Humpolec

Humpolec ( 1939-1945 také Gumpolds) je město v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina, 23 km severozápadně od Jihlavy, přibližně v polovině cesty po dálnici D1 mezi Brnem a Prahou. Žije zde obyvatel.

Historie

+moreHrdličky. jpg|náhled|Kostel_sv. _Mikuláše_a_památník_A. _Hrdličky'>vlevo Humpolec je zmiňován v listině krále Přemysla Otakara I. hlásící se do roku 1219. Tato listina je ale falešná, nicméně byla napsána nejspíše ještě před rokem 1245. První spolehlivá písemná zmínka o Humpolci tak pochází až z roku 1233. Vznikl však zřejmě dříve jako strážní místo na stezce vedoucí z Prahy a z jihovýchodních Čech na Moravu; z Humpolce vedla trasa stezky směrem na Jihlavu. V roce 1233 vlastnil v Humpolci nějaké majetky řád německých rytířů. Ten je tehdy prodal želivskému klášteru a předal mu i práva ke zdejšímu kostelu. Samotnou ves získal nejspíše v této době pravděpodobně od panovníka pražský špitál sv. Františka v Praze patřící řádu křížovníků s červenou hvězdou. Kostel sv. Mikuláše je zmiňován v roce 1233; původní gotická část byla vystavěna asi ve 3. čtvrtině 13. století. Posléze ves patřila pánům z Lipé, pánům z Dubé, pánům z Leskovce, Trčkům a z Lípy a pánům z Říčan. Během husitských válek město bylo jednou z husitských výsep.

Mezi 13. a 15. +more stoletím se v Humpolci těžilo stříbro, později převládlo soukenictví. V roce 1597 zde byl založen pivovar majitelů heráleckého panství, na jehož tradici v roce 1991 navázal podnikatel Stanislav Bernard, když ze zkrachovalého pivovaru vybudoval prosperující rodinný pivovar Bernard.

V roce 1714 postihl Humpolec mor.

Po bitvě na Bílé hoře bylo město zkonfiskováno a majiteli se stali páni ze Somlsu. Následně byl Humpolec v majetku dalších rodů.

19. století

V roce 1807, kdy Humpolec vlastnil hrabě Wolkenstein-Troszburg, byla tehdejší vesnice povýšena na město. V 19. +more století byl ve městě velmi rozvinutý soukenický cech a město získalo přezdívku Český Manchester. V roce 1848 ve městě vznikla národní garda a poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. Dne 30. srpna 1862 zde byl založen "Zpěvácký spolek" Čech a Lech. Dne 1. září 1894 byl Humpolec napojen na železniční síť.

20. století

Moderní úpravy města, provedené v letech 1939 a 1941, navrhoval architekt Josef Gočár. V roce 1910 byl ve městě zřízen okresní úřad okresu Humpolec, město zůstalo okresním až do roku 1960, kdy došlo k reorganizaci státní správy a Humpolec se stal součástí okresu Pelhřimov.

Společnost

Školství

Město Humpolec zřizuje jako příspěvkové organizace Mateřskou školu Humpolec, dvě základní školy - Hálkova a Hradská a Základní uměleckou školu Gustava Mahlera. Ve městě jsou tři střední školy. +more Gymnázium dr. Aleše Hrdličky bylo založeno v roce 1937 jako městská reálka. Střední škola Česká zemědělská akademie v Humpolci nabízí čtyři maturitní obory - přírodovědné lyceum, agropodnikání (3 specializace: ekologické a konvenční zemědělství, biotechnologie a chov koní a jezdectví), chovatelství a mechanizace a služby. Dále pak vyučuje obory s výučním listem (autoelektrikář, automechanik, karosář, opravář zemědělských strojů, opravářské práce, instalatér, tesař, zedník, jezdec a chovatel koní a zemědělec-farmář. Nabízí i možnosti nástavbového studia zakončeného maturitou ve třech oblastech - autotronik, podnikání a stavební provoz. Nachází se zde školní statek Zlatá podkova. Dále tu sídlí soukromá Střední škola informatiky a cestovního ruchu SČMSD Humpolec, kde se vyučují dva maturitní obory (informační technologie, obchodník), dva učební obory zakončené výučním listem (prodavač a kuchař-číšník) a nástavbové studium podnikání.

Struktury

Sedm komínů v Humpolci je vyšších než 30 metrů [https://skyscraperpage.com/diagrams/?buildingID=147222,147223,147295,147437,147438,147440,147445,148975]

Kultura

Městské kulturní a informační středisko - Muzeum Dr. +more Aleše Hrdličky - Horní náměstí 273 * Výstavní sál - Dolní náměstí 253 * Muzeum vah - Pelhřimovská 1054 * Skanzen Zichpil * Městská knihovna v Humpolci * Muzeum historických vozidel Humpolec * Včelařský skanzen v Humpolci * Zóna pro umění 8smička *Pěvecký sbor Čech a Lech.

Sport

Ve městě se nachází sportovní hala, kde jsou hřiště na badminton, squash a tenis. TJ Jiskra Humpolec má 770 členů a 12 oddílů ve sportech: národní házená, košíková, volejbal, moderní gymnastika, stolní tenis, šachy, karate, atletika, taekwondo, turistika, ASPV (sport pro všechny) a jóga. +more Oddíl hokeje se v roce 2023 osamostatnil. Má k dispozici čtyři sportoviště - sportovní halu, sokolovnu, hřiště pro národní házenou a atletický stadion. Technické služby Humpolec provozují sportovní areál v ulici Okružní, kde se nachází krytý zimní stadion, fotbalová hřiště s umělou a přírodní trávou, letní koupaliště Žabák, skatepark, dva antukové kurty na volejbal a tenis a kurt na plážový volejbal. Automotoklub Zálesí Humpolec pořádá autokrosové závody. Fotbalový tým AFC Humpolec hraje v sezoně 2017/18 v Přeboru kraje Vysočina a od sezóny 2018/2019 hraje po 49. letech Moravskoslezskou DIVIZI.

Ocenění

V roce 2017 město získalo ocenění Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost v kategorii veřejný sektor - obce. V roce 2018 získalo město Cenu hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost, 3. +more místo v kategorii veřejný sektor - obce. Město také již poosmé za posledních 10 let vyhrálo krajské ocenění Město pro byznys.

Pamětihodnosti

+morejpg|náhled'>Evangelický kostel husitskou církví. Pivovar Bernard * Farní kostel svatého Mikuláše * Evangelický kostel - stavba z letech 1861 a 1862 dle plánů stavitele Jana Martina. Věž kostela byla dokončena roku 1891. Věž je postavena v novogotickém slohu a stojí na čtyřech pilířích. * Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého - stavba z roku 1869 vznikla díky sbírkám a darům. Věž byla postavena a interiér vybaven v pozdějších letech. Jde o jednolodní novogotickou stavbu s věží a třemi oltáři obklopenou hřbitovem. * Toleranční kostel - pozdně barokní stavba vystavěna roku 1785. Jeden z prvních tolerančních kostelů v Čechách. Následkem stavby tohoto kostela zdejší evangelický sbor získal 53 nových členů. Později kostel upraven zaklenutím oken a proražením vstupu v průčelí kostela. Po stavbě nového evangelického kostela na Českém městě sloužil toleranční kostel převážně jako pohřební. * Fara (děkanství) - barokní stavba z roku 1732. Stěny členěny lizénovými pásy, okna se šambránami, uprostřed v přízemí portál zakončený segmentem. * Synagoga - U Vinopalny 492 * Židovský hřbitov * Medova vila - stavba navržena architektem Josefem Gočárem v konstruktivistickém a funkcionalistickém stylu. Součástí stavby je i okrasná zahrada. * Budova spořitelny - původně soudní budova. Po propuštění města z poddanství roku 1807 zde sídlila radnice. V roce 1848 tu promluvil z okna Karel Havlíček Borovský jako čerstvě zvolený humpolecký poslanec do říšského sněmu. V roce 1906 tu měl přednášku Karel Kramář k 50. výročí Havlíčkova úmrtí. Ve stejném roce zde byl i T. G. Masaryk. Současná budova vystavěna roku 1929 dle návrhu Č. Musila. Na budově pamětní deska Karla Havlíčka Borovského od sochaře Josefa Šejnosta z roku 1935. * Budova městské knihovny - postavena roku 1873 jako nová radnice. Projekt navrhl architekt Josef Zítek. Jde o reprezentativní stavbu v novorenesančním slohu. V současnosti je zde umístěna městská knihovna. * Radnice - secesní stavba z let 1912-1914 dle návrhu architekta F. Kavalíra. Dvoupatrová stavba se segementovým štítem a po stranách s arkýři. Do stavby je zazděn kamenný portál z hradu Orlíka s letopočtem 1548. Druhé podlaží s prvky novobarokního slohu. Sochařská výzdoba od herce a sochaře Františka Fialy (Ferenc Futurista). V přízemí stavby pamětní deska druhoválečného stíhacího esa Josefa Dygrýna. * Pomník rodáka antropologa Aleše Hrdličky a jeho muzeum * Pomník Tomáše Garrigue Masaryka - od Vincence Makovského s urbanistickým řešením od Josefa Gočára. Pomník byl slavnostně odhalen na Tyršově náměstí v roce 1937. Díky změnám režimů - nacionální socialismus a komunismus - byl pomník třikrát odstraněn a následně znovu postaven. * Pomník rumunských vojáků nad železniční tratí * Pamětní deska nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi *Pamětní deska Ivanu Martinu Jirousovi na křižovatce ulic Jihlavská a Zichpil *Pamětní deska Janu Zábranovi na budově hotelu Černý kůň *Pamětní deska obětem doby nesvobody u kostel sv. Mikuláše *Pomník Alexandru Dubčekovi u dálnice D1 * Štůly pod hradem Orlíkem - na Humpolecku se těžilo ve středověku zlato, a to buď dolováním z pevné horniny (primární výskyt) anebo rýžováním z nezpevněných hornin (sekundární výskyt). Nedaleko hradu Orlíku se v lese nachází téměř půlkilometrové pásmo hornických prací, jehož součástí je 100 metrů dlouhý (a dobře zachovalý) hlavní úsek hornických dobývek o hloubce 5-7 metrů se zavaleným dnem. Hlavní úsek dobývek pokračuje směrem k západu ve formě 20-30 m široké pásma dobývek a odvalů o délce cca 170 m, které je následováno řadou mělkých průzkumných dobývek. K východu dobývky přecházejí ve vzájemně propojený systém prací. Ložisko bylo téměř kompletně vytěženo. Zrudnění (páskovaná, vtroušená a výjimečně žilná textura) je zde vázáno na pararuly, ložní křemenné žíly a čočky a hrubozrnné rekrystalované a pokřemenělé polohy erlanu se sulfidy. Zrudnění dosahovalo mocnosti 1-2,5 m. Obsah zlata se zde pohybuje od 0,3 do 10,8 g na tunu. Lokalita patří k nejzajímavějším památkám středověkého hornictví v okolí Humpolce a je chráněna. * Rýžoviště zlata Březinka - v nejstarší době zde bylo v nižších partiích směrem k obci Čejov rýžováno zlato. Ve 13. století až 14. století zde bylo těženo zlato pravděpodobně i hornickým způsobem. Dále se zde začátkem 20. století krátce těžil živec. Těžba zlata byla prováděna u Humpolce pouze na těchto lokalitách a na lokalitě Trucbába u Humpolce-Hněvkovic.

Doprava

Železniční stanice

Železniční doprava

Železniční stanice Humpolec je koncovou stanicí na železniční trati Havlíčkův Brod - Humpolec.

Silniční doprava

Katastrem města prochází dálnice D1, která se na území sousedního Vystrkova kříží na exitu 90 se silnicí I/34. Dále tudy prochází silnice II. +more třídy: * II/129 v úseku Křelovice - Petrovice - Humpolec * II/347 v úskeu Světlá nad Sázavou - Humpolec * II/348 v úseku Rozkoš - Štoky * II/523 v úseku Větrný Jeníkov - Krasoňov - Humpolec a silnice III. třídy: * III/03418 Humpolec - Vilémov - Plačkov - Kamenice * III/12924 Sedlice - Hněvkovice - Humpolec * III/12924a ze silnice III/12924 do Kletečné * III/12934 Humpolec - Brunka * III/12935 Humpolec - Jiřice * III/12936 II/130 - Lhotka - Jiřice * III/13116 Krasoňov - Mikulášov * III/34771 Humpolec - Světlice - Budíkov * III/34775 Bystrá - II/523.

Osobnosti

Vlasta Bohdalová (* 1957), politička a pedagožka * František Hamza (1868-1930), lékař a spisovatel * Jindřich Honzl (1894-1953), divadelní a filmový režisér * Aleš Hrdlička (1869-1943), antropolog * Miluše Horská (* 1959), politička a vysokoškolská pedagožka * Milan Hrala (1931-2015), vysokoškolský pedagog, rusista a bohemista * Ferdinand Hrejsa (1867-1953) historik, teolog, děkan, překladatel a publicista * Dušan Kadlec (1942-2018), malíř marin působící v Kanadě * Jan Ferdinand Kamarýt (1805-1870), kronikář města Humpolec * Dobroslav Krejčí (1869-1936), statistik a rektor Masarykovy univerzity * František Xaver Kryštůfek (1842-1916), římskokatolický kněz, teolog, rektor Univerzity Karlovy * Jan Miloslav Kryštůfek (1844-1924), pedagog a historik * Ivan Martin Jirous (1944-2011), básník a publicista * Otto Mettal (1848-1921), šlechtic a politik * Jiří Myron (1884-1954), herec, režisér a divadelní ředitel * Karel Skorkovský (1881-1959), stavební inženýr a podnikatel a zakladatel firmy Dr. Ing. +more K. Skorkovský * Jiří Skorkovský (1873-1931), politik a poslanec, ředitel tiskárny ministerstva obrany a odborový rada MNO, novinář * Josef Stránský (1872-1936), dirigent, hudební skladatel * Čeněk Vosmík (1860-1944), sochař * Jan Zábrana (1931-1984), spisovatel a překladatel * Jan Želivský (1380-1422), husitský kněz a kazatel.

Části města

Humpolec * Brunka * Hněvkovice * Kletečná * Krasoňov * Lhotka * Petrovice * Plačkov * Rozkoš * Světlice * Světlický Dvůr * Vilémov

Zajímavosti

Humpolec je spojován s fiktivní postavou Hliníkem z filmu Marečku, podejte mi pero. +more, který zde má své HLINÍKárium, které bylo otevřeno 22. září 2006 za přítomnosti Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Nedaleko HLINÍKária se nachází park Stromovka s pamětní deskou Hliníkovi (odhalena 8. září 2002). * Asi 3 km od centra města se nachází zřícenina hradu Orlík. * V Humpolci byly natočeny filmy Údolí krásných žab a Dobří holubi se vracejí. Na nedaleké zřícenině hradu Orlík filmová pohádka Jak se budí princezny. * Poesiomat - na Horním náměstí.

Partnerské město

Námestovo, Slovensko

Odkazy

Reference

LIteratura

KAMARÝT, Jan. Kamarýtova kronika : kronika Jana Kamarýta a jeho pokračovatelů (1848-1915). +more 2. vyd. V Humpolci: [Z. Škrabánek], 2016. , . OCLC 907521008.

Související články

AFC Humpolec

Externí odkazy

[url=http://www. mesto-humpolec. +morecz/]Oficiální stránky[/url] * [url=http://infohumpolec. cz/infocentrum/]Městské kulturní a informační středisko[/url] * [url=http://infohumpolec. cz/infocentrum/mestska-naucna-stezka/mestska-naucna-stezka. html]Městská naučná stezka Po stopách historie[/url] - popis památek ve městě Humpolci.

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Pelhřimov Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Zálesí Kategorie:Místní části v Humpolci Kategorie:Města v okrese Pelhřimov Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině