Cesko.wiki Minsterberské knížectví
Author
Albert FloresMinsterberské knížectví bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem Minsterberk (nyní Ziębice).
Historie
Historická mapa knížectví, Friedrich Bernhard Werner
Knížectví vzniklo roku 1321, když město a jeho okolí obdržel Boleslav II. +more Minsterberský při dělení dědictví po svém otci Bolkovi I. z rodu Piastovců a již roku 1336 bylo dobyto Karlem IV. (tehdy ještě jen moravským markrabětem) a poddalo se Čechám. Po Bolkově smrti roku 1341 v knížectví vládl jeho syn Mikuláš až do své smrti roku 1351 a po něm vládl jeho syn Bolek III. až do roku 1410. V letech 1410 až 1420 vládli Minsterbersku společně bratři Jindřich a Jan, přičemž po smrti Jindřicha roku 1420 vládl Jan až do své smrti 27. prosince roku 1428, kdy padl v bitvě u Staré Jesenice proti husitům. S ním vymřela minstrberská větev Piastovců.
Roku 1429 zastavil Zikmund Lucemburský jako český král celé knížectví českému pánu Půtovi z Častolovic a po jeho smrti roku 1435 držela zástavu jeho vdova Anna z Koldic. +more Roku 1435 zemské stavy pro knížectví přijaly jako kněžnu Eufémii z Oettingenu, neteř posledního knížete, která se ovšem kvůli sporům s Annou z Koldic již příštího roku vzdala trůnu. Roku 1440 Anna z Koldic prodala knížectví svému druhému manželovi Hynku Krušinovi z Lichtenburka. Zemské stavy ovšem stále rebelovaly proti jeho vládě, takže Hynek roku 1442 pro výstrahu vypálil klášter v Jindřichově.
Město Minsterberk okolo roku 1750 Roku 1443 byl jako kníže vybrán +more_Opavský'>Vilém I. Opavský, který svůj nárok zakládal na tom, že je jednak synem Kateřiny Minsterberské, dcery knížete Jana a dále, že je ženatý se Salomenou z Častolovic, dcerou Půty z Častolovic. Nicméně spor s Hynkem Krušinou byl vyřešen až následujícího roku 1444. Po smrti Viléma I. se knížetem stal jeho bratr Arnošt Opavský, který posléze knížectví prodal Jiřímu z Poděbrad.
Roku 1472 se vlády nad knížectvím ujali synové Jiřího z Poděbrad Jindřich I. +more Starší, Viktorín z Poděbrad a Hynek z Poděbrad. Potomci Jindřicha Staršího, knížata minsterberská, zde vládli do roku 1569, kdy Minsterbersko prodali českému králi. Roku 1654 je císař Ferdinand III. udělil Auersperkům a roku 1742 bylo knížectví dobyto a spolu s větší částí Slezska pruským králem Fridrichem II. připojeno k Prusku.
Minsterberská knížata
+more7|vpravo'>Jiří Minsterbersko-Olešnický Anny Zaháňské * 1301-1341 Boleslav II. († 1341), syn Boleslava I. * 1341-1358 Mikuláš „Malý“ († 1358), syn Boleslava II. * 1358-1410 Boleslav III. († 1410), 1358-~1366/85 společně s Jindřichem I. , synem Mikuláše Malého * 1410-1420 Jindřich II. († 1420), syn Boleslava III. * 1410-1428 Jan I. † 1428, syn Boleslava III. Konec vlády slezských Piastovců v Minsterberku. Knížectví připadlo jako volné léno českému králi Zikmundovi. * 1429-1434 zastavitel: Půta ml. z Častolovic († 1434) * 1435-1436 Eufémie († 1447), sestra Jana I. , vd. hraběnka z Oettingenu, vzdala se nároku kvůli vleklým sporům * 1437-1440 zastavitelka: Anna († 1467), vdova po Půtovi ml. z Častolovic * 1440-1443 zastavitel: Hynek Krušina IV. z Lichtenburka († 1454), nabyl zástavní listiny po ovdovělé Anně, s níž se v onom roce oženil * 1443-1452 Vilém I. († 1452), syn Přemyslovce Přemysla I. Opavského a Kateřiny, sestry posledního z minsterberských Piastovců, Jana († 1428). * 1452-1456 Arnošt († 1464), bratr Viléma; prodal Minsterberk roku 1456 českému králi Jiřímu z Poděbrad. * 1456-1462 Jiří z Poděbrad († 1471) * 1462-1498 Jindřich I. Starší († 1498), syn Jiřího z Poděbrad, říšský kníže, kladský hrabě, od roku 1495 též olešnický vévoda, společně s bratry: ** 1462-1471 Viktorínem z Poděbrad († 1500) ** 1462-1471 Hynkem ml. z Poděbrad († 1492) * 1498-1536 Karel I. Minsterberský († 1536), syn Jindřicha Staršího, hrabě kladský; společně s bratry: ** 1498-1502 Jiřím I. Minsterberským († 1502), vévodou olešnickým, hrabětem kladským ** 1498-1511 Albrechtem Minsterberským († 1511), hrabětem kladským * 1536-1542 Jáchym, Jindřich II. , Jan a Jiří II. , synové Karla I. , dali Minsterberk do zástavy svému strýci: ** 1542-1547 Fridrich II. Lehnický († 1547) * 1547-1552 Ferdinand I. ** 1552-1559 v zástavě Isabely Uherské * 1559-1565 Jan Minsterbersko-Olešnický, syn Karla I. * 1565-1569 Karel Kryštof Minsterberský, syn Jana ; prodáno Koruně * 1569-1654 v majetku českého krále * 1654-1677 Jan Vikart z Auerspergu * 1677-1705 Ferdinand František z Auerspergu, syn Jana Weikharda * 1705-1713 František Karel z Auerspergu, bratr Ferdinanda Františka * 1713-1783 Jindřich Josef Jan z Auerspergu, syn Františka Karla * 1783-1791 Karel Josef z Auerspergu * 1791 prodej pruským Hohenzollernům * 1795 prodej Ludvíku Vilémovi ze Schlabrendorfu.