Monom
Author
Albert FloresMonom (z řec. monos, jeden) čili jednočlen je v algebře polynom s jediným členem (resp. s jediným nenulovým koeficientem). Matematické výrazy sestavené z čísel, proměnných pomocí násobení jsou definovány jako jednočleny, např. -2a^2x^5 nebo abc.
Definice
Jednočlen je matematický výraz, který se dá napsat jako:
* číslo (vyskytuje-li se v jednočlenu, je označován jako koeficient - může být každé číslo * proměnná * součin čísel a proměnných
Zápis jednočlenu
koeficient bez proměnné - např. 3; \sqrt{7}; \tfrac{3}{4} * je-li koeficient roven 1; nezapisuje se - např. +more -1ab^2 = -ab^2 * součiny stejných proměnných zapisujeme jako mocniny, operátor násobení se vynechává - např. 2 . a . a . a . b . b = 2a^3b^2 * stupeň jednočlenu vyjadřuje nejvyšší mocnitel (je-li jednočlen číslo - neobsahuje proměnné, považuje se jeho stupeň za rovný nule, např. 5, -7, 21 jsou jednočleny nultého stupně).
Vyskytují se jednočleny dvou a více proměnných. Funkce vyjádřená monomem je mocninná funkce.
Základní tvar jednočlenu
V některých případech je zápis jednočlenu nejednoznačný. Vhodnou matematickou úpravou lze upravit. +more Např. : -\frac{2d}{\sqrt{5}} = -\frac{2}{\sqrt{5}}d; koeficient =-\frac{2}{\sqrt{5}} a proměnná d.
Geometrický význam jednočlenu
Jednočlen lze použít k vyjádření geometrických hodnot, podle obrázku:
Např. obsah modré podstavy: ab, objem modrého hranolu: abv, objem oranžového hranolu: az^2
Povrch modrého hranolu: 2ab + 2av +2bv, tento matematický výraz není jednočlen, skládá se ze tří jednočlenů - je trojčlen.
Reference
Související články
Algebraická funkce * Algebraická rovnice * Polynom * Matematický výraz