Koncil byl svolán císařem Theodosiem II., vnukem Theodosia I. Koncilu se účastnilo 200 až 250 biskupů; zasedání však probíhalo poměrně rychle, aby se k závěrům dospělo před příjezdem západních biskupů. Jednání se vyznačovalo vystupňovanou atmosférou, ostrými střety a obviněními. Koncil je uznáván jako třetí ekumenický koncil. Hlavní otázkou, kterou se zabýval, bylo nestoriánství.

Koncil v Efezu se zabýval mariologickým, respektive christologickým „sporem o Theotokos“. Zatímco alexandrijská katechetická škola v čele s Cyrilem Alexandrijským prosazovala nazývat Pannu Marii titulem Bohorodička (Theotokos), antiochijská katechetická škola byla proti. +more Nestorios navrhoval titul Christotokos, tedy Kristorodička. Teologickým bodem sváru bylo tzv. communicatio idiomatum, v němž jde o připisování lidských a božských atributů jedinému subjektu vtěleného Syna.

Závěry koncilu

Podle závěrů koncilu přecenil Nestorios místo lidské přirozenosti Ježíše Krista na úkor přirozenosti božské. Proto bylo učení patriarchy Nestoria odsouzeno jako mylné. +more Nestorius učil, že Panna Maria porodila člověka Ježíše Krista, avšak nikoli Ježíše coby Logos, Božího syna. Logos v Kristu pouze přebýval jako v chrámě; Ježíš tak byl pouze θεοφόρος theoforos, nositel Boha. Proto i jeho matka Marie byla Nestoriem nazývána χριστοτόκος christotokos nositelka Krista. Efezský koncil proti tomuto tvrzení vyhlásil jako učení církve, že Maria je θεοτόκος theotokos, nositelka Boha, též Bohorodička; toto pojmenování bylo přeloženo do latiny jako dei genetrix.

Koncil prohlásil, že Ježíš byl jedinou osobou, nikoli dvěma oddělenými osobami - zcela Bohem i zcela člověkem s racionální duší a tělem. Maria je theotokos, protože porodila tohoto Ježíše, Boha a zároveň člověka. +more Spojení dvou přirozeností v Kristu bylo takové povahy, že jedna přirozenost nerušila přirozenost druhou.

Koncil též vyhlásil text Nicejsko-konstantinopolského vyznání, které složili Otcové Prvního nikajského koncilu roku 325 a Prvního konstantinopolského koncilu roku 381, k němuž zakázal dodávat jakékoli přídavky. Krom toho odsoudil koncil též pelagianismus.