Array ( [0] => 14846992 [id] => 14846992 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Úzkonosí [uri] => Úzkonosí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Úzkonosí je označení pro skupinu brouků, kteří jsou přizpůsobeni k životu ve vodě. Jde o členy čeledi úzkonosovitých, která čítá přes 40 000 druhů. Úzkonosí mají dlouhá úzká těla a nohy připomínající veslice, kterými se pohybují ve vodě. Na rozdíl od většiny jiných brouků mají schopnost aktivního zásobování kyslíkem z vody a jsou schopni tak pod vodou žít i několik týdnů. Výskyt úzkonosů je světový, avšak druhová rozmanitost je největší v tropických oblastech. Obývají sladkovodní prostředí, jako je jezera, řeky, potoky či bažiny, a jsou důležitou součástí ekosystémů. Jsou schopni se živit vodními rostlinami, řasami, plůdky nebo mršinami. Rozmnožování úzkonosů probíhá ve vodě. Samičky kladou vajíčka do vody, kde se vyvíjejí larvy. Ty jsou přizpůsobeny k životu ve vodě a mají dýchací trubici, kterou mohou využívat pro příjem vzduchu z povrchu vody. Po určité době se larvy zakuklí a přemění se na dospělého brouka. Úzkonosí jsou cennými indikátory kvality vodního prostředí. Pokud jsou vodní ekosystémy znečištěné či narušené, je to často patrné i na populaci úzkonosů. Kvůli své vysoké citlivosti na změny ve vodě jsou proto hojně využíváni v monitoringu vodních ekosystémů. Úzkonosí má velký význam i v lidském životě. Některé druhy způsobují škody na pěstitelských plodinách, například na rýži, kukuřici nebo obilninách. Na druhou stranu jsou využíváni v biologické ochraně, kde se uplatňují jako přirození predátoři škůdců. Celkově lze říci, že úzkonosí jsou zajímavým a důležitým druhem brouků, který se díky svému adaptovanému životnímu prostředí ve vodě vyznačuje unikátními schopnostmi a přizpůsobeními. [oai] => Úzkonosí je označení pro skupinu brouků, kteří jsou přizpůsobeni k životu ve vodě. Jde o členy čeledi úzkonosovitých, která čítá přes 40 000 druhů. Úzkonosí mají dlouhá úzká těla a nohy připomínající veslice, kterými se pohybují ve vodě. Na rozdíl od většiny jiných brouků mají schopnost aktivního zásobování kyslíkem z vody a jsou schopni tak pod vodou žít i několik týdnů. Výskyt úzkonosů je světový, avšak druhová rozmanitost je největší v tropických oblastech. Obývají sladkovodní prostředí, jako je jezera, řeky, potoky či bažiny, a jsou důležitou součástí ekosystémů. Jsou schopni se živit vodními rostlinami, řasami, plůdky nebo mršinami. Rozmnožování úzkonosů probíhá ve vodě. Samičky kladou vajíčka do vody, kde se vyvíjejí larvy. Ty jsou přizpůsobeny k životu ve vodě a mají dýchací trubici, kterou mohou využívat pro příjem vzduchu z povrchu vody. Po určité době se larvy zakuklí a přemění se na dospělého brouka. Úzkonosí jsou cennými indikátory kvality vodního prostředí. Pokud jsou vodní ekosystémy znečištěné či narušené, je to často patrné i na populaci úzkonosů. Kvůli své vysoké citlivosti na změny ve vodě jsou proto hojně využíváni v monitoringu vodních ekosystémů. Úzkonosí má velký význam i v lidském životě. Některé druhy způsobují škody na pěstitelských plodinách, například na rýži, kukuřici nebo obilninách. Na druhou stranu jsou využíváni v biologické ochraně, kde se uplatňují jako přirození predátoři škůdců. Celkově lze říci, že úzkonosí jsou zajímavým a důležitým druhem brouků, který se díky svému adaptovanému životnímu prostředí ve vodě vyznačuje unikátními schopnostmi a přizpůsobeními. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Úzkonosí [2] => | obrázek = Petit-cercopithecus-hamlyni.jpg [3] => | velikost obrázku = 250px [4] => | popisek = Mládě kočkodana Hamlynova (''Cercopithecus hamlyni'') [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | nadtřída = [[čtyřnožci]] (Tetrapoda) [9] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [10] => | nadřád = [[placentálové]] (Placentalia) [11] => | řád = [[primáti]] (Primates) [12] => | podřád = [[Haplorhini]] [13] => | infrařád = [[opice]] (Simiiformes) [14] => | oddělení2 = '''úzkonosí''' (Catarrhini) [15] => | oddělení2 popsal = [[Étienne Geoffroy Saint-Hilaire|É. Geoffroy]], [[1812]] [16] => | druhotné dělení = [[čeleď|Čeledě]] [17] => | podřazené taxony = [18] => * [[kočkodanovití]] (Cercopithecidae) [19] => * [[gibonovití]] (Hylobatidae) [20] => * [[hominidé]] (Hominidae) [21] => | sesterska = [[ploskonosí]] (Platyrrhini) [22] => }} [23] => [[Soubor:Ragunan Zoo Gorilla 001.jpg|náhled|upright=1.4|Gorila spp.]] [24] => [25] => [[Soubor:Suneko - IMGP0142 (by).jpg|náhled|upright=1.4|Orangutan spp.]] [26] => [27] => '''Úzkonosí''' (Catarrhini), nebo také opice úzkonosé nebo opice [[Starý svět|Starého světa]] (ploskonosým se zase říká opice Nového světa), je jedno ze dvou oddělení [[infrařád]]u [[opice|opic]] (Simiiformes). Druhým je [[ploskonosí]], opice ploskonosé, neboli opice [[Nový svět|Nového světa]]. Někdy je pro zařazení ploskonosých a úzkonosých používána [[taxonomická kategorie]] ''parvorder'' nebo ''falanx'', zde je použito české pojmenování [[oddělení (biologie)|oddělení]]. [28] => [29] => == Rozšíření == [30] => Jak je již uvedeno výše, žijí tyto opice v areálu tzv. Starého světa. Jsou domovem téměř v celé [[Afrika|Africe]], od [[tropický deštný les|deštných pralesů]] přes subtropy až po okraje [[savana|savan]], v horských oblastech [[Etiopie]] i v severoafrickém pohoří [[Atlas (pohoří)|Atlas]]. Jeden druh, [[magot bezocasý|makak magot]] (někdy také makak bezocasý) je rozšířen i na nejjižnější výspě [[Evropa|Evropy]], na skalnatém území [[Gibraltar]]u. Dále úzkonosé opice žijí na [[Indický subkontinent|Indickém poloostrově]] od jihu až po lesy [[Mírný podnebný pás|mírného pásma]] na úbočí Himálaje a hlavně v  tropické [[Jihovýchodní Asie|Jihovýchodní Asii]]. [31] => [32] => Nelze opomenout, že mezi starosvětské opice patří i čeleď [[hominidé]] do které řadíme i lidi, [[živočichové|živočichy]], kteří osídlili celou obyvatelnou [[pevnina|pevninu]]. [33] => [34] => == Historie evoluce == [35] => Historie řádu [[primáti]] do kterého jsou úzkonosé opice zařazeny, se píše pravděpodobně již 60 mil. let od [[paleocén|pozdního paleocénu]], historické nálezy praopic se datují do období před 40 mil. let, do [[eocén|středního eocénu]]. Přibližně asi před 25 mil. let dochází k oddělování Jižní Ameriky od Afriky a od té doby se opice starosvětské i novosvětské začínají vyvíjet samostatně, začíná vznikat oddělení úzkonosých opic.{{Citace elektronického periodika |titul=userweb.pedf.cuni.cz |url=http://userweb.pedf.cuni.cz/kbio/Download/vancata/kapitola_evoluce_primatu_ziegler.pdf |datum přístupu=2009-12-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091229000339/http://userweb.pedf.cuni.cz/kbio/Download/vancata/kapitola_evoluce_primatu_ziegler.pdf |datum archivace=2009-12-29 |nedostupné=ano }} [36] => [37] => == Popis == [38] => Při popisování chování a vzhledu bude dále vědomě vynechán popis rodu ''Homo'', tj. člověka. [39] => [40] => Na první pohled nejzřetelnějším rozlišovacím znakem úzkonosých je úzká [[nosní dutina|nosní přepážka]] mezi vysokými vnějšími [[nosní dírka|nozdrami]] směřujícími dolů. Při čelním pohledu, odmyslíme-li různá [[chlup (zoologie)|ochlupení]] vypadá jejich hlava štíhlejší, při bočním je zase kratší. Mají výrazné [[nadočnicový oblouk|nadočnicové oblouky]], [[zorné pole|zorná pole]] obou očí se překrývají. Jejich [[čelist]]i jsou delší a mají [[chrup|zubní vzorec]] shodný s lidským 2,1,2,3 (2 [[řezák]]y 1 [[chrup|špičák]], 2 [[chrup|třenové zuby]] a 3 [[stolička|stoličky]]). Dolní řezáky mají [[vertikální]] polohu. [[Čelní kost|Kost čelní]] je spojena švem s [[klínová kost|kostí klínovou]]. Přední [[Končetina|končetiny]] (u většiny i zadní) mají dobré uchopovací schopnosti a až na výjimky ([[gueréza|guerézy]]) pohyblivý [[palec]]. [[Dráp]]y na [[prst]]ech se proměnily v [[nehet|nehty]], vyjma gibonovitých. [[Ocas]] úzkonosých není [[chápavý ocas|chápavý]] a mnozí ho mají redukovaný, gibonovití a hominidi. [41] => [42] => == Životní projevy == [43] => Až na výjimky jsou to [[všežravec|všežravci]], živí se [[plod (botanika)|plody]], [[list]]ím, [[bylina]]mi, [[kořen|kořínky]] i drobnými [[obratlovci]] a [[hmyz]]em, mezi býložravce řadíme guerézy. [[Šimpanz]]i loví příležitostně ve skupinách i jiné menší opice. Potravu si úzkonosé opice hledají jak na stromech, tak i na zemi kde se pohybují po čtyřech končetinách. Aktivní jsou jen ve dne. Některé druhy tráví na zemi převážnou část života ([[pavián]]í) a na stromy jen uléhají ke spánku. V mnoha případech se již projevuje zřetelný [[pohlavní dimorfismus]] ([[pavián pláštíkový]], [[kahau nosatý]]). Žijí v různě velkých skupinách s rozdílně rozvinutou [[struktura|strukturou]] a [[dorozumívání|komunikují]] pomoci [[gesto|gest]], [[mimika|mimiky]] a hlavně [[hlas]]em. Samice má jeden pár [[bradavka|prsních bradavek]] a zjevný [[menstruační cyklus]] s  následnou [[receptivita|receptivitou]]. Většinou má samice jen jedno [[mládě]] o které pečuje, dospělí samci se o malá mláďata nestarají. Někdy mohou mladší samci nebo bezdětné samice vychovávat [[sirotek|osiřelé]] mládě. [44] => [45] => Rozvoj rozumových schopností a schopností [[učení]] vzrostl se zlepšením [[zrak|zrakového vnímání]]. [[Zrak]] mají dokonalý, většinou s barevným viděním. [[Sluch]] mají také vynikající, pouze [[čich]] není v jejich životě příliš důležitý (malý [[mozek|čichový lalok]]), nemají zvlášť vyvinuté [[žláza|pachové žlázy]]. Pokročilejší rozvoj [[mozková kůra|mozkové kůry]] a [[mozeček|mozečku]] je zřejmý z rozšíření [[lokomoce živočichů|lokomoce]] a uchopovacích schopností [[ruka|ruky]]. Úzkonosí jsou ve srovnání s ploskonosými považováni za vývojově úspěšnější. [46] => [47] => == Taxonomie == [48] => Oddělení úzkonosých opic se rozděluje na dvě [[nadčeleď|nadčeledě]], z nichž nadčeleď hominoidů je vývojově vyspělejší. [49] => [http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/classification/Catarrhini.html#Catarrhini animaldiversity.ummz.umich.edu] [50] => [51] => * '''Úzkonosí''' (Catarrhini) [52] => │ [53] => ├── nadčeleď [[kočkodani]] (Cercopithecoidea) [54] => │ └── čeleď [[kočkodanovití]] (Cercopithecidae) [55] => └── nadčeleď [[hominoidi]] (Hominoidea) [56] => ├── čeleď [[gibonovití]] (Hylobatidae) [57] => └── čeleď [[hominidé]] (Hominidae) [58] => [59] => == Odkazy == [60] => [61] => === Reference === [62] => [63] => [64] => === Literatura === [65] => * {{Citace monografie [66] => | příjmení = Dobroruka [67] => | jméno = Luděk J. [68] => | titul = Poloopice a opice [69] => | rok = 1979 [70] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [71] => | místo = Praha [72] => | id = 07-032-79 [73] => | edice = Zvířata celého světa [74] => | svazek edice = 5 [75] => }} [76] => [77] => === Externí odkazy === [78] => * {{Commonscat|Catarrhini}} [79] => * {{Otto|Catarrhini}} [80] => * [https://web.archive.org/web/20110807105319/http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/~teka/skola/chimpanzee.pdf Šimpanz - diplomová práce (Univerzita Karlova)] [81] => * [http://is.muni.cz/th/124078/prif_b/Olfaktoricka_komunikace_u_cloveka.txt Olfaktorická komunikace u člověka - bakalářská práce (Masarykova univerzita v Brně)] [82] => * [https://web.archive.org/web/20110830123756/http://www.infochembio.ethz.ch/links/en/zool_saeuget_affenalt.html Catarrhini - opice starého světa] {{En}} [83] => [84] => {{Taxonbar|from=Q206930}} [85] => {{Autoritní data}} [86] => [87] => {{Portály|Primáti|Živočichové}} [88] => [89] => [[Kategorie:Opice]] [] => )
good wiki

Úzkonosí

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'chrup','hominidé','obratlovci','opice','živočichové','primáti','gibonovití','kočkodanovití','ploskonosí','palec','taxonomická kategorie','čich'

Chrup

Chrup je název pro hlemýždě, který patří do čeledi hlemýžďovitých.

Čich

Gibonovití

Hominidé

Kočkodanovití

Obratlovci

Obratlovci jsou skupinou živočichů, kteří mají v těle páteř.

Opice

Páleč

Ploskonosí

Primáti

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.