Jehlovití

Jehlovití (Syngnathidae) je čeleď drobnějších mořských ryb z řádu jehly, zahrnující jehly, koníčky a řasovníky. Zahrnuje asi 300 druhů, sdružených do 57 rodů.

Vyznačují se velmi odvozenou a vysoce specializovanou morfologií. Společným znakem jsou čelisti srostlé do trubkovitého útvaru, sloužícího k nasávání potravy. +more Od toho je odvozen i odborný název čeledi - z řeckých slov syn („spojený“, „spolu“) a gnathus („čelist“). V českém názvu se zase odráží protáhlý a úzký tvar těla mořských jehel. Unikátní jsou mezi veškerými obratlovci také tím, že potomstvo donášejí (a často i rodí) samečci.

Popis

vlevo Jehlovití jsou drobnější ryby z řádu jehly zpravidla se značně protáhlým tělem, nepřesahujícím ani u největších druhů 60 cm. +more Jeho povrch pokrývají kruhovité kostěné pláty, které tvoří pevný krunýř a značně omezují pohyblivost trupu. Také tělesné svalstvo je redukované. Nemají vyvinuty břišní ploutve, hlavní pohyb tak obstarává vlnivý pohyb hřbetní ploutve, prsní ploutve slouží k jemnějšímu manévrování. Řitní ploutev je malá nebo chybí docela, některé rody nemají ani ploutev ocasní a ocas mají přeměněn v chápavý orgán.

vlevo +morejpg|náhled|Koníček_bradavičnatý_(Hippocampus_bargibanti)_také_maskovaný_jako_korál'>vpravo Vzhledem k omezené pohyblivosti se u jehlovitých často vyvinulo dokonalé maskování. K co nejlepšímu splynutí s okolním prostředím přispívá nejen barva a textura povrchu těla, díky kterým vypadají jako větévka kolonie korálů či čárkovitý zelený list vodních trav, ale často i množství různých výrůstků, připomínajících keříčkovité stélky zelených řas či lupenité stélky chaluh. vlevo vpravo.

Hlava vpředu vybíhá do protáhlého trubkovitého útvaru zakončeného ústy se srostlými čelistmi. Zuby nejsou vyvinuty. +more Žaberní otvory jsou posunuty dozadu a jsou vybaveny kožní chlopní, která umožňuje vytvoření podtlaku v ústní a žaberní dutině a nasátí kořisti ústy. K tomuto způsobu lovu mají přizpůsobené epaxiální svaly (na svrchní straně páteře), které dokážou postupně akumulovat energii pnutí a v okamžiku útoku ji najednou uvolnit (podobně jako při uvolnění tětivy kuše, třebaže přesný mechanismus akumulace zatím není objasněn) a využít k prudkému sklonění trubkovité tlamy ke kořisti a náhlému vzniku podtlaku v ní. Oči jsou umístěny jako u většiny ryb na bocích hlavy, jehlovití mohou očima pohybovat nezávisle na sobě.

Další anatomickou zvláštností je speciální orgán samečků sloužící k donášení oplozených vajíček (podrobněji níže v oddílu Rozmnožování). K mnoha unikátním morfologickým znakům jehlovitých (srostlé čelisti ztráta zubů, některých ploutví, těhotenství samečků) je nyní znám i jejich genetický základ a evoluční historie. +more Molekulární analýzy odhalily zrychlený vývoj genových modifikací (bodové mutace, ztráta i duplikace genů) v čeledi a jehlovití tak mohou sloužit jako skvělá demonstrace toho, jak genetické změny mohou při postupné evoluci k vysoce specializovaným, někdy až kuriózním rysům.

Potravu jehlovitých tvoří zejména různí drobní korýši, malé rybky a larvy jiných živočichů.

Výskyt

Jehlovití se vyskytují v mořích tropického a mírného pásu všech zeměpisných délek. U východního pobřeží Atlantiku se vyskytují od Faerských ostrovů na severu až k Rovníkové Guineji (včetně Severního moře, západního Baltu, Irského a Keltského moře a celého Středozemního a Černého moře), u západního pobřeží pak od Newfoundlandu na severu po Río de la Plata na jihu, včetně Karibiku a Mexického zálivu. +more V Indickém oceánu se vyskytují kolem celého pobřeží včetně všech okrajových moří s výjimkou nejjižnější Afriky (jižně od 25. rovnoběžky), a také kolem Madagaskaru, Komor, Srí Lanky, Andaman a Sund. V západním Tichomoří dosahuje oblast výskytu na severu až k jižní části ostrova Hokkaidó, na jihu k Tasmánii a Novému Zélandu, a to včetně okrajových moří a vod kolem Filipín, Nové Guineje, Marian, Šalomounových ostrovů, Nové Kaledonie a Fidži. Ve východním Pacifiku jsou zástupci jehlovitých rozšířeni od Aljašského zálivu na severu až k ostrovu Chiloé na jihu, a také kolem Havaje.

Většina jehlovitých dává přednost klidným mělkým pobřežním vodám a korálovým útesům. Některé druhy jsou známy i z otevřeného oceánu, kde však žijí ukryté v chaluhových hájích (např. +more v Sargasovém moři).

Rozmnožování

vlevo Jehlovití žijí zpravidla monogamně v párech. +more Způsoby páření vykazují širokou variabilitu. U některých druhů (např. Hippocampus fuscus) bylo pozorováno tradiční rozdělení úloh mezi pohlavími (sameček ucházející se o přízeň samičky a přístup k páření), u některých (např. Corythoichthys haematopterus) úplně obrácené. U druhů s takto obrácenými úlohami bylo někdy pozorováno i polygamní chování.

vpravo Tření probíhá zpravidla při společném synchronizovaném plavání vedle sebe. +more Samečci pak přebírají péči o oplozená vajíčka a umísťují je na svém těle. Pod břichem nebo pod ocasem k tomu mají vyvinutý speciální kožní záhyb s lepkavým povrchem, často se zduřelým okolím tak, že vytváří speciální uzavřený vak, do kterého samička oplozená vajíčka naklade a ve kterém probíhá jejich další vývoj až do vylíhnutí. Složitost a uzavřenost tohoto speciálního samčího orgánu se druh od druhu liší. V případě neuzavřených vajíček se mláďata líhnou přímo do vody, z uzavřeného inkubačního vaku sameček potěr vypudí. Dále se již o potomstvo nestará, u některých druhů se však potěr opakovaně vrací do inkubačního vaku, kde nachází přechodný úkryt. Mláďata jsou hned po porodu schopna pohybu i nasávání drobného zooplanktonu k obživě.

vlevo Jehlovití jsou tak naprosto jedineční mezi všemi obratlovci tím, že u nich potomstvo donášejí a (u druhů s dobře vyvinutým samčím inkubačním vakem) rodí samečci. +more Sameček přitom budoucí potomstvo ve svém vaku nejen ukrývá, ale během doby, kdy ho donáší, ho také zásobuje živinami a pomáhá mu vytvořit si specifickou imunitu k patogenům.

Systém a fylogeneze

Fylogenetické a systematické postavení čeledi

Jehlovití patří do řádu jehly (Syngnathiformes) neboli lalůčkožábří, dříve byly řazeny též do polyfyletického řádu volnoostní (Gasterosteiformes). Jako jejich sesterská skupina byla jak v morfologických, tak i molekulárních analýzách spolehlivě prokázána monotypická čeleď vějířníkovití (Solenostomidae ) s jediným rodem vějířník (Solenostomus ). +more Společně tvoří monofyletickou nadčeleď Syngnathoidea a spolu s čeleděmi klunatkovití, lulankovití a trubkotlamkovití podřád Syngnathoidei.

Fosilie vymřelého druhu jehly rodu Syngnathus (vlevo), datovaná do pliocénu (cca před 7 miliony let) Nejstarší fosilie ryb blízkých jehlovitým byly datovány do raného eocénu (cca před 48-50 miliony let), většina jich přitom pochází ze severoitalské formace Monte Bolca. +more Zde byly nalezeny i zkameněliny popsané jako Solenorhynchus elegans a Calamostoma breviculum , představující ještě společnou linii čeledí Solenostomidae a Syngnathidae v rámci nadčeledi Syngnathoidea. Za nejstarší fosilii jehlovitých je považován Prosolenostomus lessenii , který se jeví jako druh na samotné bázi linie vedoucí k zániku břišních ploutví. Jeho datace naznačuje, že jehlovití jako samostatná vývojová větev existují přinejmenším 50 milionů let. První fosilní doklady vnitřní diverzifikace čeledi pak spadají do raného oligocénu.

Systém

V současnosti (konec r. 2016) je popsáno asi 300 druhů řazených do tradičních 57 rodů.

vpravo Tradiční systém založený na morfologických znacích členil jehlovité do dvou podčeledí: * Hippocampinae , obsahující pouze 2 rody: ** Hippocampus ** Histiogamphelus , a * Syngnathinae , zahrnující všechny ostatní rody.

Fylogenetické analýzy však odhalily, že v původním vymezení je podčeleď Hippocampinae polyfyletická, proto v ní byl ponechán pouze typový rod Hippocampus a rod Histiogamphelus byl přesunut do Syngnathinae. V této podobě systém prezentuje např. +more internetová databáze FishBase či Světový rejstřík mořských druhů (WoRMS).

Jiné členění bylo navrženo v r. 1959 a později podpořeno i molekulárními analýzami. +more Dělí jehlovité na 2 skupiny (klady): * Gastrophori (inkubační orgán má sameček pod břichem) s podčeleděmi ** Nerophinae, ** Doryrhamphinae, a * Urophori (inkubační orgán má sameček pod ocasem) s podčeleděmi ** Acentronurinae, ** Haliichthyinae, ** Hippocampinae, ** Solegnathinae, ** "Syngnathinae" (parafyletická), a ** Syngnathoidinae. Tímto členěním systém respektuje mnohem bazálnější rozdělení vývojové větve jehlovitých než tradiční systém, odrážející až větvení v koruně Urophori, ale nadále obsahuje parafyletické taxony, jak ukázaly pozdější molekulární analýzy.

Nejnovější revize systému pochází z roku 2016. Vychází ze základního dělení Gastrophori - Urophori, které aktualizuje podle nových molekulárních analýz a výsledek formou přibližuje tradičnímu systému. +more Obdobou Gastrophori je v ní nově vymezená podčeleď Nerophinae, obdobou Urophori nově vymezená podčeleď Syngnathinae, obě nyní již monofyletické; monofyletický charakter rodů Microphis a Acentronura je obnoven tím, že jsou do nich rozpuštěny dříve samostatné rody Oostethus resp. Amphelikturus: vpravo * Podčeleď Nerophinae ** Rod Choeroichthys - jehla ** Rod Doryichthys - (jehla) ** Rod Doryrhamphus - jehla ** Rod Dunckerocampus - (jehla) ** Rod Entelurus - (jehla) ** Rod Heraldia - (jehla) ** Rod Leptoichthys - (jehla) ** Rod Maroubra - (jehla) ** Rod Microphis (včetně druhů dříve náležejících do rodu Oostethus ) - (jehla) ** Rod Nerophis - jehla vpravo * Podčeleď Syngnathinae ** Rod Acentronura syn. Amphelikturus - jehla (Amphelikturus je někdy uváděný jako samostatný monotypický rod pro druh Amphelikturus dendriticus ) ** Rod Anarchopterus - jehla ** Rod Apterygocampus - jehla ** Rod Bhanotia - jehla ** Rod Bryx - (jehla) ** Rod Bulbonaricus - (jehla) ** Rod Campichthys - (jehla) ** Rod Corythoichthys - jehla ** Rod Cosmocampus - (jehla) ** Rod Enneacampus - (jehla) ** Rod Festucalex - (jehla) ** Rod Filicampus - (jehla) ** Rod Halicampus - jehla ** Rod Haliichthys - (jehla) ** Rod Hippichthys - (jehla) ** Rod Hippocampus - koníček ** Rod Histiogamphelus - (jehla) ** Rod Hypselognathus - (jehla) ** Rod Ichthyocampus - (jehla) ** Rod Idiotropiscis - (jehla) ** Rod Kaupus - (jehla) ** Rod Kimblaeus - (jehla) ** Rod Kyonemichthys - (jehla) ** Rod Leptonotus - jehla ** Rod Lissocampus - (jehla) ** Rod Micrognathus - (jehla) ** Rod Minyichthys - (jehla) ** Rod Mitotichthys - (jehla) ** Rod Nannocampus - (jehla) ** Rod Notiocampus - (jehla) ** Rod Penetopteryx - (jehla) ** Rod Phoxocampus - (jehla) ** Rod Phycodurus - řasovník ** Rod Phyllopteryx - řasovník ** Rod Pseudophallus - (jehla) ** Rod Pugnaso - (jehla) ** Rod Siokunichthys - (jehla) ** Rod Solegnathus - (jehla) ** Rod Stigmatopora - (jehla) ** Rod Stipecampus - (jehla) ** Rod Syngnathoides - jehla ** Rod Syngnathus - jehla ** Rod Trachyrhamphus - (jehla) ** Rod Urocampus - (jehla) ** Rod Vanacampus - (jehla).

Fylogenetický strom

Nejnovější molekulární analýzy poněkud pozměnily původní představy. Podpořily šíře vymezenou podčeleď Nerophinae jako klad reprezentující Gastrophori a nové vymezení podčeledi Syngathinae jako klad reprezentující Urophori. +more V Nerophinae nebylo dosaženo shody analýz jaderného a mitochondriálního genomu v identifikaci bazální skupiny. V Syngathinae bylo identifikováno 7 hlavních kladů, shodných v analýze jaderného i mitochondriálního genomu; analýzy se lišily pouze v přesném postavení vývojové linie rodu Hippocampus, což souvisí i s potenciální nepřirozeností rodu Halicampus. Aktuální (konec r. 2016) představu o příbuznosti jednotlivých rodů jehlovitých znázorňuje následující fylogenetický strom:.

Hospodářský a kulturní význam

Potrava, medicína

vlevo +morejpg|náhled|Koníčci_sušení_pro_výrobu_léčiv_v_čínském_Kanton_(Čína)|Kantonu'>vpravo Vzhledem ke kostěnému krunýři a množství kostí nejsou jehlovití vyhledávaným doplňkem lidské potravy. Přesto jsou někde nabízeni jako pouliční rychlé občerstvení. Je to však proto, že v Číně a některých dalších státech jihovýchodní Asie jsou koníčci a řasovníci ("mořští dráčci") považováni za lék tradiční lidové medicíny a je jim připisován i pozitivní vliv na zvýšení mužské potence. Proto jsou loveni, sušeni a drceni do léčebných přípravků.

Ohrožení a ochrana

Nejen kvůli úmyslnému lovu pro medicínu a pro výrobu turistických suvenýrů, ale také jako nechtěný úlovek při síťovém rybolovu jsou mnozí jehlovití lidmi decimováni. Vzhledem k lidským aktivitám také přicházejí o bohatost svého přirozeného prostředí. +more Některým druhům hrozí vyhubení. Proto je mnoho druhů zařazeno mezi ohrožené a v některých oblastech jsou chráněny.

Akvaristika

Mnozí jehlovití, kteří nejsou chráněni, jsou vzhledem ke svým pestrým barvám, neobvyklým tvarům a bizarnímu maskování předmětem zájmu akvaristů. Lze se s nimi setkat nejen v profesionálních akváriích zoologických zahrad a zábavních mořských středisek, ale i v domácí akvaristice.

Mytologie a pohádky

Podobnost hlavy mořského koníka s hlavou koně (ze které vychází i etymologie latinského i českého názvu rodu Hippocampus resp. koníček se odrazila i v bájích a pohádkách. +more V řecké mytologii využíval velké mořské koně (s tvarem těla koníčků) bůh Poseidón jako potah svých válečných vozů. Mořští koníčci jsou proto dle bájí potomci těchto Poseidónových koní.

Mořští koníčci jsou také oblíbenou rekvizitou pohádek odehrávajících se v moři, kde často přebírají úlohu pozemských koní. Proto se objevují jako vedlejší postavy i v animovaných filmech z tohoto prostředí (např. +more Malá mořská víla či Hledá se Dory).

Heraldika

vpravo Také pro heraldiku je kvůli tvaru zajímavým mořský koníček, používaný ve znacích přímořských obcí, ostrovů, spolků a sdružení se vztahem k moři či potápění apod.

Etymologie

Podle mořského koníčka byl kvůli podobnému tvaru nazván hipokampus, součást velkého mozku.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

;Taxonomické systémy * BioLib. cz: [url=http://www. +morebiolib. cz/cz/taxon/id16019/]Čeleď jehlovití (Syngnathidae)[/url] * World Register of Marine Species: [url=http://www. marinespecies. org/aphia. php. p=taxdetails&id=125606]Syngnathidae [/url] * FishBase: [url=http://www. fishbase. org/Summary/FamilySummary. php. ID=258]Family Syngnathidae - Pipefishes and seahorses[/url] * Fossilworks Paleobiology Database: [url=http://fossilworks. org/bridge. pl. action=taxonInfo&is_real_user=1&taxon_no=266105]Syngnathidae[/url] * ITIS: [url=https://www. itis. gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt. search_topic=TSN&search_value=166443]Syngnathidae[/url] * Animal Diversity Web: [url=http://animaldiversity. org/accounts/Syngnathidae/]Syngnathidae[/url] * Catalogue of Life: [url=http://www. catalogueoflife. org/col/search/all/key/Syngnathidae/match/1]Syngnathidae[/url] * Fauna Europaea: [url=http://www. faunaeur. org/full_results. php. id=12060]Syngnathidae[/url] * NCBI: [url=http://www. ncbi. nlm. nih. gov/Taxonomy/Browser/wwwtax. cgi. lin=s&p=has_linkout&id=72045]Syngnathidae[/url].

Ostatní * * The Biology of Syngnathidae: Pipefishes, Seadragons and Seahorses. Journal of Fish Biology (special issue), červen 2011. +more [url=http://onlinelibrary. wiley. com/doi/10. 1111/jfb. 2011. 78. issue-6/issuetoc]Dostupné online[/url] * DUDLEY, Jessica Suzanne Dudley; WHITTINGTON, Camilla: Seahorse fathers give birth in a unique way, new research shows. (Nové poznatky k donášení a rození potomstva samečky mořských koníků. ) The Conversation, 2022-09-02. [url=https://theconversation. com/seahorse-fathers-give-birth-in-a-unique-way-new-research-shows-188644]Dostupné online[/url].

Kategorie:Volnoostní Kategorie:Mořské ryby