Array ( [0] => 15484070 [id] => 15484070 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Čad [uri] => Čad [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=[[stát]]ě|druhý=stejnojmenném [[jezero|jezeru]]|stránka=Čadské jezero}}{{Různé významy|druhý=české doktorandské asociaci ČAD|stránka=Česká asociace doktorandek a doktorandů}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Čadu [3] => | úřední název česky = Čadská republika [4] => | úřední název = République du Tchad [5] => | úřední název arabsky = جمهورية تشاد [6] => | vlajka = Flag_of_Chad.svg [7] => | velikost vlajky = 110px [8] => | článek o vlajce = Čadská vlajka [9] => | znak = Coat of arms of Chad.svg [10] => | velikost znaku = 90px [11] => | článek o znaku = Státní znak Čadu [12] => | hymna = La Tchadienne [13] => | článek o hymně = Čadská hymna [14] => | motto = „Unité, Travail, Progrès“ [15] => | článek o mottu = Čadské motto [16] => | motto překlad = „Jednota, práce, pokrok“ [17] => | mapa umístění = Chad (orthographic projection).svg [18] => | velikost mapy = 290px [19] => | hlavní město = [[N'Djamena]] [20] => | rozloha = 1 284 000 [21] => | rozlmisto = 20 [22] => | procent vody = 1,9 [23] => | nejvyšší hora = [[Emi Koussi]] [24] => | výška nejvyšší hory = 3415 [25] => | čas = +1 [26] => | počet obyvatel = 16 247 514 [27] => | obyvmisto = 75 [28] => | obyvatelé aktuální k = 2020 [29] => | hustota = 8 [30] => | hustmisto = 223 [31] => | HDI = 0.401{{Citace elektronické monografie [32] => | titul = {{!}} Human Development Reports [33] => | url = http://hdr.undp.org/en/countries/profiles/TCD [34] => | vydavatel = OSN [35] => | datum_přístupu = 2020-07-08 [36] => | jazyk = angličtina [37] => }} [38] => | HDIvývoj = stálost [39] => | HDIvýše = nízký [40] => | HDI aktuální k = 2019 [41] => | HDImísto = 187 [42] => | jazyk = [[arabština]] (úřední), [[francouzština]] (úřední) a další místní jazyky [43] => | národnosti = Čadové [44] => | náboženství = [[islám]] (54 %), [[křesťanství]] (34 %), [[animismus]] (10 %), bez vyznání (3 %) [45] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [46] => | datum vzniku = [[11. srpen|11. srpna]] [[1960]] [47] => | způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti [48] => | funkce1 = Prezident [49] => | vládce1 = [[Mahamat Idriss Déby Itno]] [50] => | funkce2 = Předseda vlády [51] => | vládce2 = [[Succès Masra]] [52] => | měna = [[CFA frank]] [53] => | kód měny = XAF [54] => | HDP/ob. = 1 645{{Citace elektronické monografie [55] => | titul = GDP per capita, PPP (current international $) {{!}} Data [56] => | url = https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?most_recent_value_desc=true [57] => | vydavatel = Světová banka [58] => }} [59] => | HDP/ob.misto = 178 [60] => | HDP aktuální k = 2019 [61] => | Gini = [62] => | Gini aktuální k = [63] => | ison = 148 [64] => | iso3 = TCD [65] => | iso2 = TD [66] => | mpz = TCH [67] => | předvolba = +235 [68] => | doména = td [69] => | commonscat = Chad [70] => }} [71] => [72] => '''Čad''' ([[Arabština|arabsky]] تشاد, ''Tšād'', [[Francouzština|francouzsky]] ''Tchad''), plným názvem '''Čadská republika''', je [[vnitrozemský stát]] ležící v oblasti [[Sahara|Sahary]] a [[Sahel]]u ve [[Střední Afrika|střední]] [[Afrika|Africe]]. Jeho sousedy jsou [[Libye]] (sever), [[Súdán]] (východ), [[Středoafrická republika]] (jih), [[Kamerun]] (jihozápad), [[Nigérie]] (krátký úsek přes [[Čadské jezero]]) a [[Niger]] (západ). Úředními jazyky jsou [[arabština]] a [[francouzština]], mírnou většinu obyvatel tvoří [[muslim]]ové. Název státu je odvozen od [[Čadské jezero|Čadského jezera]], které na jeho území svou značnou částí zasahuje. [73] => [74] => == Dějiny == [75] => {{viz též|Dějiny Čadu}} [76] => === Předkoloniální období === [77] => Čad představuje velkou směsici národností a kultur. Na jeho území se hovoří více než stovkou jazyků a dialektů. Země byla osídlena již brzy po vzniku moderního člověka. Na území Čadu byly dokonce zachyceny pozůstatky nejstaršího známého [[Hominini|hominina]] druhu ''[[Sahelanthropus tchadensis]]'',{{citace periodika|příjmení=Brunet|jméno=M.|spoluautoři=GUY, F., PILBEAM, D., MACKAY, H. T., LIKIUS, A., DJIMBOUMALBAYE, A. et al.|titul=A new hominid from the upper Miocene of Chad, central Africa|periodikum=Nature|rok=2002|ročník=418|strany=145–151}} později se zde vyskytoval také ''[[Australopithecus bahrelghazali]]''.{{citace periodika|příjmení=Brunet|jméno=M.|spoluautoři=BEAUVILAIN, A., COPPENS, Y., HEINTZ, E., MOUTAYE, A. H. E., PILBEAM, D.|titul=Australopithecus bahrelghazali, une nouvelle espèce d’Hominidé ancien de la région de Koro Toro (Tchad)|periodikum=Comptes rendus de l'Académie des sciences IIa|rok=1996|ročník=322|strany=907–913}} [78] => [79] => První stát Kánem-Borno vznik na území Čadu v 9. století. V 15. století začíná arabská expanze a [[islám|islamizace]] země a v 16. století vzniká království Wadaj, které v období své největší moci ovládalo hlavní stezku vedoucí do [[Libye]] a [[Středomoří]] z jihu Afriky. Muslimští obchodníci se smísili s místním černošským obyvatelstvem a předznamenali budoucí spory mezi černošským jihem a arabským severem země. [80] => [81] => === Koloniální období === [82] => V 19. století se stalo území francouzskou kolonií a bylo přičleněno k [[Francouzská rovníková Afrika|Francouzské rovníkové Africe]]. Dnešní hranice dostala země v roce [[1891]]. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] kolonie odmítla kolaborantskou vládu Francie ve [[Vichy]] a spojila se s [[Svobodná Francie|Svobodnou Francii]] generála [[Charles de Gaulle|de Gaulla]]. Po válce země získala autonomii a v roce [[1960]] úplnou nezávislost. [83] => [84] => === Nezávislost === [85] => Prvním prezidentem se stal [[Francois Tombalbaye]] a dokonce byla sepsána ústava. V roce [[1966]] však v zemi vypukla [[Občanská válka v Čadu|občanská válka]], ve které se angažovala [[Libye]] podporující muslimský sever země. V roce [[1975]] povolal Tombalbaye na pomoc do země vojáky z Francie. Zanedlouho potom byl však při převratu zavražděn. Severní část země, tzv. [[Pásmo Aouzou|Aouzou]], kde se nacházejí bohatá naleziště [[uran]]u, si přivlastnila Libye a boj mezi různými frakcemi pokračoval do roku [[1984]]. V tomto roce se s pomocí francouzské armády stal prezidentem [[Hissène Habré]]. Prezident stabilizoval zemi a vyhnal libyjské vojáky ze severu země. V roce 1989 byla podepsána smlouva mezi Čadem a Libyí o území Auozou (ovšem definitivně byl spor rozřešen až r. [[1994]]). Prezident Habré vyhrál i volby v roce 1990, ale po půl roce byl sesazen Vlasteneckým hnutím spásy pod vedením generála Idrisse Déby. [86] => [87] => === Novodobé dějiny === [88] => Déby usmířil rozeštvanou zemi a přinesl mír. V roce [[1996]] a [[2001]] byl opět zvolen prezidentem. Od roku [[2003]] se začala v Čadu těžit [[ropa]] a země měla velmi dobré předpoklady pro období prosperity. Ovšem spory v zemi vedly k obnovení občanské války. Déby přes odpor veřejného mínění a opozičních stran pozměnil ústavu, kde stálo, že prezident může vládnout jen dvě volební období. V roce [[2006]] se stal Déby potřetí prezidentem ve volbách, které opozice bojkotovala. Od roku [[2005]] je Čad ve válce se [[Súdán]]em. Súdánská vláda obviňuje Čad, že poskytuje své území rebelům bojujícím v Dárfúru proti centrální vládě. [[Organizace spojených národů|OSN]] se začala zabývat situací ve východním Čadu, který leží přímo vedle súdánského [[Dárfúr]]u. Podle OSN se konflikt z Dárfúru rozšířil i do Čadu a [[genocida]] v oblasti byla srovnávána s dárfúrskou. Napjatou a nestabilní situaci v zemi dokládají dva neúspěšné puče z let [[2006]] a [[2008]], kdy rebelové obklíčili hlavní město a pokusili se svrhnout vládu. Čadská vláda obvinila z podpory povstalců sousední Súdán. Do Čadu uprchlo asi 200 000 uprchlíků z [[Dárfúr]]u. V roce [[2013]] čadská vláda zmařila pokus o státní převrat.[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1101279-v-cadu-pry-zmarili-pokus-o-prevrat-mezi-zatcenymi-jsou-opozicni-poslanci V Čadu prý zmařili pokus o převrat, mezi zatčenými jsou opoziční poslanci]. Česká televize. 2. května 2013. [89] => [90] => == Státní symboly == [91] => === Vlajka === [92] => [93] => {{Podrobně|Čadská vlajka}} [94] => [95] => Čadská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2::3 se třemi svislými pruhy modrým, žlutým a červeným. [96] => [97] => V roce 1989 byl z [[Rumunská vlajka|rumunské vlajky]] odstraněn socialistický znak a vlajka se tak stala, až na odstín modrého pruhu, shodná s čadskou. Tento problém přednesl Čad v [[Organizace spojených národů|OSN]] již v roce 1989. [98] => [99] => == Geografie == [100] => {{viz též|Geografie Čadu}} [101] => [[Soubor:Acacia Trees (24227057806).jpg|náhled|vlevo|Náhorní plošina Ennedi]] [102] => [[Soubor:Mapa Čadu.png|náhled|130px|Mapa Čadu]] [103] => Čad se nachází hluboko ve vnitrozemí Afriky, nejkratší vzdálenost ke [[Guinejský záliv|Guinejskému zálivu]] i ke [[Středozemní moře|Středozemnímu moři]] činí asi 800 km. Státní hranice jsou v severní (saharské) části převážně umělé (geometrické), v jižní části zhusta vedené po vodních tocích. Povrch Čadu se všeobecně svažuje ze severu, východu a jihu do kotliny [[Čadské jezero|Čadského jezera]] při západní hranici a zejména do suché kotliny [[Bodélé]] severovýchodně od něj. V ní se nachází nejnižší bod státu (155 metrů [[nadmořská výška|nad mořem]]), zatímco Čadské jezero leží asi o 85 metrů výše. Nejvyšším pohořím státu je na severu [[Tibesti]] s několika třítisícovými vrcholy (nejvyšší [[Emi Koussi]] 3415 m). Na východě se zvedá nižší pohoří [[Ennedi]] (Hadjar Mornou 1310 m) a na jihovýchodě [[Ouaddaï]] s nejvyšším masivem Guèra (1800 m). [104] => [105] => Stálé vodní toky se vyskytují pouze v jižní polovině státu, nejvýznamnější řekou je [[Šari]] s přítokem [[Logone]], zajišťující 90 % přítoku do Čadského jezera. Od východu k Čadskému jezeru míří řeka [[Batha (řeka)|Batha]], ale její tok končí v jezeře [[Fitri]]. Do kotliny Bodélé ústí pouze řada [[vádí]], z nichž největší [[Bahr el Ghazal]] je suchým kanálem vedoucím od Čadského jezera. Naprostá většina Čadu leží v [[bezodtoká oblast|bezodtoké oblasti]], pouze okrajová část území na jihozápadě patří do povodí řeky [[Benue]] (úmoří [[Atlantský oceán|Atlantiku]]). [106] => [107] => Klima v centrální části země je polopouštní (tropické [[step]]ní), na severu pouštní, v pohoří [[Tibesti]] suché horské, a v rovinách a plošinách jihozápadně od [[Čadské jezero|Čadského jezera]] tropické [[savana|savanové]]. Zde leží většina obdělávatelné půdy v zemi. Na začátku [[20. století]] bývalo Čadské jezero druhým největším v Africe. Ještě v 60. letech mělo rozlohu 26 000 km², v roce 2000 však jeho rozloha klesla na méně než 1500 km². Je možné, že v horizontu několika desetiletí jezero zmizí úplně. Zemi silně ohrožuje [[dezertifikace]]. [108] => [109] => === Významná města === [110] => Největšími městy jsou hlavní město [[N'Djamena]] (na soutoku řek Šari a Logone), dále pak na jihu [[Moundou]], [[Sarh]], [[Bongor]], [[Doba (město)|Doba]] a na východě [[Abéché]]. [111] => [112] => == Demografie == [113] => {{viz též|Demografie Čadu}} [114] => {| class="wikitable" style="float: right; margin-left: 10px" [115] => ! colspan="4" style="text-align:center; background:#cfb;"| Populace Čadu"[http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2000/annex-tables.pdf Table 2. Total population by country, 1950, 2000, 2015, 2025 and 2050 (medium-variant)]". (PDF). United Nations Department of Economic and Social Affairs/Population Division. s.27. [116] => |- [117] => ! style="background:#cfb;"| Rok [118] => ! style="background:#cfb;"| Miliony [119] => |- [120] => | style="text-align:left;"| 1950 || style="text-align:right;"| 2,6 [121] => |- [122] => | style="text-align:left;"| 2000 || style="text-align:right;"| 7,9 [123] => |- [124] => | style="text-align:left;"| 2015 || style="text-align:right;"| 12,4 [125] => |} [126] => Obyvatelstvo je z 25,9 % [[Sárové]], z 12,6 % [[Arabové]]. Zbytek obyvatelstva je rozdělen do mnoha etnik mezi které patří například [[Tedové]], [[Mbumové]], [[Masalitové]], [[Fulbové]] či [[Mabové]]. [127] => [128] => === Náboženství === [129] => Přes polovinu všech obyvatel tvoří [[muslim]]ové (53 %). Pětina obyvatel jsou [[katolíci]] (20 %), o něco méně je [[protestanti|protestantů]] (14 %). Zbytek tvoří [[animisté]] (7 %), [[ateisté]] (3 %) a různá další a nezjištěná náboženství (3 %). [130] => [131] => Podle [[Statistika|statistiky]] z roku 2015 je [[Náboženství|náboženská]] příslušnost v Čadu následující: [[Muslim|muslimové]] 52,1%, [[Protestantismus|protestantské církve]] 23,9%, [[Katolická církev|římští katolíci]] 20%, [[Tradiční africká náboženství|tradiční náboženství]] 0,3%, další křesťanská společenství 0,2%, bez vyznání 2,8%, nezjištěno 0,7%.{{Citace monografie [132] => | titul = Chad [133] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/chad/ [134] => | vydavatel = Central Intelligence Agency [135] => | jazyk = en [136] => }} V muslimské populaci Čadu se 48% věřících hlásí k [[Sunnitský islám|sunnitskému islámu]], bezkonfesní islám vyznává 23% čadských muslimů, [[Ší'itský islám|šíitský islám]] 21% a přibližně 4% se hlásí ke směru [[ahmadíja]]. Mnoho čadských muslimů se hlásí k různým [[Súfismus|súfijským]] řádům. Nejrozšířenější je [[Tidžáníja]]. Vzhledem k otevřenosti tradičním africkým náboženstvím se islámu v zemích sahelské a subsaharské Afriky někdy říká [[černý islám]] (Black Islam).{{Citace elektronického periodika [137] => | titul = The World’s Muslims: Unity and Diversity [138] => | periodikum = web.archive.org [139] => | url = http://www.pewforum.org/uploadedFiles/Topics/Religious_Affiliation/Muslim/the-worlds-muslims-full-report.pdf [140] => | datum vydání = 2012-10-24 [141] => | datum přístupu = 2022-10-20 [142] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121024125551/http://www.pewforum.org/uploadedFiles/Topics/Religious_Affiliation/Muslim/the-worlds-muslims-full-report.pdf [143] => | datum archivace = 2012-10-24 [144] => }} Malá menšina čadských muslimů se hlásí k [[Salafíja|salafismu]]. [[Katolická církev|Římští katolíci]] představují největší křesťanskou [[Denominace|denominaci]] v zemi. Většina [[Protestantismus|protestantů]] je spojena s rozličnými [[Evangelikalismus|evangelikálními]] křesťanskými skupinami. V zemi jsou v malých počtech také přítomni členové komunity [[Bahá’í|Baháʼí]] a [[Svědkové Jehovovi]]. Obě víry byly zavedeny po získání nezávislosti v roce 1960, a proto jsou v zemi považovány za „nová“ [[náboženství]].{{Citace elektronické monografie [145] => | titul = Chad [146] => | url = https://www.state.gov/reports/2021-report-on-international-religious-freedom/chad/ [147] => | datum přístupu = 2022-10-20 [148] => | jazyk = en-US [149] => }} K [[Tradiční africká náboženství|tradičním náboženstvím]] se formálně hlásí malý počet obyvatel, ovšem ve skutečnosti mnoho muslimů a křesťanů zároveň vyznává jedno z lokálních tradičních náboženství, případně [[kult předků]] ([[vícečetná náboženská identita]]) nebo přímo [[synkretismus]] jednoho z [[Monoteismus|monoteismů]] a některého z tradičních náboženství.{{Citace elektronické monografie [150] => | příjmení = Havelka [151] => | jméno = Ondřej [152] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [153] => | titul = Méně známá africká náboženství 2/4: střední Afrika [154] => | url = https://info.dingir.cz/2022/06/mene-znama-africka-nabozenstvi-2-4-stredni-afrika/ [155] => | vydavatel = Dingir [156] => | datum přístupu = 2022-10-20 [157] => | jazyk = cs [158] => }} Zejména na jihu Čadu je množství tradičních náboženství jako je [[bori]], [[bwiti]], středoafrické formy [[Vodun|vodunu]], okrajově se lze setkat s náboženskými fenomény jako je [[Nkisi Nkondi]].{{Citace elektronické monografie [159] => | příjmení = Havelka [160] => | jméno = Ondřej [161] => | titul = Nkisi Nkondi: mocné fetišové figury centrální Afriky [162] => | url = https://info.dingir.cz/2021/11/nkisi-nkondi-mocne-fetisove-figury-centralni-afriky/ [163] => | vydavatel = Dingir [164] => | datum přístupu = 2022-10-20 [165] => | jazyk = cs [166] => }} [167] => [168] => [[Soubor:Chadian delegation.jpg|náhled|Obyvatelé Čadu]] [169] => == Ekonomika == [170] => {{viz též|Ekonomika Čadu}} [171] => Po dlouholeté občanské válce patřil [[Hrubý domácí produkt|HDP]] Čadu mezi nejnižší na světě a čadská ekonomika byla závislá na zahraniční rozvojové pomoci. Po objevení a začátku využívání zásob [[ropa|ropy]] na jihu země se situace začíná zlepšovat. Americké konsorcium za pomoci [[Světová banka|Světové banky]] postavilo ropovod na pobřeží Kamerunu. 80 procent obyvatel zaměstnává [[zemědělství]], ale obdělává se jen 3 % rozlohy Čadu. Vyváží se [[bavlna]], [[dobytek]], [[podzemnice olejná]] a ropa, zejména do [[Spojené státy americké|USA]], [[Tchaj-wan|Tchaj-wanu]] a [[Portugalsko|Portugalska]]. Dovážet se musí prakticky veškeré spotřební zboží, hlavně z Francie a Kamerunu. [172] => [173] => == Politika == [174] => === Hlavy nezávislého státu === [175] => * 11. srpna 1960 – 23. dubna 1962 – (François) N'Garta Tombalbaye – hlava státu [176] => * 23. dubna 1962 – 13. dubna 1975 – (François) N'Garta Tombalbaye – prezident; PPT, MNRCS [177] => * 13. dubna 1975 – 15. dubna 1975 – Noël Milarew Odingar – prozatímní hlava státu; voj. [178] => * 15. dubna 1975 – 12. května 1975 – Félix Malloum N'Gakoutou – předseda Vyšší vojenské rady; voj [179] => * 12. května 1975 – 29. srpna 1978 – Félix Malloum N'Gakoutou – hlava státu; voj. [180] => * 29. srpna 1978 – 23. března 1979 – Félix Malloum N'Gakoutou – prezident; voj. [181] => * 23. března 1979 – 29. dubna 1979 – Goukouni Oueddei – předseda Prozatímní státní rady; FROLIANT-FAP [182] => * 29. dubna 1979 – 3. září 1979 – Lol Mahamat (Mohamed) Choua (Shawa) – předseda Přechodné vlády národní jednoty; MPLT [183] => * 3. září 1979 – 10. listopadu 1979 – Goukouni Oueddei – předseda Prozatímního administrativního výboru; FROLIANT-FAP [184] => * 10. listopadu 1979 – 7. června 1982 – Goukouni Oueddei – předseda Přechodné vlády národní jednoty; FROLIANT-FAP[[Soubor:Le-nouvel-ambassadeur-du-niger-au-tchad-a-présenté-ses-lettres-de-créance-au-président-tchadien.jpg|náhled|[[Idriss Déby]] (vpravo) vládne v Čadu od roku 1990]] [185] => * 7. června 1982 – 19. června 1982 – Hissène Habré – předseda Rady velení armádních sil severu; FAN [186] => * 19. června 1982 – 21. října 1982 – Hissène Habré – předseda státní rady; FAN [187] => * 21. října 1982 – 1. prosince 1990 – Hissène Habré – prezident; FAN, UNIR [188] => * 1. prosince 1990 – 2. prosince 1990 – Jean Alingué Bawoyeu – úřadující prezident; UDR [189] => * 2. prosince 1990 – 4. prosince 1990 – Idriss Déby Itno – předseda Vlasteneckého hnutí spásy; MPS [190] => * 4. prosince 1990 – 4. března 1991 – Idriss Déby Itno – hlava státu; MPS [191] => * od 4. března 1991 – [[Idriss Déby|Idriss Déby Itno]] – prezident; MPS [192] => [193] => == Odkazy == [194] => === Reference === [195] => [196] => [197] => === Externí odkazy === [198] => * {{Commonscat}} [199] => * {{Wikislovník|heslo=Čad}} [200] => * {{Wikizprávy|kategorie=Čad}} [201] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20100117162426/http://zemepis.com/Cad.php o Čadu na www.zemepis.com] [202] => * {{Citace elektronické monografie [203] => | titul = Chad - Amnesty International Report 2011 [204] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/chad/report-2011 [205] => | datum přístupu = 2011-08-18 [206] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [207] => | jazyk = anglicky [208] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110904001954/http://www.amnesty.org/en/region/chad/report-2011 [209] => | datum archivace = 2011-09-04 [210] => | nedostupné = ano [211] => }} [212] => * {{Citace elektronické monografie [213] => | titul = Chad (2011) [214] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8014 [215] => | datum přístupu = 2011-08-18 [216] => | vydavatel = [[Freedom House]] [217] => | jazyk = anglicky [218] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823102533/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8014 [219] => | datum archivace = 2011-08-23 [220] => | nedostupné = ano [221] => }} [222] => * {{Citace elektronické monografie [223] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [224] => | titul = BTI 2010 — Chad Country Report [225] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/WCA/Chad.pdf [226] => | datum vydání = 2009 [227] => | datum přístupu = 2011-08-18 [228] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [229] => | místo = Gütersloh [230] => | jazyk = anglicky [231] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521053817/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/WCA/Chad.pdf [232] => | datum archivace = 2011-05-21 [233] => | nedostupné = ano [234] => }} [235] => * {{Citace elektronické monografie [236] => | korporace = Bureau of African Affairs [237] => | titul = Background Note: Chad [238] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/37992.htm [239] => | datum vydání = 2010-12-06 [240] => | datum přístupu = 2011-08-18 [241] => | vydavatel = U.S. Department of State [242] => | jazyk = anglicky [243] => }} [244] => * {{Citace elektronické monografie [245] => | korporace = CIA [246] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [247] => | titul = The World Factbook - Chad [248] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cd.html [249] => | datum aktualizace = 2011-07-12 [250] => | datum přístupu = 2011-08-18 [251] => | jazyk = anglicky [252] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200518164645/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cd.html [253] => | datum archivace = 2020-05-18 [254] => | nedostupné = ano [255] => }} [256] => * {{Citace elektronické monografie [257] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Abuji [258] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Čad [259] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/cad-2011-06-18.pdf [260] => | datum vydání = 2011-06-18 [261] => | datum přístupu = 2011-08-18 [262] => | vydavatel = Businessinfo.cz [263] => | jazyk = česky [264] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111073902/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/cad-2011-06-18.pdf [265] => | datum archivace = 2012-01-11 [266] => | nedostupné = ano [267] => }} [268] => * {{Citace elektronické monografie [269] => | příjmení = Grove [270] => | jméno = Alfred Thomas [271] => | příjmení2 = Jones [272] => | jméno2 = Douglas Henry [273] => | titul = Chad [274] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/104144/Chad [275] => | datum přístupu = 2011-08-18 [276] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [277] => | jazyk = anglicky [278] => }} [279] => [280] => {{Navboxes [281] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [282] => | list = {{Organizace islámské spolupráce}} [283] => {{AU}} [284] => }} [285] => {{Afrika}} [286] => {{Autoritní data}} [287] => {{Portály|Geografie}} [288] => [289] => [[Kategorie:Čad| ]] [290] => [[Kategorie:Státy Afriky]] [291] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [292] => [[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]] [293] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1960]] [294] => [[Kategorie:Republiky]] [295] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [] => )
good wiki

Čad

Čad (arabsky تشاد, Tšād, francouzsky Tchad), plným názvem Čadská republika, je vnitrozemský stát ležící v oblasti Sahary a Sahelu ve střední Africe. Jeho sousedy jsou Libye (sever), Súdán (východ), Středoafrická republika (jih), Kamerun (jihozápad), Nigérie (krátký úsek přes Čadské jezero) a Niger (západ).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čadské jezero','Libye','Dárfúr','Emi Koussi','1960','arabština','francouzština','Organizace spojených národů','N\'Djamena','Tradiční africká náboženství','Protestantismus','islám'

1960

Arabština

Dárfúr

Francouzština

Francouzština je románský jazyk, který patří mezi větve italské a španělské.

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Libye

Libye je stát nacházející se na severu Afriky.

N'Djamena

Protestantismus

The Wikipedia page "Protestantismus v Česku" (Protestantism in Czech) provides an overview of the history and development of Protestantism in the Czech Republic.