Kropenáč

Východoasijský druh Swertia japonica Kropenáč (Swertia) je rod rostlin z čeledi hořcovitých. Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny se stonkem nebo pouze s přízemní růžicí listů. Květy jsou čtyř nebo pětičetné, s nápadnými nektárii. Rod zahrnuje asi 150 druhů a je rozšířen zejména v Asii a Africe. V České republice se stejně jako v celé Evropě a Severní Americe vyskytuje pouze kropenáč vytrvalý. Analýzou DNA bylo zjištěno, že se jedná o silně parafyletický taxon a tento rod čeká spolu s celou skupinou příbuzných rodů taxonomická revize.

Hlavní význam kropenáčů je v lékařství. Rostliny obsahují četné aktivní látky s rozmanitými biologickými účinky, zejména xanthony. +more Mezi nejvýznamnější druhy náleží himálajský druh Swertia chirayita, využívaný v lékařství i v tradiční medicíně.

Popis

Kropenáče jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny. Některé druhy mají přímý či vystoupavý stonek, jiné jen přízemní růžici. +more Listy jsou vstřícné (výjimečně střídavé nebo přeslenité), celokrajné. Květy jsou čtyř nebo pětičetné, pravidelné, stopkaté, ve vrcholičnatých květenstvích, která bývají uspořádána do jednoduchých nebo latovitých thyrsů. Řidčeji jsou květenství hroznovitá, jednoduše vidličnatě větvená nebo redukovaná na jediný květ. Kalich je členěný až k bázi na 4 nebo 5 laloků, podobně i koruna. Korunní trubka je krátká, do 3 mm délky. Na cípech koruny jsou přítomna nápadná nektária v počtu 1 až 2 na každý korunní lístek. Nektária jsou buď celistvá nebo s třásnitým okrajem. Tyčinek je 4 až 5 a jsou přirostlé na bázi korunní trubky. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů, obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky. Čnělka je krátká nebo prodloužená, zakončená paličkovitou nebo dvoulaločnou bliznou. Plodem je tobolka pukající 2 chlopněmi a obsahující mnoho drobných semen.

Swertia perennis subsp. cuspidata (leaf). +moreJPG|Listy kropenáče vytrvalého Swertia bimaculata and ant s2. JPG|Květ Swertia bimaculata 8426-Swertia sp. -Gunung Kemiri. jpg|Květ kropenáče ze Sumatry, nektária s třásnitým okrajem.

Rozšíření

Rod kropenáč zahrnuje asi 150 druhů. Je rozšířen zejména v Asii a Africe. +more Centrum druhové diverzity je v horách Číny a v Himálaji. V Severní Americe a v Evropě roste jediný druh. Z Číny je uváděno 75 druhů, tedy více než polovina celkového počtu.

V České republice je rod zastoupen stejně jako v celé Evropě jen kropenáčem vytrvalým. Druh je rozšířen téměř v celé Evropě s výjimkou Skandinávie, Britských ostrovů a některých oblastí jihovýchodní Evropy a roste i v západní části Severní Ameriky.

Obsahové látky a účinek

V kropenáčích bylo zjištěno bezmála 200 obsahových látek. Nejbohatší skupinou jsou xanthonoidy (více než 100 různých látek), dále terpenoidy, iridoidní glykosidy a flavonoidy. +more Alkaloidy jsou zastoupeny méně, mezi nimi gentianin, swertinin aj. Z medicínského hlediska jsou podstatné zejména tetrahydroxované xanthony, u nichž byla zjištěna celá řada účinků (hypoglykemický, antimalarický, protirakovinný aj. ). Farmakologicky je významný zejména himálajský druh Swertia chirayita (syn. S. chirata). Rostlina obsahuje hořčiny gentiopikrin, glykosidy amarogentin, amaroswerin, chiratin a řadu jiných látek. Bylo v ní zjištěno více než 20 polyhydroxylovaných xanthonů, mj. swertianin, swerchirin a mangiferin. Např. u mangiferinu bylo zjištěno, že vychytává v těle volné radikály a superoxidy a má také potenciál při léčbě neurodegenerativních onemocnění.

Taxonomie

Rod Swertia je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Gentianeae a subtribu Swertiinae. Molekulární analýzou DNA bylo zjištěno, že se jedná o taxon velmi silně parafyletický, jehož vývojové větve jsou promíseny s větvemi celé řady jiných rodů subtribu Swertiinae (Bartonia, Frasera, Gentianopsis, Halenia, Megacodon, Pterygocalyx, Veratrilla, Gentianella, Jaeschkea, Comastoma a Lomatogonium). +more Celou tuto příbuzenskou skupinu tak čeká velká taxonomická revize.

Zástupci

kropenáč vytrvalý (Swertia perennis)

Význam

Některé druhy kropenáčů jsou využívány v lékařství a mají zejména v Asii své místo v tradiční medicíně. Aplikují se zejména při různých trávicích a jaterních potížích. +more Jedním z nejvýznamnějších je himálajský druh Swertia chirayta, který je v Indii, Nepálu a Bhútánu využíván zejména při různých trávicích potížích, žaludečních vředech, poškození jater ap. Rostlina je též medicínsky využívána jako antileprotikum při léčbě lepry a v kombinaci s dapsonem zlepšuje jeho účinek.

V Indii je dále využíván druh Swertia corymbosa, v Japonsku S. japonica, v Číně S. +more pseudochinesis a S. franchetiana. V Pákistánu se používá kořen S. petiolata jako oftalmintikum.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Hořcovité Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra Arabského poloostrova Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Mongolska Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky Kategorie:Flóra západní tropické Afriky Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky Kategorie:Flóra východní tropické Afriky Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky Kategorie:Flóra jižní Afriky Kategorie:Flóra západního Indického oceánu Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra Indočíny Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Flóra západní Kanady Kategorie:Flóra severozápadu USA Kategorie:Flóra středojihu USA Kategorie:Flóra jihozápadu USA