Array ( [0] => 15489394 [id] => 15489394 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šluknov [uri] => Šluknov [3] => Šluknov náměstí 1a.jpg [img] => Šluknov náměstí 1a.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => |název = Šluknov [2] => |obrázek = Šluknov_náměstí_1a.jpg [3] => |status = město [4] => |kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [5] => |NUTS3 = CZ042 [6] => |okres = Děčín [7] => |obec s rozšířenou působností = [[Rumburk]] [8] => |pověřená obec = Šluknov [9] => |země = [[Čechy]] [10] => |počet katastrálních území = 8 [11] => |PSČ = 407 77 [12] => |počet ZSJ = 24 [13] => |počet částí obce = 8 [14] => |adresa = Městský úřad Šluknov
náměstí Míru 1
407 77 Šluknov [15] => |starosta = Ing. Tomáš Kolonečný [16] => |starosta aktuální k = 2022 [17] => |web = https://www.mestosluknov.cz [18] => |úřední web = https://www.mestosluknov.cz [19] => |e-mail = podatelna@mesto-sluknov.cz [20] => |mapa = Sluknov DC CZ.png [21] => |popisek = Náměstí Míru, hlavní šluknovské náměstí [22] => }} [23] => '''Šluknov''' ({{Vjazyce2|de|''Schluckenau''}}, {{Vjazyce2|hsb|''Słanknow''}}{{Citace monografie [24] => | příjmení = Pful [25] => | titul = Serbski slownik [26] => | vydavatel = Z nakładom Maćicy serbskeje [27] => | místo = Budyšín [28] => | rok vydání = 1865 [29] => | počet stran = 1130 [30] => | strany = 640 [31] => }}) je město v [[Okres Děčín|okrese Děčín]], žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je nejsevernějším městem [[Česko|České republiky]], leží přibližně uprostřed [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] v rozsáhlém údolí v oblasti mírné pahorkatiny s okolními vrchy 400 až 500 metrů nad mořem.{{Citace elektronické monografie [32] => | titul = Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [33] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id=984bd400e40c402e9ff8e365ccc75324_666 [34] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [35] => | datum přístupu = 27. 3. 2021 [36] => }} Město bylo známé rozvinutým textilním průmyslem i jako regionální centrum betlémářství a [[varhanář]]ství.{{Citace monografie [37] => | příjmení = Horák [38] => | jméno = Tomáš [39] => | titul = Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska [40] => | vydavatel = V. Štindl [41] => | místo = Děčín [42] => | rok vydání = 1995 [43] => | počet stran = 96 [44] => | isbn = 80-900071-4-7 [45] => }} Historické jádro je od roku 1992 [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. V místní části Rožany ''(Rosenhain)'' se nachází hraniční přechod do saského [[Sohland an der Spree|Sohlandu]].{{Citace elektronické monografie [46] => | titul = SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 21. října 2019 o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [47] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-298 [48] => | datum přístupu = 2021-07-25 [49] => }} [50] => [51] => == Název == [52] => Ke slovanskému původu názvu odkazují středověké písemné prameny, např. tzv. Lužický kodex (1281), ve kterých je město zmiňováno jako Slaukenow, v mladších pramenech též Slaknaw (1359), Sluckenaw (1423), Slackenaw (1446), Ssluknow (1585).{{Citace monografie [53] => | příjmení = Profous [54] => | jméno = Antonín [55] => | odkaz na autora = Antonín Profous [56] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [57] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [58] => | místo = Praha [59] => | rok vydání = 1957 [60] => | počet stran = 864 [61] => | kapitola = Šluknov [62] => | typ kapitoly = heslo [63] => | strany = 288–289 [64] => | svazek = IV. S–Ž [65] => }} V německých kronikách se objevuje výraz Schlüttenau.{{Citace monografie [66] => | příjmení = Trantina [67] => | jméno = Boris [68] => | titul = Historie města Šluknova [69] => | vydání = 1 [70] => | vydavatel = Město Šluknov [71] => | místo = Šluknov [72] => | rok vydání = 2005 [73] => | počet stran = 79 [74] => }} Do vzniku [[Československo|Československa]] bylo město převážně známo pod německým [[Toponymum|toponymem]] Schluckenau. Po 2. sv. válce byl název města formálně [[Čechizace|čechizován]] na Šluknov. [75] => [76] => == Historie == [77] => [[Soubor:Schluckenau-Schloss-03.jpg|vlevo|náhled|[[Šluknov (zámek)|Šluknovský zámek]]]] [78] => [[Soubor:Šluknov náměstí 5a.jpg|vlevo|náhled|Budova radnice na náměstí Míru]] [79] => Prvními pány oblasti byly podle dochovaných záznamů páni [[Berkové z Dubé]], kteří měli državy jak na české straně hranice tak i na německé. Za jejich správy se Šluknov stal správním a hospodářským centrem české části jejich panství. Na žádost [[Hynek Berka mladší z Dubé|Hynka Berky]] byla obec v roce 1359 oficiálně povýšena na [[město]]. [80] => [81] => Za vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] došlo po dobytí hradu [[Tolštejn]] ke [[konfiskace|konfiskaci]] majetku rodu Berků a tak se novými majiteli stal rod [[Vartenberkové|Vartenberků]], kteří jej prodali. Město pak přecházelo poměrně rychle mezi dalšími pány, v roce 1485 jej do svého držení získali [[Šlejnicové]]. V počátcích [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se stalo majetkem hraběte [[Wolfgang z Mansfeldu|Wolfganga z Mansfeldu]] a jeho syna [[Karel Adam z Mansfeldu|Karla Adama]]. Během tohoto válečného konfliktu bylo město vážně poškozeno. Dědictvím panství nakonec přešlo na sestru Karla Adama, Žofii Anežku, provdanou hraběnku [[Ditrichštejnové|z Ditrichštejna]]. Po smrti Žofie Anežky panství zdědil její syn [[Filip Zikmund z Ditrichštejna|Filip Zikmund]]. V té době roku 1680 vypukla v kraji [[Selské povstání (1680)|selská rebelie]].{{Citace monografie [82] => | příjmení = Čechura [83] => | jméno = Jaroslav [84] => | titul = Selské rebelie roku 1680 : sociální konflikty v barokních Čechách a jejich každodenní souvislosti [85] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/50985658 [86] => | vydání = 1. vyd [87] => | vydavatel = Libri [88] => | místo = Praha [89] => | rok vydání = 2001 [90] => | počet stran = 395 pages [91] => | strany = 98, 132–135 [92] => | isbn = 80-7277-064-0 [93] => | isbn2 = 978-80-7277-064-9 [94] => | oclc = 50985658 [95] => }} Dalším majitelem šluknovského panství se sňatkem s dědičkou stal [[Alois Tomáš Raimund z Harrachu|Alois Tomáš Rajmund z Harrachu]]. [[Harrachové]] Šluknov drželi do roku 1876. Od potomků dalšího majitele Ernsta Grumbta, obchodníka z [[Drážďany|Drážďan]], panství odkoupil hrabě [[Ervín Leopold z Nostic-Rienecku|Ervín Leopold]] [[Nosticové|z Nostic-Rienecku]], který byl majitelem až do roku 1945.{{Citace elektronického periodika [96] => | titul = Vlastníci Šluknovského panství [97] => | periodikum = www.mestosluknov.cz [98] => | url = https://www.mestosluknov.cz/cz/zivot-ve-sluknove-o-meste-historie.html?id_clanky=10552 [99] => | datum přístupu = 2022-08-07 [100] => }} [101] => [102] => === Šluknov za druhé světové války === [103] => Město se nacházelo v oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva, které se v roce 1938 postavilo na odpor československým úřadům. Němečtí povstalci [[Boje o Šluknovský výběžek|převzali nad oblastí vojenskou kontrolu]] a 1. října 1938, tj. ihned po uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]], byl výběžek obsazen německou armádou. Vyvrcholením obsazení byla 4. října návštěva města Šluknov [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]]. V následujícím referendu o připojení k [[Nacistické Německo|Říši]] hlasovalo 3580 z 3589 oprávněných voličů pro připojení. [104] => [105] => Dne 9. května 1945 ráno se do města začaly probojovávat předsunuté jednotky ''33. pěšího pluku 7. polské divize'' a ''[[4. ukrajinský front|4. ukrajinského frontu]]'' sovětské armády. [106] => [107] => === Poválečná historie === [108] => Po válce započal [[Vysídlení Němců z Československa|odsun německého obyvatelstva]]. Z původního, k německé národnosti se hlásícího obyvatelstva, mohlo ve Šluknovském výběžku zůstat zhruba 10 % občanů, kteří byli označeni za [[Antifašismus|antifašisty]], odborníky v průmyslových oborech nebo žili ve smíšeném česko-německém manželství. Region a město bylo v průběhu 40. až 60. let osidlováno navrátivším se českým obyvatelstvem, občany z mnoha regionů středních a východních Čech, z Vysočiny, ale také [[Lužičtí Srbové|Lužickými Srby]], [[Romská menšina na Slovensku|slovenskými Romy]], [[Rusíni|Rusíny]] a [[Volyňští Češi|volyňskými Čechy]].{{Citace kvalifikační práce [109] => | příjmení = Kumpfová [110] => | jméno = Kristýna [111] => | instituce = Univerzita Karlova [112] => | url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/107521 [113] => | typ práce = Bakalářská práce [114] => | vedoucí = Jana Čechurová [115] => | místo = Praha [116] => | rok vydání = 2019 [117] => | počet stran = 141 [118] => | strany = 121–123 [119] => | titul = Situace československých Němců v první polovině 20. století ve Šluknovském výběžku [120] => }}{{Citace kvalifikační práce [121] => | příjmení = Sládečková [122] => | jméno = Jiřina [123] => | instituce = Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích [124] => | titul = Romská problematika na Šluknovsku ve světle archivních a publicistických zdrojů. Historie a současnost. [125] => | url = https://theses.cz/id/e3woj1/Sldekov_-_Romsk_problematika_na_luknovsku_ve_svtle_archiv.pdf?isshlret=Rom%C5%AF%3B;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dmedi%C3%A1ln%C3%AD%20romov%C3%A9%26start%3D21;info=1 [126] => | typ práce = Bakalářská práce [127] => | vedoucí = Helena Záškodná [128] => | místo = České Budějovice [129] => | rok vydání = 2013 [130] => | počet stran = 82 [131] => | strany = 16–26 [132] => }}{{Citace monografie [133] => | příjmení = Hofman [134] => | jméno = Jiří [135] => | titul = Češi na Volyni : základní informace [136] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1267679042 [137] => | vydání = Čtvrté, doplněné vydání [138] => | místo = Praha [139] => | rok vydání = 2020 [140] => | počet stran = 51 stran [141] => | strany = 29 [142] => | isbn = 978-80-906997-3-1 [143] => | isbn2 = 80-906997-3-1 [144] => | oclc = 1267679042 [145] => }} Během [[Akce Ř]] byly na Šluknovsko nuceně přemístěny členky ženských řeholních řádů z různých částí Československa. Ve šluknovském domově důchodců poté v letech 1960–1972 působily [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského|boromejky]] z Prahy, v letech 1972–1990 satmarky ze Slovenska.{{Citace periodika [146] => | příjmení = Vodáková [147] => | jméno = Olga [148] => | titul = Působení ženských řeholních řádů v českém pohraničí: Průniky církevních a laických světů [149] => | periodikum = Lidé města [150] => | datum vydání = 2020-07-01 [151] => | ročník = 22 [152] => | číslo = 1 [153] => | strany = 59–81 [154] => | issn = 2571-0958 [155] => | doi = 10.14712/12128112.2335 [156] => | url = https://ojs.cuni.cz/lidemesta/article/view/2335 [157] => | datum přístupu = 2023-03-02 [158] => }} Zpřetrhané historické regionální vazby, slabý vztah nového obyvatelstva k regionu, okrajovost oblasti v rámci státu vedly k postupnému chudnutí bohatého průmyslového města. Po roce 2010 nabyly některé části Šluknova statusu [[Sociálně vyloučená lokalita|sociálně vyloučené lokality]],{{Citace elektronického periodika [159] => | titul = Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice - Šluknov [160] => | periodikum = www.esfcr.cz [161] => | url = https://www.esfcr.cz/mapa/int_us6_23.html [162] => | datum přístupu = 2023-03-03 [163] => }} šluknovské sídliště se stalo příkladem [[Obchod s chudobou|obchodu s chudobou]].{{Citace periodika [164] => | příjmení = Vanžura [165] => | jméno = Alexandr [166] => | titul = Za ghetty je obchod s chudobou, říkají rázně starostové [167] => | periodikum = Děčínský deník [168] => | datum vydání = 2014-05-15 [169] => | url = https://decinsky.denik.cz/zpravy_region/za-ghetty-je-obchod-s-chudobou-rikaji-razne-starostove-20140514.html [170] => | datum přístupu = 2023-03-03 [171] => }}{{Citace elektronického periodika [172] => | titul = Obchodníci s bídou mají nový fígl, lidi z ghett stěhují do jiných částí obce [173] => | periodikum = iDNES.cz [174] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/najem-socialni-davky-doplatky-ghetta-chudoba-byznys.A180410_103620_ekonomika_ane [175] => | datum vydání = 2018-04-11 [176] => | datum přístupu = 2023-03-03 [177] => }}{{Citace elektronického periodika [178] => | příjmení = Bártová [179] => | jméno = Eliška Hradilková [180] => | titul = Tohle místo není pro mladý. Reportáž ze života náctiletých na periferii země a společnosti [181] => | periodikum = Deník N [182] => | url = https://denikn.cz/901390/tohle-misto-neni-pro-mlady-reportaz-ze-zivota-nactiletych-na-periferii-zeme-a-spolecnosti/ [183] => | datum vydání = 2022-06-30 [184] => | datum přístupu = 2023-03-03 [185] => }} Napjatá situace eskalovala regionálními [[Nepokoje na Šluknovsku 2011|občanskými nepokoji]] v roce 2011.{{Citace elektronického periodika [186] => | titul = Problematika sociálně vyloučených lokalit - Národní plán obnovy [187] => | periodikum = www.mvcr.cz [188] => | url = https://www.mvcr.cz/npo/clanek/problematika-socialne-vyloucenych-lokalit.aspx [189] => | datum přístupu = 2023-03-03 [190] => }} [191] => [192] => == Přírodní poměry == [193] => Město se nachází v severních [[Čechy|Čechách]] nedaleko hranic s německou spolkovou zemí [[Sasko]]. Je po něm pojmenován [[Šluknovský výběžek]] (dříve též ''České Nizozemí''), tedy oblast českého pohraničí rozkládající se mezi [[Saské Švýcarsko|Saským Švýcarskem]] a [[Žitavské hory|Žitavskými horami]]. [194] => [195] => {{Geografické okolí|Střed=Šluknov|Sever=[[Sohland an der Spree]]|Severovýchod=[[Neusalza-Spremberg]]|Východ=[[Jiříkov]], [[Ebersbach-Neugersdorf]]|Jihovýchod=[[Rumburk]], [[Seifhennersdorf]]|Jih=[[Staré Křečany]]|Jihozápad=[[Mikulášovice]]|Západ=[[Velký Šenov]], [[Lipová (okres Děčín)|Lipová]]}} [196] => [197] => === Geologie === [198] => Horninové podloží v regionu je budováno jedním z nejstarších evropských hlubinných těles – [[Lužický pluton|lužickým plutonem]] vznikajícím během [[Kadomské vrásnění|kadomské orogoneze]]. Pluton je prostoupen žilným doprovodem v podobě [[dolerit]]u, který se v okolí Šluknova těží, jako ušlechtilý dekorační kámen, a prodává pod komerčním názvem ''šluknovský syenit''.{{Citace elektronického periodika [199] => | titul = Dekorační kameny ČR - hornina dolerit (diabas) [200] => | periodikum = dekoracni-kameny.geology.cz [201] => | vydavatel = Česká geologická služba [202] => | url = http://dekoracni-kameny.geology.cz/dk_cz.pl?tt_=s&iddk_=10146# [203] => | datum přístupu = 2023-03-22 [204] => }} Území proráží menší tělesa třetihorních [[Extruzivní hornina|vulkanitů]]{{Citace periodika [205] => | příjmení = Eckhardt [206] => | jméno = Pavel [207] => | příjmení2 = Eckhardtová [208] => | jméno2 = Šárka [209] => | titul = Vymezení brtnické žuly v lužickém plutonu [210] => | periodikum = Zprávy o geologických výzkumech v roce 1996 [211] => | datum vydání = 1997 [212] => | ročník = 30 [213] => | strany = 26 [214] => | url = https://app.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/1996-10.pdf [215] => }} – [[limburgit]]u na vrchu Špičák (480 m n. m.), olivinických bazaltoidů na Partyzánském vrchu a subvulkanických [[Brekcie|brekcií]] na Křížovém vrchu nad městem.{{Citace elektronického periodika [216] => | příjmení = Pospíšil/ČGS [217] => | jméno = Radek Svítil, Martin Paleček, Václav [218] => | titul = Geovědní mapy (ČGS 2019) [219] => | periodikum = mapy.geology.cz [220] => | url = https://mapy.geology.cz/geo/ [221] => | datum přístupu = 2023-03-05 [222] => }} [223] => [224] => V období [[pleistocén]]u do regionu zasahoval kontinentální [[Doba ledová|ledovec]], který pokrýval plochy v současných nadmořských výškách 350–450 m n. m.{{Citace periodika [225] => | příjmení = Nývlt [226] => | jméno = Daniel [227] => | titul = Main advance directions and maximum extent of Elsterian ice sheet in the eastern part of the Šluknov Hilly Land, Northern Bohemia, Czechia [228] => | periodikum = Slovak Geological Magazine [229] => | datum vydání = 2001 [230] => | ročník = 7 [231] => | číslo = 3 [232] => | strany = 231–235 [233] => | url = https://www.researchgate.net/publication/288000341_Main_advance_directions_and_maximum_extent_of_Elsterian_ice_sheet_in_the_eastern_part_of_the_Sluknov_Hilly_Land_Northern_Bohemia_Cezchia [234] => }} Zalednění prokazují četné nálezy nordických hornin (baltských pazourků i ålandských granitoidů) uložených v glacifluviálních sedimentech v nivách Rožanského a Lesního potoka a řeky Sprévy.{{Citace periodika [235] => | příjmení = Nývlt [236] => | jméno = Daniel [237] => | příjmení2 = Opletal [238] => | jméno2 = Mojmír [239] => | titul = Nové nálezy nordických hornin ve Šluknovském výběžku [240] => | periodikum = Zprávy o geologických výzkumech v roce 2001 [241] => | datum vydání = 2002 [242] => | ročník = 35 [243] => | strany = 139–142 [244] => | url = https://app.geology.cz/zgv/cs/obsah/2001 [245] => }} [246] => [247] => === Geomorfologie === [248] => Střed města leží v nadmořské výšce 340 m. Krajinný ráz široké šluknovské kotliny dokreslují výrazné vrchy [[Šluknovská pahorkatina|Šluknovské pahorkatiny]] – na severu Židovský vrch (378 m n. m.), na západě Ptačí vrch (400 m n. m.) a [[Partyzánský vrch]] (531 m n. m.), na východě [[Jitrovník]] (510 m n. m.). Jižní části města dominuje Křížový vrch (401 m n. m.) s přístupnou geomorfologickou raritou, tzv. Malými varhanami, které jsou příkladem sloupcové odlučnosti [[čedič]]e.{{Citace elektronického periodika [249] => | titul = Geologické lokality - Vyhledávání - Křížový vrch u Šluknova [250] => | periodikum = lokality.geology.cz [251] => | url = http://lokality.geology.cz/2010# [252] => | datum přístupu = 2023-02-23 [253] => }} Na jih od města se tyčí [[Grohmanova výšina]] (463 m n. m.).{{Citace elektronické monografie [254] => | titul = Geoprohlížeč: Základní topografické mapy ČR a prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [255] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec?p=22575&b=zm&extent=-735456.1517305118,-946953.6353202905,-714973.55076531,-938312.5380380959 [256] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [257] => | datum přístupu = 2023-08-12 [258] => }} [259] => [260] => === Vodstvo === [261] => Městem protéká Šluknovský potok a [[Stříbrný potok (přítok Rožanského potoka)|Stříbrný potok]], který se nedaleko ssv. okraje města vlévá do [[Rožanský potok|Rožanského potoka]]. Oblast je odvodňována řekou [[Spréva|Sprévou]], do které se Rožanský potok vlévá u města [[Sohland an der Spree]]. Na východním okraji města se nachází několik větších vodních ploch. V kaskádě Lesního potoka to je Lesní, Luční a Bobří rybník. Největším [[rybník]]em v katastru města je průtočný [[Šluknovský rybník]]. K dalším vodním nádržím patří Zámecký a Pivovarský rybník v centru města, Zezulák a druhý Pivovarský rybník při jižním okraji Šluknova.[[Soubor:Luční rybník u Šluknova.jpg|náhled|199x199pixelů|Luční rybník]] [262] => [263] => === Příroda ve městě a v jeho okolí === [264] => Klimaticky region spadá mezi mírně teplé oblasti (MT4), je ovlivňován doznívajícím oceánickým [[Podnebí Česka|podnebím]]. Krajina Šluknovského výběžku se vyznačuje vyšší lesnatostí (46 %) oproti republikovému průměru. Půdy jsou v oblasti chudé, jen výjimečně využívané jako orná půda, převažují [[Pastvina|pastviny]] a louky.{{Citace elektronického periodika [265] => | titul = Program rozvoje obcí [266] => | periodikum = www.obcepro.cz [267] => | url = https://www.obcepro.cz/pro/25451622017483.pdf [268] => | datum přístupu = 2023-02-26 [269] => }} Okolí Šluknova je pramennou oblastí s bohatým výskytem mokřadů a drobných vodotečí, které byly v průběhu 20. století intenzivně odvodňovány a meliorovány. [270] => [271] => Nejbližším maloplošně chráněným územím je [[přírodní památka]] Vlčice, vyhlášená v roce 2022, na severních svazích [[Vlčice (Šluknovská pahorkatina)|stejnojmenného vrchu]] (513{{Citace elektronické monografie [272] => | titul = Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [273] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec?extent=-725931.2087145075,-945253.0806498943,-725611.1680744262,-945118.0635048599 [274] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [275] => | datum přístupu = 2023-08-12 [276] => }} m n. m.).{{Citace elektronického periodika [277] => | titul = Vlčice - přírodní památka {{!}} Ústecký kraj {{!}} Natura Bohemica [278] => | periodikum = www.naturabohemica.cz [279] => | url = http://www.naturabohemica.cz/pp-vlcice/? [280] => | datum přístupu = 2023-02-26 [281] => }} Z velkoplošně chráněných území je městu nejblíže [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|CHKO Labské pískovce]] nacházející se 7 km jižně hranic města. [282] => [283] => Šluknovsko je významným teritoriem [[Vlk eurasijský|vlka eurasijského]].{{Citace periodika [284] => | příjmení = Vanžura [285] => | jméno = Alexandr [286] => | titul = Vlci na Šluknovsku: Chodí k nám ze Saska, jsou plaší [287] => | periodikum = Deník.cz [288] => | datum vydání = 2016-10-04 [289] => | url = https://www.denik.cz/ustecky-kraj/vlci-na-sluknovsku-chodi-k-nam-ze-saska-jsou-plasi-20161004.html [290] => | datum přístupu = 2023-02-26 [291] => }} Na vodních plochách v okolí lze pozorovat [[Jeřáb popelavý|jeřába popelavého]].{{Citace elektronického periodika [292] => | titul = Grus grus - AOPK ČR [293] => | periodikum = portal.nature.cz [294] => | url = https://portal.nature.cz/publik_syst/nd_nalez-public.php?idTaxon=1177 [295] => | datum přístupu = 2023-02-27 [296] => }} [[Důl Schweidrich]] je regionálně důležitým zimovištěm [[Netopýři|netopýrů]].{{Citace periodika [297] => | příjmení = Fabiánek [298] => | jméno = Otakar [299] => | titul = Vybraná zimoviště netopýrů v okresech Děčín a Česká Lípa [300] => | periodikum = Vespertilio [301] => | datum vydání = 2001 [302] => | ročník = 5 [303] => | strany = 85–92 [304] => | url = https://www.ceson.org/vespertilio/5/5_14.pdf [305] => }} V zachovalých fragmentech [[Bučina|bučin]] na [[Hrazený|Hrazeném]] roste [[měsíčnice vytrvalá]].{{Citace elektronického periodika [306] => | titul = Lunaria rediviva – měsíčnice vytrvalá • Pladias: Databáze české flóry a vegetace [307] => | periodikum = pladias.cz [308] => | url = https://pladias.cz/taxon/overview/Lunaria%20rediviva [309] => | datum přístupu = 2023-03-01 [310] => }} Ze vzácných druhů rostlin se na mokřadech ojediněle vyskytuje [[Mochna bahenní|zábělník bahenní]] a [[sítina ostrokvětá]], na [[Letnění rybníků|letněných]] rybnících lze nalézt [[Ostřice šáchorovitá|ostřici šáchorovitou]], [[úpor trojmužný]], [[Tajnička rýžovitá|tajničku rýžovitou]], na vlhkých písčinách roste [[třezalka rozprostřená]]. Vlhké louky jsou typickým stanovištěm pro [[řebříček bertrám]], [[štírovník bažinný]] či [[Pomněnka hajní|pomněnku hajní]]. Z vodních rostlin se v potocích vyskytují [[hvězdoš]]e, [[lakušník]]y a [[rdest]]y.{{Citace elektronického periodika [311] => | titul = Carex bohemica – ostřice šáchorovitá • Pladias: Databáze české flóry a vegetace [312] => | periodikum = pladias.cz [313] => | url = https://pladias.cz/taxon/distribution/Carex%20bohemica [314] => | datum přístupu = 2023-02-26 [315] => }}{{Citace elektronického periodika [316] => | titul = Elatine triandra – úpor trojmužný • Pladias: Databáze české flóry a vegetace [317] => | periodikum = pladias.cz [318] => | url = https://pladias.cz/taxon/distribution/Elatine%20triandra [319] => | datum přístupu = 2023-02-26 [320] => }}{{Citace elektronického periodika [321] => | titul = Leersia oryzoides – tajnička rýžovitá • Pladias: Databáze české flóry a vegetace [322] => | periodikum = pladias.cz [323] => | url = https://pladias.cz/taxon/distribution/Leersia%20oryzoides [324] => | datum přístupu = 2023-02-26 [325] => }}{{Citace elektronického periodika [326] => | titul = Hypericum humifusum – třezalka rozprostřená • Pladias: Databáze české flóry a vegetace [327] => | periodikum = pladias.cz [328] => | url = https://pladias.cz/taxon/distribution/Hypericum%20humifusum [329] => | datum přístupu = 2023-02-26 [330] => }}{{Citace elektronického periodika [331] => | titul = Juncus acutiflorus – sítina ostrokvětá • Pladias: Databáze české flóry a vegetace [332] => | periodikum = pladias.cz [333] => | url = https://pladias.cz/taxon/overview/Juncus%20acutiflorus [334] => | datum přístupu = 2023-02-26 [335] => }} [336] => [337] => == Obyvatelstvo == [338] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [339] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] ve Šluknově{{Citace elektronického periodika [340] => | titul = Výstupní objekt VDB [341] => | periodikum = vdb.czso.cz [342] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt-vyhledavani&vyhltext=%C5%A1luknov&bkvt=xaFsdWtub3Y.&katalog=all&pvo=SLDHLCU&str=v7&u=v7__VUZEMI__43__562858 [343] => | datum přístupu = 2023-02-23 [344] => }} [345] => |- [346] => ! [347] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [348] => !2021 [349] => |- style="white-space:nowrap" [350] => ! align="left" | Obyvatelé [351] => | 11 995 || 12 390 || 12 527 || 12 983 || 13 685 || 12 414 || 13 479 || 6 428 || 6 128 || 5 820 || 6 204 || 5 568 || 5 658 || 5 606 [352] => |5 611 [353] => |- style="white-space:nowrap" [354] => ! align="left" | Domy [355] => | 1 604 || 1 791 || 1 825 || 1 966 || 2 036 || 2 110 || 2 258 || 2 179 || 1 234 || 1 173 || 1 057 || 1 153 || 1 166 || 1 256 [356] => |1 360 [357] => |- style="white-space:nowrap" [358] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Data z let 1869 až 1950 (obyvatelstvo přítomné), od roku 1961 (pouze obyvatelstvo bydlící).}} [359] => |} [360] => Při sčítání lidu, provedeném dne 1. prosince 1930, měl politický okres Šluknov 53 256 obyvatel, z toho soudní okres Šluknov měl 28 217 obyvatel a soudní okres Haňšpach (později Lipová) měl 25 039 obyvatel.{{Citace monografie [361] => | titul = Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938) [362] => | url = https://digi.law.muni.cz/bitstream/handle/digilaw/1152/Spravni_pravo_od_1919_0007-1938-1.pdf?sequence=3 [363] => | strany = 8 [364] => }} [365] => [366] => == Obecní správa == [367] => Šluknov se skládá z osmi [[Část obce|částí]] rozkládajících se na osmi [[Katastrální území|katastrálních územích]]: [368] => * '''Šluknov''' (k. ú. ''Šluknov'') [369] => * [[Císařský]] (k. ú. ''Císařský'') [370] => * [[Harrachov (Šluknov)|Harrachov]] (k. ú. ''Královka'') [371] => * [[Královka (Šluknov)|Královka]] (k. ú. ''Královka'') [372] => * [[Království (Šluknov)|Království]] (k. ú. ''Království'' a ''[[Fukov]]'') [373] => * [[Kunratice (Šluknov)|Kunratice]] (k. ú. ''Kunratice u Šluknova'') [374] => * [[Nové Hraběcí]] (k. ú. ''Nové Hraběcí'') [375] => * [[Rožany]] (k. ú. ''Rožany'') [376] => [377] => == Hospodářství == [378] => K rozmachu lehkého, převážně [[Textilní průmysl|textilního průmyslu]] v celém Šluknovském výběžku došlo s nástupem parních strojů v polovině 19. století.{{Citace monografie [379] => | příjmení = Valchářová [380] => | jméno = Vladislava [381] => | příjmení2 = Beran [382] => | jméno2 = Lukáš [383] => | příjmení3 = Zikmund [384] => | jméno3 = Jan [385] => | titul = Industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby [386] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/772631576 [387] => | vydavatel = ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury [388] => | místo = Praha [389] => | počet stran = 364 Seiten [390] => | strany = 195 [391] => | isbn = 978-80-01-04833-7 [392] => | isbn2 = 80-01-04833-0 [393] => | oclc = 772631576 [394] => }} K následnému rozvoji přispělo zavedení železniční trati do doposud izolované oblasti [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. [[Česká severní dráha]] zprovoznila trať v roce 1869 nejprve do [[Rumburk]]u, v roce 1873 do odlehlejšího Šluknova. Vrcholným průmyslovým obdobím se pro region stala 1. třetina 20. století, kdy bylo v severních Čechách zaměstnáno až 69 000 osob v textilních odvětvích,{{Citace kvalifikační práce [395] => | příjmení = Tuháček [396] => | jméno = Tomáš [397] => | instituce = Technická univerzita v Liberci [398] => | odkaz na instituci = Technická univerzita v Liberci [399] => | titul = Vývoj a perspektivy textilního průmyslu v Čechách [400] => | url = https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/17695/V%C3%BDvoj+a+perspektivy+textiln%C3%ADho+pr%C5%AFmyslu+v+%C4%8Cech%C3%A1ch.pdf?sequence=1 [401] => | typ práce = Bakalářská práce [402] => | vedoucí = Ludmila Fridrichová [403] => | místo = Liberec [404] => | rok vydání = 2014 [405] => | počet stran = 59 [406] => | strany = 16 [407] => | datum přístupu = 2023-02-25 [408] => }} {{Wayback|url=https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/17695/V%C3%BDvoj+a+perspektivy+textiln%C3%ADho+pr%C5%AFmyslu+v+%C4%8Cech%C3%A1ch.pdf?sequence=1 |date=20230225155551 }} v roce 1939 jen ve Šluknovském výběžku 42 000 osob.{{Citace monografie [409] => | příjmení = Němec [410] => | jméno = Jan [411] => | titul = Obrázky z průmyslových dějin Šluknovska = Bilder aus der Industriegeschichte des Schluckenauer Zipfels = Snapshots of an industrial past the Sluknov Spur [412] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/796017842 [413] => | vydavatel = Město Rumburk [414] => | místo = Rumburk [415] => | rok vydání = 2012 [416] => | počet stran = 159 s. [417] => | strany = 5 [418] => | isbn = 978-80-87513-01-9 [419] => | isbn2 = 80-87513-01-0 [420] => | oclc = 796017842 [421] => }} Šluknov se řadil mezi centra tkalcovské a přádelní výroby. Po 2. sv. válce byly podniky [[Znárodnění|znárodněny]], ale ve většině z nich se výroba zachovala, nebo se transformovala na jiná odvětví. Se změnou politického režimu po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] a s ní související [[Privatizace v Česku|privatizací]], zánikem zavedených exportních trhů či špatným vedením, přišel kolaps průmyslového odvětví v regionu a postupný zánik většiny podniků.{{Citace elektronického periodika [422] => | titul = Šluknovsko za školou [423] => | periodikum = www.sluknovskozaskolou.cz [424] => | url = https://www.sluknovskozaskolou.cz/casova-osa/detail/92 [425] => | datum přístupu = 2023-02-28 [426] => }} Ve městě se k roku 2023 udržel pouze potravinářský podnik TOPOS a. s.{{Citace elektronického periodika [427] => | titul = TOPOS a.s [428] => | periodikum = www.topos.eu [429] => | url = https://www.topos.eu/ [430] => | datum přístupu = 2023-02-25 [431] => }} a Kamenoprůmyslové závody, s. r. o. Od roku 1995 ve Šluknově působí PLASTON CR, s. r. o., podnik zaměřený na výrobu plastových obalů zaměstnávající zhruba 150 osob.{{Citace elektronického periodika [432] => | příjmení = AG [433] => | jméno = Plaston [434] => | titul = Plaston AG [435] => | periodikum = Plaston AG [436] => | url = https://www.plaston.com/en/contact/czech-republic [437] => | jazyk = en [438] => | datum přístupu = 2023-02-25 [439] => }} [440] => [441] => === Industriální dědictví Šluknova === [442] => Bohatou průmyslovou historii města připomínají velkorysé, typologicky pestré industriální budovy a areály, které od 90. let 20. století chátrají nebo byly zdemolovány. Ty stávající stále představují potenciál pro investory i originální turistickou atrakci. [443] => [444] => ==== Přehled nejvýznamnějších továren ==== [445] => '''Wilhelm Weber''', továrna na bavlněné samety (výstavba 1881–1883, 1891–1903; ul. Královská), úspěšná továrna na výrobu bavlněných šatovek a šátků, později známá výrobou bavlněných sametů. Po 2. sv. válce znárodněna, po roce 1951 sídlo podniku TOPOS n. p., který areál využívá i v roce 2023.{{Citace monografie [446] => | příjmení = Broncová [447] => | jméno = Dagmar [448] => | titul = Historie pekárenství v Českých zemích [449] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/50346691 [450] => | vydání = Vyd. 1 [451] => | vydavatel = Milpo media [452] => | místo = Praha [453] => | rok vydání = 2001 [454] => | počet stran = 271 s. [455] => | strany = 199–200 [456] => | isbn = 80-86098-21-4 [457] => | isbn2 = 978-80-86098-21-0 [458] => | oclc = 50346691 [459] => }} [460] => [461] => '''Wilhelm Spölgen''', továrna na zpracování kamene (1881, 1889–1906; ul. Nádražní), specializace na náhrobní kameny, dlažební kostky a obklady, znárodněna pod Severočeský průmysl kamene Česká Lípa, n. p. V roce 2023 funguje jako Kamenoprůmyslové závody, s.r.o. [462] => [463] => '''Franz Johann Miller''', závod na výrobu [[flanel]]ů (1888; ul. Rumburská), podnik se specializoval na výrobu flanelů, prostěradel a velurových přikrývek. Znárodněn pod Sdružené bavlnářské závody Praha, n. p. Sloužil jako skladiště. Po roce 2010 prošla hlavní budova necitlivým zateplením, měl zde vzniknout výzkumný institut, firma skončila v insolvenci.{{Citace elektronického periodika [464] => | příjmení = bud [465] => | titul = Ve Šluknově zkrachoval výzkum za 65 milionů z EU. Odpovědnost neponese nikdo [466] => | periodikum = Blesk.cz [467] => | url = https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/441516/ve-sluknove-zkrachoval-vyzkum-za-65-milionu-z-eu-odpovednost-neponese-nikdo.html [468] => | datum vydání = 2017-01-06 [469] => | datum přístupu = 2023-02-25 [470] => }} [471] => [472] => '''Rudolf Worf''', úpravna látek a [[Šlichtování|šlichtovna]] (1888–1889; ul. Dr. M. Horákové), dobře zachovalý a citlivě rekonstruovaný areál.[[Soubor:Areál továrny Waldhauser jun.jpg|náhled|areál bývalé továrny Rudolf Worf]]'''Wenzel Jänchen''', tkalcovna a úpravna (1893–1894, 1907–1908; ul. Dvořákova), podnik na úpravu bavlněných látek, po roce 1928 adaptován na strojírnu a autodílnu. Později znárodněn pod TOPOS n. p., dále sloužil jako skladiště potravin. V roce 2023 ve vlastnictví PLASTON CR, s.r.o.{{Citace elektronického periodika [473] => | titul = FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE [474] => | periodikum = www.industrialnitopografie.cz [475] => | url = http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000530 [476] => | datum přístupu = 2023-02-25 [477] => }} [478] => [479] => '''Eiselt & Lauermann''', továrna na výrobu plsti (1905–1906, 1916–1917, 1920, 1925–1929; ul. Zeyerova a Tovární), podnik zaměřený na lisování a mykání bavlny. Po 2. sv. válce znárodněn pod MITOP Mimoň n. p. (závod 07 Šluknov). Budova valchovny zbourána po roce 2000.{{Citace elektronického periodika [480] => | titul = FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE [481] => | periodikum = www.industrialnitopografie.cz [482] => | url = http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V009437 [483] => | datum přístupu = 2023-02-25 [484] => }} [485] => [486] => '''Wilhelm Weber''', [[přádelna]] bavlny a skárna (1894–1897, 1912, 1928; ul. Tovární), po roce 1945 byl podnik znárodněn pod různé bavlnářské závody, fungoval do roku 2006 jako Bekon a. s. Areál poté chátral a prošel postupnou demolicí.{{Citace elektronického periodika [487] => | titul = FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE [488] => | periodikum = www.industrialnitopografie.cz [489] => | url = http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V009237 [490] => | datum přístupu = 2023-02-25 [491] => }} [492] => [493] => '''Adolf Pietschmann''', tkalcovna, [[Skaní|skárna]] a šlichtovna (1904–1906, 1912; m. č. Císařský), výrobna bavlněných a polovlněných látek, s mladší přístavbou skárny a šlichtovny. Ve 20. letech 20. století exportně zaměřená na Velkou Británii. Po roce 1945 znárodněna a začleněna pod Velveta n. p. Po roce 2000 areál zchátral a je z větší části zdemolován. Rodina Pietschmannů si v letech 1927–1928 nechala podle návrhu architekta [[Hans Richter (architekt)|Hanse Richtera]] postavit honosnou vilu, která je reprezentativním příkladem meziválečné [[Funkcionalismus|funkcionalistické]] vilové architektury ve Šluknově.{{Citace elektronického periodika [494] => | titul = DĚČÍN///TETSCHEN - architektura na severu Čech [495] => | periodikum = decin-tetschen.net [496] => | url = https://decin-tetschen.net/stavby/karta/nazev/130-vila-pietschmann [497] => | datum přístupu = 2023-02-27 [498] => }}{{Citace elektronického periodika [499] => | titul = Hans Richter {{!}} Vila Pietschmann Šluknov [500] => | periodikum = hans-richter.eu [501] => | url = https://hans-richter.eu/cs/bestand/vila-pietschmann/ [502] => | datum přístupu = 2023-03-07 [503] => }} [504] => [505] => '''Franz Krause jun.''', mechanická tkalcovna pestrého zboží (1888, 1912; ul. Rumburská), tkalcovna se soustředila na výrobu bavlněných dek, flanelů, barchetů a barevných látek. Po válce znárodněna pod Sdružené bavlnářské závody n. p., později pod Cotona n. p., Seba n. p. a Flanela n. p.{{Citace monografie [506] => | příjmení = Valchářová [507] => | jméno = Vladislava [508] => | příjmení2 = Beran [509] => | jméno2 = Lukáš [510] => | příjmení3 = Zikmund [511] => | jméno3 = Jan [512] => | titul = Industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby [513] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/772631576 [514] => | vydání = 1 [515] => | vydavatel = ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury [516] => | místo = Praha [517] => | rok vydání = 2011 [518] => | počet stran = 364 Seiten [519] => | strany = 198 [520] => | isbn = 978-80-01-04833-7 [521] => | isbn2 = 80-01-04833-0 [522] => | oclc = 772631576 [523] => }} V roce 2023 je budova v soukromém vlastnictví, stále dobře zachovalá. [524] => [525] => '''Johann Waldhauser jun.''', tkalcovna, úpravna a šlichtovna (1899, 1908–1912, 1913–1914; ul. Jungmannova), rozsáhlý a dobře zachovalý areál, později znárodněný pod Sdružené bavlnářské závody n. p. V roce 2023 zde sídlí soukromá firma s textilní výrobou. [526] => [527] => '''Heinrich & Fischer''', mechanická tkalcovna technických tkanin (1919; ul. Svojsíkova), firma se soustředila na výrobu [[hasič]]ských hadic, konopných a [[Len|lněných]] textilních řemenů, popruhů, dopravních pásů z vlny a bavlny. Byla silně exportně zaměřená na indický, egyptský a australský trh. Po 2. sv. válce byla znárodněna pod Technolen Lomnice nad Popelkou n. p.{{Citace monografie [528] => | titul = Dějiny závodů - významný nástroj komunistické výchovy [529] => | redaktoři = Václav Pubal, Václav Rohlena [530] => | vydání = 1 [531] => | vydavatel = Ústřední škola ROH A. Zápotockého [532] => | místo = Praha [533] => | rok vydání = 1983 [534] => | počet stran = 250 [535] => | strany = 234–235 [536] => }} V 70. letech se podnik restrukturalizoval na výrobky z lisovaného polystyrenu. Od 90. let se firma jmenovala CEPOL-CZ, zkrachovala v roce 2010.{{Citace elektronického periodika [537] => | titul = Kronika města Šluknov [538] => | periodikum = www.mestosluknov.cz [539] => | url = https://www.mestosluknov.cz/cz/vyhledavani.html?id_clanky=10575 [540] => | datum vydání = 2010 [541] => | datum přístupu = 2023-03-01 [542] => }} Od té doby areál chátrá. [543] => [544] => '''Lederer a spol.''', závod na výrobu přikrývek (1914; ul. Zeyerova), závod se specializoval na výrobu přikrývek, bavlněných šatovek a ložních [[Barchet (tkanina)|barchetů]]. Po válce byl znárodněn pod Sdružené bavlnářské závody n. p., později součástí Cotona n. p. Dále sloužil jako sklad potravinářského zboží. Areál je i v roce 2023 v téměř intaktním stavu.{{Citace elektronického periodika [545] => | titul = FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE [546] => | periodikum = www.industrialnitopografie.cz [547] => | url = http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000594 [548] => | datum přístupu = 2023-02-25 [549] => }}[[Soubor:Továrna Lederer a spol.jpg|náhled|budova bývalé továrny Lederer a spol.]]'''Gebrüder Friese''', mechanická tkalcovna a přádelna (1896, m. č. Rožany), továrna se specializovala na výrobu podlahových tkanin. Později znárodněna. Ještě v 90. letech se zachovalou textilní výrobou pod firmou Bytex. Později byl areál zbourán, zbyl z něj pouze tovární komín.{{Citace elektronického periodika [550] => | titul = KODA - karta komína: LT28/Ub Býv. Bytex, Benzínová pumpa, Šluknov - Rožany (#2147) [551] => | periodikum = koda.kominari.cz [552] => | url = http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=2147 [553] => | datum přístupu = 2023-02-25 [554] => }} [555] => [556] => '''Albin Liebisch''', továrna na výrobu motocyklů (1931, m. č. Kunratice), mimo textilní továrny byl Šluknov, resp. Kunratice, proslaven výrobou motocyklů [[Čechie-Böhmerland]], kam se jejich výroba přesunula z [[Krásná Lípa|Krásné Lípy]] v roce 1931. Motocykly se v Kunraticích vyráběly ještě za 2. sv. války. Po válce byl Liebischův majetek zkonfiskován, výrobní areál byl postupně přesunut pod místní [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] a v roce 1964 zbourán.{{Citace monografie [557] => | příjmení = Němec [558] => | jméno = Jan [559] => | titul = Stopou motocyklu Čechie-Böhmerland : putování po místech spojených s legendárními motocykly a jejich tvůrcem [560] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1065920690 [561] => | místo = Rumburk [562] => | počet stran = 48 stran [563] => | isbn = 978-80-87513-24-8 [564] => | isbn2 = 80-87513-24-X [565] => | oclc = 1065920690 [566] => }} [567] => [568] => === Pivovarnictví ve Šluknově === [569] => [[Soubor:Schluckenau-Brauerei-Kirche-1.jpg|náhled|Sladovna původního zámeckého pivovaru]] [570] => [571] => [[Právo várečné]] městu udělil Jiří ze Šlejnic, majitel šluknovsko-tolštejnského panství, v roce 1552. Město si jej drželo po mnoho staletí. Ve 2. polovině 19. století se ve městě nacházely dva pivovary – zámecký a měšťanský.{{Citace elektronické monografie [572] => | titul = Šluknovské pivovary [573] => | url = https://www.sluknov.cz/mesto/sluknovske-pivovary [574] => | datum přístupu = 2023-02-25 [575] => }} Součástí zámeckého pivovaru byla sladovna a zahrada, kde se pěstoval [[Chmel otáčivý|chmel]]. V roce 1876 koupil šluknovské panství saský podnikatel Ernst Grumbt, který roku 1888 pivovar pronajal právovárečnému měšťanstvu. Oba pivovary měšťané provozovali současně, ale várky postupně v měšťanském pivovaru snižovali a v roce 1914 zde výroba skončila zcela. Ve 30. letech 20. století měl zámecký pivovar roční [[výstav]] 30 000 hl piva, podobně jako velký pivovar v [[Pivovar Děčín|Děčíně-Podmoklech]]. Po 2. sv. válce byl šluknovský pivovar začleněn do Severočeských pivovarů Louny n. p. (závod Děčín, provoz Šluknov). Výroba piva, především [[Ležák (pivo)|světlého ležáku]] Sprévar, ve Šluknově probíhala do roku 1977. Areál zámeckého pivovaru poté chátral. Město se od roku 2016 pokouší o postupnou rekonstrukci areálu sladovny.{{Citace elektronického periodika [576] => | titul = Sladovna Šluknov [577] => | periodikum = mestosluknov.cz [578] => | url = https://www.mestosluknov.cz/cz/urad-odbory-uradu-odbor-rozvoje-a-zp.html?id_clanky=10854 [579] => | datum přístupu = 2023-02-25 [580] => }} Od roku 2018 se na přelomu srpna a září v zámeckém parku konají pivní slavnosti.{{Citace elektronického periodika [581] => | titul = Pivní slavnosti Šluknov-Sohland 2018 [582] => | periodikum = výběžek.eu [583] => | url = https://www.vybezek.eu/122643-pivni-slavnosti-sluknov-sohland-2018/ [584] => | datum přístupu = 2023-02-25 [585] => }} [586] => [587] => == Doprava == [588] => Městem vedou [[silnice II/266]] a [[železniční trať Rumburk–Sebnitz]], na které se nachází železniční stanice [[Šluknov (nádraží)|Šluknov]] a zastávka [[Šluknov zastávka]]. [589] => [590] => == Společnost == [591] => [592] => === Školství === [593] => Ve městě se nachází Mateřská škola Šluknov, Základní škola Josefa Vohradského a Speciální základní škola a Praktická škola, Šluknov.{{Citace elektronického periodika [594] => | titul = Rejstřík škol a školských zařízení [595] => | vydavatel = MŠMT [596] => | url = https://rejstriky.msmt.cz/rejskol/ [597] => | datum přístupu = 2024-03-09 [598] => }} [599] => [600] => Do města byla z Varnsdorfu roku 1954 po zrušené průmyslové textilní škole přesunuta škola lesnická. V letech 1958–1959 škola založila menší arboretum při Sukově ulici, od roku 1967 systematicky buduje rozsáhlé arboretum v Kunraticích.{{Citace monografie [601] => | příjmení = Šetelová [602] => | jméno = Vlasta [603] => | titul = Botanické zahrady [604] => | vydání = 1 [605] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [606] => | místo = Praha [607] => | rok vydání = 1977 [608] => | počet stran = 277 [609] => | strany = 177–181 [610] => }} V roce 1992 byla v této vzdělávací instituci zavedena výuka oboru [[Ochrana přírody]] a [[Životní prostředí|prostředí]]. Jednalo se o první [[Střední škola v Česku|střední školu]] v [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] s možností studia takového oboru.{{Citace periodika [611] => | příjmení = Petrlík [612] => | jméno = Jindřich [613] => | odkaz na autora = Jindřich Petrlík [614] => | titul = Škola ekologie ve Šluknově [615] => | periodikum = Nika [616] => | datum vydání = 1996 [617] => | ročník = 17 [618] => | číslo = 3–4 [619] => | strany = 86 [620] => | issn = 0862-514X [621] => }} Obor byl zrušen v 10. letech 21. století z důvodu nízkého počtu hlásících se studentů. Škola samotná prošla nedávnou restrukturalizací a je známa pod názvem Střední lesnická škola a Střední odborná škola Šluknov.{{Citace elektronického periodika [622] => | titul = Střední lesnická a odborná škola Šluknov – škola, kde najdeš svůj význam [623] => | periodikum = SLŠ a SOŠ Šluknov [624] => | url = https://www.lesnicka-skola.cz/ [625] => | datum přístupu = 2023-02-23 [626] => }} [627] => [628] => === Sport === [629] => Ve Šluknově mají dlouhou sportovní tradici [[fotbal]], [[volejbal]], [[motokros]] a [[kuželky]].{{Citace elektronické monografie [630] => | titul = Z historie sportu – Šluknov [631] => | url = https://www.sluknov.cz/mesto/z-historie-sportu [632] => | datum přístupu = 2023-02-27 [633] => }}{{Citace elektronického periodika [634] => | příjmení = asociace [635] => | jméno = Česká kuželkářská [636] => | titul = Česká kuželkářská asociace [637] => | periodikum = www.kuzelky.cz [638] => | url = https://www.kuzelky.cz/kluby/klub.php?id=sluknov [639] => | datum přístupu = 2023-02-27 [640] => }} Fotbalový klub, volejbalový i kuželkářský oddíl užívají názvu [[SK Šluknov]]. Hlavní městský sportovní areál byl postupně budován po 2. sv. válce v prostoru mezi Žižkovou ulicí a ul. Sv. Čecha. Fotbalový stadion s tribunou byl zprovozněn v roce 1983, v roce 2023 nese název stadion Slávy Novotného. Původně [[Struska|škvárové]] hlavní hřiště bylo zatravněno v roce 1999.{{Citace elektronického periodika [641] => | periodikum = www.sluknov.cz [642] => | url = https://www.sluknov.cz/fotbal/klub/historie [643] => | datum přístupu = 2023-02-27 [644] => }} [645] => [646] => Volejbalisté hrají na [[Antukový dvorec|antukových]] hřištích, v zimním období využívají zázemí tělocvičny [[ZŠ Josefa Vohradského]]. Část antukového areálu byla v roce 2015 přebudována na písková hřiště určená pro [[plážový volejbal]].{{Citace elektronického periodika [647] => | titul = 1.ročník TS BEACH CUP ve Šluknově [648] => | periodikum = výběžek.eu [649] => | url = https://www.vybezek.eu/6163-1-rocnik-ts-beach-cup-ve-sluknove/ [650] => | datum přístupu = 2023-02-27 [651] => }} Šluknov pravidelně pořádá venkovní antukový turnaj – memoriál Jiřího Ducháče.{{Citace elektronického periodika [652] => | titul = O víkendu proběhl turnaj v odbíjené ve Šluknově, memoriál Jiřího Ducháče [653] => | periodikum = výběžek.eu [654] => | url = https://www.vybezek.eu/2796-vikend-turnaj-turnaj-sluknov-memorial-jiri-duchac/ [655] => | datum přístupu = 2023-02-27 [656] => }} [657] => [658] => Motokrosové závodiště bylo zprovozněno v roce 1960 na Stříbrné louce u Stříbrného vrchu, kdy se v ten samý rok konaly první závody.{{Citace elektronické monografie [659] => | titul = Automotoklub – Šluknov [660] => | url = https://www.sluknov.cz/mesto/z-historie-sportu/automotoklub [661] => | datum přístupu = 2023-02-27 [662] => }} Kuželkářský oddíl byl založen v roce 1966, v roce 2023 užívá kuželnu se dvěma dráhami při Budyšínské ulici.{{Citace elektronické monografie [663] => | titul = Kuželky – Šluknov [664] => | url = https://www.sluknov.cz/mesto/z-historie-sportu/kuzelky [665] => | datum přístupu = 2023-02-27 [666] => }} [667] => [668] => Šluknovem prochází trasy mezinárodního ženského etapového cyklistického závodu [[Tour de Feminin]]{{Citace elektronického periodika [669] => | titul = Propozice závodu [670] => | periodikum = Tour de Feminin [671] => | url = https://www.tourdefeminin.com/cz/rocnik-2023/propozice-zavodu/ [672] => | datum přístupu = 2023-02-27 [673] => }} i amatérského jednodenního závodu [[Tour de Zeleňák]].{{Citace elektronické monografie [674] => | titul = Informace – Tour de Zeleňák [675] => | url = https://www.zelenak.cz/rocnik2022/propozice/ [676] => | datum přístupu = 2023-02-27 [677] => }} [678] => [679] => === Turistika === [680] => 60. výročí oslavila organizovaná turistika ve městě v roce 2017. Na jejích počátcích stáli bratři František a Eduard Bienertovi, kteří byli propagátory regionální turistiky i značkaři turistických tras. Ve městě aktivně působí odbor [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]], který v roce 2020 vyznačil 23 km nových turistických tras.{{Citace elektronického periodika [681] => | titul = Klub českých turistů [682] => | periodikum = www.kctul.cz [683] => | url = https://www.kctul.cz/odbor.php?odb=sluknov [684] => | datum přístupu = 2023-03-04 [685] => }}{{Citace elektronického periodika [686] => | titul = Šluknov má po několika desetiletích 23 km nových turistických tras {{!}} České Švýcarsko [687] => | periodikum = www.ceskesvycarsko.cz [688] => | url = https://www.ceskesvycarsko.cz/cs/informace/novinky/sluknov-ma-po-nekolika-desetiletich-23-km-novych-turistickych-tras [689] => | datum přístupu = 2023-03-04 [690] => }} [691] => [692] => Šluknovem prochází tři [[Cyklistické trasy v Česku|cyklotrasy]].{{Citace elektronického periodika [693] => | titul = Šluknov - CYKLOTRASY.cz [694] => | periodikum = cyklotrasy.cz [695] => | url = http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=8763 [696] => | datum přístupu = 2023-03-04 [697] => }} [698] => [699] => {{Turistická značka|cykločervená}} č. 211 [[Ráj (Mšeno)|Ráj]] – [[Kytlice]] – [[Rožany]], hraniční přechod (93 km) [700] => [701] => {{Turistická značka|cyklozelená}} č. 3042 [[Filipov (Jiříkov)|Filipov]] – Šluknov (16 km) [702] => [703] => {{Turistická značka|cyklomodrá}} č. 3043 Filipov – [[Dolní Poustevna]] (35 km) [704] => [705] => Město má rovněž propracovaný systém [[Naučná stezka|naučných stezek]] realizovaných ve spolupráci s místní lesnickou školou.{{Citace elektronického periodika [706] => | titul = Naučné stezky ve Šluknově [707] => | periodikum = stezky.mestosluknov.cz [708] => | url = https://stezky.mestosluknov.cz/ [709] => | datum přístupu = 2023-03-04 [710] => }} [711] => [712] => === Média === [713] => Městský úřad vydává od roku 1995 Šluknovské noviny (dříve pod názvem ''Šluknovský zpravodaj''), v roce 2023 v nákladu 900 ks.{{Citace elektronického periodika [714] => | titul = Šluknovské noviny OnLine - ročník 2023 [715] => | periodikum = www.mestosluknov.cz [716] => | url = https://www.mestosluknov.cz/cz/zivot-ve-sluknove-sluknovske-noviny-aktualni-rocnik.html [717] => | datum přístupu = 2023-02-27 [718] => }} [719] => [720] => == Pamětihodnosti == [721] => [[Soubor:Šluknov kostel 2.jpg|náhled|[[Kostel svatého Václava (Šluknov)|Kostel svatého Václava]]]] [722] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Šluknově}} [723] => * Renesanční [[Šluknov (zámek)|Šluknovský zámek]] [724] => * Raně barokní [[Kostel svatého Václava (Šluknov)|kostel svatého Václava]], který začal farnosti sloužit v roce 1714, čtyři roky poté, co byl původní kostel zničen požárem [725] => * Empírová kašna z roku 1794 a barokní morový sloup od [[Josef Klein|Josefa Kleina]] na [[Náměstí Míru (Šluknov)|náměstí Míru]] [726] => * [[Křížová cesta (Šluknov)|Křížová cesta]] se souborem soch Getsemanské zahrady [727] => * Bývalé lázně [[Karlovo údolí]] [728] => * [[Důl Schweidrich]] [729] => * Památkově chráněné domy a usedlosti [730] => * Sochy světců [731] => [732] => === Památné stromy === [733] => * [[Dub červený ve Šluknově]] {{Souřadnice|51.0032700|14.4621164}} [734] => * [[Dub letní v Kunraticích u Šluknova]] {{Souřadnice|50.9826925|14.4407144}} [735] => * [[Jasan ztepilý v Karlově údolí]] {{Souřadnice|50.9905236|14.4690517}} [736] => * [[Jedle nikkoská ve Šluknově]] {{Souřadnice|51.0064614|14.4575675}} [737] => * [[Jedlovec kanadský ve Šluknově]] {{Souřadnice|51.0058961|14.4589933}} [738] => * [[Jedlovec Mertensův ve Šluknově]] {{Souřadnice|51.0024608|14.4512853}} [739] => * [[Körnerův dub ve Šluknově]] {{Souřadnice|51.0062836|14.4579158}} [740] => * [[Lípa na náměstí ve Šluknově]] {{Souřadnice|51.0026136|14.4516658}} [741] => * [[Lípa ve Svojsíkově ulici]] {{Souřadnice|51.0009453|14.4533069}} [742] => * [[Líska turecká ve Šluknově]] {{Souřadnice|51.0030844|14.4617433}} [743] => [744] => === Městská památková zóna === [745] => Zahrnuje jádro města s pozdně gotickými [[Středověké město|dispozicemi]] a boční ulice vybíhající k hodnotnější vilové a venkovské zástavbě, kterou reprezentují pro region typické [[Podstávkový dům|podstávkové domy]]. Jádro města bylo obklopeno středověkými hradbami. Městská zástavba vyniká barevnou střídmostí a užitím tradičních [[Střešní krytina|střešních krytin]] (břidlice, režné tašky, vláknocementové české šablony). Dochovaly se též četné historické konstrukce od středověku po 1. polovinu 20. století.{{Citace elektronického periodika [746] => | titul = Šluknov - městská památková zóna - Památkový Katalog [747] => | periodikum = pamatkovykatalog.cz [748] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/sluknov-mestska-pamatkova-zona-7664726 [749] => | datum přístupu = 2023-02-27 [750] => }} [751] => [752] => == Osobnosti Šluknova == [753] => Jedná se převážně o osoby, které se ve městě narodily, zemřely anebo v něm nějakou dobu pobývaly. Osobnosti jsou řazeny podle roku narození. [754] => * Karl Josef Holfeld (1738–1807), houslový virtuos, koncertní mistr [[Opéra national de Paris|Národní opery]] v Paříži{{Citace elektronického periodika [755] => | titul = HOLFELDT 1738-22.8.1807 – Personal [756] => | periodikum = biography.hiu.cas.cz [757] => | url = http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/HOLFELDT_1738-22.8.1807 [758] => | datum přístupu = 2023-02-27 [759] => }}{{Citace monografie [760] => | příjmení = Heinz [761] => | jméno = Igor [762] => | odkaz na autora = Igor Heinz [763] => | titul = Z hudební minulosti Šluknovska : od středověku po Missu solemnis 1830 [764] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/791309403 [765] => | vydání = 1 [766] => | vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf [767] => | místo = Varnsdorf [768] => | počet stran = 254 s. [769] => | strany = 98–99 [770] => | isbn = 978-80-905073-0-2 [771] => | isbn2 = 80-905073-0-1 [772] => | oclc = 791309403 [773] => }} [774] => * [[Dominik Kindermann]] (1739–1817), malíř, kreslíř a portrétista [775] => * [[Ferdinand Kindermann]] (1740–1801), [[Seznam litoměřických biskupů|litoměřický biskup]] a pedagog, reformátor školství [776] => * Eleonora Schwabová-Richterová (1757–nez.), klavíristka na saském královském dvoře{{Citace monografie [777] => | příjmení = Heinz [778] => | jméno = Igor [779] => | odkaz na autora = Igor Heinz [780] => | titul = Z hudební minulosti Šluknovska : od středověku po Missu solemnis 1830 [781] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/791309403 [782] => | vydání = 1 [783] => | vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf [784] => | místo = Varnsdorf [785] => | počet stran = 254 s. [786] => | strany = 99 [787] => | isbn = 978-80-905073-0-2 [788] => | isbn2 = 80-905073-0-1 [789] => | oclc = 791309403 [790] => }} [791] => * [[Friedrich Egermann]] (1777–1864), rytec skla, sklářský technolog a podnikatel [792] => * [[Wenzel Karl]] (1802–1870), kněz, botanik (farář ve [[Fukov]]ě a v Království) [793] => * [[Laurenz Zellner]] (1825–1906), lékař, politik, poslanec Českého zemského sněmu (působil a zemřel ve Šluknově) [794] => * [[Hans Richter (architekt)|Hans Richter]] (1882–1971), německý architekt (narozen v Království) [795] => * [[Alfred Rosche]] (1884–1947), sudetoněmecký právník, politik ([[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]) a velitel jednotky SA [796] => * [[Fritz Lehmann]] (1889–1957), architekt [797] => * [[Johann Greif]] (1892–1937), český politik německé národnosti a poslanec československé Poslanecké sněmovny [798] => * [[Kurt Oberdorffer]] (1900–1980), historik a archivář [799] => * [[Josef Vohradský]] (1902–1943), učitel, [[Sokol (spolek)|sokol]] a vlastenec, čestný občan města ''in memoriam''{{Citace periodika [800] => | příjmení = Maštálko [801] => | jméno = Josef [802] => | titul = Naši mrtví [803] => | periodikum = [[Bezděz (sborník)]] [804] => | datum vydání = 1947 [805] => | ročník = 10 [806] => | číslo = 2 [807] => | strany = 33–36 [808] => | url = http://www.vscl.cz/img/casopis/bezdez-10.pdf [809] => }} [810] => * [[Josef Voříšek]] (1902–1980), letecký konstruktér, designér, fotograf (zemřel ve Šluknově) [811] => * [[František Bienert]] (1911–1990), textilní odborník, propagátor turistiky, šluknovský patriot{{Citace elektronického periodika [812] => | titul = František Bienert [813] => | periodikum = Klub českých turistů [814] => | url = https://kct.cz/sin-slavy-ceske-turistiky-frantisek-bienert [815] => | datum přístupu = 2023-03-01 [816] => }} [817] => * [[Jana Krejcarová]] (1921–1981), básnířka, prozaička a výtvarnice; na začátku 50. let 20. stol. krátce zaměstnaná v textilní továrně v Rožanech{{Citace monografie [818] => | příjmení = Militz [819] => | jméno = Anna [820] => | titul = Ani víru, ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse: příběh Jany Černé [821] => | vydání = 1 [822] => | vydavatel = Burian a Tichák, s.r.o. [823] => | místo = Olomouc [824] => | rok vydání = 2015 [825] => | strany = 73 [826] => | isbn = 978-80-87274-29-3 [827] => | oclc = 954116774 [828] => }} [829] => * [[Hansjörg Bitterlich]] (1923–1998), opat kláštera [[Řeholní kanovník|řeholních kanovníků]] [[Klášter svatého Kříže v Silzi|svatého Kříže]] v [[Silz (Tyrolsko)|Silzi]] ([[Tyrolsko]]) [830] => * [[Dagmar Glaser-Lauermann]] (* 1927), německá malířka [831] => * [[Václav Teplý]] (1928–2016), katolický kněz, [[Salesiáni Dona Boska|salesián]], [[disident]], čestný občan města [832] => * [[Karel Lankaš st.]] (1930–2009), pedagog, lesník (dlouholetý ředitel šluknovské lesnické školy){{Citace periodika [833] => | příjmení = Janoušek [834] => | jméno = Milan [835] => | titul = Karel Lankaš sedmdesátiletý [836] => | periodikum = Lesnická práce [837] => | datum vydání = 2000 [838] => | ročník = 79 [839] => | číslo = 10 [840] => | url = https://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-79-2000/lesnicka-prace-c-10-00/karel-lankas-sedmdesatilety [841] => }} [842] => * [[Winfried Böhm]] (* 1937), pedagog, představitel personalistické pedagogiky [843] => * [[Pavel Brümer]] (1946–2015), zpěvák [844] => * [[Hana Fousková]] (1947–2015), spisovatelka, básnířka, výtvarnice [845] => * [[Jindřich Marek]] (* 1952), historik, spisovatel, novinář [846] => * [[Jan Frydrych]] (* 1953), sklářský výtvarník, pedagog{{Citace elektronického periodika [847] => | titul = Jan Frydrych [848] => | periodikum = www.janfrydrych.cz [849] => | url = https://www.janfrydrych.cz/ [850] => | datum vydání = 2018-12-05 [851] => | datum přístupu = 2023-02-28 [852] => }} [853] => * [[Jiří Vejdělek]] (* 1972), scenárista a režisér [854] => * [[Lukáš Bíba]] (* 80. léta 20. století), fotograf [855] => [856] => == Šluknov v kultuře == [857] => Šluknov byl zmíněn jako "kuřácká metropole" v divadelní hře [[Vyšetřování ztráty třídní knihy]] z produkce [[Divadlo Járy Cimrmana|Divadla Járy Cimrmana]].{{Citace elektronického periodika [858] => | titul = Vyšetřování ztráty třídní knihy [859] => | periodikum = cimrman.at [860] => | url = https://www.cimrman.at/list.php?l=15 [861] => | datum přístupu = 2023-02-27 [862] => }} [863] => [864] => V roce 2019 se na několika lokacích ve městě natáčel film [[Bourák]]. Šluknov je zde uváděn pod fiktivním názvem Šlukdorf.{{Citace elektronického periodika [865] => | titul = Kde se natáčel film Bourák [866] => | periodikum = Filmová místa.cz [867] => | url = https://www.filmovamista.cz/film/lokalita?id=7474-Bourak [868] => | datum přístupu = 2023-02-27 [869] => }} [870] => [871] => == Galerie == [872] => [873] => Lesnická škola Šluknov (3).jpg|Střední lesnická a odborná škola [874] => Šluknov park 2017 (3).jpg|Zámecký park [875] => Kaplička VI. zastavení křížové cesty ve Šluknově (Q107164653) 01.jpg|Křížová cesta [876] => Šluknov, náměstí Míru (1).jpg|Náměstí Míru [877] => Šluknov nádraží 2017 (4).jpg|Železniční stanice Śluknov [878] => Šluknov centrum 10-2017 (1).jpg|ZŠ J. Vohradského (vlevo), budova bývalé turnhalle (vpravo) [879] => Šluknov, na Příkopě.jpg|Podstávkové domy v ul. Na Příkopě [880] => Etiketa_12°_piva_Sprévar.jpg|Etiketa piva Sprévar ze 70. let 20. století [881] => [882] => [883] => == Odkazy == [884] => === Reference === [885] => [886] => [887] => === Literatura === [888] => [889] => * [[Igor Heinz|HEINZ, Igor]]. ''Z hudební minulosti Šluknovska. Od středověku po Missu solemnis 1830.'' Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2012. 254 s. {{ISBN|80-905073-0-1}}. [890] => * NĚMEC, Jan. ''Obrázky z průmyslových dějin Šluknovska. = Bilder aus der Industriegeschichte des Schluckenauer Zipfels.'' Rumburk: Město Rumburk, 2012. 159 s. {{ISBN|80-87513-01-0}}. [891] => * NĚMEC, Jan. ''Stopou motocyklu Čechie-Böhmerland: putování po místech spojených s legendárními motocykly a jejich tvůrcem.'' Rumburk: Město Rumburk, 2018. 48 s. {{ISBN|80-87513-24-X}}. [892] => * TRANTINA, Boris. ''Historie Šluknova.'' Šluknov: Tiskárna A. Gall, 2005. 79 s. [893] => [894] => === Souřadnice === [895] => [896] => [897] => === Související články === [898] => * [[Šluknovský výběžek]] [899] => * [[Důl Schweidrich]] [900] => [901] => === Externí odkazy === [902] => * {{Commonscat}} [903] => * {{RÚIAN}} [904] => * [http://www.mesto-sluknov.cz Oficiální web města] [905] => * [http://www.sluknov.cz www.sluknov.cz] [906] => {{Město Šluknov}} [907] => {{Okres Děčín}} [908] => {{Autoritní data}} [909] => {{Portály|Šluknovský výběžek}} [910] => [911] => [[Kategorie:Šluknov| ]] [912] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [913] => [[Kategorie:Obce v okrese Děčín]] [914] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [915] => [[Kategorie:Sídla ve Šluknovské pahorkatině]] [916] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [917] => [[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Sever]] [918] => [[Kategorie:Sdružení právnických osob pro rozvoj Šluknovska]] [919] => [[Kategorie:Města v okrese Děčín]] [920] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [921] => [[Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici]] [] => )
good wiki

Šluknov

Šluknov je město v okrese Děčín, žije v něm obyvatel. Je nejsevernějším městem České republiky, leží přibližně uprostřed Šluknovského výběžku v rozsáhlém údolí v oblasti mírné pahorkatiny s okolními vrchy 400 až 500 metrů nad mořem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Důl Schweidrich','Rumburk','Sohland an der Spree','Šluknovský výběžek','Čechy','Fukov','Hans Richter (architekt)','Rožany','štírovník bažinný','třezalka rozprostřená','Nacistické Německo','Jedle nikkoská ve Šluknově'

Čechy

Fukov

Rožany

Rumburk