Cesko.wiki Psací stroj
Author
Albert FloresPsací stroj Olivetti Lettera 22 z roku 1950 Český psací stroj Consul Josefu Toufarovi Psací stroj je mechanické nebo elektromechanické zařízení, které se používalo pro ruční vytváření textů vytištěných na papír. Využívá klávesnici, na které jsou jednotlivá písmena, která je možné stiskem prstu vytisknout na papír. Psací stroje byly přechodem od ručního knihtisku a byly předchůdci dálnopisu a počítačových tiskáren.
Funkce
Psací stroj se skládá z klávesnice a mechanického nebo elektricky poháněného zařízení, které přenáší psaný text. Tento mechanismus může být vybaven pamětí, zařízením pro opravu psaného textu. +more Další součástí je výstupní zařízení, které umožňuje vytisknout text na papír. Liší se podle typu psacího stroje. Může to být typový koš, kulová hlavice, typové kolo apod.
Papír bývá posunován nejčastěji pomocí válce. Horizontální posun papíru zabezpečuje posuvný vozík. +more Podle typu stroje se posunuje válec s připevněným papírem po každém úhozu (vytištění jednoho znaku) o jeden krok doleva, nebo psací zařízení o jeden krok doprava. Toto neplatí v případě, jedná-li se o znak umístěný na tzv. mrtvé klávese - například, .
Historie
Historie psacího stroje sahá až do roku 1714, kdy Henry Mill patentoval jeho první podobu. Jeho řešení se však nedochovalo, ale rozložení kláves nebylo takové, jaké se používá dnes. +more Další významná událost se odehrála v roce 1874, kdy pánové Christopher Latham Sholes a Carlos Glidden prodali krachující zbrojovce E. Remington & Sons psací stroj, který nazvali Typewriter (výslovnost [ˈtaipˌraitə(r)]). Ten uměl psát pouze verzálky a příliš úspěšný nebyl. Za pět let se jej prodalo jen 5 000 kusů. Brzy ovšem firma přišla s druhou verzí, která už obsahovala přeřaďovač (přesmykač; [šift]) pro možnost psaní malých i velkých písmen pomocí týchž kláves.
Už při vývoji první verze Typewriteru se C. L. +more Sholes potýkal s nepříjemným problémemː když se na stroji příliš rychle psala písmena, jejichž typové páky byly těsně vedle sebe, docházelo k jejich častému zasekávání a psaní se tak stalo velmi obtížným. Proto přišel vynálezce Typewriteru se zajímavou myšlenkou: typové páky s nejčastěji používanými písmeny anglické abecedy umístil dále od sebe a zároveň zvolil takové rozložení, které by pisateli umožnilo rychlý způsob psaní (mohl mačkat klávesy rychle za sebou pomocí všech deseti prstů, tehdy ještě zpaměti). Vítězství v soutěži v rychlosti a přesnosti psaní dalo přednost tomuto rozložení kláves před všemi ostatními (různé počty řad kláves atd. ). V roce 1888 bylo toto rozložení kláves přijato v kanadském Torontu na mezinárodním sjezdu odborníků jako standard.
Díky úspěchu Typewriteru II převzaly toto rozložení další společnosti, které ho rozšířily do celého světa. Některé národy zavedly drobné úpravy. +more Česká klávesnice vychází z německých psacích strojů, které se do Čech začaly dovážet koncem 19. století. Ty měly přehozené klávesy a , protože z se v němčině používá mnohem častěji než y. Jelikož se tehdy v Čechách psalo hlavně německy, zcela přirozeně bylo toto QWERTZ rozložení převzato; ujalo se ve většině středoevropských i těch balkánských zemí, používajících latinku. Nejen v německojazyčné oblasti, ale i v Česku je z ergonomického hlediska výhodnější umístění na horní písmenné řadě.
Ve Francii se používá rozložení QWERTY, ale přehozením a s klapkami a se došlo ke klávesnici AZERTY; tu používají i v Belgii (s odlišným umístěním neabecedních symbolů). Podobných změn a úprav existuje ještě víc.
Výroba mechanických psacích strojů byla ukončena během dubna 2011 u mumbajské firmy Godrej & Boyce, jejich posledního známého výrobce.
Rychlost psaní na stroji
Úhoz je jednotka pro měření rychlosti a přesnosti psaní textu na klávesnici počítače (dříve psacího stroje). Počet úhozů vyjadřuje minimální počet stisků kláves nutných pro napsání daného textu.
Počítání úhozů
Počet úhozů neodpovídá přesně počtu písmen textu, neboť pro generování některých znaků je potřeba více stisků, takže se počítají za více úhozů.
Na české klávesnici se za 1 úhoz počítá: * napsaný znak první úrovně (malá písmena bez diakritiky, přímo dostupná písmena s diakritikou, například ě, š, č, ř, a další přímo dostupné znaky - §, = atd. ) * mezera (včetně mezery na konci řádku), * zařádkování, * velké písmeno mezi jinými velkými písmeny. +more Za 2 úhozy se počítá: * napsaný znak druhé úrovně (znak psaný pomocí - velká písmena bez diakritiky při samostatném výskytu, číslice atd. ), * malé o s čárkou (ostatní malá česká písmena s čárkou jsou dostupná přímo, bez nutnosti použití mrtvé klávesy, počítají se tedy za jeden úhoz). Za 3 úhozy se počítá: * velké písmeno s čárkou, * písmena ď, ť, ň (ostatní malá česká písmena s háčkem jsou dostupná přímo, proto se počítají za jeden úhoz). Za 4 úhozy se počítá: * velké písmeno s háčkem při samostatném výskytu.
Některá slova lze napsat různým počtem stisků kláves. Například zkratku OSN lze napsat střídavým stisknutím shiftů a příslušného písmene (šest úhozů) nebo stisknutím Caps Locku s následným tisknutím jednotlivých písmen (pět úhozů). +more Vždy se však započítá jednodušší varianta, tedy s nižším počtem úhozů.
Vyhodnocení rychlosti a přesnosti
Rychlost psaní se uvádí v počtech čistých úhozů za minutu. Počet čistých úhozů se zjistí, odečte-li se od počtu hrubých úhozů (všech napsaných úhozů) počet chyb vynásobený penalizačním koeficientem (pro běžné psaní se používá 10, pro soutěže 50) a výsledek se dělí dobou psaní v minutách. +more Ve výsledku je tak zohledněn i počet neopravených chyb.
Přesnost psaní se uvádí v procentech (počet chyb se vynásobí stem a dělí se počtem hrubých úhozů). Je-li přesnost menší než 99,5 %, tedy vypočtená chybovost je větší než 0,5 % (více než pět chyb na tisíc hrubých úhozů), je považována za nedostatečnou.
Při celkovém hodnocení je vždy upřednostňována přesnost před rychlostí psaní.
Hodnocení rychlosti a přesnosti psaní se využívá zvláště v případě ovládání klávesnice hmatovou metodou.
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články
Dálnopis * Sázecí stroj * Počítačová tiskárna * Psaní na stroji * Normostrana