Pcháč bezlodyžný
Author
Albert FloresRozšíření
Druh je rozšířen, vyjma severských oblastí, téměř po celé Evropě. Na severu prochází hranice přirozeného výskytu Britskými ostrovy a středem Skandinávie, na jihu sahá až ke Středozemnímu moři a od Atlantského pobřeží na západě po Pobaltí, Polsko a Rumunsko na východě.
V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně v teplejších oblastech českého termofytika a mezofytika. Nejčastější je v Polabí, Českém krasu, v Křivoklátské, Doupovské i Plzeňské pahorkatině, naopak neroste na jihu Čech. +more Na Moravě je vzácnější, vyskytuje se jen v Bílých Karpatech, v Javorníkách a na Vsetínských vrších. V nejnižší nadmořské výšce 170 m n. m. roste u Roudnice nad Labem a nejvýše v 860 m v Beskydech na hranici se Slovenskem.
Ekologie
Je teplomilný hemikryptofyt rostoucí hlavně na osvětlených stanovištích s vysýchavou, hlinitou půdou hojně zásobenou humusem a vápníkem, nejčastěji na podloží z opuky. Vyskytuje se v místech s nízkou vegetací, na suchých stráních, loukách, pastvinách, mezích, v lesních lemech a řídkých křovinách, druhotně i na železničních a silničních náspech. +more Kvete v období od července do září, plody dozrávají až do října. Počet chromozomů 2n = 34, stupeň ploidie x = 2.
Popis
Vytrvalá ostnitá rostlina s dvanácti až dvaceti listy v přízemní růžici a jedinou květonosnou lodyhou dlouhou od 3 do 10 cm; která vyrůstá z oddenku. Lodyha je přímá, jednoduchá, mělce rýhovaná, někdy chlupatá a většinou bezlistá. +more Listy v růžici mají křídlatý řapík, jsou vejčitě až podlouhle kopinaté, čepel mívají dlouhou 12 až 20 cm, širokou 2 až 3 cm a po obvodě dělenou peřenoklanně až peřenosečně. Listové úkrojky jsou široce laločnaté, trojúhelníkovité, čtvercové či pětiúhlé, po obvodě ostnité, koncový osten úkrojku je 2 až 5 mm dlouhý a nažloutlý, na líci listu nejsou osténky a na rubu je vyniklá žilnatina. Někdy se objeví listy i na lodyze, vyrůstají střídavě, může jich být do šesti a jsou podobného tvaru jako listy v růžici, nejspodnější je největší, 3 až 5 cm, ostatní se směrem vzhůru zmenšují.
Na vrcholu lodyhy bývá většinou pouze jeden, řidčeji dva až tři, krátce stopkatý úbor s nachovými květy, velký v průměru až 5 cm. Úbor s plochým lůžkem je podepřen několika ostnitými listeny a jeho podlouhlý, vejčitý či válcovitý, víceřadý zákrov bývá asi 3 cm dlouhý a 2 cm široký. +more Listeny zákrovu jsou zelené, kopinaté, střechovitě uspořádané a mají ven zahnutou špičkou. Květy v úboru jsou stejně velké, mají zvonkovitě rozšířenou trubkovitou korunu nachové barvy o délce asi 3 mm, kalich je později přeměněn v chmýr. Morfologicky jsou všechny květy oboupohlavné, některé však bývají funkčně pouze samičí. Produkují nektar a opylovány jsou hmyzem, hlavně čmeláky.
Rozmnožování
Z opylených květů vznikají koncem léta plody, podlouhlé, 4 mm velké nažky hnědé barvy. Tato semena mají v době zralostí asi 2,5 mm dlouhý, víceřadý, pérovitý chmýr a jsou za jeho přispění ze schnoucího zákrovu odnášena větrem daleko do okolí. +more Na zem spadlá semena roznášejí také mravenci. Velká část semen je neplodných, neboť jsou v době dozrávání parazitována larvami nosatcovitých brouků čeledi (Curculionidae), dvoukřídlých (Syrphidae a Tephritidae) a drobných motýlů (Microlepidoptera). Na krátké vzdálenosti se bylina rozšiřuje rozrůstáním oddenku.
Význam
Rostlina je bez valného ekonomického významu. Při růstu na spásaných loukách se jí pro ostnité listy zvířata vyhýbají a na sečených většinou listy zůstávají neposečené.
Kříženci
Pcháč bezlodyžný se samovolně kříží s řadou pcháčů a vytváří plodné potomky, které jsou schopné se dále množit. V podmínkách české přírody se nejčastěji objevují tyto hybridy: * Cirsium ×alpestre Nägeli - (C. +more acaulon × C. heterophyllum) * Cirsium ×freyerianum W. D. J. Koch - (C. acaulon × C. pannonicum) * Cirsium ×heerianum Nägeli - (C. acaulon × C. rivulare) * Cirsium ×kirschlegeri Sch. Bip. ex Peterm. - (C. acaulon × C. palustre) * Cirsium ×rigens (Dryand. ) Wallr. - (C. acaulon × C. oleraceum) * Cirsium ×sabaudum M. Löhr - (C. acaulon × C. vulgare) * Cirsium ×sextenum Ausserd. ex Huter - (C. acaulon × C. arvense) * Cirsium ×winklerianum Čelak. - (C. acaulon × C. canum).
Ohrožení
Vhodných míst pro růst pcháče bezlodyžného v české přírodě postupně ubývá a následně se snižují i počty vykvétajících rostlin. Proto je v „Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky“ z roku 2017 hodnocen jako vzácnější taxon vyžadující pozornost (C4a).
Galerie
Soubor:Cirsium acaule 110807.jpg|Úbor a listy Soubor:20190826Cirsium acaule7.jpg|Chmýr s nažkami Soubor:Cirsium acaule kz06.jpg|Semenáče