Korunovace uherských panovníků
Author
Albert FloresKoruna svatého Štěpána Arcibiskup a uherský palatin společně korunují Františka I. (1792) Korunovace Marie II. Terezie v Prešpurku (1741)
Korunovace uherských králů byl státní a náboženský akt, během kterého docházelo ke pomazání, korunování korunou svatého Štěpána a formálnímu potvrzení právoplatného krále Uherska a později zemí Koruny svatoštěpánské. Prvním korunovaným uherským králem byl +more_Svatý'>Štěpán I. koncem roku 1000. Naopak posledním korunovaným králem byl Karel IV. (rakouský císař Karel I. ), který byl společně se svou manželkou narychlo korunován 30. prosince 1916 v Budapešti. Jediné dvě vládnoucí královny Marie I. (korunovace 1382) a Marie II. (korunovace 1741) byly formálně korunovány králem nikoliv královnou . Po vydání Zlaté buly Ondřeje II. v roce 1222 musel každý nově korunovaný král složit korunovační slib, ve kterém se zavázal zachovávat zvyky země a její nepsanou ústavu.
Osobu oprávněnou korunovace uherské krále byl arcibiskup ostřihomský jako nejvýše postavení představitel katolické církve v Uhersku. Pokud korunovaci neprováděl arcibiskup ostřihomský zastupoval ho arcibiskup kaločský jako druhý nejvyšší katolický duchovní v zemi. +more Arcibiskup korunoval také manželky panovníků, ovšem toho právo si nárokoval i biskup veszprémský. Roku 1216 bylo dohodnuto, že v případě společné korunovace královského páru měl krále pomazat a korunovat arcibiskup ostřihomský a královnu biskup veszprémský. Pokud by ale byla královna korunována samostatně, měl se jejího pomazání ujmout arcibiskup a korunovaci samotnou provést biskup veszprémský. V několika málo případech pak korunovaci provedli jiní biskupové ze zemí Koruny svatoštěpánské. Ostřihomskému arcibiskupovi potvrdil právo korunovat krále Béla III. , který byl se svolením papeže Alexandra III. sám korunován arcibiskupem kaločským. Roku 1211 potvrdil papež Inocenc III. , že privilegium korunovat uherské krále náleží právě ostřihomskému arcibiskupovi. V novověku pak arcibiskupovi při samotné korunovaci krále asistoval také uherský palatin, který byl jako místodržitel a správce království nejvýznamnější osobou po králi.
Na rozdíl od jiných zemí jejichž králové byli korunováni, se uherští králové stali právoplatně uznanými panovníky až po řádně provedené korunovaci. Např. +more po smrti Františka Josefa I. během první světové války v listopadu 1916 bylo nutné aby nový král do konce roku schválil státní rozpočet na další rok. Bez řádné korunovace a složení slibu to dle předsedy uherské vlády nebylo možné a tak byla korunovace narychlo připravena a předposlední den roku 1916 provedena. V průběhu středověku byly stanoveny náležitosti řádné korunovace:.
* Korunovaci musí provést arcibiskup ostřihomský, * musí být vykonána korunou svatého Štěpána, * musí proběhnout ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérvár), * král musí být zvolen a uznán šlechtou.
Jediným nekorunovaným uherským králem byl Josef II. +more Pro jeho zálibu v nošení klobouků, ale nepřijetí Uherské koruny, byl proto v Uhrách nazýván jako král kloboučník (kalapos király). Obdobně za právoplatného krále není zcela uznáván Vladislav I. , který sice byl korunován, ale jinou korunou, jelikož Svatoštěpánská koruna nebyla v jeho držení. Ostatní nekorunovaní uherští panovníci, kteří si nárokovali titul krále a nebyli šlechtou uznáni za krále, za ně obecně nejsou považováni (Jan Zikmund Zápolský, Gabriel Betlen, Imrich Tököly). Karel I. Robert z Anjou po nástupu na trůn podstoupil tři korunovace. První korunovace v květnu 1301 byla provedena v Ostřihomi nesprávnou korunou, tudíž chyběly dvě nutné podmínky. Ani při druhé korunovaci v Budíne uskutečněné v červnu 1309 nebyly tyto podmínky splněny. Až třetí korunovace v srpnu 1310 a následná Karlova vláda byla považována za legitimní.
V Uhrách bylo běžné nechat šlechtou potvrdit následníka jako budoucího krále. Ten byl následně ještě za života otce korunován tzv. +more mladším králem . Korunovace za života otce byla ve středověku běžná praxe, kterou v Uhersku zavedl již Ondřej I. , když v roce 1057 nechal zvolit a korunovat králem syna Šalamouna. Ve 12. století se korunovace následníka stala běžným zvykem, který se v Uhersku na rozdíl od většiny evropských zemí udržel až do novověku. Posledním takto korunovaným králem byl v roce 1830 Ferdinand V. .
Místo konání korunovace
První uherský král Štěpán I. +more měl být korunován o Vánocích roku 1000 v Ostřihomské bazilice svatého Vojtěcha z rukou arcibiskupa ostřihomského. Štěpán I. deset let poté ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérváru) založil baziliku Nanebevzetí Panny Marie. Po jeho smrti zde také byly uloženy jeho ostatky. Bazilika s hrobem prvního krále se na 500 let stala tradičním místem královských korunovací a byly zde uloženy korunovační klenoty. Poslední král, který zde podstoupil korunovaci byl Ferdinand I. Habsburský 3. listopadu 1527. O den později byla korunována jeho manželka Anna Jagellonská. Úplně poslední osobou zde korunovanou byla 23. února 1539 Isabela Jagellonská, manželka krále Jana Zápolského a sestřenice Anny Jagellonské.
Po bitvě u Moháče v srpnu roku 1526, při které zahynul i uherský král Ludvík Jagellonský a následné turecké okupaci jižní oblasti Uherska (včetně Budína, korunovačního města Stoličného Bělehradu a Ostřihomi) vyvstala potřeba stanovení nového správního centra země. Mělo to být město, ve kterém by byla zaručena bezpečnost panovníka a církevních hodnostářů a současně co nejblíže k Vídni. +more Volba tak padla na Prešpurk (dnešní Bratislavu) a korunovačním chrámem se trvale stala katedrálu svatého Martina v Bratislavě. Královské korunovace se v Prešpurku se několika výjimkami konaly mezi lety 1563 a 1830. Bratislava jako nové město korunovací zažila v tomto období svůj největší rozmach. Stala se sněmovním městem království, sídlem krále, arcibiskupa a nejdůležitějších institucí země. Prvním zde korunovaným králem byl Maxmilián II. Habsburský (syn Ferdinanda I. a Anny). Poslední korunovace v Prešpurku proběhla 28. září 1830, kdy byl korunován mladším králem Ferdinand V. (rakouský císař Ferdinand I. ).
Korunovace Ferdinanda III. v prosinci 1625 nebyla kvůli probíhajícímu moru provedena v bratislavské katedrále, ale ve františkánském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Šoproni u hranicích s Rakouskem. +more V Šoproni byla roku 1681 korunována i Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská, třetí manželka Leopolda I.
František I. byl společně se svou první manželkou v červnu 1792 korunován v kostele svaté Máří Magdaleny v Budíně. +more Františkovi další manželky byly korunovány opět v bratislavské katedrále. Po vyhlášení rakousko-uherského vyrovnání a vzniku Rakousko-Uherska byli poslední dva uherští králové korunováni v Matyášově chrámu (kostel Nanebevzetí Panny Marie) v Budapešti.
Image:Ruins Garden SFV. JPG|Ruiny baziliky v Székesfehérváru Image:St Martins Cathedral, Bratislava (20160110-IMG 3593). +morejpg|Katedrála svatého Martina, Bratislava Image:MatyasTemplomFotoThalerTamas20162. JPG|Matyášův chrám, Budapešť.
Průběh korunovace
Karel IV. s korunou, žezlem a korunovačním pláštěm
V novověku korunovace probíhaly přibližně takto: Ráno v den korunovace zazněly výstřely z děl. Král v uherské uniformě přijel na koňském hřbetu ke kostelu, kde byl přivítán arcibiskupem ostřihomským. +more Královna naopak přijela v kočáru. Korunovace vycházela ze římského pontifikálu a mohučského korunovačního řádu, který sloužil i jako základ pro korunovační řád českých králů. V chrámu se arcibiskup otázal krále, zda bude ochraňovat království, víru a církev svatou. Po králově souhlasu složil král korunovační přísahu a arcibiskup odříkal modlitbu. Během zpěvu Litanií král poklekl před oltář a byl arcibiskupem pomazán na pravém předloktí a mezi rameny. Poté arcibiskup opět pronesl modlitbu a byla začata mše. Po antifoně Graduále a Aleluja byly královi předány korunovační klenoty. Nejprve byl král během promluvy arcibiskupa opásán Mečem svatého Štěpána a přes ramena mu byl oblečen korunovační plášť. Následně král třikrát pozdvihl meč (vlevo, vpravo a vpřed). Klečící král byl poté korunován arcibiskupem za pomoci palatina a bylo mu do levé ruky předáno žezlo. Z úst palatina zaznělo „Vivat rex. Éljen a király. ” („Ať žije král. ”) a král byl usazen na trůn, načež bylo zpíváno Te Deum, následované Responsoriem. Mše byla zakončena arcibiskupovou modlitbou a gratulovací novému králi.
Korunovace královny tradičně probíhaly den po korunovaci krále. Pokud se král oženil až po své korunovaci, tak jeho manželka většinou podstoupila samostatnou korunovaci. +more Poslední dvě královny byly korunovány po korunovaci manželka. Královna byla nejprve pomazána a poté byla královně položena na rameno koruna svatého Štěpána a byla zde přidržována biskupy do té chvíle než byla (arci)biskupem korunována domácí korunou. Svatoštěpánská koruna pak byla vrácena na královu hlavu a královský pár se usadil na trůn.
Po skončení korunovace král opětovně složil veřejně přísahu (předříkanou králi arcibiskupem) a pasoval vybrané osoby na rytíře Zlaté ostruhy (aranysarkantyús lovag). Obdobně jako u českého zvyku po korunovaci pasovat rytíře Svatého Václava, se ani zde nejednalo o udělení dědičného titulu nebo členství v dynastickém nebo záslužném řádu, ale pouze o čestné vyznamenání bez jakéhokoliv privilegia. +more Vyznamenané navrhoval palatin a po roce 1867 pak předseda uherské vlády. Stejně jako u české obdoby nebyl počet jasně daný a měnil se při každé korunovaci. Např. Albrecht Habsburský pasoval 84, Karel III. 6, Marie Terezie 44, Leopold II. 33, František II. 48, Ferdinand V. 27, František Josef I. 28 a Karel IV. 47 rytířů.
Na nádvoří Budínského hradu (při poslední korunovaci) byl ze zeminy shromážděné ze všech uherských žup navršen umělý kopec na který korunovaný král vyjel na koni a na vrchu kopce ukázal mečem do čtyřech světových stran (symbolické vyjádření vůle chránit Uhersko). Poté se v Budínském hradu konala korunovační hostina a ve městě probíhaly lidové slavnosti.
Galerie
Image:III István. jpg|Korunovace Štěpána III. +more (1162) Image:V. Ferdinánd megkoronázása. JPG|Ferdinand V. na koni ukazuje mečem na světové strany (1830) Image:1867. június 8 Ferenc József koronázása. jpg|Korunovace Františka Josefa I. (1867) Image:Karloath. jpg|Karel IV. skládá korunovační slib (1916).
Seznam korunovací králů a královen
V následujícím seznamu mohou chybět některé údaje. Pomozte Wikipedii tím, že je doplníte. +more
Svatoštěpánská koruna
* Uherské korunovační klenoty
* Uherský král
* Zlatá bula Ondřeje II. +more. Kategorie:Uherské království
Uhersko
Kategorie:Události v Maďarsku
Kategorie:Události v Bratislavě
Kategorie:Katedrála svatého Martina (Bratislava)
Kategorie:Székesfehérvár
Kategorie:Křesťanství v Maďarsku
Kategorie:Křesťanství na Slovenskucenter | Status Panovník Datum Místo Koronátor center | Král Štěpán I. Svatý 25. prosinec 1000 Ostřihomská bazilika, Ostřihom .
arcibiskup ostřihomský center | Král Petr Orseolo 1038 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad .
arcibiskup ostřihomský center | Král Ondřej I. 1047 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Benedek-Beneta
arcibiskup ostřihomský center | Král Béla I. 6. prosinec 1060 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad .
arcibiskup ostřihomský center | Král Šalamoun 1057 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad .
arcibiskup ostřihomský center | Král Šalamoun 11. duben 1064 Pécs .
arcibiskup ostřihomský center | Král Gejza I. 1075 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Nehemias
arcibiskup ostřihomský center | Král Ladislav I. 1077 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Nehemias
arcibiskup ostřihomský center | Král Koloman 1095 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Seraphin
arcibiskup ostřihomský center | Král Štěpán II. 1116 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Lőrinc
arcibiskup ostřihomský center | Král Béla II. 28. dubna 1131 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Felician
arcibiskup ostřihomský center | Král Gejza II. 16. únor 1141 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Felician
arcibiskup ostřihomský center | Král Štěpán III. červen 1162 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Lukács Bánfi
arcibiskup ostřihomský center | Vzdorokrál Ladislav II. červenec 1162 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Miko
arcibiskup kaločský center | Vzdorokrál Štěpán IV. 27. leden 1163 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Miko
arcibiskup kaločský center | Král Béla III. 13. ledna 1173 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad .
arcibiskup kaločský center | Král Emerich 16. květen 1182 Ostřihomská bazilika, Ostřihom Miklós
arcibiskup ostřihomský center | Král Emerich 1194 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Miklós
arcibiskup ostřihomský center | Král Ladislav III.
(za vlády otce) 26. srpen 1204 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Jan I. z Merana
arcibiskup kaločský center | Král Ondřej II. 29. květen 1205 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Jan I. z Merana
arcibiskup kaločský center | Královna Jolanda z Courtenay
manželka Ondřeje II. únor 1215 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Robert
arcibiskup ostřihomský center | Král Béla IV. 25. září 1235 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Robert
arcibiskup ostřihomský center | Král Štěpán V. 10. leden 1246 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Filip z Türje
arcibiskup ostřihomský center | Král Štěpán V. 13. květen 1270 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Filip z Türje
arcibiskup ostřihomský center | Král Ladislav IV. Kumán 3. září 1272 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Filip z Türje
arcibiskup ostřihomský center | Král Ondřej III. 23. červenec 1290 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Lodomir de genere Monoslo
arcibiskup ostřihomský center | Král Ladislav V.
(Václav III. ) 27. srpen 1301 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad János Hont-Pázmány
arcibiskup kaločský center | Král Ota Dolnobavorský 5. prosince 1305 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Benedict Rád
biskup veszprémský
Antal (Antonín)
biskup čanádský center | Král Karel I. Robert květen 1301 Ostřihomská bazilika, Ostřihom Gregory Bicskei
arcibiskup ostřihomský center | Král Karel I. Robert 15. červen 1309 Matyášův chrám, Budín Tamás
arcibiskup ostřihomský center | Král Karel I. Robert 27. srpen 1310 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Tamás
arcibiskup ostřihomský center | Král Ludvík I. Veliký 21. červenec 1342 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Csanád Telegdi
arcibiskup ostřihomský center | Král(ovna) Marie I. 17. září 1382 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Demeter
arcibiskup ostřihomský center | Král Karel II.
(Karel III. Neapolský) 31. prosinec 1385 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Demeter
arcibiskup ostřihomský center | Král Zikmund 31. března 1387 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Benedict Himfi
biskup veszprémský center | Královna Barbora Celjská
manželka Zikmunda 6. prosince 1405 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad center | Král Albrecht 1. leden 1438 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad György Pálóczy
arcibiskup ostřihomský, primas uherský center | Královna Alžběta Lucemburská
manželka Albrechta 1. leden 1438 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad center | Král Ladislav VI. Pohrobek 14. květen 1440 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Dénes Szécsi
arcibiskup ostřihomský, primas uherský center | Král Vladislav I.
(Vladislav III. Polský) 17. červenec 1440 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stoličný Bělehrad Dénes Szécsi
arcibiskup ostřihomský, primas uherský center | Král Matyáš I. Korvín 29.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Externí odkazy