Hradiště u svatého Vojtěcha
Author
Albert FloresHradiště u svatého Vojtěcha je pravěké hradiště a pravěké až raně středověké sídliště jihovýchodně od města Kouřim v okrese Kolín. Lokalita se nachází v sousedství Bukačovského mlýna a byla pojmenována po zaniklém kostelu svatého Vojtěcha, který na ní stával. Z opevnění hradiště se dochovaly jen terénní náznaky valu. Hradiště je od roku 1965 chráněno jako kulturní památka.
Historie
Nejstarší neopevněné sídliště se na oválné terase nad říčkou Výrovkou nacházelo už v eneolitu v období řivnáčské kultury. Nepříliš časté nálezy dokládají také osídlení příslušníky úněticko-věteřovské kultury, zatímco v pozdní době bronzové zde bylo postaveno opevněné hradiště knovízsko-štítarské kultury.
Poslední osídlení spadá do období střední a zejména mladší doby hradištní v desátém až jedenáctém století. Tehdy se na terase pravděpodobně nacházelo slabě opevněné sídlo nějakého velmože, který na místě staršího pohřebiště nechal postavit nejspíše tribunový kostel zasvěcený svatému Vojtěchovi. +more Kostel je znám z písemných pramenů z let 1659-1677. Jeho budova stála ještě v době vlády císaře Josefa II. , kdy sloužila jako sýpka.
Prvním archeologem, který lokalitu u svatého Vojtěcha zkoumal, byl na přelomu devatenáctého a dvacátého století Josef Ladislav Píč. Prozkoumal na ní řadu hrobů, ze kterých získal několik esovitých záušnic. +more Další archeologický výzkum provedl až Miloš Šolle v roce 1962 a v letech 1978-1981.
Stavební podoba
Jílovitopísčitá terasa na žulovém podloží vznikla jako ostrov v bývalém korytu řeky a dno jejího údolí převyšuje o patnáct metrů. Rozloha dosahuje 1,49 hektaru. +more Přirozenou ochranu poskytují příkré svahy na severní a jižní straně.
Nejstarší osídlení
Z nejstarší neopevněné osady řivnáčské kultury byla odkryta jednoduchá jámová obydlí a druhotné jámy neznámého účelu. Přibližně ve stejné době jako osada na terase existovala na protějším břehu řeky opevněná řivnáčská osada na Staré Kouřimi. +more Jedním z prozkoumaných objektů byla menší zásobní jáma s rozměry 90 × 108 centimetrů a hloubkou 115 centimetrů. Obsahovala různorodé keramické zlomky, kůstky a spálené předměty, které naznačují, že jáma mohla být využita k druhotnému žárovému pohřbu. Druhým zkoumaným objektem byla pravděpodobně obdélníková polozemnice s kůlovou konstrukcí. Podle zlomků keramiky se uvnitř nacházela závěsná amforka a mísa u dna. Amfora se dvěma provrtanými oušky na břiše nádoby patří k méně obvyklým nálezům. Mezi výjimečné objevy patří torzo rozevřené misky na nožce ovlivněné vučedolskou kulturou, která s dalšími nálezy dokládá mladší vývoj řivnáčské keramiky. K častým nálezům naopak patřily oboustranně broušené spilitové sekerky slánského typu. Pazourkovou industrii zastupují vroubkované čepelky srpů nebo šipka.
Hradiště
Opevněné hradiště vzniklo na svatovojtěšké terase až v pozdní době bronzové. Chránila ho kamenitá hradba s komorovou konstrukcí a palisádou na čelní straně. +more Šířka hradby se pohybovala od tří do čtyř metrů.
Raný středověk
Poloha středověkého kostela je známá jen přibližně podle nepravidelné orientace některých hrobů, nálezů opukové suti a klenáku. Další kamenické prvky z budovy kostela byly použity při stavbě ohradní zdi Bukačovského mlýna. +more Průzkum některých hrobů umožnil určit období výstavby kostela do jedenáctého až dvanáctého století.