Cesko.wiki Kladivouš africký
Author
Albert FloresKladivouš africký (Scopus umbretta) je středně velký brodivý pták se zvláštní chocholkou na hlavě.
* Vědecké synonymum: Cepphus scopus (Wagler, 1827) * Starší národní název: kladivouš takatra * Poddruhy: ** Scopus umbretta bannermani (C. B. +more Grant, 1914) ** S. u. minor (Bates, 1931), syn. S. u. umbretta (Gmelin, 1789) ** S. u. tenuirostris (Rand, 1936).
Molekulární studie zjistily, že kladivouš je nejbližším příbuzným pelikánů a monotypického druhu člunozobce afrického.
.jpg)
Popis
Na výšku měří 40-56 cm, na délku 50-56 cm, hmotnost má 415-430 g (450 g). Peří má tmavohnědé, nohy černé. Samec a samice si jsou podobní. Kladivouš má hlasité volání.
Rozšíření
Je rozšířen v Africe na jih od Sahary, na Madagaskaru a na jihozápadě Arabského poloostrova. Africké země, v nichž kladivouš africký hnízdí, jsou Benin, Botswana, Etiopie, Ghana, Jihoafrická republika, Kamerun, Keňa, Madagaskar, Mosambik, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Senegal, Sierra Leone, Súdán, Togo, Uganda, Zambie. +more V Asii je to Jemen a Saúdská Arábie.
Ekologie
Je stálý. Zdržuje se osamoceně nebo v párech.
Obývá bažinatá prostředí se stromy vhodnými k hnízdění, někdy hnízdí i dál od vody. Hnízdí řídce i uvnitř lidských sídlišť, protože není lidmi pronásledován - domorodci se jej kvůli pověrám a bájím obávají natolik, že jej neloví ani mu jinak neškodí. +more Vyskytuje se v mokřinách a na rýžových polích.
Ptáci hnízdí celoročně, převážně však koncem období dešťů. Kulovité hnízdo staví samice se samcem na stromě. +more Na stavbu hnízda z větví, trávy a bahna o průměru až 1,5 m použijí 8000 až 10 000 větviček. Uvnitř hnízda je hnízdní kotlinka, ke které odspodu vede 40-60 cm dlouhý tunel vymazaný bahnem. Hnízdo ptáci využívají každý rok a vždy ho o něco rozšíří, takže může mít průměr až dva metry. Je největším zastřešeným ptačím hnízdem světa a může být až 100× těžší než kladivouš. Samice klade 3-6 vajec, na kterých sedí oba rodiče 28-32 dní. Mláďata, která krmí oba ptáci, jsou letuschopná asi po 50 dnech. Prázdná nebo nedostavěná hnízda jsou často využívána dalšími druhy ptáků.
Potravu kladivoušů tvoří v přírodě z významné části obojživelníci. V jižní a východní Africe dávají ptáci přednost drápatkám (rod Xenopus) a jejich pulcům, kterými pokrývají významnou část výživy vylíhlých mláďat. +more Podstatnou částí potravy kladivoušů jsou drobné ryby, zejména potěr ryb rodu Clarias (keříkovec), Barbus a Tilapia, dále garnáti (brakické vody) a jiní korýši, hmyz, larvy a příležitostně drobní savci. Ptáci loví kořist při brodění mělkou vodou, obvykle mezi vodní vegetací. Někdy loví i metodou, která je u ostatních zástupců řádu brodiví vzácná - za letu, ve vodě v hejnech pulců nebo v hejnech malých ryb, a to s úspěšností okolo 80 %. Někdy těží z přítomnosti velkých býložravců a loví kořist, kterou zvířata vyplašila.
Chov v zoo
Kladivouš africký je chován přibližně v 80 evropských zoo (stav 2021). Největší zastoupení (18 zařízení) má Německo. +more V České republice jej chová Zoo Dvůr Králové, Zoo Hluboká, Zoo Plzeň, Zoo Praha a Zoo Zlín.
Na Slovensko přišel tento druh v roce 2017 do Zoo Bojnice.
Chov v Zoo Praha
Tento brodivý pták byl v Zoo Praha chován od 70. let 20. +more století. Již tehdy se podařil první úspěšný odchov. Po několika přestávkách a krátkodobějších drženích tohoto druhu došlo k obnovení chovu v roce 2010 - tehdy byla otevřena nová expozice „Ptačí mokřady“. První hnízdění a úspěšný odchov (po 40 letech) byly zaznamenány v roce 2012.
Ke konci roku 2017 i 2018 byl chován pár. V létě 2019 se vylíhla čtyři mláďata.
Kladivouše afrického lze vidět v průchozí voliéře expozice „Ptačí mokřady“ ve spodní části areálu zoo.
Odkazy
Reference
Literatura
HOYO CALDUCH, Josep del, ed. et al. +more Handbook of the birds of the World. [vol. ] 1, Ostrich to ducks. Barcelona: Lynx Edicions, 1992. 696 s. ISBN 84-87334-10-5. * JUTGLAR, Francesc. Family Scopidae (Hamerkop). In: HOYO CALDUCH, Josep del, ed. All the birds of the World. Barcelona: Lynx, ©2020, s. 212. ISBN 978-84-16728-37-4. * STUPKOVÁ, Veronika. Analýza chovu ptáků z řádů brodiví (Ciconiiformes) a plameňáci (Phoenicopteriformes) v zoo Ohrada. České Budějovice, 2013. 120 s. Diplomová práce. Ved. práce doc. RNDr. Ing. Josef Rajchard, Ph. D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta. * ŠŤASTNÝ, Karel; HUDEC, Karel a BEJČEK, Vladimír. Ptáci. (1), Pštrosi, tinamy, tučňáci, potáplice, potápky, trubkonosí, veslonozí, brodiví, plameňáci, vrubozubí, dravci, hrabaví. Praha: Albatros, 1998. 143 s. Svět zvířat, sv. 4. ISBN 80-00-00579-4. * Zvíře: obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. Hlavní redaktor David Burnie. Praha: Knižní klub, 2002. 624 s. .
Související články
Externí odkazy
[url=https://www. youtube. +morecom/watch. v=_ALUlrGvJPk]Zoo Praha: Mytický kladivouš a jeho unikátní hnízdo (video)[/url] * [url=https://avibase. bsc-eoc. org/species. jsp. lang=CS&avibaseid=FC10F6ED31D29188&sec=audio]hlasová projev[/url] * * * *.