Cesko.wiki Ekologická daň
Author
Albert FloresEkologická daň (angl. 'ecological taxation') označována také jako energetická daň, environmentální daň či eko-daň je jedním z pěti ekonomických nástrojů politiky životního prostředí. K ekologickým účelům je možné daně využít dvojím způsobem - za prvé jako zvýhodnění (daňové úlevy), za druhé jako znevýhodnění (ekologické daně). Hlavním účelem těchto daní je omezit poptávku po statcích s negativním dopadem a stimulovat alternativní řešení.
Ekologické daně spadají do daní nepřímých, přesněji do selektivních.
Definice
I když existuje více definic ekologické daně, každý tento pojem se vymezuje rozdílně. Na tento fakt poukazuje i vyjádření Evropské komise, která upozorňuje, že každý členský stát EU vysvětluje a chápe pojem ekologické daně odlišně. +more I v českém právním řádu neexistuje legální definice tohoto pojmu, a proto si pod tímto termínem můžeme představit následující:.
* veškeré environmentální platby včetně ekologických poplatků, jež se od daní liší * pouze tři zavedené daně v roce 2008 (daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv, daň z elektřiny)
Mezi nejvyužívanější patří společná definice OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a EEA (Evropská agentura pro životní prostředí), která zní „jakékoli povinné neopětované platby státu uvalené ve formě daní, kterým je připisován určitý vztah k životnímu prostředí“. OECD/EEA database on environmentally related taxes: definition of environmentally related taxes [online]. +more [cit. 2010-02-19] Dostupné na:.
Pod slovem neopětované je myšleno, že užitek poskytovaný daňovému poplatníkovi státem běžně neodpovídá jeho odvodům. Opětované platby, jako jsou různé typy poplatků uvalené v poměru k poskytované službě (např. +more objem svozu a zpracování odpadů). Další často používaná definice pochází z Eurostatu (Evropského statistického úřadu) a zní „daně, jejichž daňový základ je fyzická jednotka (případně její zástupní jednotka) něčeho, co má určitý prokázaný negativní vliv na životní prostředí“.
Členění
Podle cílů, kterých se snaží dosáhnout:
a) poplatky na hrazení nákladů (angl. cost-covering user charges)
Výnos z těchto daní je využíván k odstranění negativních dopadů na životní prostředí, které zaviňuje chování určitého daňového subjektu. Příkladem může být svoz domovního odpadu.
* b) stimulační daně (angl. revenue-raising taxes)
Stimulační daně mají za úkol měnit a upravovat chování daňových subjektů tak, aby bylo prospěšné pro životní prostředí.
* c) fiskální daně (angl. incentive taxes)
Úkolem fiskálních daní je získat co nejvyšší fiskální výnos.
Podle účelu:
a) čisté Pigouovské daně
Tato daň získala své jméno dle anglického ekonoma Arthura C. Pigoua a vychází z teorie externalit. +more Tato teorie je založena na myšlence, že daň by se platila za každou jednotku znečištění v takové výši, aby vyrovnala mezní náklady výroby. Účelem daně je tedy zdaňování přímých příčin, které způsobují zhoršování životního prostředí. Vyvstává problém se stanovením výše daně, jelikož je výpočet externích nákladů obtížný, což vysvětluje, proč jsou tyto daně používány pouze jako teoretický koncept.
* b) nepřímé ekologické daně
Nepřímé ekologické daně jsou uvalovány za účelem příznivého ovlivnění životního prostředí, avšak i zde je problém se stanovením výše daně. U těchto daní se nezdaňuje emisní jednotka (jako i čisté Pigouvské daně), ale výrobky způsobující ekologickou škodu. +more Jako příklad můžeme uvést daň z ropných produktů.
* c) daně s neplánovanými ekologickými vlivy
Jak již napovídá sám název, jedná se o daně, jejichž vytvoření nebylo za účelem ochrany životního prostředí, ale nakonec na něj vliv mají. Jedná se například o sníženou sazbu daně z přidané hodnoty.
* d) účelové ekologické daně Do této kategorie spadají všechny daně, jejichž výnos či alespoň jeho část je vázána na financování ochrany životního prostředí.
Podle předmětu jednotlivých daní
Které slouží k ochraně životního prostředí:
* a) daně z motorových paliv
Jedná se o fiskálně nejdůležitější ekologickou daň. Spadá sem zdaňování motorových paliv všeobecnými spotřebními daněmi a daní z přidané hodnoty.
* b) daně z automobilů
Do daní z automobilů spadají tři skupiny daní - daň z prodeje motorových vozidel, roční poplatky související s vlastnictvím nebo užíváním motorového vozidla a daň uvalená na automobily právnických osob či podnikajících fyzických osob používaná k nepodnikatelským účelům.
* c) daně z energetických surovin
Do této kategorie spadají daně z uhlí, lehkých a těžkých topných olejů, zemního plynu a elektrické energie.
* d) daně z emisí
Zde můžeme zařadit poplatky za těžbu nerostných surovin a platby za využívání životního prostředí.
Podle techniky zdanění
Tedy podle techniky, jakou jsou uloženy a v praxi zdaňovány:
* a) emisní daně a poplatky
Tato daň je placená přímo z emisí, přičemž je očekáváno, že budou mít přímý vliv na pokles množství škodlivých látek.
* b) výrobkové daně
V případě výrobkových daní se jedná o daně, jež jsou uvaleny na výrobky, u kterých jejich spotřeba, výroba, použití či likvidace působí na znečišťování životního prostředí.
* c) uživatelské poplatky
Uživatelské poplatky slouží k pokrytí nákladů vynaložených na poskytování určitých veřejných služeb, například za sběr a likvidaci odpadů. Převážně bývají tyto poplatky vybírány samosprávnými celky.
* d) administrativní poplatky
Tento typ poplatků je vybírán v souvislosti se speciálním povolením.
* e) odčitatelné daňové položky
Odčitatelné daňové položky neřadíme do klasických daňových nástrojů, avšak jejich vliv na ochranu životní prostředí je pozitivní.
Funkce
Ekologickým daním přisuzujeme dvě hlavní funkce - fiskální a stimulační. Pod fiskální funkcí rozumíme získávání dostatečných finančních prostředků pro financování veřejných statků, stimulační funkce pozitivně působí na změnu chování ekonomických subjektů.
Ekologická daň v České republice
Ekonomické snahy o ochranu životního prostředí se na našem území objevují už v 60. letech. +more Patřily mezi ně například poplatky za znečišťování ovzduší a takzvané náhrady nebo úplaty za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. S postupem času byly zaváděny i další platby za znečišťování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů.
Ekologické daně měly být zavedeny od roku 1992, kdy vstoupil v platnost zákon č. 212/1992 Sb. +more Tento zákon obsahoval takzvané daně k ochraně prostředí, které ale po dobu jeho účinnosti nebyly nikdy implementovány. K zavedení ekologických daní v České republice zásadně přispěla směrnice 2003/96/ES, která zavazuje členské státy Evropské unie k zavedení minimální sazby spotřebních daní pro energetické produkty (elektřina, uhlí a zemní plyn). Ekologické daně byly v České republice zavedeny k 1. 1. 2008, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů.
Formy ekologických daní v České republice
# daně nepřímé - daně z pevných paliv, elektřiny a zemního plynu # daně s neplánovanými ekologickými dopady - spotřební daně jako daň z pohonných hmot a daň silniční
Spotřební daně byly do zavedení tří nových ekologických daní zákonem č. 261/2007 Sb. největším zdrojem příjmů z ekologických daní.
Druhy ekologických daní v České republice
V oblasti ochrany ovzduší
poplatek za znečišťování ovzduší * poplatky za výrobu a dovoz regulovaných látek a výrobků, které je obsahují (freony)
V oblasti ochrany vod
platba za odebrané množství podzemní vody * poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových * poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních * platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
V oblasti ochrany horninového prostředí
úhrada z dobývacího prostoru - úhrada z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění
V oblasti ochrany půdního fondu
odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu * poplatek za odnětí dle lesního zákona
V oblasti odpadového a obalového hospodářství
poplatky za uložení odpadů * poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů * poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků - registrační a evidenční poplatek dle zákona o obalech. Tento poplatek je jednorázový a platí se při první přeregistraci použitého auta kategorie M1 a N1 v ČR. +more Vozidla, která splňují emisní normy Euro 3, 4 a 5 jsou od ekologického poplatku osvobozena. Pokud vozidla splňují emisní normu Euro 2 platí se při převodu vozidla 3 000 Kč. Za vozidla, která splňují pouze Euro 1 se platí 5 000 Kč. Vozy nesplňující žádnou emisní normu (poplatek 10 000 Kč) se ve většině případů nevyplatí již převádět a je lepší je ekologicky zlikvidovat.
Ekologická daň v Evropské unii
Evropská unie má přísné ekologické normy a s nimi souvisí i příslušné ekologické daně. V roce 2018 byl celkový výtěžek z ekologických daní napříč EU 324. +more6 miliardy euro, což odpovídá 2,4 % HDP Evropské Unie a 6 % celkových příjmů vlád všech členských států. Hlavním cílem EU je v této oblasti unifikace ekologického zdanění napříč všemi členskými státy.
==== Směrnice Rady 2003/96/ES ==== V souladu se snahou sjednotit ekologické zdanění v EU byla přijata Směrnice Rady 2003/96/ES, která určuje spodní hranici zdanění elektřiny a energetických produktů, mezi které patří například uhlí, zemní plyn a minerální oleje. Ke zdanění těchto produktů však dochází pouze v případě, že jsou použity jako paliva nebo pohonné hmoty. +more Na způsobu využití (palivo/pohonná hmota) závisí i směrnicí určené minimální sazby. Směrnice také zakazuje vládě členského státu na svém území uplatňovat daňové sazby nižší, než je uvedená minimální sazba.
Jelikož daňové systémy některých zemí při vstupu do EU tyto požadavky nesplňovaly, byly nuceny si vyjednat lhůtu pro jejich implementaci. Státy, o kterých je řeč, byly poté nuceny provést tzv. +more Ekologickou daňovou reformu (EDR). EDR má snížit daňové zatížení práce a kapitálu a přesunout jej na statky, které negativně ovlivňují životní prostředí. Hlavním účelem EDR je motivovat subjekty, jež způsobují znečištění ke snížení produkce škodlivin na minimum.
Ekologická daň mimo Evropskou unii
Indie
O zavádění ekologických daní si rozhoduje každý Indický stát samostatně, což může potažmo vést k celkové nepřehlednosti opatření.