Array ( [0] => 15517675 [id] => 15517675 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šavle [uri] => Šavle [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Scimitar.svg|náhled|Nákres šavle]] [1] => [[Soubor:MuseeMarine-sabreOfficer-p1000451.jpg|náhled|[[Francie|Francouzská]] šavle používaná námořními důstojníky v [[19. století]]]] [2] => '''Šavle''' ([[Francouzština|fr.]] ''sabre'', [[Italština|it.]] ''sciabola'') je lehká [[sečná zbraň]] obvykle zakřiveného tvaru s [[ostří]]m na jedné straně, může ale být i přímá a oboustranná. V historii byla velmi oblíbená a užívaná od [[středověk]]u až po začátek [[20. století]]. [3] => [4] => == Etymologie == [5] => Pravděpodobně u většiny [[Slované|Slovanů]] zní toto slovo ''sabla'' ([[Ruština|rusky]] ''sáblja,'' [[Bulharština|bulharsky]] ''sablja'' i ''sabja,'' [[Srbochorvatština|srbochorvatsky]] ''sablja'' a [[Slovinština|slovinsky]] s''ablja'')''.'' Tato podoba pochází z východu a vznikla již velmi dávno (ve [[Staročeština|staročeštině]] doloženo ''sablja'' už v 10. století) přejetím patrně z [[Turkotatarština|turkotatarského]] s''ab'' (srovnej [[Kyrgyzština|kyrgyzské]] ''sapy'' ‘šavle’, [[Turečtina|turecké]] ''sap'' ‘[[jílec]] [[Meč|meče]]’) a zařáděním do ženských ''ja''-[[Kmen (mluvnice)|kmenů]]. Přesná předloha není známá, přímý pramen, takový název pro celou šavli, nebyl dosud nalezen. S epentetickým ruským ''l'' přejímáno dále na západ, v 15. století se objevuje v [[Čechy|Čechách]] (první [[Čeština|český]] doklad je z 1468) – asi přes [[Polština|polské]] ''szabla'' z ruského ''sáblja'' ([[Staroruština|starorusky]] ''sablja'') – a u [[Němci|Němců]] (''sebel, säbel, sewel, seibel, saibel,'' nyní ''Säbel'')'','' v 16. u [[Nizozemci|Holanďanů]], na počátku 17. u [[Francouzi|Francouzů]] (''sabre'')'','' v polovině 17. u [[Španělé|Španělů]].{{Citace monografie [6] => | příjmení = Machek [7] => | jméno = Václav [8] => | odkaz na autora = Václav Machek (jazykovědec) [9] => | titul = Etymologický slovník jazyka českého [10] => | odkaz na titul = Etymologický slovník jazyka českého [11] => | vydání = 5 [12] => | vydavatel = [[Nakladatelství Lidové noviny|NLN, s. r. o.]] [13] => | místo = Praha [14] => | rok vydání = 2010 [15] => | počet stran = 867 [16] => | kapitola = šavle [17] => | typ kapitoly = heslo [18] => | strany = 604 [19] => | isbn = 978-80-7422-048-7 [20] => | poznámka = ([[fotoreprint]] podle 3. vydání z roku 1971) [21] => }} Ze [[Slovanské jazyky|slovanštiny]] je asi i [[Maďarština|maďarské]] ''szablya'', které někdy bývalo považováno za zdroj slovanského převzetí vzhledem k existenci [[Sloveso|slovesa]] ''szabni'' ‘řezat’.{{Citace monografie [22] => | příjmení = Rejzek [23] => | jméno = Jiří [24] => | odkaz na autora = Jiří Rejzek [25] => | titul = Český etymologický slovník [26] => | odkaz na titul = Český etymologický slovník [27] => | vydání = Dotisk 1 [28] => | vydavatel = [[LEDA]] [29] => | místo = [[Voznice]] [30] => | rok tisku = 2004 [31] => | rok copyrightu = 2001 [32] => | počet stran = 752 [33] => | kapitola = šavle [34] => | typ kapitoly = heslo [35] => | strany = 625–626 [36] => | isbn = 80-85927-85-3 [37] => | isbn2 = 978-80-85927-85-6 [38] => | oclc = 781205583 [39] => }} [40] => [41] => == Historie == [42] => Historický původ šavle není zcela jasný. Nejpravděpodobnějšími vynálezci nejstaršího typu šavle jsou však [[Turkické národy|turkické]] a [[Mongolové|mongolské]] kmeny. V [[Asie|Asii]] byla šavle během [[6. století]] přejímána od kočovných [[Turkuti|Turkutů]] do [[Perská říše|Persie]], poté co obě říše společně zničily stát Hefthalitů (tzv. bílých Hunů) a poté co získaly společnou hranici, se ze spojenců stali nepřátelé. V Persii šavle následně zdomácněla a jejím perským prototypem se stal [[šamšír]]. Šamšíry jsou typické výrazným zakřivením poměrně štíhlé čepele. Z Persie postupovala šavle dále do sousední Indie, kde dostala typickou rukojeť s terčovou hlavicí, do té doby v Indii užívanou pro [[Indie|indický]] rovný meč zvaný Khanda. Tato indická šavle nese název "talwar". Dále se šavle šířila postupem turkických kmenů, především [[Seldžucká říše|Seldžuckých Turků]], na [[Arabský poloostrov]] a do [[Anatolie]]. Odtud pak do celého [[islám]]ského světa. [43] => [44] => Jiný postup šavle byl přes [[Chazarský kaganát]] a odtud skrze kočovné uherské kmeny, jež se odpojily od kaganátu, dále do Evropy, až do [[Panonie]], kde se [[Maďaři|Uhři]] pod vedením [[Arpád]]a usadili po rozpadu [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]]. Šavle užívané tehdejšími Maďary jako poboční zbraň (primární zbraní byl [[luk]]) byly sice jednosečné (jednostranně broušené), ale s poměrně rovnými [[čepel]]emi. Dále se šířily s turkickými kmeny kočovných Bulharů jižně na Balkán, a prostřednictvím [[Kumáni|Kumánů]] připojujících se k [[Uhersko|Uherskému království]] a k pohraničním oblastem [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]], již se zavázali chránit. V těchto oblastech zůstala v užívání i nadále. Dále byla posílena její přítomnost vpády Mongolů ve [[13. století]], a dále následnickými [[Tataři|tatarskými]] státy po rozštěpení [[Zlatá horda|Zlaté hordy]]. V Uhrách, které se v průběhu staletí značně poevropštily, proniká šavle opět za vpádu [[Osmanská říše|Osmanů]] (ti užívali především šavle typu kilič, která byla typická pérkem – rozšíření čepele u hrotu s osazením na tupé straně čepele, toto rozšíření čepele v poslední čtvrtině její délky mělo dodávat hrotu větší pádnost při seku, a tím i průraznost, Tataři jej nazývali ''yelmán'', navíc byl jelmán broušen oboustranně, to kvůli sekům hrotem, jejž v bojových technikách Turci hojně využívali, aby se zakřiveným koncem čepele dostali za soupeřův kryt, a zasáhli tak hrotem nebo ostrým jelmánem soupeřovu ruku), především v [[16. století]]. [45] => [46] => V té době je rozšířena také po celé [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské říši]], jíž připadla značná část bývalé Kyjevské Rusi. Zde zůstala šavle i nadále ve službách [[Kozáci|Kozáků]] i po [[Chmelnického povstání]]. Uherští [[Husar|husaři]] a polští [[hulán]]i (původně Tataři ve službách [[Polské království|polského krále]]) se pak stali vzorem lehké jízdy, kterou později využívaly i ostatní evropské armády, a tak pro své praktické využití jízdou získala šavle na popularitě i v zemích západní civilizace, včetně tehdejšího [[Amerika|amerického]] kontinentu. Evropské šavle dostaly navíc ochranu [[záprstí]] svého nositele v podobě řetízku vedoucího od konce [[Záštita|záštity]] na straně ostří až po hlavici na konci [[Jílec|jílce]]. Dalším druhem ochrany pěsti před seky protivníka byl záštitný oblouk užívaný též u [[kord]]ů a [[meč]]ů novověku. Tak například vypadaly francouzské pěchotní šavle "briquet", jež měly celou [[rukojeť]] odlitou z [[bronz]]u, včetně záštitného oblouku, jenž v té době nahrazoval středověkou záštitu (což byla pouze příčka chránící ruku, u [[Řád templářů|templářských]] mečů tak například tvořila rovněž symbol [[kříž]]e). K záštitným obloukům bývaly někdy připojovány další úpony rozšiřující ochranu kolem zbytku nechráněné pěsti. [47] => [48] => Za [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] pak převažovaly namísto záštitných oblouků ochranné koše, jež se odlišovaly od pouhého oblouku tím, že tvořily širší placatou ochranu pěsti. Tyto ochranné koše zůstaly šavlím i u současného sportovního šermu. Velmi rozšířená byla šavle v [[19. století]] v době [[Napoleonské války|napoleonských válek]]. [49] => [50] => == Současnost == [51] => Dnes je používána ve [[Sportovní šerm|sportovnímu šermu]] a některými armádami (např. v armádě ČR je používána praporčíky a důstojníky ke slavnostním uniformám šavle vzor 24/200, která je téměř totožná s předválečnou čs. šavlí vzor 1924. Nějakou dobu byla šavle používána i jednotkou hradní stráže.) [52] => [53] => == Sportovní šerm == [54] => Ve sportovním šermu je platný povrch omezen na [[Trup (anatomie)|trup]], [[Ruka|ruce]] a [[Hlava|hlavu]], platí zde tzv. [[Právo útoku (sportovní šerm)|právo útoku]]. Zásah je možné dát kontaktem zbraně s platným povrchem, a to jak seknutím (ostřím i rubem [[čepel]]e), tak bodnutím (špičkou). Je zakázáno zasahovat košem (ochranou ruky). Takový přestupek je trestán žlutou kartou, stejně tak jako zkřížení nohou při pohybu vpřed či brzký start (před zazněním povelu "Vpřed!" od rozhodčího).{{Citace elektronické monografie [55] => | příjmení = [56] => | jméno = [57] => | titul = Pravidla soutěží v šermu - Část první: Technická pravidla [58] => | url = http://czechfencing.cz/uploads/documents/63.pdf [59] => | vydavatel = Český šermířský svaz [60] => | místo = [61] => | datum vydání = Praha [62] => | datum přístupu = 23. 1. 2020 [63] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200410112438/http://czechfencing.cz/uploads/documents/63.pdf [64] => | datum archivace = 2020-04-10 [65] => | nedostupné = ano [66] => }} [67] => [68] => == Reference == [69] => [70] => [71] => == Externí odkazy == [72] => [73] => * {{Commonscat|sabres}} [74] => * {{Wikislovník|heslo=šavle}} [75] => [76] => {{Pahýl}} [77] => {{Autoritní data}} [78] => [79] => [[Kategorie:Šavle| ]] [80] => [[Kategorie:Sečné zbraně]] [] => )
good wiki

Šavle

Nákres šavle Francouzská šavle používaná námořními důstojníky v 19. století Šavle (fr.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'čepel','Slovinština','Turkotatarština','Staroruština','Kmen (mluvnice)','bronz','16. století','Asie','Bulharština','Soubor:Scimitar.svg','Maďarština','Kozáci'

Asie

Bronz

Bulharština

Čepel

Kozáci

Kozáci jsou skupinou historických vojenských jednotek založených na Volyni na Ukrajině v 15.

Maďarština

Slovinština

Staroruština

Staroruština je historický jazyk, který se používal na území Moravy, Slezska a Dolního Rakouska od 9.