Array ( [0] => 14790722 [id] => 14790722 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šlejnicové [uri] => Šlejnicové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Šlejnicové
(páni ze Šlejnic) [2] => | znak = Biskup Schleinitz Maxmilian Rudolf.jpg [3] => | velikost znaku = [4] => | popisek = Znak [[Seznam litoměřických biskupů|litoměřického biskupa]] [[Maxmilián Rudolf Schleinitz|Maxmiliána Rudolfa Šlejnice]] [5] => | země = {{vlajka a název|České království}} [6] => | mateřská dynastie = Kinští [7] => | tituly = [8] => | zakladatel = [[Hugolt ze Šlejnic]] [9] => | mýtický zakladatel = [10] => | rok založení = v Čechách od [[15. století]] [11] => | konec vlády = [12] => | meč = [13] => | přeslice = [14] => | poslední vládce = [15] => | současná hlava = [16] => | větve rodu = [17] => }} [18] => '''Šlejnicové''', neboli '''páni ze Šlejnic''' ([[Němčina|něm]], ''von Schleinitz'', [[Latina|lat.]] ''a Schleinicz'' ) byli [[Šlechta|šlechtický]] rod [[Sasko|hornosaského]] původu, který se od konce 15. století do 17. století usadil také v [[Severní Čechy|severních Čechách]]. Ještě počátkem 20. století žili potomci rodu v [[Německo|Německu]] a [[Polsko|Polsku]]. [19] => [20] => == V Čechách == [21] => [[Soubor:SCHLEINITZ SÜDFASSADE.jpg|náhled|zámek Schleinitz s kostelem]] [22] => Do českých zemí se rod dostal roku 1481, kdy [[Hugolt ze Šlejnic]] († 1490) od saského kurfiřta a vévody [[Arnošt I. Saský|Arnošta I.]] († 1486) získal do svého držení [[Tolštejn]] a [[Šluknov]]. Hugolt zůstavil asi 5 synů. [23] => [24] => === Starší pošlost === [25] => Nejstarší Hugoltův syn Jindřich († 14. 1. 1518) byl vrchním maršálkem v [[Míšeň|Míšni]] a koupil [[Krupka|Krupku]], kterou kolem roku 1505 postoupil Albrechtovi z Kolovrat. Oba byli roku 1509 králem Vladislavem Jagellonským ustanoveni za správce zboží [[Lovosice|lovosického]]. Albrecht mu toto zboží zapsal a roku 1511 obdržel od opata kláštera cisterciáků v [[Klášter Altzella|Altzelle]] právo je vyplatit. V horním Sasku držel Kriebstein a od roku 1500 hrad [[Hohnstein]]. [26] => [27] => Jindřichovi synové Volf, Arnošt, Kryštof (†j. 1527), Jan a Jiří drželi napřed Tolštejn s [[Rumburk]]em a Šluknov nedílně. Po smrti ostatních je dědili Arnošt a Jiří, kteří oba obdrželi 1. května 1532 císařské potvrzení panského stavu. [[Arnošt ze Šlejnic]] byl knězem, nejdříve kanovníkem a poté proboštem v Míšni, pak též v Praze, v letech 1525-45 [[Administrátor (církev)|administrátorem]] [[Arcidiecéze pražská|arcibiskupství]]. Zemřel 6. února 1548 a byl pohřben v Šluknově. [28] => [29] => [[Jiří ze Šlejnic|Jiří]] převzal po něm Tolštejn i Lovosice, jež roku 1537 dědičně koupili. Býval hejtmanem kraje litoměřického, založil městečko Georgenthal a obdržel roku 1558 Tolštejn (posud [[Manská soustava|manství]]) dědičně. Zemřel 27. září 1565 v Rumburce zůstaviv vdovu Johanku z Lobkovic a syny Hugolta, Jana, Arnošta a Jindřicha. [30] => [31] => Když tito roku 1566 se dělili, dostali díly Lovosice, [[Lipová (okres Děčín)|Hanšpach]], Šluknov, Rumburk a poslední tři díly na hradě Tolštejně. Hugolt zemřel okolo roku 1570 (manželky 1. Lidmila ze Šumburka, 2. Anna z Baudissina) a zůstavil Lovosice zadlužené dceři Evě. Také Jindřich špatně hospodařil. Odprodal roku 1570 Varnsdorf a roku 1570 Rumburk kromě malé části. Zemřel před roku 1587 zůstaviv dvě dcery. [32] => [33] => a) Jan prodal strýcům roku 1571 všechen statek svůj, stal se [[Rychtář|lantfojtem]] v [[Horní Lužice|Horní Lužici]] (1572), ale zadluživ se mnoho složil ten úřad roku 1594. Získal roku 1577 Libochovany a roku 1580-82 vesnice v okolí, také měl Dubkovice, které prodal roku 1586 bratru Arnoštovi a roku 1587 prodal Libochovany. Koupil pak roku 1588 [[Strojetice]], jež téhož roku prodal. Ženat byl třikrát (1. Apolena z Krajku, 2. Anna z Bibršteina, 3. Anna Leskovcová z Leskovce, roku 1590 ovdovělá Hasištejnská z Lobkovic). Zemřel 1. ledna 1595 zůstaviv synům Bedřichovi, Ladislavovi, Albrechtovi, Davidovi a Rudolfovi jen dluhy. Ladislav vyženil roku 1590 s Kateřinou z Říčan a Leskovce (ovdovělou Valeckou) statek [[Hostim]] (u Moravských Budějovic). Rudolf táhl roku 1595 do Uher a oženil se roku 1598 za Vidní se vdovou Cecilií rozenou ze Saurau. Bedřichova manželka Eliška Šlikovna získala roku 1593 Varnsdorf, ale prodala jej zase roku 1597, téhož roku získal také právo na Rumburce a roku 1608 věnné právo na Božejově. Roku 1612 držel též dvůr Postráň. Albrecht získal roku 1600 s manželkou Annou z Říčan Varnsdorf, který roku 1609 prodal. Roku 1607 koupil Šluknov a nějaký čas (1615) držel manství Blansko u Brna. Zastával dále úřad královského rady. Šluknov prodal roku 1618. Zemřel 26. března 1620 a jmění jeho pro vzpouru zabráno. Synové jeho byli Jan Jiří, Ladislav Volf, Maxim. Rudolf a Karel (tento zemřel záhy). Jan Jiří koupil kolem roku 1627 Domamyšl a držel ji do smrti. [[Maxmilián Rudolf Schleinitz|Maximilián Rudolf]] (*1605) byl kanovníkem v Olomouci, roku 1635 gen. vikářem v Praze, roku 1637 [[Seznam proboštů litoměřické kapituly|proboštem litoměřickým]] a od roku 1655 [[Diecéze litoměřická|biskupem]], tam také 13. října 1675 zemřel. [34] => [35] => Volf získal roku 1628 Valdštejnské manství [[Chrastná (Osečná)|Chrastná]] (Krásná) u Liberce a dědil s bratrem [[Domamyšl]], kterou roku 1640 prodali. Volf zemřel v Osečné 27. února 1687 ve vysokém věku. Z manželství s Lidmilou Kateřinou Sedleckou z Újezdce měl dva syny, z nichž starší zemřel v Itálii. Mladší syn Arnošt Ferdinand (prý rozumu mdlého) převzal Chrastnou a zemřel roku 1689 jako poslední potomek české větve rodu po meči Petr MAŠEK, 2010, s. 234. Svůj statek odkázal manželce Polyxeně Krescencii Kapounce ze Svojkova. [36] => [37] => b) Arnošt vzdal se roku 1579 svého dílu Tolštejna a vyženil s Lidmilou, hraběnkou z [[Lobkovicové|Lobkovic]] díl [[Nepokojnice|Nepokojnic]]. Ta zaplatila dluhy a stala se tak majitelkou Šluknova i Dubkovic, které Arnošt roku 1586 koupil. Pro dluhy zastavili roku 1592 Dubkovice, které pak byly odprodány. Nadto prodala Lidmila roku 1598 Nepokojnice, oba ztratili právo podací ke kostelům v Šluknově a Georgenthalu a hraběnka roku 1599 zastavila Šluknov, který pak byl roku 1607 nadobro prodán. Oba rodiče i jejich syn Adam zemřeli v chudobě. [38] => [39] => === Mladší pošlost === [40] => Hugoltův mladší stejnojmenný syn držel rodný zámek Schleinitz († ok. 1512). Synové jeho Hanuš a Šimon Juda přijati roku 1527 k [[Léno|lénu]] na hrad Tolštejn a od strýcův svých českých ustanoveni za nápadníky. Šimonovi synové Krištof, Hanuš Hugolt a Abraham přijati roku 1570 za obyvatele v Čechách. Krištof koupil roku 1570 Rumburk (od Jindřicha), roku 1571 s bratřími Hanšpach a díly Tolštejna a Lovosic, od čehož pak roku 1573 části odprodávali a také pustili roku 1573 vrchnost svou na manství Šerachově v Horní Lužici. Krištof pak prodával i jiné části a naposled roku 1586 Tolštejn a Rumburk. Kryštof zemřel 5. března 1601 a Abraham roku 1594. Kryštof a Hugolt, synové Kryštofovi, drželi pak se strýcem Hanušem nějaký čas Hanšpach, ale roku 1602 pro dluhy prodán. O jejich pozdějších osudech nedostává se paměti. [41] => [42] => == Erb == [43] => [[Erb|Rodovým erbem]] byly v stříbrnočerveně polceném štítě 3 (1,2) růže střídavých barev. [44] => [45] => == Odkazy == [46] => [47] => === Externí odkazy === [48] => * {{Commonscat}} [49] => [50] => === Reference === [51] => [52] => [53] => === Literatura === [54] => * {{Citace monografie [55] => | příjmení = Mašek [56] => | jméno = Petr [57] => | odkaz na autora = Petr Mašek (spisovatel) [58] => | titul = Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. N-Ž [59] => | url = [60] => | vydavatel = Argo [61] => | místo = Praha [62] => | rok = 2010 [63] => | vydání = [64] => | počet stran = 234 [65] => | kapitola = [66] => | strany = [67] => | isbn = 978-80-257-0294-9 [68] => | jazyk = [69] => }} [70] => * {{Ottův slovník naučný [71] => | heslo = Šlejnic [72] => | autor = [[August Sedláček]] [73] => }} [74] => [75] => === Související články === [76] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [77] => [78] => {{Autoritní data}} [79] => {{Portály|Šluknovský výběžek}} [80] => [81] => [[Kategorie:Šlejnicové| ]] [82] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [] => )
good wiki

Šlejnicové

Šlejnicové, neboli páni ze Šlejnic (něm, von Schleinitz, lat. a Schleinicz ) byli šlechtický rod hornosaského původu, který se od konce 15.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Maxmilián Rudolf Schleinitz','Hugolt ze Šlejnic','Tolštejn','Jiří ze Šlejnic','Rumburk','Administrátor (církev)','Lovosice','Krupka','Klášter Altzella','Míšeň','Lobkovicové','Lipová (okres Děčín)'

Krupka

Lobkovicové

Lobkovicové jsou významným českým šlechtickým rodem, který získal svůj původ pravděpodobně koncem 13.

Lovosice

Míšeň

Rumburk

Tolštejn