Vrba babylónská

Převislé větve Vrba babylónská (Salix babylonica) je teplomilný druh rodu vrba pocházející ze severní a střední Číny, kde v povodích řek Jang-c’-ťiang a Žlutá řeka vytváří rozlehlé porosty. Druhové jméno „babylónská“ dostala podle mylného předpokladu, že pochází z oblasti Babylonie, kam se ve skutečnosti dostala až počátkem našeho letopočtu hedvábnou stezkou přes Střední Asii, Afghánistán, Irák a Sýrii. Za poddruh vrby babylónské se někdy považuje i vrba Matsudova.

Rozšíření

Nyní je rozšířena v teplých oblastech všech kontinentů, vyrůstá na severu i jihu Afriky, v Severní a Jižní Americe i na ostrovech Karibiku, v Austrálii, na Novém Zélandu i ostrovech Pacifiku. Po Asii se z Číny rozšířila až na Malajský poloostrov, do Indonésie i do severních oblastí indického subkontinentu. +more Do Evropy se dostala počátkem 17. století a s malým zpožděním začala být řídce vysazována i na území dnešní České republiky.

Původní druh vrby babylonské vyžaduje poměrně teplé polohy a je pěstován jako sadovnická dřevina v klimatu s vyšší průměrnou teplotou. Ve Střední Evropě se sázel hlavně vyšlechtěný převislý kultivar 'Pendula', z něhož jsou k dispozici pouze samičí jedinci. +more Nyní je však obvyklejší nový kultivar 'Tortuosa', lišící se nápadně pokroucenými větvemi a vyšší odolností proti jarním mrazíkům.

Ekologie

Preferuje vlhké prostředí, obvykle se přirozeně vyskytuje podél vodních toků, na vlhkých údolních nánosech a v písčitých sníženinách. Toleruje záplavy a může růst i v mokřadech. +more Je náročná na dostatek světla, špatně roste v zastínění. Vyskytuje se do nadmořské výšky 2 000 m a v místech, kde bývají průměrné roční srážky od 550 do 1 700 mm. Ploidie druhu je 2n = 76.

Vrba babylónská je fanerofyt kvetoucí koncem března a v dubnu, před nebo krátce po rašení listů. Plody dozrávají v květnu. +more V České přírodě se vyskytuje převážně jen jako kulturní, pěstovaná dřevina.

Popis

Vrba babylónská je dvoudomá dřevina, strom vysoký 10 až 12 m se šedočernou kůrou, nepravidelně široce protáhlou korunou a mělce zahloubenými kořeny, Má dlouhé, převislé větve zelené barvy a téměř k zemi sahající tenké, metlovité letorosty. Z úzkých, špičatých pupenů ve spirále vyrůstají listy s 5 mm řapíky. +more Mají chlupaté, čárkovitě kopinaté čepele 5 až 15 cm dlouhé a 1 až 1,5 cm široké, u báze klínovité a na konci zašpičatělé, po obvodě jemně pilovité, svrchu tmavě zelené, zespod nasivělé a výrazně síťnaté, v horní polovině zkroucené. Palisty jsou kopinaté, dlouze špičaté a v koncové části zkroucené. Na podzim se listy před opadem zbarvují zelenožlutě.

Květenství jsou štíhlé jehnědy válcovitého tvaru, často ohnuté, samičí do 3 cm a samčí do 4 cm dlouhé a 0,5 cm široké. Jejich jednopohlavné květy jsou nahé, nemají okvětní lístky. +more Samčí květy se žlutozelenými listeny mají dvě tyčinky s červenavě žlutými prašníky a dvě žlázky produkující nektar. Samičí květy mají přisedlý semeník s krátkou čnělkou s nedělenou bliznou a jednu nektarovou žlázku.

Plody jsou žlutohnědé, úzce kuželovité tobolky asi 3 mm dlouhé a obsahují množství velmi jemných semen, ta jsou rozšiřována větrem a jejich doba klíčivosti se pohybuje pouze od 5 do 10 dnů.

Rozmnožování

Nové stromy mohou vyrůst ze semen nebo z řízků či odkopků kořene. Semenáče rostou pomaleji, ale mají dlouhou životnost a vytvářejí vysoké stromy s rozložitou korunou. +more Stromy z dobře kořenících řízků jsou pro průmyslové zpracování (na palivo nebo pro výrobu papíru) pěstované na plantážích. Po jejich seřezání vyrůstají z pařezů výmladky, které mohou být za rok vysoké až 3 m. Dřevo stromů je měkké a bývá napadáno živočišnými škůdci, např. brouky tesaříky druhu Anoplophora.

Hybridizace

Vrba babylónská se často kříží s jinými druhy. Ve střední Evropě se vyskytují hlavně tyto její hybridy: * Vrba obloukovitá (Salix ×pendulina Wender) (S. +more babylonica × S. fragilis) (synonyma = Salix ×blanda) * Vrba náhrobní (Salix ×sepulcralis Simonk. ) (S. alba ‘Tristis’ × S. babylonica).

Vrba obloukovitá má poměrně pevné dřevo a je vhodná do vyšších poloh. Pěstuje se kultivar 'Blanda' s větvemi jen mírně převislými nebo kultivar 'Elegantissima' s větvemi delšími a více převislými.

Vrba náhrobní se žlutě zbarvenými letorosty je oceňována pro dekorativní vzhled, ale její dřevo je poměrně křehké a bývá poškozována větrem. Pěstuje se kultivar 'Chrysocoma' s dlouhými, převislými, žlutými větvemi nebo kultivar 'Salamonii' s větvemi hnědavými až zelenkavými a méně převislými.

Význam

Kromě estetické funkce je vrba babylonská využívána jako palivové dříví, bývá zdrojem buničiny pro výrobu vysoce kvalitního papíru a dlouhé letorosty se používají k pletení košů a podobných produktů. Dřevo je lehké a měkké, středně husté (400 kg/m³) a má červenohnědou barvu. +more Vyrábí se z něho nábytek, dřevěné obaly a nářadí, dřevovláknité desky a překližky.

Stromy se vysazují podél břehů řek, rybníků a jiných vodních toků k zábraně eroze půdy, nebo na plantáže pro průmyslové vyžití, na 1 ha se sází 2 000 až 3 000 jedinců. Dřevina je také ceněná jako solitérní parkový strom, který však spotřebuje velké množství vody. +more Obecně se nedoporučuje vysazovat blízko objektů, může vyrůst ve velmi velký strom, který invazními kořeny proniká do prasklin kanalizačních potrubí která ničí a ucpává, křehké větve se pod tíhou sněhu často lámou a poškozují střechy a na podzim vzniká opadem listů velké množství smetí.

Kůra stromu obsahuje kyselinu salicylovou (klíčová složka aspirinu) a proto se používá k léčbě horečky a revmatoidní artritidy. Vrba babylónská má i fytoremediační potenciál, v listech hromadí získaný ethanol a benzen.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vrba Kategorie:Energetické rostliny Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra východní Asie