Array ( [0] => 14685422 [id] => 14685422 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Řekové [uri] => Řekové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Řekové
{{jazyk|el|Έλληνες}} [2] => | obrázek = Greeks25-2.svg [3] => | popisek = [4] => | populace = '''14–17 mil.'''{{cite book |url=http://books.google.co.uk/books?id=2c6ifbjx2wMC&pg=PA273&lpg=PA273&dq=greek+diaspora+million&source=bl&ots=Nepd1Qc6cQ&sig=vaJkVUB6w8kp27fT4QXEPrPoCUc&hl=en&ei=B6CsTNCbDpHZ4gas2q3jBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=5&ved=0CBUQ6AEwBA#v=onepage&q=greek%20diaspora%20million&f=false |title=Immigration and Asylum: From 1900 to the Present |publisher=Books.google.co.uk |accessdate=2014-03-01 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2014-08-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110921080225/http://books.google.co.uk/books?id=2c6ifbjx2wMC&pg=PA273&lpg=PA273&dq=greek+diaspora+million&source=bl&ots=Nepd1Qc6cQ&sig=vaJkVUB6w8kp27fT4QXEPrPoCUc&hl=en&ei=B6CsTNCbDpHZ4gas2q3jBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=5&ved=0CBUQ6AEwBA#v=onepage&q=greek%20diaspora%20million&f=false |datum archivace=2011-09-21 |nedostupné=ano }} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://books.google.co.uk/books?id=2c6ifbjx2wMC&pg=PA273&lpg=PA273&dq=greek+diaspora+million&source=bl&ots=Nepd1Qc6cQ&sig=vaJkVUB6w8kp27fT4QXEPrPoCUc&hl=en&ei=B6CsTNCbDpHZ4gas2q3jBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=5&ved=0CBUQ6AEwBA |datum přístupu=2014-08-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110921080225/http://books.google.co.uk/books?id=2c6ifbjx2wMC&pg=PA273&lpg=PA273&dq=greek+diaspora+million&source=bl&ots=Nepd1Qc6cQ&sig=vaJkVUB6w8kp27fT4QXEPrPoCUc&hl=en&ei=B6CsTNCbDpHZ4gas2q3jBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=5&ved=0CBUQ6AEwBA |datum archivace=2011-09-21 }} [5] => | původ = [6] => | regiony = [7] => | region1 = {{vlajka a název|Řecko}} [8] => | pop1 = 11 305 180 (2011) [9] => | ref1 = [http://www.eurfedling.org/Greece.htm www.eurfedling.org] The main ethnic groups were Greeks 93.76%, Albanians 4.32%, Bulgarians 0.39%, Romanians 0.23%, Ukrainians 0.18%, Pakistani 0.14%, Russians 0.12%, Georgians 0.12%, Indians 0.09% and others 0.65%.{{cite web|url=http://aei.pitt.edu/2870/1/IMEPO_Final_Report_English.pdf|title=Information from the 2001 Census: The Census recorded 762.191 persons normally resident in Greece and without Greek citizenship, constituting around 7% of total population. Of these, 48.560 are EU or EFTA nationals; there are also 17.426 Cypriots with privileged status|publisher=Aei.pitt.edu|accessdate=2014-03-01}} [10] => | region2 = {{vlajka a název|USA}} [11] => | pop2 = 1 390 439{{cite web |url=http://factfinder.census.gov/servlet/DTTable?_bm=y&-geo_id=01000US&-ds_name=ACS_2009_1YR_G00_&-_lang=en&-redoLog=true&-mt_name=ACS_2009_1YR_G2000_B04003&-format=&-CONTEXT=dt |title=American FactFinder |publisher=Factfinder.census.gov |accessdate=2014-03-01 |archive-url=https://archive.today/20200212034016/http://factfinder.census.gov/servlet/DTTable?_bm=y&-geo_id=01000US&-ds_name=ACS_2009_1YR_G00_&-_lang=en&-redoLog=true&-mt_name=ACS_2009_1YR_G2000_B04003&-format=&-CONTEXT=dt |archive-date=2020-02-12 |dead-url=ano |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2014-08-24 |url archivu=https://archive.today/20200212034016/http://factfinder.census.gov/servlet/DTTable?_bm=y&-geo_id=01000US&-ds_name=ACS_2009_1YR_G00_&-_lang=en&-redoLog=true&-mt_name=ACS_2009_1YR_G2000_B04003&-format=&-CONTEXT=dt |datum archivace=2020-02-12 }}–3 000 000 (2009 odhad) [12] => | ref2 = {{cite web|url=http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3395.htm|title=Greece (08/09)|publisher=[[Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických|United States Department of State]]|date=August 2009|accessdate=1 November 2009}} [13] => | region3 = {{vlajka a název|Kypr}} [14] => | pop3 = 650 000 (2011 odhad) [15] => | ref3 = {{cite book |title=Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia |last=Cole |first=J. |isbn=9781598843026 |series=Ethnic Groups of the World Series |year=2011 |publisher=Abc-Clio Incorporated |page=92}} [16] => | region4 = {{vlajka a název|Spojené království}} [17] => | pop4 = 400 000 (odhad) [18] => | ref4 = {{cite news |url=http://www.independent.co.uk/news/people/pandora/pandora-its-all-greek-to-boris-803996.html |title=It's All Greek to Boris|work=[[The Independent]] |accessdate=1 October 2009 | location=London | first=Oliver | last=Duff | date=3 April 2008}} [19] => | region5 = {{vlajka a název|Německo}} [20] => | pop5 = 395 000 s "kulturními kořeny" (2012) [21] => | ref5 = {{cite web |url=https://www.destatis.de/EN/Publications/Specialized/Population/StatYearbook_Chapter2_5011001129004.html |title=Population, families and living arrangements in Germany |work=[[Federal Statistical Office of Germany|Statistisches Bundesamt]] |page=21 |date=14 March 2013}} [22] => | region6 = {{vlajka a název|Austrálie}} [23] => | pop6 = 378 300 (2011 sčítání) [24] => | ref6 = {{cite news |url=http://www.abs.gov.au/ausstats/abs@.nsf/Lookup/2071.0main+features902012-2013 |title=2071.0 - Reflecting a Nation: Stories from the 2011 Census, 2012–2013 |work=[[Australian Bureau of Statistics]] |accessdate=13 February 2014 | date=21 June 2012}} [25] => | region7 = {{vlajka a název|Kanada}} [26] => | pop7 = 252 960 (2011) [27] => | ref7 = {{cite web|title=Ethnic Origin (264), Single and Multiple Ethnic Origin Responses (3), Generation Status (4), Age Groups (10) and Sex (3) for the Population in Private Households of Canada, Provinces, Territories, Census Metropolitan Areas and Census Agglomerations, 2011 National Household Survey|website=Statistics Canada|url=http://www12.statcan.gc.ca/nhs-enm/2011/dp-pd/dt-td/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=0&GK=0&GRP=1&PID=105396&PRID=0&PTYPE=105277&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2013&THEME=95&VID=0&VNAMEE&VNAMEF#tbt-tab2|date=2014-01-13|accessdate=2014-03-01}} [28] => | region8 = {{vlajka a název|Albánie}} [29] => | pop8 = 200 000 [30] => | ref8 = {{cite book|url=http://books.google.com/?id=kqCnCOgGc5AC&pg=PA68&dq=greek+minority+albania |title=''Eastern Europe at the end of the 20th century'', Ian Jeffries, p. 69 |publisher=|date=25 June 1993 |accessdate=27 August 2010|isbn=978-0-415-23671-3|author1=Jeffries|first1=Ian}} [31] => | region9 = {{vlajka a název|Rusko}} [32] => | pop9 = 97 827 (2002 sčítání) [33] => | ref9 = {{cite web|url=http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_02.php |title=Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей |publisher=Demoscope.ru |accessdate=2014-03-01}}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://perepis2002.ru/index.html?id=17 |datum přístupu=2014-08-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120805210027/http://www.perepis2002.ru/index.html?id=17 |datum archivace=2012-08-05 |nedostupné=ano }} [34] => | region10 = [35] => | pop10 = [36] => | ref10 = [37] => | jazyky = [[řečtina]] [38] => | náboženství = [[Řecká pravoslavná církev]] [39] => | příbuzní = [40] => | poznámky = [41] => }} [42] => '''Řekové''' ({{jazykem|el|}}: Ἕλληνες, [ˈelines]) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především [[Řecko]], dále žijí jeho příslušníci na [[Kypr]]u, v [[Albánie|Albánii]], [[Itálie|Itálii]] a [[Egypt]]ě a má přibližně 15 miliónů členů. V [[Česko|České republice]] je město s největším procentem [[Řecká menšina v Česku|řeckého obyvatelstva]] [[Krnov]], kde žije přibližně tisíc Řeků. [43] => [44] => Řekové jsou potomky [[Starověk|antických]] Řeků, s malými příměsmi [[Slované|slovanských]] a jiných genů. Jejich jazykem je [[novořečtina]]. Věřící se většinou hlásí k [[pravoslaví]] (94,5 %), 1,5 % k islámu a všechna ostatní náboženství dohromady tvoří 1,2 %.http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/ Je rozšířeným omylem, že Řekové patří k [[řecká katolická církev|řecké katolické církvi]]. Ta v Řecku fakticky neexistuje, neboť vznikla v 18. století na území Uherska (dnešní Polsko, Ukrajina, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko). [45] => [46] => == Řekové v minulosti == [47] => [[Soubor:Proto Greek Area reconstruction.png|náhled|vlevo|Rekonstrukce „proto-řecké oblasti“ ve 3. tisíciletí před naším letopočtem, provedená Vladimírem Georgievem{{harvnb|Georgiev|1981|loc=p. 156: "The Proto-Greek region included Epirus, approximately up to ''Αυλών'' in the north including Paravaia, Tymphaia, Athamania, Dolopia, Amphilochia, and Acarnania), west and north Thessaly (Hestiaiotis, Perrhaibia, Tripolis, and Pieria), i.e. more or less the territory of contemporary northwestern Greece)."}}]] [48] => Řekové mají původ v starověkých řeckých kmenech Achájů, Dórů a Iónů, kteří se usadili v Řecku a Malé Asii. Ve [[starověk]]u se Řekové tak také nazývali [[Achájové]] nebo [[Danaové]], jak je doloženo již u [[Homér]]a. Danaové a Achájové (případně Argejští) jsou všichni Řekové, kteří bojovali u Tróje. Později se tato pojmenování vázala pouze k obyvatelstvu určité části Řecka. Později se pro Řeky ujalo dodnes platné [[etnonymum]] [[Hellénové]]. Homér tak označoval pouze malý [[kmen (sociologie)|kmen]] z [[Thessálie]]. [49] => [50] => Pojmenování Řekové pochází z latinského ''Graeci'', které prý bylo odvozeno od kmene ''Graiků'', který sídlil v severozápadním Řecku. Ve staročeštině byli označováni jako ''Hřeci''. [51] => [52] => K Řekům se již od středověku hlásí také [[románské jazyky|románští]] [[Arumuni]] (Valaši) v Thesálií, albanofonní [[Arvanité]] (vlastně ''Albanité'') v některých oblastech v jižním Řecku a také zbytek slovanského obyvatelstva v severní části [[Řecká Makedonie|řecké Makedonie]].{{Doplňte zdroj}} V době turecké nadvlády, byli Řekové vystaveni vlivu Turků a někteří Řekové přestoupili na [[islám]], naopak Turkové si osvojili řeckou orientální kulturu. {{Doplňte zdroj}} [[Maloasijští Řekové|Maloasijští]] a [[Pontští Řekové]] obývali až do [[Řecko-turecká válka|řecko-turecké války]] roku 1923 také západní, jižní a severní pobřeží Malé Asie (Turecko), kde byli většinovým obyvatelstvem už od antiky, avšak v roce 1923 byli přesídleni do Řecka. Řekové žijí již od antických dob také v egyptské Alexandrii, jižní Itálii a na Sicílii. [53] => [54] => == Zásluhy Řeků na evropské kultuře == [55] => [[Soubor:Greek Colonization Archaic Period.png|náhled|350px|[[Starověké Řecko]] a jeho [[Řecká kolonizace|kolonie]] ve Středomoří]] [56] => [[Řecko]] je často nazýváno kolébkou evropské kultury. Řekové jisté dovednosti a zvyky přejali například od [[Egypťané|Egypťanů]] či [[Fénicie|Féničanů]], nicméně upravili je do podoby, kterou pak přejali [[Římané]] a která se pak rozšířila do celé [[Evropa|Evropy]]. Dá se říci, že Řekové v podstatě vynalezli [[drama]], [[komedie]] i [[tragédie|tragédii]]. I řecké [[epos]]y, [[báseň|básně]], [[báj]]e a další literární díla jsou známá v celém světě. [[Řecké sochařství]] se vyznačovalo realističností a věrností, jaké nikdy předtím neexistovaly. V podstatě všechny pozdější evropské stavební styly, snad kromě [[Gotika|gotiky]] a moderních směrů jako [[kubismus|kubismu]], vycházejí z [[Řecká architektura|řecké architektury]]. V řeckých [[poleis]] poprvé fungoval společenský systém, který lze nazývat [[Demokracie|demokracií]] (slovo demokracie je řeckého původu – ''démos'' znamená lid a ''kratos'' vládu). [57] => Z moderního řeckého umění je znám například [[Neorealismus|neorealistický]] film [[Řek Zorba]]. [58] => [59] => == Osobnosti == [60] => {{Více obrázků [61] => | zarovnání = vlevo [62] => | obrázek1 =Σωκράτης, Ακαδημία Αθηνών 6616.jpg [63] => | velikost obrázku1 = 150px [64] => | popisek1 = [65] => | obrázek2 = Plato Pio-Clemetino Inv305.jpg [66] => | velikost obrázku2 = 130px [67] => | popisek2 = [68] => | obrázek3 = Aristotle Altemps Inv8575.jpg [69] => | velikost obrázku3 = 147px [70] => | popisek3 = [71] => | patička = Tři velcí filozofové klasické éry: [[Socrates]], [[Platón]] a [[Aristoteles]] [72] => }} [73] => V řeckých dějinách jsou tři období, která na sebe navazují jen málo a tvoří jakési samostatné bloky. Za Řeky lze považovat příslušníky starořecké civilizace. Druhou linii pak tvoří představitelé první církve a z těchto zárodků vzniklá Byzantská říše. Po jejím zániku bylo Řecko v područí Osmanské říše. V novověku pak vzniká moderní řecký národ, který se ústy svých obrozenců dovolává především starořeckého dědictví, na něž chce navazovat spíše než na Byzanc. Někdy se tato období rozlišují a hovoří se o Starořecích, Byzantincích a Novořecích, v širším slova smyslu lze však osobnosti ze všech těchto období označit za Řeky. [74] => [75] => Ve starém Řecku vznikla filozofie. Nejvýznamnějšími filozofy byly [[Aristoteles]], [[Platón]], [[Sókratés|Sokratés]], [[Hérakleitos]], [[Epikúros]], [[Díogenés ze Sinópé]], [[Anaxagorás]], [[Parmenidés]], [[Zénón z Eleje]], [[Empedoklés]], [[Plótínos]], [[Xenofanés]], [[Prótagorás z Abdér]], [[Zénón z Kitia]], [[Antisthenés]], [[Epiktétos]], [[Gorgiás z Leontín]], [[Aristippos z Kyrény]] či [[Pyrrhón z Élidy]]. [76] => [77] => Zakladateli evropské exaktní vědy (ačkoli oni se tehdy necítili být ještě nijak odděleni od filozofů) jsou [[Archimédés]], [[Eukleidés]], [[Pythagoras]], [[Démokritos]], [[Hippokratés]], [[Klaudios Ptolemaios]], [[Thalés z Milétu]], [[Galén]], [[Eratosthenés z Kyrény]], [[Anaximandros]], [[Hipparchos]], [[Hérón Alexandrijský]], [[Leukippos z Milétu]], [[Theofrastos]], [[Diofantos]], [[Aristarchos ze Samu]], [[Apollónios z Pergy]], [[Eudoxos z Knidu]], [[Poseidónios]] nebo [[Archytas]]. [78] => [79] => I oblast dnešních humanitních a sociálních věd má své otce zakladatele na Peloponésu, [[Hérodotos]] a [[Thúkydidés]] jsou otci dějepravy, v jejich stopách šel v římských časech [[Polybios]]. [[Díogenés Laertios]] sepsal první dějiny filozofie. Jedním z prvních teoretických ekonomů byl [[Xenofón]]. [80] => [81] => K nejvýznamnějším starořeckým umělcům patřili básník a mýtograf [[Homér]], básník [[Hésiodos]], básnířka [[Sapfó]], autoři tragédií [[Sofoklés]] a [[Eurípidés]], autor komedií [[Aristofanés]], bajkař [[Ezop]] či [[Lúkianos]], který je někdy označován za zakladatele sci-fi. Nejvýznamnějšími sochaři byli [[Feidiás]] a [[Praxiteles]]. [82] => [83] => K dodnes hojně připomínaným politikům starého Řecka patří Athéňané [[Periklés]], [[Alkibiadés]] či [[Solón]], jenž proslul jako tvůrce zákonů, Sparťan [[Leónidás I.]] či slavný řečník [[Démosthenés]]. Vojevůdce [[Pyrrhos]] vstoupil do známého úsloví Pyrrhovo vítězství. Soudobí Řekové považují za Řeka i legendárního vojevůdce Makedonské říše [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]] (viz anketa [[Velcí Řekové|Největší Řek]]). [84] => [85] => Nejznámějším starořeckým cestovatelem byl [[Pýtheás z Massalie]]. [86] => [87] => Na rozhraní epoch stála [[Hypatia z Alexandrie]], filozofka a matematička hájící pohanství před stále více dominujícím křesťanstvím, jež byla ubita křesťanským davem. Někdy je nazývána posledním Helénem. [88] => [[Soubor:Map of the Greek Diaspora in the World.svg|náhled|350px|Řekové ve světě]] [89] => Řekové stáli u samých kořenů křesťanství jakožto organizovaného náboženství. Za Řeka je považován již [[Evangelista Lukáš]]. Řekové byli také někteří z prvních papežů – [[Hyginus]], [[Telesforus]], [[Eleutherus]] ad. Intelektuálními oporami řecko-římské, posléze východořímské či byzantské civilizace byli [[Atanáš]], [[Basileios Veliký]], [[Řehoř z Nazianzu]], [[Jan Zlatoústý]], [[Řehoř z Nyssy]], [[Kléméns Alexandrijský]], [[Cassiodorus]], [[Jan Malalas]], [[Jan z Damašku]], [[Konstantin VII. Porfyrogennetos]], i české dějiny silně ovlivňující [[Cyril a Metoděj]], [[Prokopios z Kaisareie]], [[Michael Psellos]], [[Gregorios Palamas]], [[Niketas Choniates]], [[Ioannes Zonaras]], [[Georgios Gemistos Pléthón]], [[Georgios Pachyméres]], [[Georgios Akropolites]] a [[Basilius Bessarion]], který musel z Konstantinopole prchat před Turky. Ač Byzanc odvrhla velkou část antického dědictví, čímž se patrně ochudila, rozvinutá byla architektura, nejvýznamnějšími architekty byli [[Anthémios z Trallu]] a [[Isidor z Milétu]], stavitelé chrámu Hagia Sofia. Na území Osmanské říše se v té době prosadil geograf [[Yaqut al-Hamawi ar-Rumi]], rovněž původem Řek. [90] => [91] => Po pádu Byzance bylo nadlouho nejasné, zda lze někoho označovat pojmem Řek. Řekové zhusta přijímali [[islám]], aby si ulevili od daní, které na nemuslimy Turci uvalovali. Jednou z enkláv, kde se udržela linie řecké kultury, byla [[Kréta]]. Právě zde působil v 16. století malíř [[El Greco]] (vlastním jménem Dominikos Theotokopulos), který se nakonec prosadil hlavně ve Španělsku, a je považován nejen za největšího řeckého malíře, ale je možná i nejslavnějším moderním (tedy neantickým a nebyzantským) Řekem vůbec. Osmané však nakonec dobyli i Krétu. [92] => [93] => Až v 18. a 19. století se zdvihla nová vlna národního sebeuvědomění a odporu vůči Osmanské říši. Zrodil se moderní řecký národ. Klíčovými postavami tohoto národního obrozovacího procesu byli [[Joannis Kapodistrias]], [[Adamantios Korais]], [[Rigas Feraios]], [[Theodoros Kolokotronis]] a [[Konstantinos Kanaris]]. [[Eleftherios Venizelos]] byl později tvůrcem moderního řeckého státu. [94] => [95] => Jedním z nejvýznamnějších vědců byl matematik [[Constantin Carathéodory]] či astronom [[Eugène Michel Antoniadi]]. Oba působili většinu života ve Francii. V USA dosáhl věhlasu, díky svému PAP testu, lékař [[Georgios Papanikolaou]]. [96] => [97] => Nejznámějším novořeckým filozofem je patrně [[Cornelius Castoriadis]]. [98] => [99] => Jedním z nejvýznamnějších řeckých spisovatelů se stal, mj. i díky šťastným filmovým adaptacím svých děl (zejm. ''Řek Zorba''), [[Nikos Kazantzakis]]. Básník [[Jorgos Seferis]] získal roku 1963 Nobelovu cenu, [[Odysseas Elytis]] roku 1979. Významným básníkem 19. století byl [[Konstantinos Kavafis]], [[Dionysios Solomos]] či [[Kostis Palamas]], autor textu olympijské hymny. Ve 20. století pak [[Janis Ritsos]] či [[Angelos Sikelianos]]. S francouzským kulturním prostorem splynul básník [[Jean Moréas]]. Z prozaiků se prosadil například [[Alexandros Papadiamantis]]. [100] => [101] => Mezi skladateli vážné hudby prosluli avantgardní tvůrce [[Iannis Xenakis]] a [[Mikis Theodorakis]], autor hudby k filmu ''Řek Zorba''. Z interpretů si celosvětovou slávu vydobyla sopranistka [[Maria Callas]]ová. V jejích stopách šla [[Agnes Baltsaová]]. V populární hudbě se prosadili [[Nana Mouskouri]], [[Demis Roussos]], [[Melina Mercouri]] a skladatel elektronické hudby [[Vangelis]]. V posledních letech pak [[Sakis Rouvas]]. [102] => [103] => Nejoceňovanějšími řeckými filmovými režiséry jsou [[Theo Angelopoulos]] a [[Costa-Gavras]], který emigroval do Francie. V Hollywoodu se akčními trháky prosadil [[George Pan Cosmatos]]. [104] => [105] => [[Aristoteles Onassis]] se proslavil nejen jako rejdař a miliardář, ale také jako partner dvou slavných žen, Marie Callasové a vdovy po americkém prezidentovi Jacqueline Kennedyové. Americký veřejný prostor dnes velmi ovlivňuje [[Arianna Huffingtonová]]. [106] => [107] => Slavnými basketbalisty byli [[Nikos Galis]] či [[Theodoros Papaloukas]]. Úspěšná je řecká vzpěračská škola, vzpěrači [[Pyrros Dimas]] a [[Akakios Kakiasvilis]] mají tři zlaté olympijské medaile. [108] => [109] => [[Demetrius Vikelas]] byl prvním předsedou Mezinárodního olympijského výboru. [110] => [111] => == Odkazy == [112] => [113] => === Reference === [114] => [115] => [116] => === Literatura === [117] => * {{Citace monografie | příjmení = Cironis | jméno = Petros | odkaz na autora = Petros Cironis | titul = Řekové, Byzantinci nebo Helénové?: O tom, jak Helénové přišli k názvům "Řekové, Římané a Byzantinci," ale zůstali Helény | vydavatel = Státní okresní archiv Rokycany | místo = Rokycany | rok = 2001 | počet stran = 38 | jazyk = česky, řecky}} [118] => * ŘOUTIL, Michal; KOŠŤÁLOVÁ, Petra; NOVÁK, Petr. ''Katastrofa křesťanů: Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914-1923''. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017. 742 s. ([[Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu|Pro Oriente]]; sv. 37). {{ISBN|978-80-7465-254-7}}. [119] => * Βασίλης Κυριακίδης – Επιτομή ελληνική ιστορία [120] => * Διονύσιος Ζακυθηνός – Οι Σλάβοι στην Ελλάδα, συμβουλή στην ιστορία του μεσαιωνικού ελληνισμού [121] => * ''Encyklopedie antiky'', Academia, Praha 1973 [122] => [123] => === Související články === [124] => * [[Řecká menšina v Česku]] [125] => * [[Pontští Řekové]] [126] => [127] => === Externí odkazy === [128] => * {{Commonscat}} [129] => * {{Wikislovník|heslo=Řek}} [130] => * {{Wikicitáty|téma=Řekové}} [131] => [132] => {{Pahýl}} [133] => {{Autoritní data}} [134] => [135] => [[Kategorie:Řekové| ]] [136] => [[Kategorie:Starověké národy Evropy]] [137] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [] => )
good wiki

Řekové

Řekové (: Ἕλληνες, [ˈelines]) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů. V České republice je město s největším procentem řeckého obyvatelstva Krnov, kde žije přibližně tisíc Řeků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Řecko','islám','Homér','Pontští Řekové','Platón','Řecká menšina v Česku','Aristoteles','Poseidónios','Fénicie','Řecká architektura','Aristofanés','Xenofanés'

Aristofanés

Aristotelés

Fénicie

Homér

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Platón

Poseidónios

Řecko

Xenofanés