Temperované ladění

Temperované ladění je v hudbě způsob ladění, při kterém jsou některé čisté intervaly záměrně rozladěny, aby se docílilo přesnějšího naladění intervalů jiných.

Zavedení temperovaného ladění v 18. století bylo důsledkem potřeby modulace do vzdálených tónin na nástrojích s pevně naladěnými tóny.

Jako temperované ladění bývá dnes (ne úplně přesně) často označované rovnoměrně temperované ladění, které je v současnosti nejpoužívanějším laděním v evropské hudbě.

Nerovnoměrně temperovaná ladění

U nerovnoměrně temperovaných ladění jsou velikosti intervalů upraveny nestejně. Každá tónina má proto odlišný zvukový charakter. +more Několik základních blízkých tónin zní obvykle nejlépe, u vzdálenějších bývají některé intervaly silně disonantní. Nerovnoměrně temperovaných ladění byl vytvořen velký počet, např. :.

* Parejovo ladění (1482) * Schlickovo ladění (1511) * Grammateovo ladění (1518) * Středotónové ladění (nejrozšířenější ladění 16. -17. +more století) * Werckmeisterovo ladění (1691) * Kirnbergerovo ladění (1766, 1771, 1779) * Silbermannovo ladění (I. , II. , III. ) * Vallottiho ladění * Youngovo ladění.

Rovnoměrně temperované ladění

U rovnoměrně temperovaného ladění jsou všechny intervaly stejného druhu (kvinty, kvarty, tercie atd) přesně stejně velké.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20130302131124/http://www. fres. ch/bd/content/music/bach. html]Bálint Dobozi: Vergleich verschiedener wohltemperierter Stimmungen (Porovnání různých dobře temperovaných ladění v některých Bachových skladbách - v němčině)[/url].

Související články

Čisté (přirozené) ladění * Pythagorejské ladění * Mikrotonalita

Kategorie:Nauka o tónech a jejich vztazích Kategorie:Hudební terminologie Kategorie:Ladění