Včelí vosk

Včelí dílo Nahoře okraj vylisované voskové mezistěny, dole čerstvě vyprodukované voskové šupinky

Včelí vosk (kód přídatné látky E901) je přirozený produkt, který vzniká metabolickou přestavbou medu a pylu v těle některých druhů včel. U včely medonosné je producentem dělnice ve 12. +more až 18. dni svého života.

Vosk fyziologicky

Vznik

Při tvorbě díla včela doslova potí vosk na voskových zrcátkách na spodní straně 3. -6. +more článku (tergit) zadečku. Chitinová stěna zrcátek je perforovaná mikroskopickými otvory, jimiž po zvýšené námaze tryská sekret jako čerstvý vosk. Na vzduchu tuhne a ve formě šupinky přebírá anatomický tvar zrcátka. I když se šupinka odloupne, zůstává částečně zasunutá pod přečnívajícím okrajem sousedního článku zadečku.

Hmotnost jedné, 0,5 mm silné, šupinky se pohybuje v rozmezí 0,8-2 mg. Energetická (metabolická) náročnost u produkce vosku je vysoká. +more Ke vzniku 1 kg vosku včely spotřebují 3,5-10 kg medu a kolem 50 g pylu.

Zpracování

Včela šupinku podle potřeby sbírá kartáčkem třetího páru noh a zpracovává kusadly. Vzniká bílá tvarohovitá hmota. +more Působením slin se stává vláčnou za předpokladu, že teplota prostředí je 33 °C až 36 °C.

Nové voskové dílo včely zakládají tím způsobem, že se zavěsí na strop obývané dutiny a zaklesnuté nožkami jedna do druhé vytvoří jakýsi živý závěs. V této poloze kolektivně zpracovávají produkovaný vosk a společně hnětou stěnu díla. +more (V úlech budují včely dílo na předem lisovaných voskových mezistěnách. Mezistěny podle potřeby a v požadované velikosti vkládá do úlu včelař).

Nové voskové dílo má bíložlutou barvu. Včelařská odborná terminologie ho označuje termínem panenská souš. +more Každá vylíhlá včela zanechá v buňce košilku - dílo díky tomu mění barvu a postupem času tmavne přes odstín propečené žemle až k tmavohnědé. Několikaleté plásty jsou zčernalé.

Vlastnosti

rozestavěné dílo na lisované mezistěně Vytěžený včelí vosk

Relativní permitivita εr je 2 až 2,9.

Využití

Včelí dílo, což jsou ploché desky opatřené z obou stran hustou sítí šestibokých buněk, je včelstvem využito: * k uskladnění zásob medu a pylu, * k vývoji včelího plodu - raná vývojová stádia nových jedinců (vajíčko, larva, kukla) * prázdné dílo (souše) v okrajových partiích úlu resp. v dutině stromu slouží jako tepelná izolace

Včelařské názvosloví

Pro včelí dílo užívají včelaři ustálené názvosloví:

je-li vystavěno na mezistěně: * dílo s prázdnými buňkami - souš * dílo zaneseno medem, pylem či plodem - plást * odřezky plástů nebo souší ke zpracování - voští * dílo čerstvé ještě "nepoužité" - panenské dílo

stavba ve volném prostoru bez mezistěn: * divočina * je-li divočina zanesena medem, pylem nebo plodem - strdí

Vosk chemicky

Vosk obsahuje až 284 různých složek. Ne všechny byly identifikovány, ale asi 111 z nich jsou látky těkavé. +more Z kvantitativního hlediska jsou nejvýznamnější monoestery a diestery nasycených a nenasycených uhlovodíků, volných mastných kyselin a hydroxypolyesterů.

Hlavními složkami jsou alkylestery mastných kyselin (zejména myricylester kyseliny palmitové), hlavní kyselinou je kyselina cerotová a neocerotová, hlavními alkoholy jsou myricylalkohol a cerylalkohol.

Význam pro člověka

Historie

Experimentální archeologie i znalosti o dobové metalurgii ukazují, že vosk byl od nejstarších dob využíván při výrobě forem na odlévání kovových předmětů i dnes používanou technologií „na ztracený vosk“.

Starověk

Ve starověkém Egyptě našel vosk uplatnění v malbě (enkaustika), při povrchové úpravě dřeva, hlazení kamene a v kosmetice.

Avicenna znal včelí vosk a dělil jej na světlý (vlastní vosk) a černý (propolis). V antickém Římě byl vosk používán i jako platidlo.

České země

Zmínky o strdím oplývajících českých zemích je z 10. století.

Český kníže Boleslav II. +more v roce 993 uložil včelařům daň ve formě odvodu vosku ve prospěch nově zřízeného břevnovského kláštera. Dochoval se opis klášterní listiny v kodexu Gustava Fridricha I. , v němž je zmíněna cihla vosku k osvětlování břevnovského kostela.

Vosk je uveden v tzv. raffelstettenském celním řádu jako zboží vyvážené z Čech. +more Zejména za panování císaře Karla IV. byl vosk součástí daňových odvodů jako důležitá surovina pro výrobu voskovic - luxusního zboží středověku.

Význam v současnosti

farmaceutický průmysl - v potahové látce tablet, snižuje rychlost rozpouštění léčiva a prodlužuje jeho účinnost, balzám na rty * medicína - součástí sterilní směsi (Horsleyho vosk) tmelící látky při operacích lebeční kosti * kosmetický průmysl - příměs krémů a * kovoprůmysl - konzervace především zbrojních systémů * lehký průmysl - impregnace dřeva, leštění obuvi, speciální nátěrové hmoty * svíčkařské řemeslo - obnovené tradiční složení svíček * malířství - enkaustika * sochařství - ceroplastika * kovolitectví, šperkařství - výroba kovoliteckých forem technologií „na ztracený vosk“ * restaurátorství - součást dobových technologií při restaurování historických předmětů * potravinářství - je uváděn pod značkou E901 (například lesklý povrch lentilky)

Odkazy

Literatura

TITĚRA, Dalibor. Včelí produkty mýtů zbavené: med, vosk, pyl, mateří kašička, propolis, včelí jed. 3. vydání. Praha : Nakladatelství Brázda, 2017;

Reference

Související články

Včela medonosná * Včelařství

Externí odkazy

[url=http://www.vcelky.cz/vosk.htm]vcelky.cz[/url] původ, složení, zpracování a využití včelího vosku

Kategorie:Včelařství Kategorie:Vosky Kategorie:Živočišné produkty