Votice

Votice ( do 16. století Otice) jsou město v jihozápadní části okresu Benešov ve Středočeském kraji. Ve městě a jeho přidružených osadách žije obyvatel. Votice mají status obce s rozšířenou působností, jejíž správní obvod zahrnuje 15 okolních obcí a čítá kolem 15 tisíc obyvatel.

Votice leží v oblasti nazývané také jako Česká Sibiř, ve Vlašimské pahorkatině. Leží patnáct kilometrů východně od Sedlčan, sedmnáct kilometrů jižně od Benešova a dvacet kilometrů západně od Vlašimi.

Historie

klášter františkánů +morejpg|vlevo|náhled|Židovský_hřbitov_ve_Voticích'>Židovský hřbitov a obřadní síň ve Voticích První písemná zmínka o městě pochází z roku 1359, ale podle archeologického průzkumu základního zdiva farního kostela provedeného v roce 1970 osada pravděpodobně vznikla po roce 1150. Město vzniklo při významné zemské stezce na jih Čech a do Rakouska. Ve 14. století existovala na místě dnešních Votic osada s kostelem a hradem, který ale později vyhořel. Větší rozmach města přineslo až 15. a 16. století. Na místě vyhořelého hradu vznikla tvrz. V 16. století byl založen pivovar. Nedaleko města se těžil vápenec. Nejrozšířenějšími řemesly obyvatel měst v té době bylo tkalcovství, hrnčířství a soukenictví.

Městečko bylo v roce 1488 povýšeno na město. K významným majitelům panství a města se řadí Skuhrovští ze Skuhrova, Šternberkové, Hrzánové z Harasova, Kaplířové ze Sulevic, páni z Vrtby a Vratislavové z Mitrovic.

Židé ve Voticích

Okolo roku 1530 vznikla ve městě židovská obec. Židé využívali výhodné polohy města v obchodování, Votice se společně s Benešovem staly nejdůležitějším obchodním centrem v oblasti. +more Přes město se až do 19. století dopravovala sůl ze Zrůbku na řece Vltavě do Načeradce. Obchod se ještě více rozvinul po zmodernizování státní silnice v roce 1843, a po výstavbě železniční tratě Praha - České Budějovice v roce 1870. Po vzniku prvních okresů v roce 1868 připadly Votice do politického okresu Sedlčany, ale staly se centrem okresu soudního. Po roce 1918 dochází k výstavbě nových čtvrtí. Druhá světová válka přinesla smutný konec votické židovské obce. I zde byli Židé od roku 1939 podrobeni útlaku, například sestěhování. 31. března 1942 byli náhle vystěhováni Židé z Benešova, většinou do Votic. 1. září 1942 byli Židé z Votic deportováni s transportem Bd táborského oberlandrátu do Terezína, odkud většinu ihned odvezl transport Bk do Malého Trostince, kde byli 10. září 1942 zavražděni. Ze 109 osob z Votic přežilo jen 12 a ze 79 osob z Benešova 6 lidí. V roce 1949 byla zbořena votická synagoga.

V letech 1949-1960 byly Votice poprvé ve své historii okresním městem. Díky tomu zde vyrostlo mnoho administrativních budov a celkově význam města poněkud vzrostl. +more Od 1. července 1960 byl však okres zrušen a město i s okolím se stalo součástí nově vzniklého, a velmi rozsáhlého, okresu Benešov. Od 60. let probíhala intenzivní výstavba obytných, průmyslových i zemědělských objektů. Z nejvýraznějších jmenujme např. obchodní dům Jednota na náměstí (1980) nebo budovu nové radnice (1983). 70. a 80. léta přinesla také nové dopravní stavby. V roce 1978 vzniklo v centru města autobusové nádraží. Od roku 1982 je v provozu přeložka silnice I/3, která odvedla [tranzitní dopravu z úplného středu města na okraj, na západní svah Čeřenské hory. 27. května 1988 přivítali na nádraží ve Voticích první vlak tažený elektrickou lokomotivou. V letech 1960-1975 došlo k postupné integraci okolních obcí. Začalo se v roce 1960 obcí Srbice, kterou od 3. října 1975 následoval zbytek dnešních přidružených osad. Po roce 1989 došlo k privatizaci státních podniků i zemědělských provozů.

Obyvatelstvo

(Všechny údaje jsou zpracovány podle výsledků sčítání lidu, které provedl Český statistický úřad v roce 2001. ) Národnostní složení obyvatel Votic je jednotné. +more 97,87 % obyvatelstva se přihlásilo k české národnosti. 40,14 % osob se přihlásilo k některé z náboženských organizací. Nezaměstnanost dosahovala v době před 6 lety asi 4 %, podle údajů ÚP Benešov z března 2007 je ve městě jenom 3,8 %. 35 % pracujících obyvatel města pracovalo v době sčítání v průmyslu, 10 % v obchodu a prodeji, 10 % také ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. 9 % obyvatel pracovalo ve stavebnictví, 8 % v dopravě, poštovních službách a telekomunikacích. Pouhá 3 % obyvatel zaměstnávalo zemědělství.

Zajímavostí je, že se počet obyvatel ve Voticích a jejich okolí již skoro 140 let v podstatě výrazněji nemění.

Městská správa

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Votice * 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Votice * 1868 země česká, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice * 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Sedlčany, soudní okres Votice * 1945 země česká, správní okres Sedlčany, soudní okres Votice * 1949 Pražský kraj, okres Votice * 1960 Středočeský kraj, okres Benešov * 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Votice

Místní části

Domky v Srbicích severně od centra Votic

* Amerika * Beztahov * Bučovice * Budenín * Buchov * Hory * Hostišov * Javor * Kaliště * Košovice * Lysá * Martinice * Mladoušov * Mysletice * Nazdice * Nezdice * Otradovice * Srbice * Střelítov * Větrov * Votice * Vranov * Zdeboř

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. února 1992.

Společnost

Rok 1932

Ve městě Votice (přísl. Javor, 2076 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: * Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, československý kostel, synagoga, klášter, společenstvo řezníků a hostinských, sbor dobrovolných hasičů, výroba autokaroserií, továrna na francovku Klein a syn, hospodářské družstvo ve Voticích, lihovar, 4 výrobci lihovin, 2 mlýny, octárna, 2 pily, pivovar Maceška, sladovna, stavební družstvo, 2 stavitelé, továrna na hospodářské stroje Melichar, velkostatkář Maceška. +more * Služby (výběr): 2 lékaři, 2 zvěrolékaři, advokát, notář, autodílna, 4 autodopravci, bio invalidů, bio Sokol, 2 cukráři, drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, 8 hostinců, 2 hotely (Filípek, U modré hvězdy), 2 kapelníci, knihař, 3 kožišníci, 4 krejčí pro pány, 10 krejčí pro dámy, lékárna, mechanik, 5 pekařů, pumpař, řezbář, Okresní hospodářská záložna, První občanská záložna ve Voticích, Spořitelna města Votic, 2 zahradnictví, zubní ateliér.

V obci Budenín (přísl. Kaliště, Kochnov, Mladoušov, 439 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Votic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: hostinec, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky.

V obci Martinice (přísl. Bučovice, Nezdice, Vranov, 376 obyvatel, katol. +more kostel, samostatná obec se později stala součástí Votic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: obchod s dobytkem, 3 hostince, kolář, 3 kováři, 2 krejčí, družstevní rolnický lihovar, 3 mlýny, obuvník, 3 rolníci, Spořitelní a záložní spolek pro Martinice, švadlena, tesařský mistr, 2 trafiky.

V obci Srbice (přísl. Beztahov, Jestřebice, Košovice, Nazdice, Střelítov, 702 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Votic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: výroba cementového zboží, 3 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Srbicích a Mladoušově, družstvo pro rozvod elektrické energie v Nazdicích, 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, pekař, 2 rolníci, 4 řezníci, sedlář, 2 obchody s uhlím, velkostatkář Maceška.

Rok 1938

V průběhu mobilizace v roce 1938 se ve Voticích nacházelo velení 1. +more sboru Československé armády pod velením ruského legionáře a Masarykova zpravodaje z první světové války Jana Šípka (v roce 1918 major legionářského vojska na Rusi).

Pamětihodnosti

+morejpg|vlevo|náhled'>Kostel sv. Václava, vpravo je patrná část starého zámku Václava Jansy * Nový a starý zámek * Farní kostel svatého Václava * Kaple Božího hrobu * Židovský hřbitov * sv. Václav a Blaničtí rytíři - sousoší před chrámem sv. Václava * Dvě sochy svatého Jana Nepomuckého (Jánské náměstí, Pražská ulice) * Mariánské sousoší na Komenského náměstí * Radnice * Děkanství (Táborská ulice) * Františkánský klášter s kostelem svatého Františka z Assisi v jihozápadní části města * Tvrz Beztahov * Tvrziště Buchov (Hostišov) * Výklenková kaplička (Lysá) * Poutní kaple svatého Vojtěcha s Kalvárií, altánem nad studánkou a kamenným stolcem (Mysletice).

Osobnosti

František Xaver Blanda (1838-1917), český kněz, publicista, náboženský spisovatel a vysokoškolský pedagog. (narozený na samotě samotě zvané Voleveč, která dnes patří k části Košovice).

Doprava

Votice leží bezprostředně u hlavního silničního tahu z Prahy do jižních Čech. Nádraží leží asi 2 km západně od města (viz železnice).

Dopravní síť

Autobusové nádraží u Táborské ulice * Pozemní komunikace - silnice I/3 Mirošovice - Benešov - Votice - Tábor - České Budějovice město objíždí obchvatem. +more Zde navazují dvě silnice II. třídy, II/121 Votice - Sedlec-Prčice - Milevsko a II/150 Votice - Louňovice pod Blaníkem - Čechtice - Ledeč nad Sázavou. * Železnice - Železniční trať Praha - České Budějovice dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazené do evropského železničního systému, součást 4. koridoru. Doprava na původní trati byla zahájena 4. září 1871, na přeložce 30. listopadu 2011. Nádraží asi 2 km západně od města, u osady Beztahov. Po přeložení trati byl původní úsek trati mezi Beztahovem a Veselou využít pro vybudování cyklostezky z votického nádraží do k olbramovickému a dále do Bystřice. Jejím smyslem je kromě rekreace je i snazší individuální doprava k olbramovické stanici, kde staví i rychlíky.

Veřejná doprava 2012

Autobusová doprava - Městem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Bechyně, České Budějovice, Český Krumlov, Jemnice, Jindřichův Hradec, Jistebnice, Mladá Vožice, Neveklov, Praha, Sedlčany, Sedlec-Prčice, Tábor, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vlašim, Vyšší Brod. * Železniční doprava - Po trati 220 jezdilo v pracovních dnech 13 osobních vlaků a 1 spěšný vlak, o víkendu 9 osobních vlaků.

Kultura

+morejpg|náhled'>Opravený secesní dům na náměstí V roce 2019 bylo v západním křídle bývalého kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích otevřeno Vlastivědné muzeum s trvalou expozicí Votice v minulosti, geologickou expozicí Galerie regionálních umělců.

Městská knihovna má své kořeny v knihovně klášterní kolem roku 1850. První doložená zmínka o činnosti knihovny je roku 1892, kdy byl vydán tištěný seznam knih s 593 záznamy knih. +more Prvním knihovníkem byl Josef Novák. K rozkvětu knihovny došlo po roce 1919 po vydání zákona o knihovních, byla ustavena knihovní rada. V roce 1921 byla knihovna umístěna v budově radnice. V letech 1939-1945 byla její činnost přerušena, knihy byly uloženy v klášteře. Po roce 1945 byla část ukrytých knih znovu zpřístupněna čtenářům. V roce 1954 nastoupil první profesionální knihovník, v roce 1955 se knihovna přestěhovala do Osvětového domu. Po zřízení okresu se knihovna stala knihovnou okresní do roku 1960. V roce 1994 se přemístila do bývalé mateřské školy v Riegrově ulici. Knihovna postupně rozšiřuje svoji činnost, od roku je konzultačním střediskem pro Virtuální Univerzitu třetího věku.

Turistika

Cyklistika - Městem vedou cyklotrasy č. 112 Louňovice pod Blaníkem - Jankov - Votice - Kosova Hora, č. +more 0075 Votice - Heřmaničky - Mezno a č. 0076 Votice - Olbramovice - Konopiště. * Pěší turistika - Územím města procházejí turistické trasy Konopiště - Bystřice - Votice - Miličín - Tábor, Votice - Louňovice pod Blaníkem - Velký Blaník, Votice - Neustupov - Mladá Vožice, Votice - Smilkov - Miličín a Votice - Jankov - Bedřichovice : Rozhledna Václavka na věži kostela sv. Václava, vyhlídka je přímo v lucerně ve výšce 35 m.

Galerie

Votice, bývalý pivovar VI. jpg|Starý zámek přestavěný na pivovar Votice františkánský klášter 2. +morejpg|Františkánský klášter Votice sousosi. JPG|Mariánské sousoší na Komenského náměstí Votice, průčelí kostela II. jpg|Kostel sv. Václava Votice náměstí celek 2. jpg|Náměstí Komenského Votice, Táborská street. jpg|Táborská ulice ve východní části města Votice, Pražská street, medical centre. jpg|Zdravotnické středisko Votice, pomník svatého Václava. jpg|Pomník svatého Václava před kostelem.

Odkazy

Reference

Literatura

HABART, Čeněk a Pavel PAVLOVSKÝ. Votice: z historie města. +more Votice: Městský národní výbor Votice, 1990. * HELLER, Ludvík a Bohuslav SOUČEK. Kříž a kalich na Sedlčansku. Milešov n. Vlt. : Českobratrský evang. sbor, 1948. * Klášterní kostel sv. Františka z Assisi a okolí: publikace pro podporu veřejné sbírky na záchranu kulturní památky : Votice 2009 - 2010. Votice: Město Votice, [2009]. * Klášter sv. Františka z Assisi Votice. Votice: Město Votice, 2016. . * PAVLOVSKÝ, Pavel. Vyprávění o Voticích. Praha: Maroli, 2000. .

Externí odkazy

https://knihovnavotice.webk.cz/ * * [url=http://www.ceskasibir.cz/votice.php]Votice v Muzeu České Sibiře[/url]

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce v okrese Benešov Kategorie:Mikroregion Džbány - svazek obcí Kategorie:Města v okrese Benešov Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině Kategorie:Mikroregion Voticko