Array ( [0] => 15509156 [id] => 15509156 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šabat [uri] => Šabat [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Judaismus}} [1] => {{Možná hledáte|tento=dni odpočinku|jiné=[[Čarodějnický sabat]]}} [2] => [3] => '''Šabat''' (v latinizované podobě též '''sabat''', přes [[jidiš]] též '''šábes'''; původně {{Vjazyce2|he|שבת}} od kořene ש-ב-ת s významem ''ustat'', ''odpočinout''; česky '''sobota''') je v [[judaismus|judaismu]] a některých křesťanských kruzích '''sedmý den v týdnu''', věnovaný odpočinku a upuštění od pracovní a všední činnosti. Šabat je nejdůležitější [[Židovské svátky|svátek v judaismu]] (o post nejvyššího se dělí s [[Jom kipur]]{{Fakt/dne|20111105215322}}), jeho dodržování je nařízeno přímo [[Desatero|Desaterem]] a v rabínské literatuře je brán jako pravzor všech svátečních dnů. [4] => [5] => == V Bibli == [6] => [7] => === Ustanovení šabatu v Tóře === [8] => Ustanovení šabatu vychází z [[Bible|biblické]] zprávy o stvoření světa v Gn 2;1-3 kde je závěr stvoření popisován takto: [9] => {{Citát|Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy. Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo. A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, '''neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo'''.|[[Genesis]] 2,1-3; [[ČEP]]|300}} [10] => [11] => Ačkoli v tomto verši není šabat přímo zmíněn, je řečeno {{cizojazyčně|he|כִּי בוֹ שָׁבַת מִכָּל מְלַאכְתּוֹ}} (''ki vo '''šavat''' mi-kol melachto'', dosl.: neboť v něm ustal od veškerého díla svého). Další zmínka o sedmém dni a jeho mimořádné důležitosti pochází z Ex 16,28: [12] => {{Citát|Hospodin řekl Mojžíšovi: „Jak dlouho se budete zpěčovat a nebudete dbát mých příkazů a řádů? Hleďte, vždyť Hospodin vám dal den odpočinku. Proto vám dává šestého dne chléb na dva dny. Zůstaňte každý, kde jste, ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa.“ Lid tedy sedmého dne odpočíval.|[[Exodus]] 16,28-30; [[ČEP]]|300}} [13] => Zde se poprvé v Bibli objevuje myšlenka {{cizojazyčně|la|''imitatio Dei''}} ([[latina|lat]]. dosl. „napodobování Boha“) - Boží lid má nejen právo ale i povinnost odpočívat o sedmém dni, stejně jako Bůh při stvoření, a napodobovat tak jeho chování. Čtvrté přikázání Desatera již jen ustanovuje jako obecné pravidlo to, co bylo řečeno výše, totiž že sedmý den v týdnu má zvláštní postavení v Božím stvořitelském plánu a účastník smlouvy s Bohem má povinnost tuto skutečnost respektovat. [14] => {{Citát|''Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi a všechno, co je v nich , a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.''|[[Exodus]] 20:8-11|300}} [15] => Znění v Českém Studijním Překladu:{{Citát|''Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.'' [16] => |[[Exodus]] 20:8-11 CSP|300}} [17] => [18] => [19] => V knize Deuteronomium se nachází odlišná verze Desatera i přikázání o šabatu: [20] => {{Citát|Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty. Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.|[[Deuteronomium]] 5,12-15; ČEP)|300}} [21] => [22] => Těmito dvěma verzemi se aspekt šabatu rozšiřuje - na jedné straně má sloužit jako připomenutí stvoření světa (a sloužit tak jako {{cizojazyčně|la|''imitatio Dei''}}), na druhé straně připomíná i období [[Izraelský národ|Izraele]] v egyptském otroctví – a v tomto kontextu je již šabat vnímán ne jako povinnost, ale jako dar. Šabat se stává jedním ze znamení smlouvy mezi Izraelem a Bohem, jehož nedodržování má být přísně trestáno jak komunitou{{citace bible|Nu|15|23}}, tak i Bohem samotným. [23] => [24] => === Prorocké knihy === [25] => V době královské máme pouze několik zmínek týkající se šabatu a popisující ho jako den, kdy se neprováděla žádná obchodní nebo pracovní aktivita{{citace bible|Am|8|5}}. Šabat je zmiňován společně s [[Roš chodeš]] jako den slavnostního shromáždění{{citace bible|Iz|1|13}}, ale hlavní důraz na jeho slavení a dodržování začíná být kladen až v době těsně [[babylónské zajetí|předexilní]] (6. stol. př. n. l.). Během babylónského zajetí se pak dodržování šabatu stává jedním z charakteristických znaků judaismu, [[Ezechiel]] ve svém proroctví nabádá Izrael k dodržování šabatu a jeho udržení jako udržení svazku s Bohem{{citace bible|Ez|20|12}} – v té době se také poprvé objevuje později velmi časté a oblíbené jméno ''Šabtaj''. [[Tritoizajáš]] se dokonce vyjadřuje o šabatu, který bude dodržován všemi národy, nejen Izraelem.{{citace bible|Iz|66|23}} [26] => [27] => === V poexilním judaismu === [28] => V poexilním období význam šabatu jako svatého dne dále roste. Z původního dne odpočinku a radosti se stává den oddaný Bohu a jeden z předstupňů pozdějšího vykoupení. V rabínském judaismu se objevuje teze, podle které [[Židovská eschatologie|vykoupení]] a [[Mesiáš]] přijdou, až bude celý Izrael řádně dodržovat a světit Šabat[[Midraš#Midraš Raba|ExR]] 25,12, případně že šabat je šedesátinou „světa příštího“ – dokonalého světa, jenž nastane po příchodu Mesiáše[[Berachot]] 57b. Během [[tanaité|tanaitského]] období byl mezi některými učenci rozšířen zvyk „vítat“ Šabat jako královnu, která přichází jako nevěsta k Izraeli.[[Bava Kama]] 32a Tato paralela byla přijata z [[Píseň písní|Písně písní]] a o staletí později oživena v liturgii [[Kabalat šabat]], ustanovenou [[kabala|kabalisty]] v [[Safed]]u v 17. století. Objevuje se též teze, že o šabatu člověk dostává zvláštní, „šabatovou“ duši, podrobně je rozpracován systém zakázaných prací a soubor tradic, z nichž většina se udržela až dodnes. [29] => {{Citát|Hospodin řekl Mojžíšovi: Mojžíši, mám ve své pokladnici zvláštní a drahocenný dar - šabat. Chtěl bych ho dát Izraeli. Jdi a oznam mu to.|Bejca 16a|300}} [30] => [31] => == Tradice a zvyky na šabat == [32] => O šabatu je řečeno, aby na něj člověk '''pamatoval''' (Ex 20,8), aby jej '''střežil''' (Dt 5,12) a má jej '''činit''' (Ex 31,16, לַעֲשׂוֹת אֶת הַשַּׁבָּת, podle [[ČEP]] „dodržovat“). Díky tomu se k šabatu váže řada zvyků, příkazů a zákazů, z nichž většina je dodržována všemi židy bez ohledu na příslušnost k etnické skupině nebo denominaci, v některých otázkách a zvycích se ale názory liší a rozcházejí. Pro všechny ale stále platí, že šabat je svatý a sváteční den. [33] => [34] => === Zákaz práce === [35] => Nejzřetelnějším rysem šabatu je celodenní zákaz určitých činností („prací“, hebr. ''melachot''). [[Halacha|Halachické]] vymezení tohoto zákazu se ovšem neshoduje zcela s obecným chápáním pojmu „práce“; jádrem zákazu jsou činnosti, které bylo třeba vykonat v souvislosti s vybudováním [[Jeruzalémský chrám#Přenosná svatyně|svatyně]]; ty jsou uspořádány do systému [[39 zakázaných prací]] a jejich odvozenin (''toladot'', činností, které jako takové při budování svatyně potřebné nebyly, ale svou podstatou jsou totožné s některou z 39 základních prací, ''avot melacha''). K nim připojuje [[Ústní Tóra|rabínská tradice]] další omezení, buď kvůli pochybnosti o přesném vymezení zákazu podle Tóry, nebo z obavy, že bez takového dodatečného omezení by docházelo k porušení vlastního zákazu. [36] => [37] => Zakázané jsou i takové činnosti, které po technické stránce nespadají pod výše uvedené zákazy, ale svou povahou nebo účelem se řadí ke všednímu, nesvátečnímu životu (tzv. ''uvdin de-chol''). Původ tohoto zákazu se odvozuje z {{Citace bible|Iz|58|14}}. Zakázáno je také připravovat se o šabatu jakkoli na následující den, dokonce i kdyby tento následující den byl svátek. [38] => [39] => Práce zakázané o šabatu zahrnují i mnohé každodenní činnosti (vaření, manipulace s ohněm a elektřinou, koupání v teplé vodě[[Šulchan aruch]] [[Orach chajim]], kap. 326, cestování[[Šulchan aruch]] [[Orach chajim]], kap. 397 atd.); zbožní Židé se proto musí na šabat předem připravit, aby se bez těchto činností obešli. I to dodává šabatu zvláštní atmosféru odlišnou od zbytku týdne. [40] => [41] => Podobný systém zákazů a omezení platí i pro [[židovské svátky|svátky]]; kromě Jom kipuru a svátků připadajících na šabat jsou zde však úlevy ohledně vybraných druhů prací: je možné např. vařit nebo přenášet předměty na veřejném prostranství. [42] => [43] => === Zapalování svící === [44] => Zapalování světel na šabat vychází ze starověkého zvyku, kdy byl v domě zažehnut před začátkem šabatu zdroj ohně, který bylo možné nadále používat na šabat. V dnešní době se rituál provádí symbolicky zapálením minimálně dvou svící nebo světel. Svíce zapaluje většinou žena nebo paní domu a říká při tom příslušné požehnání. Pokud v domácnosti žije muž sám nebo více mužů, zapaluje svíce muž. [45] => [46] => === Liturgie na šabat === [47] => Šabat začíná v [[pátek]] se západem [[slunce]]. V době kolem soumraku se po odpolední modlitbě [[mincha]] (pro všední den) recituje [[Kabalat šabat]], (hebrejsky: přijetí šabatu). Závěr této liturgie již spadá na páteční večer, kdy začíná samotná večerní modlitba ([[ma'ariv]]) pro šabat. Po skončení modlitby se rodina většinou schází u slavnostní večeře, před kterou se říká [[kiduš]] nad vínem a požehnání nad chlebem. [48] => [49] => V sobotu ráno se v [[synagoga|synagoze]] koná ranní bohoslužba ([[šacharit]]) se zvláštními přídavky k [[Psukej de-zimra]] a [[Čtení z Tóry|čtením z Tóry]]. Během čtení je k Tóře vyvoláno minimálně sedm lidí a čte se celá týdenní [[paraša]] (oddíl z Tóry). Po šacharitu následuje přídavná modlitba pro šabat a svátky ([[musaf]]). Po skončení ranní liturgie následuje opět kiduš nad vínem a ranní hostina, buď přímo synagoze nebo doma v rodinném kruhu. [50] => [51] => Tóra se rovněž čte i během odpolední modlitby mincha, kdy jsou vyvoláni pouze tři lidé. V řadě obcí se během odpoledne studují různé náboženské texty, tradičně [[Pirkej Avot]]. Šabat končí obřadem, zvaným ''[[havdala]]'' (dosl. rozdělení), kterým je šabat oddělen od šesti pracovních dnů a začíná nový pracovní týden. [52] => [53] => Během šabatu je obvyklých třináct ústředních požehnání v [[Amida|Amidě]] nahrazeno jedním zvláštním požehnáním týkajícím se svatosti dne. Podobné pasáže jsou vsunuty i do požehnání po jídle. Neříkají se žádné kajícné nebo prosebné pasáže ([[Tachanun]], [[Viduj]]), které se normálně říkají ve všední dny. Modlitby jsou vedeny ve slavnostním a svátečním duchu, zpívají se zvláštní [[žalm]]y určené pro šabat (především Žalm 92). Během šacharitu si věřící nenavazují [[tfilin]], nosí se pouze [[talit]]. Pokud by na šabat připadl půst, odsouvá se buď na čtvrtek nebo neděli. Výjimkou je [[Jom kipur]], během kterého se lidé postí, když připadne na šabat [54] => [55] => === Se'uda šlišit === [56] => Zvyk scházet se o šabatu odpoledne na ''se'uda šlišit'' (dosl. třetí hostina) vychází z verše {{Citace bible|Ex|16|25}}, kde se třikrát opakuje v souvislosti se sbíráním many na šabat (a tudíž i se stravováním obecně) slovo „dnes“ – z toho bylo odvozeno, že jako zvláštní poctu šabatu má člověk jíst tři hlavní jídla – večeři, oběd a ''se'uda šlišit''. Na rozdíl od večerní a ranní šabatové hostiny se při ní obvykle neříká [[kiduš]].Orach chajim, 291:4. {{citace monografie|příjmení=Neuwirth|jméno=Jehošua' Ješa'ja|titul = Šmirat šabat ke-hilchatah|místo=Jerušalajim|rok=5749 (1989)|jazyk=hebrejsky|kapitola=56:8|poznámka=dále jen Neuwirth}} Neměla by se konat před odpolední modlitbou minchaNeuwirth 56:3, měla by však začít před západem slunceNeuwirth 56:4. Velmi často plynule přejde přímo do [[ma'ariv]]u a havdaly. Dnes je ''se'uda šlišit'' jednou z možností, jak příjemně strávit šabat ve společnosti přátel a rodiny a zároveň tak splnit i povinnost ''oneg šabat'' – potěšení ze šabatu. [57] => [58] => == Zvláštní šabaty == [59] => Kromě běžných šabatů existují zvláštní šabaty, které se vztahují ke konkrétním dnům a svátkům. [60] => {| class="wikitable" [61] => |+ Zvláštní šabaty [62] => ! Označení [63] => ! Časové určení [64] => ! [[Paraša]] (je-li stálá) [65] => ! Maftir a [[Haftara]] [66] => |- [67] => ! Šabat [[roš chodeš]] [68] => | připadne-li ''roš chodeš'' na šabat [69] => | [70] => | {{Citace bible|Nu|28|15}}
''Ha-šamajim kis'i'' {{Citace bible|Iz|66|1}} [71] => |- [72] => ! Šabat erev roš chodeš [73] => | připadne-li ''roš chodeš'' na neděli [74] => | [75] => | podle týdenního oddílu
''Machar chodeš'' {{Citace bible|1S|20|18||42}} [76] => |- [77] => ! Šabat Šekalim [78] => | Šabat před začátkem měsíce [[adar]], popř. roš chodeš adar (v přestupném roce se to týká druhého měsíce adar) [79] => | [80] => | {{Citace bible|Ex|30|11||16}}
{{Citace bible|2Kr|12|1||17}}Podle sefardského minhagu od {{Citace bible|2Kr|11|17}} [81] => |- [82] => ! Šabat Zachor [83] => | Šabat před [[Purim]] [84] => | [85] => | {{Citace bible|Dt|25|17||19}}
''Ko amar'' {{Citace bible|1S|15|2||34}}Podle sefardského minhagu od {{Citace bible|1S|15|1}} [86] => |- [87] => ! Šabat Para [88] => | Šabat, který se slaví vždy tři týdny před svátkem Pesach [89] => | [90] => | {{Citace bible|Nu|19|1||22}}
{{Citace bible|Ez|36|16||38}}Podle sefardského minhagu do {{Citace bible|Ez|36|36}} [91] => |- [92] => ! Šabat ha-Chodeš [93] => | Šabat před začátkem měsíce [[nisan]] (popř. na roš chodeš nisan) [94] => | [95] => | {{Citace bible|Ex|12|1||20}}
{{Citace bible|Ez|45|16|46|18}}Podle sefardského minhagu do {{Citace bible|Ez|45|18|46|15}} [96] => |- [97] => ! [[Šabat ha-gadol]] [98] => | Poslední šabat před svátkem [[Pesach]] [99] => | [100] => | podle týdenního oddílu
{{Citace bible|Mal|3|4||24}} [101] => |- [102] => ! Šabat [[chol ha-mo'ed]] [[Pesach]] [103] => | šabat v průběhu svátku Pesach [104] => | {{Citace bible|Ex|33|12|34|26}} [105] => | {{Citace bible|Nu|28|19||24}}
''Hajta alaj'' {{Citace bible|Ez|37|1||14}}Podle sefardského minhagu, a také v některých aškenázských obcích, se začíná od {{Citace bible|Ez|36|37}}; někde se také končí až veršem 18. [106] => |- [107] => ! Šabat Chazon [108] => | Šabat před [[Tiš'a be-av]] [109] => | Devarim [110] => | {{Citace bible|Dt|3|20||22}}
{{Citace bible|Iz|1|1||27}} [111] => |- [112] => ! Šabat Nachamu [113] => | Šabat po [[Tiš'a be-av]] [114] => | [115] => | {{Citace bible|Iz|40|1||26}} [116] => |- [117] => ! Šabat Šuva [118] => | Šabat mezi [[Roš ha-šana]] a [[Jom kipur]]em [119] => | Vajelech nebo Haazinu [120] => | podle týdenního oddílu
{{Citace bible|Oz|14|2||10}}Ohledně přesného postupu u haftary ''Šuva'' je mnoho různých minhagů. [121] => |- [122] => ! Šabat [[chol ha-mo'ed]] [[Sukot]] [123] => | šabat v průběhu svátku Sukot [124] => | {{Citace bible|Ex|33|12|34|26}} [125] => | podle pořadí dne ve svátku (viz {{Citace bible|Nu|29|17}} a dále)
{{Citace bible|Ez|38|18|39|15}} [126] => |- [127] => ! Šabat Berešit [128] => | Šabat po svátku [[Sukot]] [129] => | Berešit [130] => | {{Citace bible|Gn|6|5||8}}
{{Citace bible|Iz|42|5|43|21}} [131] => |- [132] => ! Šabat [[Chanuka]] [133] => | Šabat, který připadne na chanukový týden [134] => | Vaješev nebo Mikec [135] => | podle pořadí dne ve svátku (viz {{Citace bible|Nu|7}} a dále)
{{Citace bible|Za|2|14|4|7}} [136] => |- [137] => ! 2. šabat Chanuka [138] => | 2. [[tevet]] (připadne-li první i osmý den chanuky na šabat) [139] => | Mikec [140] => | {{Citace bible|Nu|7|54|8|4}}
{{Citace bible|1Kr|7|40||50}} [141] => |- [142] => ! Šabat [[Purim#Šušan Purim|Šušan Purim]] [143] => | 15. adar v [[Jeruzalém]]ě a dalších městech s pravidlem ''hrazeného města'', připadne-li na šabat (v přestupném roce se to týká druhého měsíce adar) [144] => | [145] => | {{Citace bible|Ex|17|8||16}}
podle týdenního oddílu [146] => |- [147] => |} [148] => [149] => == Šabat v křesťanství == [150] => Podle [[evangelium|evangelií]] o sobě [[Ježíš Kristus]] prohlásil, že [[Syn člověka]] je ''pánem nad sobotou''.{{Citace bible|Mt|12|1||8}}{{Citace bible|Mk|2|23||28}}{{Citace bible|Lk|6|1||5}} To může znamenat, že se prohlašoval za Pána nebo hlásal, že jeho [[apoštol|učedníci]] mají ve věcech šabatu [[křesťanská svoboda|svobodu]],William Barclay: ''The Gospel of Matthew.'' 2001, str. 30. {{ISBN|0-664-22492-X}} ale i podle jiných veršů, že Ježíš Kristus přišel osvobodit sobotu od nánosů tradic. [151] => [152] => Praktikování šabatu – soboty jako dne odpočinku a součásti Desatera – převzala [[Rané křesťanství|prvotní církev]], jak dosvědčují některé výroky ve spisech, především v Novém zákoně. Období přechodu od soboty k neděli sahá od 2. století (města Alexandrie, Řím), resp. 4. století (ostatní území [[Římská říše|Římské říše]]), zabírá většinu 1. tisíciletí a např. církve v Etiopii se nedotklo ani po většinu 2. tisíciletí. Téměř vždy v našem letopočtu existovaly minoritní křesťanské skupiny zachovávající biblickou sobotu. Dodnes lze jejich působnost vystopovat i v Čechách z historických záznamů obcí, jejichž název je odvozen od slova sobota. [153] => [154] => Hlásí se k němu i některé novodobé křesťanské církve, např. [[Adventisté sedmého dne|Církev adventistů sedmého dne]] a některé letniční směry; v zahraničí také [[Seventh Day Baptists|Baptisté sedmého dne]], [[Seventh-Day Evangelist Church|Evangelická církev sedmého dne]] a [[Church of God (7th day) - Salem Conference]]. [155] => [156] => Dodržování šabatu dalo vzniknout označení etnicko-náboženské skupiny [[Subotnici|Subotniků]] žijící především v Rusku a na Ukrajině. [157] => [158] => == Odkazy == [159] => [160] => === Reference === [161] => [162] => [163] => === Literatura === [164] => * {{Citace monografie [165] => | příjmení = Divecký [166] => | jméno = Jan [167] => | titul = Židovské svátky: Kalendář od Pesachu do Purimu [168] => | vydavatel = P3K [169] => | místo = Praha [170] => | rok = 2005 [171] => | isbn = 80-903584-3-8 [172] => | počet stran = 80 [173] => }} [174] => * {{Citace monografie [175] => | příjmení = Lancaster [176] => | jméno = Brian [177] => | titul = Judaismus [178] => | vydavatel = Knižní klub Ikar [179] => | místo = Praha [180] => | rok = 2000 [181] => | isbn = 80-7202-704-2 [182] => | počet stran = 247 [183] => }} [184] => * {{Citace monografie [185] => | příjmení = Newman [186] => | jméno = Ja'akov [187] => | příjmení2 = Sivan [188] => | jméno2 = Gavri'el [189] => | rok = 1992 [190] => | titul = Judaismus od A do Z [191] => | vydavatel = Sefer [192] => | místo = Praha [193] => | isbn = 80-900895-3-4 [194] => | počet stran = 285 [195] => }} [196] => * {{Citace monografie [197] => | příjmení = Pavlát [198] => | jméno = Leo [199] => | odkaz na autora = Leo Pavlát [200] => | příjmení2 = Fiedler [201] => | jméno2 = Jiří [202] => | příjmení3 = Šedinová [203] => | jméno3 = Jiřina [204] => | odkaz na autora3 = Jiřina Šedinová [205] => | spoluautoři = a kol. [206] => | titul = Židé – Dějiny a kultura [207] => | vydavatel = Kliment a Mrázek [208] => | místo = Praha [209] => | rok = 1997 [210] => | isbn = 80-85608-17-0 [211] => | počet stran = 144 [212] => }} [213] => * {{Citace monografie [214] => | příjmení = Stern [215] => | jméno = Marc [216] => | rok = 2001 [217] => | titul = Svátky v životě Židů [218] => | vydavatel = Vyšehrad [219] => | místo = Praha [220] => | isbn = 80-7021-551-8 [221] => | počet stran = 247 [222] => }} [223] => [224] => === Externí odkazy === [225] => * {{Commonscat|Shabbat}} [226] => * {{Wikicitáty|téma=Šabat}} [227] => * {{Wikislovník|heslo=šabat}} [228] => * {{Wikislovník|heslo=sabat}} [229] => * {{Wikislovník|heslo=šábes}} [230] => [231] => {{Židovské svátky}} [232] => [233] => {{Autoritní data}} [234] => {{Portály|Hebraistika}} [235] => [236] => [[Kategorie:Šabat| ]] [237] => [[Kategorie:Židovské svátky]] [238] => [[Kategorie:Židovské zákony a rituály]] [239] => [[Kategorie:Židovský kalendář]] [240] => [[Kategorie:Práce]] [241] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [242] => [[Kategorie:Sobota]] [] => )
good wiki

Šabat

Šabat (v latinizované podobě též sabat, přes jidiš též šábes; původně od kořene ש-ב-ת s významem ustat, odpočinout; česky sobota) je v judaismu a některých křesťanských kruzích sedmý den v týdnu, věnovaný odpočinku a upuštění od pracovní a všední činnosti. Šabat je nejdůležitější svátek v judaismu (o post nejvyššího se dělí s Jom kipur), jeho dodržování je nařízeno přímo Desaterem a v rabínské literatuře je brán jako pravzor všech svátečních dnů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jom kipur','ma\'ariv','Pesach','chol ha-mo\'ed','kiduš','Tiš\'a be-av','Sukot','Kabalat šabat','ČEP','Ježíš Kristus','Ezechiel','pátek'

Cep

Ezechiel

Kiduš

Ma'ariv

Pátek

Pesach

Sukot