Cesko.wiki Mikroorganismus
Author
Albert FloresMikroorganismus je malá živá jednotka, která není viditelná pouhým okem. Tyto organismy jsou mikroskopické a žijí v různých prostředích, včetně půdy, vody, vzduchu, rostlin a živočichů. Existuje široká škála mikroorganismů, včetně bakterií, virů, prvoků a hub. Jsou to vlastně základní stavební bloky života a mají důležitou roli v ekosystémech. Mikroorganismy jsou schopné vykonávat různé biologické procesy, jako je fotosyntéza, rozklad organických látek, symbióza s ostatními organismy nebo způsobení infekce. Některé mikroorganismy jsou pro člověka užitečné, například probiotika, která jsou přínosná pro trávicí systém. Na druhé straně mohou některé mikroorganismy způsobovat nemoci, jako jsou bakterie, které způsobují infekci. Mikroorganismy jsou také úzce spojeny s průmyslovými procesy, jako je výroba potravin, farmacie a biotechnologie. Studium mikroorganismů, známé jako mikrobiologie, je důležité nejen pro pochopení fungování života na Zemi, ale také pro rozvoj léků, vakcín a dalších technologií. Mikroorganismy jsou také významnou součástí potravního řetězce, protože mnoho dalších organismů se živí mikroorganismy. Celkově lze říci, že mikroorganismy jsou důležitou součástí biosféry a mají velký vliv na životní prostředí a biologické procesy na Zemi.
Escherichia coli pod skenovacím elektronovým mikroskopem Mikroorganismus (mikrob) je jednobuněčný, jen mikroskopicky (popř. pouze elektronmikroskopicky) pozorovatelný organismus.
Mezi mikroorganismy se řadí převážně prokaryota (bakterie, archebakterie), patří k nim také např. plísně, kvasinky, některé řasy a prvoci. +more Díky rozmanitosti metabolických drah, rychlosti rozmnožování a schopnosti dlouho přežívat nepříznivé podmínky se mikroorganismy vyskytují téměř všude. Mikroorganismy často tvoří kolonie, shluky, případně symbiotická společenstva s jinými organismy.
Některé druhy mají význam v medicíně jako původci lidských onemocnění. Zvláště nebezpečné jsou patogenní mikroorganismy ve formě mikrobiálních biofilmů.
Požadavky na kyslík
Dle požadavků na molekulární kyslík se mikroorganismy dělí do několika skupin: * obligátně aerobní - jsou aktivní pouze v prostředí s dostatečnou koncentrací kyslíku; * fakultativně aerobní - nejsou na koncentraci kyslíku přímo životně vázány; * mikroaerofilní - jsou schopny žít v prostředí s nízkou koncentrací kyslíku, případně bez kyslíku; * obligátně anaerobní - žijí pouze v prostředí bez kyslíku; při přechodu do aerobního prostředí umírají nebo inaktivují; * anaerobní - ke svému životu a množení nepotřebují kyslík.
Mikroorganismy jsou např. stěžejní složkou edafonu (z hlediska hmotnosti i počtu). +more Tvoří tzv. mikroedafon (< 0,2 mm). Jsou to organismy autotrofní i heterotrofní: * fotoautotrofní mikroorganismy (organismy, které získávají energii z fotonů světla a uhlík z oxidu uhličitého; řasy, sinice, fotoautotrofní bičíkovci); jednobuněčné fotoautotrofní organismy a rozsivky mohou při nedostatku slunečního záření přejít na heterotrofní způsob obživy; ** chemoautotrofní mikroorganismy (bakterie; chemoautotrofie je způsob výživy, při němž bakterie získávají uhlík z oxidu uhličitého a energii oxidací anorganických látek); * půdní heterotrofní mikroorganismy ** houby (basidiomycety, kvasinky, plísně); ** bakterie - bez spor (tyčinky i koky) i se sporami (anaerobní i aerobní) - včetně kmenu grampozitivních bakterií aktinomycet. ).
Mikroorganismy žijící v půdě se účastní většiny pochodů přeměny organické hmoty a při biologickém zvětrávání i přeměny složky minerální. Pochody probíhají uvnitř těla mikroorganismů nebo působením enzymů mimo jejich tělo.
Studiem mikroorganismů se zabývá mikrobiologie dělící se na mnoho dílčích disciplín. Studiem využívání mikroorganismů se zabývá i biotechnologie.
Mikroorganismy se využívají v potravinářství a lihovarnictví, dále při kompostování, výrobě bioplynu, mechanicko-biologické úpravě odpadů i jinde.
Na Zemi převažují nekultivované, tedy nepopsané mikroorganismy. Doklady o tom, že dosud nekultivované mikroorganismy představují převládající organismy ve většině prostředí na Zemi podpořily vývoj metagenomiky.
Odhaduje se, že jen 1-2 % mikroorganismů lze kultivovat, o většině buď vůbec nevíme, nebo je neumíme kultivovat v laboratorních podmínkách. Předpokládá se také, že z mořské vody se zatím kultivovalo 0,001-1 % přítomných mikroorganismů, ze sladké vody 0,25 %, z půdy 0,3 % a zřejmě nejvíce (1-15 %) z aktivovaného kalu.
Odkazy
Reference
Související články
chlamydie * mykoplasma * Rickettsia
Externí odkazy
[url=http://www. moloch. +moreupol. cz/uploads/vyukovy-portal/kbbkogen-09. pdf]Mikroorganismy[/url] (ppt) * [url=http://is. muni. cz/th/173743/pedf_b/Bakalarska_prace_3_1. txt]Význam mikrofotografií prvoků a živočichů (buněk a tkání) při výuce přírodopisu[/url] (2009) * [url=https://web. archive. org/web/20141006083559/http://uiozp. ft. utb. cz/studmat/2011458057/Bakalsem2. pdf]Mikroorganismy a prostředí[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20141006082529/http://fvl. vfu. cz/export/sites/fvl/sekce_ustavy/mikrobiologie/mikrobiologie_pro_farmaceuty/prednaska_4. pdf]Vztahy mezi mikroorganismy[/url].