Genius (mytologie)

50 n. l.

Genius „ploditel“ (plurál geniī) je v římské náboženství ochranné božstvo či zvláštní součást jedince či místa. Podobají se mu penáti, jimž obětoval pouze otec rodiny, a larové, mimo římský kontext pak řecký daimón, severská fylgja, hinduistický dévata nebo křesťanský anděl strážný.

Vývoj

Nejstarší doklady hovoří o geniovi v domácím kultu. Svého genia měl každý pater familias - otec rodiny, podobně jako mater familias - matka rodiny, měla svou junonu. +more Genius, případně i junona, nejspíše představoval ztělesnění moc rodiny či rodu a jejich plodivou sílu. Geniové a junony mrtvých lidí nejsou zmiňováni a lze předpokládat že po smrti svých nositelů přecházely na dalšího otce, respektive matku, rodiny.

Později, pod vlivem růstu individualismu a řecké představy daimóna, počal být genius chápán jako ztělesnění tužeb a přání jedince. Dalším vývojem se přiblížil vyššímu já či strážnému andělovi, Horatius v +more_století_př. _n. _l. '>1. století př. n. l. tvrdil že genius je tím co činí jedince odlišným od ostatních a že se rodí a umírá s člověkem. Některé nápisy však hovoří o geniech mrtvého člověka, podle jiných zdrojů žijí geniové mrtvých osob s ostatními svého druhu či přebývají na hrobech zemřelého.

Kult a ikonografie

Člověk svého genia uctíval především o narozeninách, kdy mu bylo obětoval, především kadidlo, víno, květiny a plástve medu podle počtu odžitých let. Kromě toho byl genius uctíván také při různých oslavách a hostinách. +more Z těchto praktik vznikla fráze indulgere Genio „potěšit genia“ protože se věřilo že pokud je člověk šťastný a veselý tak je šťastný i jeho genius. Na genia šla také složit velmi závažná přísaha. Od raného císařství začal být uctíván genius císaře, nejdříve Augustův jako Genius Augusti, a to na příkaz senátu roku 30 úlitbou vína, později byl obětován býk.

Geniové byli zobrazováni jako hadi pojídající z misky obětované ovoce nebo jako obětující mladíci se zastřenou hlavou, miskou a rohem hojnosti v rukou.

Formy

Kromě geniů osob byly známi také geniové míst, společenství, měst, krajů, národů nebo dokonce božstev, například:

* genius loci „genius místa“, konkrétně například lázní - genius balneorum * genius populi Romani - genius římského lidu, genius urbis Romae - genius města Říma * genius Imperatoris - genius císaře * geniové vojenských jednotek, obchodnických cechů, atd.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Římská božstva Kategorie:Strážná božstva