Panonská pánev

Vymezení Panonské pánve (III.) Panonská pánev, standardizovaným jménem Panonská [url=https://ags.cuzk.cz/jmenasveta/]nížina[/url] ( Kárpát-medence ("Karpatská kotlina"), Kotlina Panońska, Panónska panva, Pannonische Tiefebene, Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, Câmpia de Vest, Панонска низија, Panonska nizija, Panonska nizina, Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy. Z hlediska geomorfologické hierarchie jde o subsystém Alpsko-himálajského systému. Název dostala po bývalé římské provincii Pannonia.

Poloha

Panonská pánev zasahuje na území Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Slovinska. Na západě sousedí s Alpami, na severu a východě s Karpaty a na jihu s Dinaridy.

Hranicí mezi Alpami a Karpaty je tok Dunaje nad Vídní: levobřežní Weinviertler Hügelland patří k Západním Karpatům, pravobřežní Tullnská pánev a Vídeňský les patří k Alpám; Panonská pánev sem zasahuje svou částí Vídeňské pánve.

Na jihovýchodě se Panonská pánev protahuje kotlinou řeky Velké Moravy až k soutoku Západní a Jižní Moravy, tedy k hranici Karpat s Dinaridy. Na západě zasahují okrajové pahorkatiny kolem horního toku Sávy do Slovinska k hranici mezi Dinaridy a Alpami.

Většinu rozlohy Panonské pánve tvoří nížiny o nadmořské výšce kolem nebo pod 100 m. Z nížin a pahorkatin však místy vystupují osamělé ostrovní hory či vrchoviny. +more Vesměs jde o vyzdvižené kry starých hornin. Pásmo těchto vrchovin dělí Panonskou pánev na menší západní a větší východní část.

Panonskou pánev odvodňuje Dunaj a jeho přítoky, zejména Tisa a Sáva.

Geomorfologické členění

Následuje neúplný přehled částí Panonské pánve:

* Západopanonská pánev (Západopanónska panva) ** Vídeňská pánev (Viedenská kotlina, Wiener Becken) *** Jihomoravská pánev (Juhomoravská panva) **** Dolnomoravský úval *** Záhorská nížina **** Borská nížina **** Chvojnická pahorkatina *** Marchfeld (Moravské pole) *** Leitha-Gebirge (Litavské vrchy) ** Malá dunajská kotlina (Kisalföld) *** Podunajská nížina **** Podunajská rovina (Győri medence, Neusiedler Becken) (Rábská pánev) **** Győr-Esztergomi teraszos síkság (Rábsko-ostřihomská terasovitá rovina) **** Podunajská pahorkatina **** Marcal-medence **** Kemeneshát **** Sopron-Vasi hordalékkúp-síkság (Steirisches Hügelland) (Šopronsko-Vašská pahorkatina, Štýrská pahorkatina) * Zadunajské středohoří (Dunántúli Középhegység) ** Visegrádi-vulkánhegység ** Pilis-hegység ** Budai-hegység (Budínské hory) ** Gerecsei-hegység ** Zsámbéki-medence ** Velencei-hegység ** Vértes-hegység ** Bakony-Vértesalji dombság (Pahorkatina podhůří Bakony-Vértes) ** Pannonhalmi dombság ** Bakony (Bakoňský les) a Északi Bakony (Severní Bakoňský les) * Panonské ostrovní hornatiny (Panonske ostrvske planine) ** Fruška gora (Franský les) ** Sremska lesna zaravan (Sremská sprašová plošina) ** Papuk ** Dilj ** Psunj ** Požeška kotlina ** Motajnica * Zadunajské pahorkatiny (Dunántúli dombságok) ** Mecsek és Tolnai-Baranyai dombság (Mecsek a Tolno-baraňská pahorkatina) *** Mecsek-hegység *** Villányi-hegység ** Somogyi-dombság ** Balaton medencéje (Balatonská kotlina) ** Marcali-hát (Hřbet Marcali) * Východopanonská pánev (Východopanónska panva) ** Velká dunajská kotlina (Veľká dunajská kotlina, Alföld, Câmpia Tisei) *** Východoslovenská rovina (Tiszamenti síkság, Закарпатська низовина, Câmpia Someșului) *** Východoslovenská pahorkatina *** Dunamenti síkság (Dunavska nizija) ((Velká) Podunajská nížina) *** Mezőföld *** Duna-Tisza közi hátság (Bačka lesna zaravan) (Dunajsko-tiské meziříčí, Báčská sprašová plošina) *** Észak-Alföldi síkság (Severotiská nížina) *** Nyírség *** Hajdúság (Hajducko) *** Nagykunság-Hortobágyi-rónaság (Velkokumánsko-hortobáďská rovina) a Hortobágyi puszta *** Berettyó-Körösökmenti síkság (Câmpia Crișurilor) (Berettyó-Krišská nížina) *** Maros hordalékkúp-síkság (Câmpia Mureșului) (Murešská zvlněná nížina, Murešská nížina) *** Câmpia Timișului (Tamiška nizija) (Timišská nížina) **** Kudrički vrh *** Banatska lesna zaravan (Banátská sprašová plošina) **** Velika Peščara *** Velikomoravska udolina (Velkomoravský úval) *** Savska nizija (Posavina) (Sávská nížina) *** Dravska nizija (Podravina, Drávamenti síkság) (Drávská nížina) *** Belső-somogyi homokos hordalékkúp (Pahorkatina vnitřní Šomodi)

Literatura

Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 2001. +more . * Ladislav Jirásko et al. : Jugoslávské hory. Olympia, Praha, 1987 * Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988 * Index českých exonym. 3. , rozšířené a aktualizované vydání. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 2019. ISBN 978-80-88197-16-4.

Externí odkazy

Kategorie:Alpsko-himálajský systém Kategorie:Geomorfologické subsystémy v Česku Kategorie:Pánve v Česku Kategorie:Pánve v Maďarsku Kategorie:Pánve v Rakousku Kategorie:Pánve na Slovensku Kategorie:Geografie Bosny a Hercegoviny Kategorie:Pánve v Chorvatsku Kategorie:Geografie Koprivnicko-križevecké župy Kategorie:Geografie Osijecko-baranjské župy Kategorie:Geografie Viroviticko-podrávské župy Kategorie:Geografie Vukovarsko-sremské župy Kategorie:Geografie Mezimuřské župy Kategorie:Geografie Rumunska Kategorie:Geografie Slovinska Kategorie:Geografie Srbska Kategorie:Geografie Zakarpatské oblasti