Array ( [0] => 15510803 [id] => 15510803 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šofar [uri] => Šofar [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Šofar je hudební nástroj, který v židovské tradici slouží k oznamování různých událostí a významných okamžiků. Jedná se o tradiční nástroj používaný především při židovském náboženském obřadu Rosh ha-Šana, tj. židovském novém roce, a Jom kipur, tj. Den smíření. Šofar je vyroben z rohu kozla nebo jiného kopytníka a má charakteristický zvuk, který se dá popsat jako tóny podobné troubě. Je součástí židovského kulturního dědictví a je obklopen mnoha symboly a tradicemi. Šofar má význam nejen jako hudební nástroj, ale také jako symbol probuzení, očištění a připomenutí důležitých hodnot židovské víry. [oai] => Šofar je hudební nástroj, který v židovské tradici slouží k oznamování různých událostí a významných okamžiků. Jedná se o tradiční nástroj používaný především při židovském náboženském obřadu Rosh ha-Šana, tj. židovském novém roce, a Jom kipur, tj. Den smíření. Šofar je vyroben z rohu kozla nebo jiného kopytníka a má charakteristický zvuk, který se dá popsat jako tóny podobné troubě. Je součástí židovského kulturního dědictví a je obklopen mnoha symboly a tradicemi. Šofar má význam nejen jako hudební nástroj, ale také jako symbol probuzení, očištění a připomenutí důležitých hodnot židovské víry. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Liten askenasisk sjofar 5380.jpg|náhled|vpravo|220px|Šofar aškenázských židů.]] [1] => [[Soubor:Jemenittisk sjofar av kuduhorn.jpg|vpravo|náhled|220px|Jemenský šofar vyrobený z rohu [[kudu]].]] [2] => [3] => '''Šofar''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: {{Cizojazyčně|he|שׁוֹפָר}}) je dechový [[hudební nástroj|hudební (signální) nástroj]] ze zvířecího [[Roh (biologie)|rohu]], používaný při židovských slavnostních příležitostech, zejména během svátku [[Roš ha-šana]]. Jedná se o židovský náboženský předmět, který je vyroben opracováním rohu z [[ovce]], [[koza|kozy]], [[antilopa|antilopy]] nebo [[gazela|gazely]]. Je však zakázáno použít roh z [[tur domácí|krávy]], kvůli asociaci s modloslužebnictvím [[Zlaté tele|zlatému teleti]].{{Citace monografie [4] => | příjmení = Newman [5] => | jméno = Ja'akov [6] => | příjmení2 = Sivan [7] => | jméno2 = Gavri'el [8] => | rok = 1992 [9] => | titul = Judaismus od A do Z [10] => | vydavatel = Sefer [11] => | místo = Praha [12] => | isbn = 80-900895-3-4 [13] => | strany = 215 [14] => }} [Dále jen: ''Judaismus od A do Z.''] [15] => [16] => == Šofar v historii == [17] => Poprvé bylo možné zvuk šofaru slyšet při zjevení na hoře [[Sinaj (biblická hora)|Sinaj]]. [18] => {{Citát|''Když nadešel třetí den a nastalo jitro, hřmělo a blýskalo se, na hoře byl těžký oblak a zazněl velmi pronikavý zvuk polnice. Všechen lid, který byl v táboře, se třásl. [[Mojžíš]] vyvedl lid z tábora vstříc Bohu a postavili se před úpatí hory. Celá hora Sinaj byla zahalena kouřem, protože Hospodin na ni sestoupil v ohni. Kouř z ní stoupal jako z hutě a celá hora se silně chvěla. Zvuk polnice víc a více sílil. Mojžíš mluvil a Bůh mu hlasitě odpovídal.''| [[Exodus]] 19:16-19}} [19] => [20] => Tóra předepisuje povinnost troubit na šofar o svátku [[Roš ha-šana]] a jednou za sedm let rovněž o svátku [[Jom kipur]] k vyhlášení jubilejního roku a „svobody po celé zemi“. Krom toho se ve starověku šofar používal k řadě dalších účelů: ohlášení blížícího se [[šabat]]u, svátků a [[Roš chodeš]], při bohoslužbě ve stanu úmluvy a v Chrámu, ke svolání lidu Izraele do války,, jako výzva k pokání při obecních půstech a jako upozornění na důležitá oznámení. [21] => [22] => Od založení [[Izrael|státu Izrael]] v roce [[1948]] se na šofar troubí také při slavnostní inauguraci prezidenta. Roku [[1967]] při [[Šestidenní válka|šestidenní válce]] zatroubil po dobytí [[Staré Město (Jeruzalém)|Starého Města]] v [[Jeruzalém]]ě na šofar pozdější [[aškenazim|aškenázský]] vrchní rabín [[Šlomo Goren]] u [[Zeď nářků|Zdi nářků]] na znamení konce arabského zákazu troubit na tomto místě na šofar a nové éry vykoupení.''Judaismus od A do Z.'' s. 216 [23] => [24] => Symbolika beraního rohu je rovněž spjata s příchodem [[mesiáš]]e. [25] => [26] => == Šofar v liturgii == [27] => [28] => === Elul === [29] => Po celý měsíc [[elul]] se ve všední dny na konci ranní modlitby troubí na šofar. Tato praxe se opírá o verš žalmu{{Citace bible|Ž|84|4}}, kde slovo „chodeš“ může znamenat oslavu novoluní, ale také celý měsíc před stanoveným časem svátku, tedy měsíc elul. [30] => [31] => === Roš ha-šana === [32] => [[613 micvot|Příkaz Tóry]] říká, že zvuk šofaru má být slyšen na svátek [[Roš ha-šana]].[[Leviticus]] 25:9. Je však předepsáno použít šofar, který je vyroben z beraního, popřípadě i ovčího rohu; není-li takový k dispozici, lze použít roh kozí, antilopí nebo gazelí. Rabínským příkazem je předepsáno zatroubit v každý den svátku sto signálů (''me'a kolot''); ty jsou rozděleny do čtyř sekvencí (30+30+30+10 signálů) zařazených na určená místa ve sváteční liturgii; druhá posloupnost troubení začleněná modlitby [[musaf]] je navíc rozdělena do tří částí přiřazených k jednotlivým požehnáním této modlitby. [33] => [34] => Původně bylo povinné novoroční troubení praktikováno i tehdy, připadlo-li Roš ha-šana na šabat. Po zboření chrámu bylo troubení v takových případech omezeno na obce, kde sídlil rabínský soud založený na spolehlivé tradici, a postupně zcela vymizelo. [35] => [36] => === Jom kipur === [37] => Jomkipurové troubení k ohlášení jubilejního roku se nepraktikuje. Namísto toho se troubí na šofar posloupnost deseti signálů bezprostředně po skončení poslední sváteční modlitby ([[ne'ila]]). Jako důvod se kromě připomínky „jubilejního“ troubení uvádí i praktický účel: oznámení konce svátku a půstu. [38] => [39] => == Reference == [40] => [41] => [42] => == Literatura == [43] => * {{citace monografie [44] => | příjmení = Newman [45] => | jméno = Ja'akov [46] => | příjmení2 = Sivan [47] => | jméno2 = Gavri'el [48] => | rok = 1992 [49] => | titul = Judaismus od A do Z [50] => | vydavatel = Sefar [51] => | místo = Praha [52] => | isbn = 80-900895-3-4 [53] => | počet stran = 285 [54] => }} [55] => [56] => == Související články == [57] => * [[Roš ha-šana]] [58] => * [[Židovské svátky]] [59] => [60] => == Externí odkazy == [61] => * {{wikislovník|heslo=šofar}} [62] => * {{commonscat|Shofars}} [63] => [64] => {{Vysoké svátky}} [65] => {{Židovský život}} [66] => [67] => {{Autoritní data}} [68] => {{Portály|Hebraistika}} [69] => [70] => [[Kategorie:Roš ha-šana]] [71] => [[Kategorie:Židovské náboženské předměty]] [72] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [73] => [[Kategorie:Izraelská hudba]] [74] => [[Kategorie:Aerofony]] [] => )
good wiki

Šofar

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Roš ha-šana','koza','Židovské svátky','613 micvot','elul','Zeď nářků','aškenazim','1967','Izrael','Staré Město (Jeruzalém)','Soubor:Jemenittisk sjofar av kuduhorn.jpg','hebrejština'

1967

Aškenazim

Elul

Hebrejština

Izrael

Koza