Vilnius

Vilnius ([Vilňus]; dříve, dříve , [vilne]) je hlavní město Litvy. Ve městě žije obyvatel, 57,8 % tvořili Litevci, 18,7 % Poláci, 14 % Rusové, 4 % Bělorusové, 0,5 % Židé a 5 % ostatní národnosti. Rozloha města činí asi 400 km², 3,6 km² z této plochy zabírá Staré město, historické centrum Vilniusu, zapsané na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Latinské heslo Vilniusu Unitas, Justitia, Spes znamená „Jednota, spravedlnost, naděje“.

Poloha

Město leží v jihovýchodní Litvě (54° 41' severní šířky a 25° 17' východní délky) na soutoku řek Vilnia a Neris. Ačkoli se dnes nachází poblíž litevsko-běloruské státní hranice, v minulosti šlo nejen o kulturní, ale i o geografické centrum území tuto hranici přesahujícího, někdejšího Litevského velkoknížectví a také o významné město v rámci polsko-litevské unie.

Podnebí

Podnebí je zde přechodové mezi kontinentálním a přímořským. Průměrná roční teplota je +6,1 °C, lednová průměrná teplota činí −4,9 °C a červencová +17,0 °C. +more Průměrné roční srážky činí 661 mm. Ve Vilniusu bývají extrémně horká léta, kdy teplota přesahuje 30 °C.

Historie

Oblast Vilniusu byla obydlena odedávna, jak dokládají četné archeologické nálezy v různých částech města. Litevská pověst o založení Vilniusu říká, že město bylo založeno poté, co vládnoucí velkovévoda Gediminas měl věštecký sen o železném vlku stojícím na kopci. +more Když požádal kněze o vysvětlení, dozvěděl se, že musí postavit hrad a velké město na vrcholu kopce. Název města vznikl zkomolením jména řeky Viliji, která Vilniusem protéká.

V psaných pramenech je město poprvé zmíněno v roce 1323. Vilnius se stal známým poté, co do něj Gediminas pozval německé obchodníky. +more Nejstarší částí města je hrad, postavený Gediminasem na Hradním kopci. V roce 1387 byla městu udělena magdeburská městská práva Vladislavem II. Jagellem, králem Polska a velkoknížetem litevským.

Štěpán Báthory, zakladatel vilniuské univerzity

Mezi lety 1503 až 1522 byly vybudovány městské hradby s devíti branami a třemi věžemi. Vilnius dosáhl vrchol svého rozvoje za vlády posledního Jagellonce +more_August'>Zikmunda II. Augusta, který sem přestěhoval svůj dvůr v roce 1544. V dalších stoletích se město dále rozrůstalo, mj. i díky založení Vilniuské univerzity králem a velkoknížetem Štěpánem Báthorym v roce 1579. Univerzita se brzy stala jedním z nejdůležitějších vědeckých a kulturních středisek v oblasti a hlavním vědeckým centrem litevského velkoknížectví a celé Polsko-litevské společenství. Byla to jedna z nejstarších polsky mluvících univerzit.

V roce 1655 byl Vilnius obsazen ruskou armádou (tj. vojskem Moskevské Rusi), byl vypleněn a vypálen a jeho obyvatelé zmasakrováni. +more Brzy však Vilnius dobyla zpět polská armáda a ruská armáda se stáhla. Na počátku 19. století byl však již třetím největším městem ve východní Evropě. Růst obyvatelstva si vyžádal zboření hradeb v letech 1799-1805, zachovala se pouze Brána rozbřesku (litevsky Aušros Vartai, polsky Ostra brama, tedy Ostrá brána).

Po třetím dělení Polska v roce 1795 byl Vilnius anektován Ruskem a stal se hlavním městem Vilenské gubernie. V roce 1812 město dobyl Napoleon během svého tažení na Moskvu. +more Jeho armáda posléze do Vilniusu ustoupila a město se stalo hrobem tisíců zraněných francouzských vojáků. V 19. století město postihly represe po nezdařených polských povstáních proti ruské nadvládě. Po listopadovém povstání z let 1831-1832 byla mj. uzavřena vilniuská univerzita.

Na přelomu 19. a 20. století žilo ve městě 163 000 obyvatel, z toho 76 400 židovského náboženství (47%).

Během první světové války byl Vilnius okupován Německem (1915-1918). V roce 1919 byl prohlášen hlavním městem krátce existující Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska (zvané Lit-Bel). +more 1. ledna 1919 byl Vilnius obsazen polskými jednotkami, které vytvořili místní obyvatelé (většina obyvatel byli totiž Poláci a Židé, etničtí Litevci tvořili malou, méně než 2% menšinu). Bolševická vojska postupující od východu ho později obsadila, ale 19. dubna 1919 ho Poláci dobyli zpět. 14. července 1920 město opět obsadili Rusové, ovšem po porážce ruských vojsk u Varšavy Sověti předali Vilnius nově vzniklé Litvě. 9. října 1920 však Vilnius obsadila litevsko-běloruská divize polské armády. Město a okolí bylo prohlášeno za samostatný stát „Střední Litvu“, jehož parlament 20. února 1922 odhlasoval připojení k Polsku. Vilnius se stal hlavním městem vilenského vojvodství.

Litva nicméně polskou svrchovanost nad bývalou Střední Litvou nikdy neuznala a vláda sídlící v „provizorním hlavním městě“ Kaunasu oficiálně považovala Vilnius za hlavní město (obě země ostatně kvůli tomu navázaly diplomatické styky až v roce 1938). Za polské vlády prodělal Vilnius rychlý rozvoj. +more Byla znovuotevřena univerzita Štěpána Báthoryho a podstatně se zlepšila infrastruktura města. V roce 1931 měl Vilnius 195 tisíc obyvatel a byl pátým největším městem v Polsku.

Po vypuknutí druhé světové války byl Vilnius 19. září 1939 na základě paktu Ribbentrop-Molotov obsazen Rudou armádou. +more Polská armáda nekladla větší odpor, neboť její hlavní síly bojovaly proti Němcům v jiných částech Polska. Podle ruských plánů se měl Vilnius stát hlavním městem Běloruska. Na litevsko-ruských rozhovorech v Moskvě 10. října 1939 bylo ale dohodnuto předání města a okolí Litvě výměnou za její souhlas se zřízením ruských vojenských základen na litevském území. V červnu 1940 byla Litva okupována Sovětským svazem a Vilnius se stal hlavním městem Litevské sovětské socialistické republiky. Sovětská tajná policie NKVD tehdy zatkla cca 35 až 40 tisíc obyvatel města a poslala je do gulagů.

Katedrála ve Vilniusu V červnu 1941 padl Vilnius do německých rukou. +more Němečtí okupanti zavraždili asi 100 tisíc obyvatel, mezi nimi 95 % místních Židů. Na tom se podílel i Franz Murer, přezdívaný kat židů ve Vilniusu. Neúspěšné židovské povstání z 1. září 1943 vedlo ke konečné destrukci zdejšího ghetta, které vedla kontroverzní postava Jacoba Gense.

Vilnius byl osvobozen v červenci 1944 vojáky polské odbojové Armii Krajowej (Zemské armády) během operace Ostrá brána. S polskými povstalci spolupracovaly i některé sovětské jednotky, ovšem po vstupu Rudé armády do města 15. +more července 1944 byla velká část polských vojáků zatčena NKVD. Po skončení války Sověti z Vilniusu odsunuli (vyhnali) většinu polského obyvatelstva a nahradili je Rusy a Litevci.

Od roku 1987 ve městě docházelo k demonstracím proti sovětskému režimu. 13. +more ledna 1991 došlo ke střetu mezi obyvateli a Sovětskou armádou, která se pokusila obsadit televizní vysílací věž. 14 lidí bylo zabito a přes 700 raněno.

Vilnius byl vybrán společně s rakouským Lincem za Evropské hlavní město kultury roku 2009.

Doprava

Vilnius je výchozím bodem dálnic Vilnius-Kaunas-Klaipėda (dálnice A1), Vilnius-Panevėžys (dálnice A2), Vilnius-Minsk (dálnice A3), Vilnius-Grodno (dálnice A4), Vilnius-Utena (dálnice A14), Vilnius-Lida (dálnice A15), Vilnius-Marijampolė (dálnice A16).

Z mezinárodního letiště Vilnius létají linky do všech významných evropských měst.

Vilniuské nádraží, položené blízko historického centra, je rovněž významným dopravním uzlem. Železniční trať vedoucí do běloruského Hrodna a dále do Varšavy je však přerušená. +more Od roku 2017 je posílena doprava do Minsku elektrifikací trati a nasazením moderních elektrických jednotek. Vlaky odtud jezdí i na letiště.

Blízko nádraží, nikoliv však v bezprostředním sousedství, se nachází autobusové nádraží.

Řeka Neris je splavná, ale neexistuje žádná pravidelná lodní doprava.

Městská hromadná doprava je v současnosti zajišťována trolejbusy a autobusy. Do budoucna je plánován systém městské železnice; za jeho základ lze považovat nynější vlakové spojení do satelitní čtvrti Naujoji Vilnia, kde se nachází i depo elektrických jednotek, a motorové vlaky na mezinárodní letiště.

Sport

FK Žalgiris Vilnius fotbalový klub; * FK Riteriai fotbalový klub; * Stadion LFF * BC Rytas basketbalový klub; * Punks Vilnius lední hokej klub

Zajímavosti

mrakodrap Europa Tower * toto město v seriálu HBO Černobyl zastupuje město Pripjať v uzavřené černobylské zóně

Osobnosti

César Antonovič Kjui (1835-1918), ruský hudební skladatel a hudební kritik * Mark Antokolsky (1840-1902), litevský sochař * Pylyp Orlyk - ukrajinský hejtman * Szymon Konarski - polský revolucionář * Gediminas Kirkilas (* 1951), litevský politik, předseda vlády Litvy v letech 2006-2008 * Dalia Grybauskaitė (* 1956), litevská politička a v letech 2009-2019 prezidentka Litvy * Andrius Kubilius (* 1956), litevský politik, předseda vlády Litvy v letech 1999-2000 a 2008-2012 * Ingeborga Dapkūnaitė (* 1963), litevská divadelní a filmová herečka * Daina Gudzinevičiūtėová (* 1965), litevská sportovní střelkyně, zlatá medailistka z LOH 2000 * Edgaras Jankauskas (* 1975), bývalý litevský fotbalista * Ričardas Berankis (* 1990), litevský profesionální tenista

Partnerská města

Fotogalerie

Soubor: Valdovu by Augustas Didzgalvis. jpg|Královský zámek (Valdovų rūmai) Soubor: Wilno - Pałac prezydencki. +morejpg|Presidentský palác Soubor: The Grand Courtyard of Vilnius University. Lithuania. jpg|Univerzita (nádvoří) Soubor: Vilnius St Anns church. jpg|Kostel sv. Anny a klášter bernardinů Soubor: Wilno - kosciol sw. Mikolaja. JPG|Kostel sv. Mikuláše Soubor: Ramintoja by Augustas Didzgalvis. jpg|Kostel P. Marie Soubor: Kotres bazne by Augustas Didzgalvis. jpg|Kostel sv. Kateřiny Soubor: St. Peter and St. Paul's Church Exterior, Vilnius, Lithuania - Diliff. jpg|Kostel sv. Petra a Pavla Soubor: Front facade of the Greek Catholic Church of Holy Trinity in Vilnius, Lithuania. jpg|Kostel Nejsvětější Trojice, hlavní kostel Řádu svatého Basila Velikého Soubor: Gate of Dawn Exterior, Vilnius, Lithuania - Diliff. jpg|Brána rozbřesku, pohled z vnitřního města.

Odkazy

Reference

Související články

Lucjan Żeligowski * Dějiny Litvy

Externí odkazy

, [url=http://www. vilnius. +morelt]Oficiální web města[/url] * , [url=https://web. archive. org/web/20101129082323/http://viv. lt/]Virtual Historical Vilnius[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060722010704/http://www. vu. lt/Vilnius/index_en. htm]Vilnius na starých fotografiích[/url] - archív fotografií na Vilniuské univerzitě * [url=https://web. archive. org/web/20050109011413/http://www. wilno. pl/miasto/]Polské stránky o Vilniusu[/url] * [url=http://www. vilniustransport. lt]Vilniuský dopravní podnik[/url].

Kategorie:Města v Litvě Kategorie:Vilniuský kraj Kategorie:Hlavní města v Evropě Kategorie:Světové dědictví (Litva) Kategorie:Evropská hlavní města kultury Kategorie:Univerzitní města